Česká národní banka může poprvé po roce a půl snížit úrokové sazby. Základní sazba je stále na sedmi procentech, jak ji nastavila ještě bývalá bankovní rada Jiřího Rusnoka. Listopadový růst cen byl přes sedm procent. To je dvouprocentnímu inflačnímu cíli stále vzdálené, ačkoliv oněch sedm procent je částečně zkreslených velkým cenovým skokem kvůli úspornému tarifu na energie, který je uměle zlevňoval. Proto je meziroční inflace spíše na hodnotě někde okolo pěti procent a sazba nastavena docela přísně. Leden však s sebou může přinést další zdražení výrobků i služeb, proto zůstávají bankéři ostražití.

Ve své podzimní prognóze centrální banka očekává celkovou inflaci za letošní rok ve výši 10,8 procenta. Za rok 2024 by už celková roční inflace mohla být na hodnotě 2,6 procenta. Bankovní rada optimisticky věří, už začátkem následujícího roku se však inflace „skokově sníží“ do blízkosti 2procentního cíle.

Když ČNB na listopadovém měnovém zasedání nechala sazbu na sedmi procentech, jako riziko uváděla stále zvýšená inflační očekávání, lednové zdražení a požadavky na vyšší mzdy.

„S výhledem dosažení nízkých hodnot inflace v příštím roce se přitom přiblížil okamžik, kdy by pokračování současného nastavení měnové politiky mohlo působit nadměrně přísně. Se základním scénářem prognózy sekce měnové je proto konzistentní pokles úrokových sazeb počínaje čtvrtým čtvrtletím 2023. Bankovní rada vyhodnotila rizika prognózy a nejistoty výhledu jako výrazné a jdoucí proinflačním směrem. Rizikem jsou zejména nadále zvýšená inflační očekávání, která by se mohla projevit výraznějším přeceněním na začátku příštího roku a ve mzdových vyjednáváních,“ uvádí prognóza.

Očekávané měnověpolitické jednání bankovní rady guvernéra Aleše Michla, který vždy nezvyšování sazeb i při ještě nedávné 18procentní inflaci obhajoval, se bude konat ve čtvrtek. Někteří analytici očekávají, že bankéři už čekat nebudou a sazbu o 0,25 procentního bodu sníží. Jiní odhadují, že se bude čekat ještě na únorové zasedání.

„Spotřebitelské ceny už přibližně tři čtvrtě roku nijak významně nerostou a lze tedy konstatovat, že inflační mánie již dále nepokračuje. Členové bankovní rady vědí, že z čistě technického pohledu není důvod udržovat sazby na takto vysoké úrovni. K opatrnosti je bude tedy nabádat pouze obava z novoročního přecenění a riziko, že by při něm inflace chytila druhý dech. Centrální banka ovšem musí vždy jednat v předstihu a nastavovat měnovou politiku podle očekávaného budoucího vývoje, nikoliv čekat, až se inflace vrátí k cíli a teprve poté reagovat,“ myslí si hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil, a očekává proto snížení základní sazby na 6,75 procenta.

Podle hlavního ekonoma Patria Finance Jana Bureše sice odeznívají inflační tlaky, nadcházející jednání bankovní rady ale zůstává nejisté. „Opatrnější členové bankovní rady mohou mít obavy z kombinace vysokých inflačních očekávání a silnějšího efektu lednového přecenění. V tomto kontextu některé z posledních zpráv skutečně nevyznívají úplně optimisticky. Jde zejména o lednový pohyb cen potravin, kde z výsledků jednání mezi vládou a maloobchodními řetězci vyplynulo, že nehledě na pokles DPH budou maloobchodní řetězce značnou část potravin od ledna zdražovat,“ uvedl Bureš. I přesto očekává snížení sazby, rozhodnutí bankovní rady ale podle něj bude těsné.

Vysoké sazby špatnému stavu ekonomiky nepomáhají

Podle některých odhadů budou chtít členové bankovní rady počkat raději až na únor, kdy sice ještě k dispozici nebude finální výsledek inflace za leden, bankéři by ale už mohli pracovat alespoň s částečnou indikací ohledně síly a směru růstu cen. Na druhou stranu ale musí ČNB brát v potaz špatný stav ekonomiky, která se propadla více, než se očekávalo. A k jejímu povzbuzení vysoké úrokové sazby nepomáhají.

Rovněž analytici Raiffeisenbank vidí nejistotu pro rozhodování ČNB v lednových úpravách ceníků. „Někteří členové bankovní rady si tak budou chtít počkat až na únorové zasedání, kdy sice ještě k dispozici nebude finální výsledek inflace za leden, patrně ale bankovní rada bude pracovat alespoň s částečnou indikací ohledně síly a směru,“ uvedli. Na druhou stranu ale podle nich bankovní rada musí brát v potaz i nepříznivou ekonomickou situaci, za mírně pravděpodobnější proto považují snížení sazeb o čtvrt bodu.

Podle srovnání Eurostatu byla inflace v Česku v listopadu vůbec nejvyšší v celé EU. Harmonizovaná inflace, která je srovnatelná napříč unijními zeměmi, u nás dosáhla meziročně osm procent. To znamená, že jsme předehnali i Maďarsko s inflací 7,7 procenta. Opět je ovšem nutné počítat s tím, že jak míra inflace podle výpočtů od našeho statistického úřadu, tak podle Eurostatu, je uměle navýšená energetickým úsporným tarifem. To je tedy nejdůležitější faktor pro naši dle EU nejvyšší inflaci.