Zájemci o úřad prezidenta mají v úterý poslední šanci, aby dodali ministerstvu vnitra přihlášky pro prezidentské volby v lednu příštího roku. Lhůta končí v 16:00. Do pondělního poledne se nominovalo 14 kandidátů včetně hlavních favoritů. Volební účty si zřídilo 21 zájemců. Při předchozím vybírání hlavy státu před pěti lety předložily kandidaturu dvě desítky adeptů, zákonným podmínkám vyhovělo devět z nich.
Fenomén politické války opětovně s plnou silou vstoupil do světových dějin až v éře rozmachu moderních demokracií od dvacátého století. Jak první, druhá, tak i tzv. studená, nicméně rovněž světová válka dvacátého století v zásadě odpovídají politickému vzorci vůdčí příčiny první politické války v dějinách, tedy války peloponéské. Obdobně jako kdysi Sparta v Athénách spatřovala Německá říše Viléma II. i Hitlerova totalitní Velkoněmecká říše jako své hlavní mocensko-politické ohrožení existenci demokratických států.
Příslušníci LGBTI+ komunity jsou narušením lidské společnosti a nejsou součástí božího pořádku, prohlásil slovenský kněz Jaroslav Klíč. Plamenné kázání na východním Slovensku proběhlo pouhé čtyři dny po vraždě dvojice členů LGBT v klubu Tepláreň, kterou policie vyšetřuje jako teroristický čin. Ideologicky motivovaný útok v Bratislavě kněz přirovnal k interrupci a vyzval k opatrnosti. "Spojené státy zamořují svět terorismem a nemorálním životem.
Tento týden se v německém Műnsteru koná setkání nejvyspělejších ekonomik světa summit G7. Státníci na něm řeší především ruskou agresi na Ukrajině a ruskou snahu o překreslování hranic. Do popředí setkání státníků se však dostává nečekaný krok německých organizátorů, kteří z haly radnice, kde se jednání koná, odstranili původní dřevěný kříž z roku 1540. K odpovědnosti za odstranění historické památky se však nikdo nehlásí. Informuje například Bild či regionální Westfälische Nachrichten.
České sociální sítě před několika týdny zaplavila svými klipy iniciativa Sázíme Česko. V tom stěžejním se dva mladí muži z Teplic – Filip Hradil a Richard Krajník – představují jako kluci, co chodí běhat do lesa a nedávno si všimli, že s lesy není něco v pořádku. Začali studovat klimatickou změnu a „najednou to všechno začalo dávat smysl: proč jsou všude ve světě rok od roku vyšší teploty, největší sucha, největší bouře, tornáda a požáry větší než kdykoli předtím“. Richard s Filipem spustili sbírku na zalesňování planin. Stojí u základů takových občanských kampaní erudovaná věda a za jakých podmínek dává vysazování smysl? O tom je Salon Týdeníku Echo.
Nejvýraznějšími hlasy, které v Německu vyzývaly k diskusi nad dodáváním zbraní na Ukrajinu, byly ty patřící Jürgenu Habermasovi, Richardu D. Prechtovi a Haraldu Welzerovi. Všichni tři se dočkali kritiky, což je legitimní. Jestli bylo nutné i mediální zostuzování, je jiná otázka. Všichni jmenovaní v posledních týdnech také vydali knihu o médiích, přičemž Precht a Welzer napsali společně publikaci Čtvrtá moc. Jak vzniká většinový názor, který není většinový. Případ Precht–Welzer je pozoruhodný. Třeba novinář Joachim Huber uveřejnil zdrcující recenzi měsíc před vydáním knihy. Obsah si prý lze domyslet.
Koaliční trojblok v Pardubicích se chystá v pátek podepsat dohodu o spolupráci pro následující volební období. Koalice má 20 členů, tedy těsnou většinu z 39 míst v zastupitelstvu, a tvoří ji vítězné hnutí ANO, Žijeme Pardubice a Společně pro Pardubice. Informoval o tom lídr ANO Jan Nadrchal, který by se měl stát primátorem. Velmi široká koalice by mohla vzniknout v Brně, dosavadní primátorka Brna Markéta Vaňková z ODS spolu s TOP 09 nabídla spolupráci KDU-ČSL, hnutí STAN, hnutí ANO, Pirátům i ČSSD.
České Budějovice povede koalice ODS, Společně pro Budějovice, Piráti a Jihočeši 2012. Dohromady má 23 zastupitelů z 45. Primátorkou bude poprvé v historii Českých Budějovic žena, stane se jí Dagmar Škodová Parmová (ODS). Zástupci ODS, Společně pro Budějovice, Pirátů a Jihočechů 2012 v pondělí podepsali memorandum o vytvoření koalice.
Kancelář prezidenta republiky podala trestní oznámení na psychiatričku a bývalou ministryni pro lidská práva Džamilu Stehlíkovou kvůli jejím výrokům v televizním pořadu, kde na jaře zpochybňovala chod a fungování Hradu v době, kdy byl prezident Miloš Zeman nemocný. Podle oznámení, které vypracoval advokát Marek Nespala, výroky Stehlíkové nasvědčují spáchání trestného činu křivého obvinění. Policie to nyní prověřuje. Informoval o tom server Seznam Zprávy.
V zářijových italských parlamentních volbách celkem jasně zvítězila středopravicová koalice. Její nejvýraznější součástí, a nyní největší stranou v italském parlamentu, jsou Bratři Itálie (Fratelli d’Italia), vedení pětačtyřicetiletou Giorgiou Meloniovou. Ti mají svůj původ v postfašistickém Italském sociálním hnutí. Jejich vítězství tudíž provázelo zděšení, varování před návratem fašismu a titulky o nástupu extrémní pravice. Jak to tedy strana s fašismem má, proč uspěla ve volbách a co lze očekávat od nové italské vlády, vysvětluje poslanec Evropského parlamentu za Bratry Itálie Pietro Fiocchi.
Městský soud v Brně ve čtvrtek poslal do vazby i druhého z osmi obviněných v kauze manipulace městských bytů na radnici Brno-střed Otakara Bradáče. Novinářům to potvrdila státní zástupkyně Petra Lastovecká. Před místním politikem ODS Bradáčem soud poslal do vazby jednatele realitní kanceláře Zdeňka Červinku. Zbylých šest obviněných je na svobodě. Policie udělala 28 domovních prohlídek a vyslechla 30 lidí.
Vrchní státní zastupitelství v Olomouci informovalo v souvislosti s úterní razií policie v Brně o zahájení trestního stíhání osmi lidí pro účast na organizované zločinecké skupině, přijetí úplatků ve prospěch skupiny a pro zneužití pravomoci úřední osoby. Vrchní státní zastupitelství o tom informovalo na svém webu. Kauza se týká radnice Brno-střed a přidělování městských bytů. Policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) zasahovali v Brně v úterý. Zadrželi osm lidí, kteří byli následně obviněni.
V pátek se konečně zrodilo dlouho očekávané celoevropské řešení, na nějž tak dlouho vyčkávala vláda Petra Fialy. Když se propojí s nedávno schválenými českými stropy na elektřinu a plyn pro domácnosti, živnostníky a firmy, vytváří se dost chaotický a nepřehledný přerozdělovací stroj na stovky miliard korun, které potečou od výrobců do státní pokladny a z ní zase k obchodníkům s elektřinou. V tom chaosu hrozí nejen masivní zvýšení byrokracie a dotační mentality, ale taká to, že na konci celého řetězce transakcí zůstanou státu miliardové dluhy.
Jak se orientovat ve světě informací a médií, bylo tématem veřejného Salonu Echa na hubením festivalu Krásné ztráty ve Všeticích. Hosty debaty byli filozofka a esejistka Tereza Matějčková, komentátoři Bohumil Pečinka z týdeníku Reflex a Jindřich Šídlo ze Seznam Zprávy a publicista specializující se na média Jakub Jetmar. Digitální revoluci v posledních dvou letech významně ovlivnila pandemie a na ni přímo navazující ruská válka proti Ukrajině. Ve společnosti zavládl strach a nejistota, vytvořily se nové dělicí čáry mezi lidmi, o některých věcech se vůbec nemohlo mluvit, dosud respektovaní vědci a myslitelé byli za své oponentní názory vylučováni z dobré společnosti.
Ničivý požár v Českém Švýcarsku vede k otázce, kam směřuje ministerstvo životního prostředí pod novou ministryní Annou Hubáčkovou. Jejím hlavním poradcem a jakýmsi ideologickým majákem úřadu je Libor Ambrozek. Dlouholetý předseda Českého svazu ochránců přírody už v sídle ministerstva naproti pražské Slavii kdysi působil, byl ministrem ve Špidlově, Grossově a Paroubkově vládě. Ambrozek je dlouholetým členem KDU-ČSL, Hubáčková je nestranice, ale i ona ve vládě za lidovce. Kromě národních parků hovoříme i o globálním oteplování, zákazu klasických aut nebo zavírání uhelných elektráren.
Poslední dobou se zdá, že moderní společnost žije od jednoho strachu k druhému: panika kolem covidu-19, opičí neštovice, čerstvě vlny veder a motiv klimatické krize. Nabízí se otázka, nakolik jsou tyto obavy odůvodněné a nakolik jen prefabrikované a jestli je elity vědomě používají k prosazování své politiky. Emeritní profesor sociologie na univerzitě Kent Frank Furedi je autorem zásadních prací o kultuře a politice strachu.
Desítky bývalých republikánů a demokratů oznámily, že založily novou celostátní politickou stranu, informovala agentura Reuters. Cílem tohoto politického uskupení má být oslovení milionů voličů, kteří jsou podle jeho představitelů znepokojeni nefunkčním systémem dvou stran v USA. Nové straně s názvem Forward (Vpřed) budou zpočátku společně předsedat někdejší demokratický kandidát na prezidenta Andrew Yang a Christine Toddová Whitmanová, bývalá republikánská guvernérka státu New Jersey.
Politickou událostí léta je výběr nového britského premiéra. Stávající předseda vlády Boris Johnson rezignoval, když se už jeho skandály a vytáčky staly pro vládnoucí Konzervativní stranu neúnosné. Nezdá se ale, že by nový premiér měl její problémy vyřešit. Konzervativci, známí také jako toryové, jsou u moci již dvanáct let, vyhráli čtvery volby za sebou, poslední v roce 2019 s historickou většinou. Přesto je řada jejich voličů zklamaná. Mají pocit, že konzervativci své období u moci promarnili, země se nikam neposunula a nejrůznější krize se jen zhoršují. Jedním z nich je i Ed West, konzervativní komentátor a historik.
Bruno Maçães (1974) napsal knížku o pandemii, která je myslím zajímavá ještě několika způsoby nad to, jak by byla zajímavá každá knížka od Maçãese o pandemii. Zmiňuje v ní občas připomínaný poznatek, že španělská chřipka, která v letech 1918–1920 zabila víc lidí než první světová válka, zanechala v kolektivní paměti či v literatuře minimální stopu. Moc nevíme, jak na ni tehdy společnost reagovala. Proto mu přišlo zajímavé napsat záznam toho, jaké to bylo pro nás, ještě než začneme zapomínat.
Společnost Netflix letos uvedla čtvrtou řadu diváky i kritikou dobře přijatého dánského seriálu Vláda, pojednávajícího o osudech smyšlené historicky první dánské premiérky Birgitte Nyborgové a lidí kolem ní. Našinec, který k Dánsku obvykle vzhlíží s obdivem, najednou vidí zemi s týmiž problémy, jaké máme u nás. My se považujeme za prcky, které každý chce sníst, Dánové taky. My se snažíme hrát na to, že je dobře nevyčnívat, protože pak si nás nemůže nikdo všimnout a přežijeme v klidu – no a ze seriálu plyne, že Dánové mají stejný reflex.
Kardinála Dominika Duku netřeba čtenářům Echa představovat. Po dvanácti letech předal 2. července arcibiskupskou berlu svému nástupci v úřadu pražského arcibiskupa Janu Graubnerovi. S kardinálem hovoříme o tom, co se během jeho mandátu s katolickou církví dělo a zda nejstarší organizace světa dokáže vzdorovat dobovým trendům. Stranou nezůstal ani papež František a s ním spojená otázka, nakolik je klimatické zanícení soudobé společnosti pro křesťany konkurencí.
Odvolací soud ve Lvově na západě Ukrajiny v pondělí vyhověl žádosti ministerstva spravedlnosti a zakázal hlavní proruskou stranu v zemi. Majetek strany Opoziční platforma-Za život propadne státu. Proti rozhodnutí se lze ještě odvolat k nejvyššímu soudu, uvedl na svém webu list Ukrajinska pravda. K vůdcům strany patří oligarcha Viktor Medvedčuk, pokládaný za blízkého Kremlu, který je v současnosti ve vazbě kvůli podezření z vlastizrady.
Nová politická strana PRO (Právo respekt odbornost) slibuje zlevnit energie, obnovit důvěru v právo a bránit lidské svobody, které byly podle ní v době epidemie covidu-19 potlačované. Vedení strany tvoří lidé spojení s prohlášením Charta 2022, která je reakcí na protikoronavirová opatření, a kampaní proti povinnému očkování. Strana v sobotu představila své vedení na tiskové konferenci, zaměřit se chce na podzimní senátní volby. Své kandidáty představí v červenci.
Třetí den po začátku války na Ukrajině Olaf Scholz ohlásil změnu času. Kancléř sice mluvil o novém letopočtu pro celou Evropu, avšak konkrétní závěry slíbil vyvodit pro Německo, a to především ve třech oblastech: přechod k tvrdší linii vůči Rusku, vyzbrojení bundeswehru, změny v energetické politice. Od té doby se soudí, že Spolková republika opravdu prochází masivními změnami. Prochází? Ano i ne. Masivně se změnil vztah k Rusku. Veřejné mínění a ovšem většina politické scény doslova natlačily kancléře Scholze do vojenské podpory Ukrajině.
Záchranáři a policisté po 17. hodině zasahovali v jednom z žižkovským bytů, kde nalezli pětadvacetiletého muže se středně těžkými zranění, řekla Echo24 mluvčí pražské záchranné služby Jana Poštová s tím, že byl celou dobu při vědomí. Policie incident vyšetřuje jako sebevraždu, uvedl mluvčí Jan Rybanský. Podle webu Novinky.cz se jednalo o exposlance Dominika Feriho (dříve TOP 09), policie však informaci nemůže s ohledem na vyšetřování potvrdit.
Naše mediální diskuse o ukrajinské válce je ve srovnání s daleko bohatší diskusí v zemích západní Evropy nesmírně plochá. Sporem není, protože být nemůže, kdo je agresorem. V tom žádný důvod střetu jistě není. Agresorem je Rusko. Přesto někteří z našich mimořádně nezodpovědných politických aktivistů, včetně předsedy Ústavního soudu, obviňují své politické protivníky, že i v tomto tématu mlží či nemají jasno. To je samozřejmě lež neboli moderně dezinformace. Legitimní otázky nastávají až tehdy, ptáme-li se, co Rusko k napadení Ukrajiny vedlo a jaké důsledky – v celé jejich šíři – a pro koho tato válka vyvolá.
Miliardář Elon Musk opět rozvířil kolem sebe debatu, když prohlásil, že v nadcházejících volbách bude poprvé volit republikánskou stranu. „Problém je v tom, že demokraté jsou příliš kontrolování odbory a právníky, zejména těmi, co organizují hromadné žaloby,“ postěžoval si nejbohatší muž světa v podcastu All-In na technologické konferenci v Miami, který se netají svým odporem k levicovému „uvědomělému“ smýšlení.
Národní katedrála ve Washingtonu ve čtvrtek oznámila, že bude 27. dubna hostit pohřeb bývalé ministryně zahraničí USA s českými kořeny Madeleine Albrightové. První žena, která kdy zastávala post šéfa americké diplomacie, zemřela 23. března ve věku 84 let. Do své smrti byla členkou řídícího orgánu chrámu, v němž se pravidelně konají rozlučky s významnými americkými politiky.
„Dá si někdo teplou vodu?“ Tento „nápoj“ popíjejí protagonisté knihy Ve jménu Metody ve vypjatých chvílích. Autorka Juli Zeh je německá spisovatelka, jejíž knihy byly přeloženy do pětatřiceti jazyků. Zrovna Ve jménu Metody se několik let ocitá na seznamu povinné školní četby a právě vychází ve výborném českém překladu Michaela Půčka. Teplá voda, ideálně s několika kapkami citronu, je doporučovaný nápoj v Německu roku 2057. To se proměnilo v totalitní stát, jemuž vládne ideologie stojící na tělesném zdraví jako nejvyšší hodnotě.
