V Rusku se údajně chystají soukromé vojenské prapory pod vlajkou pravoslavné církve. Budou se jmenovat Kříž svatého Ondřeje a tato soukromá armáda má být s požehnáním poslána bojovat na Ukrajinu.
Ruský ideolog Alexandr Dugin poté, co se ruská vojska stáhla z ukrajinského Chersonu, veřejně vyzval k odstranění, nebo dokonce zabití prezidenta Vladimira Putina.
Britské úřady se zabývají zprávou televize Sky News z minulých dnů, podle které Moskva v srpnu převezla britské a americké protitankové a protiletadlové střely, které ukořistila ukrajinské armádě, do Teheránu spolu se 140 miliony eur, které vyměnila za desítky smrtících dronů, posléze použité proti Ukrajině. Britský ministr obrany Ben Wallace nyní potvrdil, že ministerstvo informaci prověřuje, ale že prý se nejedná o špičkovou technologii.
Kyjev je ochotný jednat s Moskvou o míru, hlavní podmínkou prezidenta Volodymyra Zelenského je ale obnovení územní celistvosti Ukrajiny, oznámil tajemník bezpečnostní rady Oleksij Danilov. Zelenskyj v pondělí i přes předchozí odmítavý postoj naznačil, že by se za určitých podmínek mohly mírové hovory obnovit.
Fenomén politické války opětovně s plnou silou vstoupil do světových dějin až v éře rozmachu moderních demokracií od dvacátého století. Jak první, druhá, tak i tzv. studená, nicméně rovněž světová válka dvacátého století v zásadě odpovídají politickému vzorci vůdčí příčiny první politické války v dějinách, tedy války peloponéské. Obdobně jako kdysi Sparta v Athénách spatřovala Německá říše Viléma II. i Hitlerova totalitní Velkoněmecká říše jako své hlavní mocensko-politické ohrožení existenci demokratických států.
Kreml ve středu rozhodl o znovupřipojení se k dohodě o lodním exportu obilí z Ukrajiny. Tento krok se ale nelíbí vlivným ruským válečným blogerům, nazývaným také ruští jestřábi. Podle nich může tento krok poškodit ruské tažení na Ukrajině. Informuje o tom web The New York Times. Podle politického analytika Sergeje Markova je toto rozhodnutí projevem ruské slabosti a neochoty bojovat, podle něj celá situace vypadá jako "ponižující porážka Moskvy".
Ukrajina je od začátku války závislá na finanční a vojenské podpoře, která do země proudí ze zemí EU a Severoatlantické aliance. S nadcházející zimou se ale rodí otázka, jak dlouho ještě vydrží západní země válku na Ukrajině financovat. Výši pomoci mohou zásadně ovlivnit i listopadové volby ve Spojených státech, které jsou z hlediska vynaložených prostředků absolutním lídrem v pomoci Ukrajině. Pokud zvítězí republikáni, mohla by finanční pomoc Ukrajině projít zásadní revizí.
Ruské námořnictvo dnes nad ránem odrazilo útok dronů v přístavu Sevastopol na okupovaném ukrajinském poloostrově Krym, tvrdí místní proruské úřady. Podle nich škody nevznikly, později ale oznámily, že přístav je mimo provoz. Podle informací ze sociálních sítí probíhal útok ukrajinských dronů ze vzduchu i moře několik hodin. Rusové hlásí, že všechny drony byly sestřeleny a to včetně jednoho námořního dronu. Podle dosavadních zpráv by se tak jednalo a masivní koordinovaný ukrajinský útok na Sevastopol na jihu poloostrova, kde je domovský přístav ruské černomořské flotily. Nejnovější, ale nepotvrzené zprávy, hovoří o tom, že mělo být zasaženo několik ruských válečných lodí, včetně vlajkové lodi Admirál Makarov. Ukrajinské úřady se zatím k věci nevyjádřily.
6 bilionů 220 miliard 609 milionů zlotých (v přepočtu cca 32 bilionů a 36 miliard korun). Takovou náhradu požaduje polská vláda od Německa jako válečné reparace. Podle serveru DoRzeczy to dnes uvedlo polské ministerstvo zahraničních věcí.
Kvůli stupňujícím se útokům na ukrajinská města a především na elektrárny a teplárny se s příchodem zimy očekává další uprchlická vlna z Ukrajiny. Ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek očekává, že v souvislosti se zničenou infrastrukturou a zimou by mohlo do Česka přijít přinejmenším několik desítek tisíc dalších uprchlíků. Pokud dojde k otevření druhé, severní fronty, mohlo by podle něj jít i o 100 tisíc lidí.
Ruský ministr obrany Sergej Šojgu v neděli telefonicky hovořil se svými protějšky z Francie, Británie a Turecka. Ve všech třech telefonátech podle tiskových agentur hovořil o obavách Moskvy z toho, že by Ukrajina mohla v konfliktu použít takzvanou špinavou bombu. Rusko neposkytlo žádné důkazy pro takové tvrzení, podotkla agentura Reuters. Kyjev zatím nereagoval.
Ruské síly se pravděpodobně pokusí vyhodit do vzduchu přehradu Kachovské vodní elektrárny. Budou se tak snažit zakrýt své stažení z oblasti a zároveň tak budou chtít zabránit ukrajinským silám, aby je pronásledovaly hlouběji do Ruskem okupované Chersonské oblasti. Ve svém pravidelném hodnocení vývoje války na Ukrajině to uvedl americký Institut pro studium války (ISW).
Sousední země Běloruska se zrychleným tempem vyzbrojují, zejména Polsko. Podle běloruského ministra obrany Viktara Chrenina situace naznačuje, že Varšava se připravuje na válku, a to nikoliv obrannou. Chrenin současně vyjádřil obavy z rozmístění desítek tisíc vojáků NATO poblíž běloruských hranic, ti by se mohli prý stát základem pro vytváření úderných skupin proti Bělorusku a Rusku. Na vystoupení běloruského ministra obrany, který se málokdy takto prezentuje, upozornil polský server DoRzeczy.
Příchod zimy a následky ruského ostřelování mohou na Ukrajině zvednout další uprchlickou vlnu mířící do Evropské unie, upozorňují na to lidskoprávní organizace i Kyjev. Uprchlická krize bude jedním z témat společného jednání české a ukrajinské vlády, které se má uskutečnit na konci října, jak potvrdil po jednání vlády ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Rusko se kvůli ukrajinské protiofenzivě chystá evakuovat obyvatele okupované Chersonské oblasti. Shodně to uvedli Moskvou dosazený gubernátor oblasti Volodymyr Saldo a velitel ruských invazních sil na Ukrajině Sergej Surovikin. Podle generála je vojenská situace v oblasti napjatá, nevyloučil nutnost přijmout těžká rozhodnutí. Šéf ruské okupační správy Chersonské oblasti Saldo oznámil, že úřady zorganizují přesun obyvatel čtyř měst u Chersonu z pravého na levý břeh Dněpru
Rusko a Čína platily krátce před začátkem ruské invaze na Ukrajinu za strategické spojence ve všech oblastech. Chuť Číny podporovat politiku Vladimira Putina se ale zřejmě s každým dalším dnem neúspěšného tažení na Ukrajinu vytrácí. Také během probíhajícího 20. sjezdu komunistické strany se o válce oficiálně raději vůbec nemluví, říká Lukáš Dyčka z Baltic Defence College.
Zanedlouho přijde do Evropy sníh a mráz a i přes slibný postup ukrajinských vojáků v některých oblastech na jihu a východě Ukrajiny se obě strany připravují na dlouhou zimní válku. Scénářů, jak rusko-ukrajinský konflikt může skončit, je podle Lukáše Dyčky, který přednáší vyšším aliančním důstojníkům na Baltic Defence College v estonském Tartu a dříve radil ministrovi obrany, několik.
Rusové v sobotu ráno provedli masivní raketový útok na Kyjev a okolí a vážně poničili energetickou infrastrukturu a tím v oblasti značně omezili zásobování elektřinou.
Ukrajina na jihu země nasadila systém protivzdušné obrany IRIS-T SLM, který jí před několika dny dodalo Německo. Podle agentury DPA o tom v pátek informoval mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ihnat. V noci na dnešek a dnes ráno ruská armáda ostřelovala několik míst v Dněpropetrovské oblasti a město Záporoží, raketový útok je hlášen z Kyjevské oblasti, informují ukrajinské úřady na sociálních sítích.
Mimo hlavní centrum pozornosti ve válečném konfliktu na Ukrajině stojí ruský postup u města Bachmut v Doněcké oblasti na východě země. Podle agentury Reuters měla ruská vojska během posledních tří dnů postoupit k centru města a dá se očekávat zábor okolních vesnic na jih od Bachmutu.
Rusové, kteří opouštějí svou zemi, aby se vyhnuli mobilizaci kvůli ruské agresi na Ukrajině, nesplňují podle Senátu podmínky pro udělení humanitárního víza a mohou být bezpečnostním rizikem. Horní komora se na tom ve středu shodla s vládou v souvislosti s nadcházejícím jednáním Evropské rady, které se uskuteční 20. a 21. října.
Jako o nejrozsáhlejším úderu od prvních dní války se hovoří o pondělních raketových útocích, které Rusko podniklo po celé šířce ukrajinského území, od Lvova po Slavjansk. Podle ukrajinského velení vypálilo na Kyjev a další velká ukrajinská města 83 střel, 43 z nich měla zničit protivzdušná obrana.
Spojené státy nakoupily léky za 290 milionů dolarů, které mají sloužit proti následkům z ozáření, způsobené jadernou nebo radiační havárií. Ministerstvo zdravotnictví a sociálních služeb zakoupilo lék Nplate od společnosti Amgen USA In., která se dlouhodobě snaží o "lepší připravenost a záchranu životů" během potencionální radiační katastrofy. USA tak reagují na potencionální ruskou hrozbu, kdy Kreml pohrozil použitím jaderných zbraní na Ukrajině.
Západ ještě nepochopil, co ruská anexe ukrajinských území vlastně znamená. Jakmile území získáte, nebude to možné změnit. Ani Vladimirem Putinem, ani jeho nástupci, dalších 30 nebo 40 let, říká v rozhovoru pro italský deník Corriere della Sera ruský oligarcha Andrej Melničenko, na kterého jsou uvaleny sankce a který nyní žije v Dubaji. Podle něj Putin nemá vůbec vše pod kontrolou a to může způsobit katastrofu.
Dění týkající se války na Ukrajině tento týden notně nabralo na obrátkách. V okupovaných oblastech proběhla pochybná „referenda“ o připojení k Rusku. Výsledky 97 až 99 % pro připojení napovídají, že zafungovala Stalinova poučka „není důležité, jak kdo hlasuje, ale kdo hlasy počítá“. Podle všeho oblasti by Rusko mělo anektovat dnes, tedy v pátek. To nebrání Ukrajincům v úspěšných bojových operacích. U Lymanu se stahuje ukrajinská smyčka a ruské jednotky se odtamtud musí buď stáhnout, nebo jim hrozí obklíčení.
Ukrajinci zabili plukovníka Borise Totikova, velitele raketových vojsk a dělostřelectva ruské 35. kombinované armády. O jeho pohřbu podle agentury Unian informoval ruský server Ryazan News. Pohřeb se konal v Rjazani v neděli 25. září. Zničení velitelství této armády je nyní dáváno do souvislosti s nedávnou porážkou ruských vojsk z okolí Izjumu a urychleným stažením jejích zbytků.
Rusko vyhlásilo poprvé od konce druhé světové války mobilizaci. Na okupovaných územích Ukrajiny zároveň vyhlásilo referenda a na základě jejich výsledků se je chystá prohlásit za ruská území. Logika je zřejmá. Postup Ukrajinců do těchto oblastí bude chtít Moskva vydávat za útok na Rusko. Co Putinova mobilizace znamená pro Evropu? Jak může ovlivnit další vývoj války na Ukrajině a poměry v Rusku?
Kvůli vyhlášené částečné mobilizaci začínají opouštět zemi davy Rusů, kteří se chtějí odvedení do armády vyhnout. Na hranicích se tvoří dlouhé kolony a lety do některých destinací jsou beznadějně vyprodané. Současně s mobilizačním zákonem začala vláda Vladimira Putina narychlo schvalovat i zpřísnění trestů spáchaných během mobilizace. Například za neuposlechnutí povolávacího rozkazu, kapitulaci nebo poškození vojenského materiálu hrozí Rusům podle novely až 10 let vězení.
Z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu ve středu odstartovala raketa Sojuz, která na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) vynáší trojici astronautů - Rusy Sergeje Prokopjeva a Dmitrije Petelina a Američana Franciska Rubia. Informovala o tom americká vesmírná agentura NASA. Jak poznamenala agentura AFP, raketa odstartovala v době mimořádného napětí mezi Moskvou a Západem kvůli ruské vojenské agresi na Ukrajině. Ve stejný den ruský prezident Vladimir Putin pohrozil použitím jaderné bomby.
Ruský prezident Vladimir Putin opět pohrozil Západu použitím jaderných zbraní, takovou eskalací by ale prolomil tabu z dob studené války a vyvstává otázka, jak bude reagovat jeho nejsilnější protivník, Spojené státy. Podle analýzy webu Bloomberg má šéf Bílého domu Joe Biden několik možností, například zaujmout stejný postoj, či Putina a jeho okolí odstranit. Ruský prezident by podle analytiků mohl oprášit ruskou doktrínu, kterou Západ nazývá „eskalovat k deeskalaci“.
