O naději v souvislosti s příštím rokem hovořil ve svém vánočním proslovu premiér Petr Fiala (ODS). Od roku 2024 očekává, že bude mnohem lepší než roky předcházející, to nejhorší má podle předsedy vlády Česko za sebou. Podle opozičního hnutí ANO Fiala ukázal, že je odtržený od běžných lidí a odmítá si připustit odpovědnost za současnou situaci, koaliční politici projev chválí.
Velká část domácností, které jsou připojeny na centrální vytápění, si v příštím roce za teplo připlatí až stovky korun měsíčně. Zdražovat budou především uhelné teplárny, které navýší ceny i o desítky procent. U plynových tepláren se ceny tepla změní spíš mírně nebo zůstanou stejné, někteří dodavatelé ceny tepla dokonce sníží. I přesto bude teplo z uhlí nadále levnější, rozdíl se proti letošnímu roku ale výrazně zmenší. Podívejte se, jaká změna čeká domácnosti v jednotlivých městech. Praha
Vrchol zlevňování nemovitostí už je za námi, příští rok ceny domů a bytů znovu porostou. S klesající inflací se budou snižovat i úrokové sazby a hypotéky budou opět dostupnější, proto dojde k oživení poptávky. Obrovským problémem ale zůstává nedostupnost. Ceny bydlení u nás ve srovnání s dalšími evropskými zeměmi nejsou mezi nejvyššími, problémem je ovšem naše slabá kupní síla vzhledem k nízkým hrubým příjmům. A neřešeným problémem je primárně nedostatečná nabídka kvůli chybějící výstavbě nových bytů.
Chýlí se ke konci další nepříliš šťastný a lehký rok, což platí jak o dění ve světě, tak u nás doma. Po éře covidových uzavírek, nesmyslných zákazů a rozlišování na očkované a neočkované nastala léta dřív nepředstavitelné vysoké inflace způsobené nalitím peněz do ekonomiky právě kvůli pandemickému ochromení hospodářství, propadání životní úrovně, drahých energií i základních potravin.
Další zdražení potravin už bude neobhajitelné. Takový je verdikt po zveřejnění posledního vývoje cen výrobců. Analytici se shodují, že inflační tlaky na straně nabídky odezněly a výrobní nákladové tlaky tedy nyní prakticky neexistují, což vyvrací nedávná slova potravinářů i obchodníků o tom, že s cenami jídla budou muset nahoru. Antimonopolní úřad už slíbil, že na začátku následujícího roku opět prošetří několik základních potravin, aby zodpověděl otázku, jestli leží vina za zdražování nejvíce na zpracovatelích, potravinářích, nebo řetězcích.
Inflační tlaky na straně nabídky odezněly, shodují se analytici v hodnocení vývoje výrobních cen v listopadu. Podle nich už není důvod pro další zdražování zboží pro spotřebitele. Vývoj výrobních cen také dává argument pro to, aby Česká národní banka (ČNB) zahájila tento týden snižování úrokových sazeb. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) v listopadu ceny průmyslových výrobců meziročně vzrostly o 0,8 procenta, ceny zemědělských výrobců klesly o 16,2 procenta.
Čím dál častěji můžete slyšet, že se penzisté stěhují z Česka do zahraničí. Někdy jen na zimní měsíce, jindy odcházejí dokonce natrvalo. Důchod si nechávají od státu posílat k moři a koupí si tam za něj víc než doma. Místo chladného počasí si pak celou zimu užívají spokojeně tepla a slunce. To je realita, kterou může českým důchodcům nabídnout řada zemí. Jejich seznam je dlouhý a je z čeho vybírat. Co strávit zimu na Kanárských ostrovech, v Portugalsku, Itálii, nebo Thajsku a ještě k tomu ušetřit?
Nejhůře dosažitelná koupě bytu je podle serveru Politico v Praze. Vyplývá to z grafu hlavních evropských měst, kterých se nejvíce týká krize bydlení. Čech s průměrnou mzdou na byt v metropoli musí šetřit přes 25 let. Druhé místo obsadila Bratislava, nejlevněji je v Nikósii na Kypru. Rostoucí ceny nemovitostí činí z vlastnického bydlení pro mnoho Evropanů stále nedosažitelnější sen – tento problém ještě umocňuje krize životních nákladů,
Máme tu první vlaštovky čehosi, co když nebude zastaveno, může vyústit ve velkou krizi českého průmyslu. První na řadě je samozřejmě průmysl takzvaně energeticky náročný. V lednu zavře sklárna ve Květné na Uherskohradišťsku, což majitel zdůvodnil růstem cen energií. Drtivá většina produkce této tradiční sklárny jde na vývoz, a vinou drahé elektřiny a plynu v České republice ta produkce přestala být konkurenceschopná. Včera byla oznámena okamžitá odstávka velké hutě Liberty v Ostravě. Podnik dluží svému dodavateli energií přes dvě miliardy korun.
Zdražují všichni. Zemědělci, potravináři i obchodníci. Ti chtějí potraviny ještě zdražit kvůli tomu, že jim zdražují jejich dodavatelé. Jaké produkty k nám převážně dovážíme a odkud? A proč se větším dovozem ze zahraničí nebráníme drahotě českých dodavatelských monopolů? Přeorientování se na jiné dodavatele, třeba i ze zahraničí, s sebou nese řadu nákladů a dalších komplikací.
Byl říjen 2020. Svět se uzavíral do druhé vlny covidových lockdownů. Ekonom Mojmír Hampl v Salonu Týdeníku Echo varoval, že největším rizikem pro naši prosperitu bude snaha o soběstačnost. „Trápí mě věc, která se objevuje ve všech debatách v Evropě, anglosaském světě, v Japonsku. Točí se kolem toho, že potřebujeme víc odolnosti. Anglicky se tomu říká resilience, to je teď nesmírně frekventované slovo. Všude se to resilience překládá jako víc lokalizace. Návrat k tomu, co si budeme vyrábět a zajišťovat sami, bez mezinárodního obchodu. Co nás ochrání od těch ostatních. To vidíme úplně všude. Je to strašně velká změna.
Štědrovečerní večere bude letos o 16 procent dražší než loni a čtyřčlenná rodina za typickou českou večeři zaplatí 852 Kč. V aktuální analýze to uvedla investiční platforma eToro, podle níž je letos pro Čechy Štědrý den nominálně nejdražší od roku 1989. Ze zemí, které společnost sledovala, zaplatí nejvíce lidé za štědrovečerní večeři ve Francii. Z průzkumu mezi zákazníky on-line supermarketu Košík.cz zase vyplynulo, že lidé utratí za jídlo a další občerstvení na sváteční dny v průměru kolem 3500 Kč.
Premiér Petr Fiala a jeho ministři s naivitou zjišťují, že potraviny od ledna nezlevní, jak slibovali voličům s nadějí na pokles nižší sazby DPH z 15 na 12 procent. Naopak zdraží. Všichni tři hráči potravinářské vertikály od zemědělců přes potravináře po obchodníky tvrdí, že jim rostou náklady. Nejen na energie a spol. Zlevnění potravin v tak silně inflační ekonomice se slabou konkurencí, jako je už třetím rokem ta naše, je naivní představa. Vždycky se najdou alibi pro zdražení. Kdyby tady panovala cenová stabilita, potravináři ani obchodníci by si zdražovat netroufli.
Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku letos v listopadu zpomalil na 7,3 procenta z říjnových 8,5 procenta. Zmírnil se například růst cen potravin či elektřiny. Ceny plynu nebo tuhých paliv dokonce oproti loňsku klesly. Oznámil to v pondělí Český statistický úřad (ČSÚ). Navzdory opětovnému zpomalení inflace po jejím říjnovém nárůstu je růst cen stále vysoko nad dvouprocentním cílem České národní banky. Meziměsíčně ceny vzrostly o 0,1 procenta.
Cena mobilních dat v České republice patří dlouhodobě k problematickým tématům. V porovnání s podobnými státy totiž Češi platí za internet v mobilu nesmyslně vysoké částky. Navzdory některým krokům z nedávné doby to potvrzuje studie společnosti Cable.co.uk, v níž tuzemsko skončilo ve srovnání cen za 1 GB dat na 193. příčce. V žebříčku se tak řadíme na úroveň Belize, Kokosových ostrovů, Nauru nebo Kiribati. Vysoké ceny tarifů jsou v tuzemsku dány dlouhodobým zabetonováním trhu a neschopností vytvořit více konkurenční prostředí.
Češi pijí méně piva než minulý rok, zbytečně si za něj připlácejí a nejpopulárnějším je paradoxně to nejdražší, tvrdí průzkum agentury SharpGrid. Spotřeba se zásadně změnila a po velkém poklesu během druhého čtvrtletí o 7 procent se teď piva pije méně. "Po masivním zdražování v loňském roce, kdy průměrné ceny piva v hospodách a dalších podnicích rostly o 14 procent, se letos zatím žádné drama nekoná. Ceny vyrostly o zanedbatelná 2 procenta," uvedl průzkum s tím, že s cenami čepovaného piva jistě "zamává" vyšší sazba DPH. "Lidé pijí méně, ale lépe.
Zvyšování cen potravin je způsobeno primárně vysokými cenami energií, shodl se viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza s šéfem Zemědělského svazu ČR Martinem Pýchou. Potraviny podle nich budou zdražovat i nadále. „Máme vysoké ceny energií,“ zdůvodnil cenu potravin zástupce zemědělců Pýcha. Ten o situaci společně s Prouzou debatoval v pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct.
Nešťastná nutelová epizoda ministerského předsedy, jejíž sebekritiku tento týden provedl v televizním rozhovoru, byla zoufalým projevem snahy vlády zbrzdit zdražování potravin. Politici ze svých vnitřních průzkumů moc dobře ví, že aktuálně nic lidem nevadí víc než zdražování a pád životní úrovně, kterou působí. A protože to ví, snaží se to řešit. Bez úspěchu. Premiér i ministr zemědělství Marek Výborný tento týden přiznali, že navzdory lednovému snížení DPH u potravin ceny v obchodech porostou. A oni s tím nejsou schopni nic udělat.
V příštím roce bude opět nutné připravit se na ještě dražší potraviny. To řekli sami obchodníci s potravinami, kteří se odkazují na zdražování u výrobců. Ministr zemědělství se diví, proč obchody zdraží, když bude od nového roku platit nižší DPH na potraviny, a slíbil pouze, že na ně dál bude vyvíjet „neformální nátlak“. Snižování DPH je přitom jedna z nejhorších možností, jak bojovat proti vysokým cenám.
Video s německou nutellou se nepovedlo, přiznal v pořadu Co na to premiér na CNN Prima News premiér Petr Fiala. Kvůli videu s nákupem v Německu se setkal s rozsáhlou kritikou veřejnosti a jak i sám Fiala přiznal, že video nevzbudilo pozitivní reakce ani u podporovatelů vlády. "Vzal jsem si z toho poučení," uvedl premiér.
V České republice panuje alespoň pro běžného spotřebitele zcela nepřehledná situace okolo cen potravin. Před několika dny vyšlo najevo, že i když má od Nového roku u jídla klesnout DPH, ceny se i tak mají zvýšit o 5 až 10 procent. Zástupci řetězců tvrdí, že za to mohou dále stoupající náklady a především vyšší ceny dodavatelů. Do toho přicházejí i zprávy o tom, jak si čeští zemědělci v průběhu let navýšili zisky. S trochou nadsázky tak lze říci, že svůj dobrý důvod pro zdražení má každý článek v řetězci.
Čekal-li někdo příští rok klidnější, bez cenových šoků a rostoucích nákladů na provoz domácnosti, bude nepříjemně překvapen. Ceny elektřiny a plynu neklesnou, pro část lidí naopak budou ještě dražší. Všech se navíc dotknou daňové změny, které vláda plánuje, a to jak ve vyšších odvodech z příjmu, tak ve změnách v DPH, které zvýší ceny mnoha výrobků i služeb.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) se ostře pustil do Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR) a jeho šéfa Tomáše Prouzy kvůli nedávno oznámenému zdražování potravin v lednu. Vláda Petra Fialy (ODS) údajně byla ujištěna, že se nižší daň "plně promítne" do pultových cen pro zákazníky, tvrdí Stanjura. "Navzdory těmto slibům a legitimním očekáváním společnosti teď potravináři opět v čele s Tomášem Prouzou vzkazují, že potraviny od ledna zdraží o 10 procent," uvedl ministr na sociální síti X.
Potraviny od ledna zdraží, přestože klesne sazba DPH. Ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) o tom informovali zástupci obchodních řetězců. Ministr to oznámil po jednání se zástupci největších obchodníků a Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR). Prezident svazu Tomáš Prouza uvedl, že dodavatelé potravin obchodníkům již oznamují, že budou zvedat ceny o pět až deset procent. Potraviny budou od Nového roku v nové sjednocené sazbě DPH 12 procent, nyní jsou v první snížené sazbě 15 procent.
Cena zlata se v pondělí brzy ráno dostala na rekordních více než 2100 dolarů (46 985 Kč) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). K růstu podle analytiků přispívá očekávání, že americká centrální banka (Fed) už začátkem příštího roku přistoupí ke snížení základních úrokových sazeb. Ty jsou teď ve Spojených státech na nejvyšší úrovni za více než 20 let. Krátce před 09:00 SEČ se zlato k okamžitému dodání prodávalo zhruba za 2080 USD/oz.
Zjištění polských médií o tom, že řetězec Lidl nabízí v Česku stejné výrobky až několikanásobně dráž, znovu donutilo ministra zemědělství zatlačit na české obchodníky. Chce od nich vědět, proč prodávají za tak vysoké ceny. Nezmiňuje však to, že podstatným problémem tuzemského trhu je fakt, že ho ovládá několik velkých hráčů, a konkurence mezi dodavateli je tak velmi malá. Velké podniky jako je Agrofert nebo Madeta navíc stát svou dotační politikou dlouhá léta podporoval, a nechal tak na trhu vyrůst monopol.
Ceny elektřiny a plynu na evropském trhu padají. Elektřina nyní stojí kolem 120 eur za MWh. Loni ve stejné době to bylo kolem 450 eur za MWh. Skoro čtyřikrát víc. Ceny elektřiny a plynu pro české domácnosti a firmy ale tentokrát nečeká pokles, nýbrž růst. Mnohé výrazný. U domácností účty porostou v průměru o 12 procent. Ten rozptyl dopadů je ale obrovský. Někomu se cena téměř nezmění, jinému stoupne o desítky procent. Záleží, kdy a na jak dlouho si odběratelé ceny elektřiny zafixovali.
Vláda do poloviny prosince připraví řešení pro tuzemské firmy z energeticky náročných odvětví, které by mělo zmírňovat dopady růstu cen energií. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) se na tom dohodli se zástupci průmyslu a podnikatelů. V pátek to oznámilo ministerstvo financí. Jakou formu by pomoc podnikatelům mohla mít, zatím neuvedlo. Velkoodběratelům, mezi které patří především průmyslové podniky, v příštím roce výrazně stoupnou regulované ceny energií.
Do konce výjimky z reexportu ruské ropy na Slovensko zbývá necelý týden. Evropská unie stále o prodloužení výjimky nerozhodla. Na Slovensku tak řeší, jak se země s jejím koncem vyrovná. Slovenský gigant Slovnaft, který velkou část zpracované ropy také reexportuje, není připraven na zpracování jiné než ruské ropy a varuje před krizí ve střední Evropě. Část svých produktů vyváží i do Česka. Někteří analytici varují, že by se výpadek dovozu mohl odrazit v růstu cen paliv i v Česku. Podle Unipetrolu, který má v Česku rafinérie, to však nehrozí.
Nárůst regulované složky ceny energií v příštím roce zbrzdí pokles inflace a povede k pomalejšímu růstu reálných mezd. Ve čtvrtek se na tom shodli analytici. Mírně se podle nich také sníží růst ekonomiky. Regulovaná složka ceny energií v příštím roce výrazně vzroste. Pro domácnosti se u elektřiny, kde regulované část tvoří asi 39 procent konečné ceny, meziročně zvýší o 65,7 procenta. U plynu, kde je podíl regulované části 20 procent, bude vyšší o 38,8 procenta. Ještě výrazněji regulovaná složka stoupne u velkých odběratelů.
