Generální ředitel České televize Jan Souček dostane za loňský rok bonus ve výši deseti procent maximální možné odměny. Navíc tak obdrží jednu hrubou mzdu, což je podle informace z doby Součkova nástupu do funkce 298 000 korun. Rozhodla o tom ve středu jednohlasně Rada ČT. Celkem mohl generální ředitel získat částku odpovídající až deseti měsíčním mzdám. Souček se jednání ze zdravotních důvodů neúčastnil.
Stínový ministr spravedlnosti Radek Vondráček (ANO) předložil na ústavně-právním výboru návrh, jehož cílem je „zabránit šíření zkreslených či neúplných informací, které mohou narušit presumpci neviny a poškodit pověst osob, jež dosud nebyly pravomocně odsouzeny“. Řekl to pro Echo24. Média obratem o tomto návrhu začala psát ve smyslu, že jde o nový náhubkový zákon, kriticky se k němu vyjadřují také Piráti.
Už delší dobu vyzývám členy naší kulturní redakce, která je mimochodem zřejmě jednou z největších v českých časopisech (natož mezi umírajícími deníky), aby napsali něco o veřejných štvanicích – ne nepodobných našim současným kulturním válkám –, které se vedly mezi intelektuálními elitami v předminulém století. Stálo by za to připomenout, co třeba zažíval Tomáš Garrigue Masaryk, když se vzepřel étosu doby a postavil se proti pravosti Rukopisů. Boj o Rukopisy se stal největší „kulturní válkou“ národního obrození, a kdo jako Masaryk poukazoval na to, že se jedná o falzifikáty, byl označen za zrádce českého národa.
Jak se běloruská disidentka Natallia Sudlianková-Ševková stala agentkou ruské tajné služby? Sudlianková, která dlouhé roky působila v redakci Svobodné Evropy, bojovala za práva Bělorusů a získala v České republice azyl, byla českou vládou společně s ruským tajným agentem GRU Alexejem Šavrovem zařazena na vnitrostátní sankční seznam. Tvrdila, že za konflikt na Ukrajině mohou oligarchové a uvádí, že sami Ukrajinci nenávidí své sousedy na východě země. Teď má 30 dnů na to, aby opustila Česko.
Televize ohlásila začátek nové éry, která chce vystoupit ze stínu Jaromíra Soukupa. Nové vedení, návrat starých tváří, úprava loga, změny v programu, investice do původní tvorby, marketingu, techniky, 13 zbrusu nových pořadů a výhled do budoucna. To vše představila TV Barrandov. Svoji budoucnost vidí především v zábavné tvorbě, reality show, zpravodajství, publicistice a filmových akvizicích. Stavíme televizi pro všechny a nebudeme se dívat dozadu, tvrdí vedení.
Pozice generálního ředitele České televize Jana Součka je po březnovém udělení výtky ze strany Rady ČT otřesená. Z mediálního světa přicházejí zvěsti o jeho možném odvolání, někteří radní zase mluví o možnosti snížení jeho ročního bonusu. Jasnější obrysy by situace mohla získat v dubnu, Rada však zatím vyčkává na Součkův návrat po plánovaném operačním zákroku. Do té doby se další postup zřejmě odkládá.
Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) začalo dnes zaměstnance pražské centrály posílat na neplacenou dovolenou. Může za to fakt, že stále nedostalo Kongresem vyčleněné prostředky na duben, uvedlo rádio v tiskové zprávě. Administrativa Donalda Trumpa chce financování RFE/RL ukončit, rozhlasová stanice se proti tomu brání soudně.
Americká administrativa bude dál financovat vysílání Rádia Svobodná Evropa / Rádia Svoboda (RFE/RL). Přijala tak předběžné opatření soudu, podle něhož vláda nemůže neposkytnout peníze, o nichž už dříve rozhodl Kongres, a měnit ho ex post je proto nezákonné. Neznamená to záchranu stanice v dlouhodobější perspektivě, zaručuje to jen přežití po nejbližší měsíce. Představitelé nové administrativy se snaží prosazovat představu, podle níž by moc exekutivy ve sféře její působnosti měla být fakticky naprostá.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa zrušila své předchozí rozhodnutí ukončit financování Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) ve snaze ukončit soudní spor v této věci, píše list The Independent s odkazem na dopis, který Agentura Spojených států pro globální média (USAGM) poslala vedení stanice. Stalo se tak krátce poté, co americký soud předběžným opatřením pozastavil snahu americké administrativy ukončit financování stanice, která sídlí v Praze.
Americký soud v úterý vydal předběžné opatření, kterým pozastavil snahu americké administrativy ukončit financování Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) sídlící v Praze. RFE/RL o tom ČTK informovala v tiskové zprávě. Rádio je přesvědčené, že nemůže přijít o peníze, které pro něj vyčlenil Kongres, protože by to porušilo federální zákony, a proto postup administrativy Donalda Trumpa napadlo soudně.
Šéfka amerických tajných služeb Tulsi Gabbardová a ředitel Ústřední zpravodajské služby (CIA) John Ratcliffe tvrdí, že nejvyšší američtí představitelé nesdíleli utajované informace v chatovací skupině na aplikaci Signal, do které byl omylem přidán novinář. Gabbardová a Ratcliffe, kteří byli součástí této chatovací skupiny, to podle médií uvedli při slyšení o světových hrozbách před senátním zpravodajským výborem.
Někdejší šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) a předseda Přísahy Róbert Šlachta se musí omluvit bývalému šéfovi pořadu Reportéři ČT Marku Wollnerovi a a zaplatit mu 400 000 korun, rozhodl nepravomocně soud v Břeclavi. Wollner o výsledku soudu dnes informoval na sociální síti X. Šlachta novináře údajně spojil s kauzou Dozimetr a krytím organizovaného zločinu. Šlachta řekl, že s rozhodnutím soudu nesouhlasí a a že se proti němu odvolá.
Nejvyšší představitelé administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa, včetně viceprezidenta J.D. Vance a ministra obrany Petea Hegsetha, omylem přidali novináře do chatovací skupiny, ve které se bavili o plánovaných úderech proti jemenským povstaleckým Húsíům. Svoji zkušenost popsal šéfredaktor časopisu The Atlantic. Nejprve si myslel, že jde o jakousi dezinformační hru, brzy zjistil opak.
U soudu ve federálním okrsku District of Columbia se v pondělí konalo slyšení ve věci mimořádné žádosti Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) o uvolnění částky 7,5 milionu dolarů (asi 173 milionů korun). Tu pro činnost stanice v březnu vyčlenil americký Kongres, nicméně Agentura Spojených států pro globální média (USAGM) tyto finance odmítala uvolnit. Krátce před začátkem jednání USAGM oznámila, že podnikne okamžité kroky k uvolnění dané částky, která odpovídá provozním nákladům na dobu dvou týdnů
Šéfka amerických rozvědek Tulsi Gabbardová propustila asi stovku analytiků zpravodajské agentury NSA kvůli tomu, že v chatovací aplikaci určené pouze pro pracovní komunikaci vedli diskuse o transgenderismu. Mohli bychom si myslet, že Gabbardová, pro niž je Edward Snowden hrdinou, se pustila do nějakého honu na politické nepřátele. Ale záznamy chatů pocházejí od whistleblowera a zveřejnil je Christopher Rufo, který obvykle mívá fakta v pořádku. Analytici se bavili o svých neovaginách a kastracích, o tom, jak by chtěli mít nebinární děti, o polyamorii a víkendech skupinového sexu a o tom, jak nenávidí kapitalismus a křesťanství.
Česká vláda udělá vše pro to, aby Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), které sídlí v Praze, mohlo pokračovat ve své činnosti. Deníku Financial Times to řekl český premiér Petr Fiala. Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa před týdnem v rámci omezení federálního úřednického aparátu a výdajů oznámila výrazné omezení rozhlasové stanice Hlas Ameriky i konec financování RFE/RL a dalších stanic po světě.
Do veřejné debaty se plnou silou vrátilo téma původu covidu. V Británii bylo zveřejněno, že tým pod vedením bývalého šéfa MI6 předal v březnu 2020 premiérovi analýzu, podle níž virus unikl z laboratoře, ale hlavní vědecký poradce vlády Richard Vallance se rozhodl ji zdiskreditovat. Analogická zpráva přišla i z Německa a deník New York Times zase přinesl esej na téma, jak „jsme“ byli podvedeni vědeckým establishmentem, přičemž tím „my“ byli míněni i novináři. To neodpovídá přesně realitě – narušuje ji třeba to, že tento deník se v kritické době zbavil zkušeného reportéra specializovaného na epidemie kvůli nátlaku své woke úderky.
Trumpův exekutivní příkaz, který omezuje na naprosté minimum financování několika amerických agentur včetně Americké agentury pro globální média, se netýká jen financování Rádia Svobodné Evropa, ale i řady médií po celém světě. Pod Agenturu spadá například i Radio Marti, které informuje o dění na Kubě, Hlas Ameriky, Rádia Svobodná Asie či vysílání na Blízkém východě. Trump vydal 14. března exekutivní příkaz na omezení financování řady amerických agentur.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestraník) chce na pondělním jednání se svými protějšky ze zemí EU probrat téma pokračování Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL), jejíž financování chce vláda USA ukončit. Uvedl to v pořadu Otázky Václava Moravce. Europoslankyně Danuše Nerudová (za STAN) by chtěla otázku další existence tohoto média, které sídlí v Praze, probrat i na jednání Evropského parlamentu.
Americká vláda končí financování stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL), která má sídlo v Praze. Píše to agentura Reuters, která se seznámila s dopisem, který to oznamuje. Souvisí to s pátečním rozhodnutím amerického prezidenta Donalda Trumpa zredukovat na zákonné minimum Agenturu Spojených států pro globální média (USAGM). Kvůli rozhodnutí nemá chodit do práce i velká část zaměstnanců stanice Hlas Ameriky.
Maďarský premiér Viktor Orbán označil své odpůrce za štěnice. Uvedla to agentura DPA. V projevu u příležitosti maďarského státního svátku obvinil média, neziskové organizace, soudce a opoziční politiky z korupce a ze získávání financí ze zahraničí. Dodal, že proti této "finanční mašinérii" zakročí.
Americký prezident Donald Trump v pátek podepsal nařízení, kterým chce výrazně omezit sedm federálních agentur. Mimo jiné jde o tu, která dohlíží na Hlas Ameriky, Svobodnou Evropu a další vládou financovaná média po celém světě, uvedl mimo jiné deník The New York Times. Trump nařídil šéfům agentur, aby omezili své fungování jen na zákonem vymezené minimum. Tento krok, součást Trumpovy širší snahy o redukci federální vlády a byrokracie, testuje hranice jeho pravomocí.
Současná veřejná debata má velice mnoho velice otravných rysů. Mezi ty nejotravnější z nich počítám existenci jakési „pohraniční stráže diskurzu“. Jednotka zapálených debatérů bděle sledující, jestli někde někdo názorově neujel, nepřekročil hranici přijatelného, jejíž poloha se sice v čase dost mění, členové stráže o její aktuální poloze ovšem mají skoro vždy přehled, v případě pochybností ji určí sami. Na překročení hranice stráž reaguje rázně a nesmlouvavě, doba si to zřejmě žádá. Nedávno zasáhla proti známé novinářce Petře Procházkové, která v televizi řekla, že ukrajinský prezident Zelenskyj během setkání s Donaldem Trumpem a J. D. Vancem udělal chyby.
Poslanecká sněmovna po vleklých debatách a obstrukcích schválila novelu zákona, která výrazně mění financování veřejnoprávních médií. Koncesionářské poplatky za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo) se zvýší a rozšíří se okruh povinných plátců. Nově budou muset poplatky odvádět i domácnosti, které nevlastní klasický televizní či rozhlasový přijímač, ale mají připojení k internetu. Pro novelu hlasovalo 99 ze 189 přítomných poslanců, proti bylo 89. Vládní koalice ji nyní chce obhájit v Senátu.
Zvýšení koncesionářských poplatků je ukázkou, jak se má dělat politika. Bohužel na nepravém místě. Toto zvýšení je, tak jako každé zvýšení jakýchkoli poplatků, nepopulární. Poplatky se navíc rozšiřují i na počítače a mobily, bez ohledu na to, že ti lidé doma nemají televizi. A rozšiřují se na firmy, a to podle počtu zaměstnanců. Což už s nějakým „koncesionářským poplatkem“ nemá vůbec nic společného. Je to prostě mediální daň. Chceš se dívat, zaplatíš. Nechceš se dívat, zaplatíš. Nemáš se co dívat, protože jsi v práci, zaplatíš.
Sněmovna po šesti jednacích dnech schválila novelu o televizních poplatcích. Novela počítá se zvýšením poplatku, který se navíc budoucnu bude zvyšovat o inflaci a rozšiřuje významně okruh poplatníků i o firmy. Vládní strany v prvních reakcích zdůrazňují, že se poplatky nezvyšovaly od roku 2008 a že jejich zvýšení zajistí nezávislost veřejnoprávních médií. Opozice, včetně Pirátů, však kritizuje, že se poplatky vztahují i na firmy, dojde tak k placení dvakrát.
Už se z toho stal takřka standard. Na poli českých streamovacích platforem dochází k dalšímu zdražování předplatného. Tentokrát se po bok Netflixu, Disney+ nebo nejnověji Amazonu Prime Video přidává i platforma HBO Max a Oneplay. Obě služby plánují pro své diváky dražší předplatné od tohoto měsíce. Streamovací služba Max oznámila změny v cenové politice nebo zavedení některých omezení od 24. března. Podobně tomu je i u zbrusu nové služby Oneplay, která bude spuštěna 10. března a nahrazuje dosavadní Voyo a O2TV.
Ukrajina je připravena na mír s Ruskem, ale potřebuje bezpečnostní záruky. Uvedl to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s televizí Fox News. Vyjádřil rovněž přesvědčení, že jeho vztahy s americkým prezidentem Donaldem Trumpem lze napravit. Dodal, že by chtěl, aby Trump při jednáních stál více na straně Ukrajiny. Rozhovor se uskutečnil několik hodin po pátečním setkání Trumpa a Zelenského v Bílém domě, které skončilo roztržkou.
Měli jsme aplaudovat projevu, který pronesl americký viceprezident J. D. Vance na mnichovské bezpečnostní konferenci? Popsal reálné hrozby svobodě projevu v řadě evropských zemí. Nicméně to byla spíš přihrávka politickým spojencům MAGA republikánů na evropském kontinentu než výraz upřímné starosti o osud demokracie u spojenců. Amerika vynakládá miliardy na obranu Saúdské Arábie, jejíž vládce může kritika píšícího nepohodlné články dát rozřezat pilou.
Z šéfa Amazonu a třetího nejbohatšího člověka na světě Jeffa Bezose se v poslední době stala politicky angažovaná osoba. Spolu s dalšími technologickými magnáty byl svědkem inaugurace prezidenta Donalda Trumpa, což bylo obecně interpretováno jako příznak nového spojenectví. V tomto týdnu formuloval svůj vydavatelský ideál – Bezosovi patří deník Washington Post, z hlediska zisku je mezi jeho podniky jistě bezvýznamný, vliv tradičních médií navíc klesá, ještě pořád to ale jsou vlivné noviny. Bezos se rozhodl provést v deníku koncepční změnu, oznámil ji v dopise redakci, který zároveň zveřejnil na síti X.
