Naším cílem je, aby došlo k přehodnocení návrhu, v zájmu občanů je, aby směrnice týkající se obchodování s povolenkami dopadla na hospodářství co nejméně. Pro Echo24 to řekl předseda hospodářského výboru sněmovny Ivan Adamec (ODS). Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) se podle něj vyjádřil nevhodně.
Velmi vynalézavě přifoukl českou diskusi o emisních povolenkách ministr pro Evropu Martin Dvořák (STAN). V neděli na ČT při televizní debatě, která se stočila k rozšíření emisních povolenek na pohonné hmoty do aut a na domácí topení, Dvořák nejprve připustil, že benzin a nafta kvůli Green Dealu zdraží, možná významně, aby nám posléze vysvětlil, k čemu to bude: „Cílem opatření není, aby se lidem hůře žilo, ale aby spotřebovávali méně fosilních paliv a mimo jiné abychom také nedávali vydělat Rusku.“
Spotřebitelské ceny v Česku v srpnu meziročně vzrostly o 2,2 procenta, stejně jako v červenci. Meziročně zlevnily pohonné hmoty, zdražilo bydlení a zpomalilo zlevňování potravin, vyplývá z informací Českého statistického úřadu (ČSÚ). Meziměsíčně byly ceny vyšší o 0,3 procenta. Analytici předpokládali zvolnění meziroční inflace ke dvěma procentům.
Boj proti Green Dealu je v ruském zájmu, když budeme méně jezdit autem, dáme méně vydělat Rusku. Za tato slova sklízí ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) kritiku nejen od opozice, ale také například od koaličních ODS a lidovců. Kritici argumentují tím, že lidé ve většině případů nejezdí pro radost, ale proto, že se potřebují dostat například do práce. Dvořák uznal, že je ve vládě se svým názorem v menšině.
Vládní koalice už vymyslela trik, jak do české legislativy vloží směrnici týkající se rozšíření emisních povolenek na benzin, naftu, plyn a další paliva, tedy jejich cílené zdražování. To současná vláda odsouhlasila loni na Radě EU a také europarlament, ale špatně se jí to potom přiznávalo. Implementaci každopádně udělá chytře, to nejhorší, tedy zdražování u koncových spotřebitelů, prakticky přehodila na další volební období. Ještě větší absurditu z celé věci udělaly víkendové výroky ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN) o tom, že boj proti Green Dealu a zeleným opatření je v ruském zájmu.
Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) by neodkládal transpozici některých částí evropské směrnice, která by vedla ke zdražování pohonných hmot. Řekl to v pořadu Otázky Václava Moravce na ČT. Radikální a nákladná opatření nynější vláda původně v Evropě odsouhlasila, nyní však tvrdí, že chce část týkající se placení za emise i v rámci silniční dopravy či vytápění odložit a bude chtít prosadit jejich zrušení či zmírnění.
Vláda stále neschválila Státní energetickou koncepci ani další dva klimaticko-energetické dokumenty. Odložila je údajně kvůli tomu, že rozhodovala o výsledku tendru na stavbu nových jaderných bloků. Také dosud není jasné, jak do české legislativy zakomponuje třaskavou směrnici týkají se rozšíření emisních povolenek na benzin, naftu a plyn a jejich cílené zdražování. Koalice se směrnici od doby, kdy v červenci vyvolala pobouření, vyhýbá. A začala tvrdit, že se žádná transpozice směrnice nechystá a v plánu je snaha o její aktualizaci po nástupu nové Evropské komise.
Ofenziva Evropské unie proti klimatické změně neustává. Došli jsme na práh stavu, kdy i letargičtější občan pohledem do peněženky zjistí, že Green Deal ho něco stojí. Přímé náklady budou způsobeny tím, že od roku 2027 se evropský systém emisních povolenek ETS rozšiřuje o vytápění domácností, tedy v podstatě bude zavedena daň na plyn, a o pohonné hmoty, tedy bude zavedena další daň na benzin a naftu. V první fázi, ETS 1, musely povolenky kupovat „pouze“ energeticky náročnější obory jako ocelárny, cementárny, uhelné elektrárny či ústřední teplárny. Povolenky na osobní dopravu a vytápění domácností se jmenují ETS 2.
Motocykl poháněný vodíkem, který z výfuku vypouští vodní páru, je cílem projektu Hydrocycle. Projekt má podpořit vývoj vodíkových technologií podle vodíkové strategie Evropské unie. Zapojila se do něj Fakulta dopravní Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze. Pohon motocyklu staví na palivových článcích, které přeměňují vodík na energii.
Prázdninové cesty autem do zahraničí se mohou tuzemským motoristům prodražit. Ceny pohonných hmot v Česku patří v současné době k nejnižším ve střední Evropě. Z okolních zemí jsou paliva nejdražší tradičně v Německu, vyšší proti ČR jsou ceny také ve Francii nebo Itálii. Za tankování si řidiči připlatí například i v turisticky oblíbeném Chorvatsku. Ceny pohonných hmot v Česku jsou tak podle současných dat o něco příznivější než ve většině zemí EU.
Běžný provoz domácností se ještě více prodraží. Dojde k tomu kvůli evropskému plánu zatížit emisními povolenkami také osobní dopravu a bydlení, respektive vytápění budov. Zákon už schválil Evropský parlament a nová kategorie povolenek, tedy speciálních zelených daní, začne platit od roku 2027. Cena jedné povolenky bude ale velmi pravděpodobně vyšší než EU očekává, a hrozí, že se fungování trhu vymkne z rukou a ceny poletí nahoru.
Spotřebitelské ceny v Česku v dubnu meziročně vzrostly o 2,9 procenta po březnovém zvýšení o dvě procenta. Inflaci táhly vzhůru hlavně ceny potravin, alkoholu a pohonných hmot. Vyplývá to z informací, které na webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Proti předchozímu měsíci spotřebitelské ceny v dubnu stouply o 0,7 procenta.
Ceny ropy Brent opět stoupla nad 90 dolarů za barel. "Bezprostředním důvodem je to, že Izrael slibuje odvetu Íránu za jeho víkendový útok raketami a drony," uvedl ekonom Lukáš Kovanda. Upozorňuje, že ceny benzínu v Česku proto stoupají nad 40 Kč/l. Může za to i slabá koruna, podotýká Kovanda. Podle Teheránu šlo o odvetu za nedávný úder proti íránskému konzulátu v Damašku připisovaný Izraeli. Írán v sobotu vůbec poprvé zahájil útok proti Izraeli vedený přímo z íránského území.
V centru Moskvy ve čtvrtek ráno vypukl velký požár. Hořelo ve dvoře budovy Izvestija Hall, ve které sídlí stejnojmenný deník. Plameny postupně zachvátily plochu až 1500 metrů čtverečních. Další požár probíhá u ruského města Kursk, kde ukrajinské drony zapálily sklad pohonných hmot. Uvedl to ve čtvrtek gubernátor Kurské oblasti Roman Starovojt. Podle listu The Moscow Times je to devatý útok na ruské rafinérie a sklady paliva od začátku letošního roku.
Bývalý ministr financí a bývalý šéf vládní TOP 09 Miroslav Kalousek se v neděli v Otázkách Václava Moravce opřel do svého nástupce Zbyňka Stanjury (ODS) za nedávný státní nákup sítě čerpacích stanic Robin Oil. Podle Kalouska si tím vláda zbytečně pořídila něco, co nepotřebuje a připravila se tím o budoucí výnosy, což mu připadá „pobuřující“.
Nákup sítě čerpacích stanic Robin Oil vyvolal rozpačité reakce i na straně vlády. Podle dostupných informací zaplatí za tento obchod státní podnik Čepro 4,5 miliardy korun. Podle některých představitelů vládní koalice je ale obchod zbytečný. Podle expertů je strategický význam nulový, jde prý o čistě komerční nákup. Překvapivé zastání našel nákup na straně opozice.
Státní podnik Čepro koupil od podnikatele Jiřího Zoubka konkurenční síť čerpacích stanic Robin Oil, od níž získal 75 benzinových pump. Zařadí je do své sítě EuroOil, která tak bude nově mít 285 stanic, což jí řadí na třetí místo v ČR. Čepro o tom informovalo v pondělí. Cenu transakce společnost neuvedla, nedávno ji ovšem posvětil i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.
V sousedním Německu je od Nového roku rušno okolo nové vyšší daně z emisí CO2. Ropné společnosti totiž tyto náklady promítají do cen benzinu a nafty a zákazníci, kteří si od ledna chtějí natankovat, tak zaplatí více. Německá vláda se navíc kvůli úsporám rozhodla skončit i s podporou paliv pro zemědělce, což v zemi vyvolalo vlnu protestů. Opětovné zdražování pohonných hmot, byť z jiných důvodů, pak hrozí i v České republice.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) povolil státní společnosti Čepro, která provozuje síť čerpacích stanic EuroOil, koupit konkurenční síť Robin Oil. Kombinovaný tržní podíl obou společností se podle zjištění úřadu bude pohybovat pod 15 procenty. ÚOHS o tom informoval v tiskové zprávě. Čepro provozuje 210 čerpacích stanic, Robin Oil se 75 stanicemi patří podnikateli Jiřímu Zoubkovi.
Od začátku nového roku se na benzínových stanicích začne objevovat nejpoužívanější Natural 95 s novým označením E10. Tedy s vyšším podílem biosložky a ethanolu. Dodavatelé tak reagují na postupný přechod na tato paliva v celé Evropě. Tato paliva snižují vyprodukované emise a u moderních aut mohou zvýšit výkon motoru. U starších aut však mohou palivovou soustavu poškodit.
Má stát podnikat? A co kdyby koupil nějaké supermarkety? Na včerejší oznámení o koupi sítě benzínek Robin Oil státní firmou Čepro reagovala velká část politiků tvrdou kritikou. Ministerstvo financí, které je 100% vlastníkem společnosti Čepro, uvedlo, že akvizici považuje za rozumnou. Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek však namítl, že stát rozhodně čerpací stanice vlastnit nemusí.
Státní společnost Čepro, která provozuje síť čerpacích stanic EuroOil, kupuje konkurenční síť Robin Oil. Spojení firem posuzuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS).
Benzinové stanice u nás v posledních týdnech po předchozí době krapet nižších cen opět zdražují. A když se podíváme na přeshraniční důvody, může být ještě dráž. Nad Blízkým východem stále visí hrozba větší regionální války a v Evropské unii by za měsíc měla skončit výjimka, která umožňovala dovážet do České republiky ropné produkty vyrobené z ruské ropy. Právě těmi český trh zásobuje Slovnaft, součást maďarského koncernu MOL. Předseda představenstva Slovnaftu Oszkár Világi ale tvrdí, že při troše politické vůle toto zdražení možná ještě lze odvrátit.
Výsledky nedělních polských voleb ovlivní zejména kurz koruny a ceny pohonných hmot. V polském pohraničí by mohly po volbách zdražit. Shodli se na tom oslovení analytici. Aktuální cena benzinu i nafty se v Polsku pohybuje kolem 32 korun za litr, což je téměř o osm korun méně než v Česku. Takové ceny jsou podle analytiků dlouhodobě neudržitelné. Podle Lukáše Kovandy by ke zdražení mohlo k zdražení dojít už po skončení parlamentních voleb.
Ceny ropy se v pátek kvůli obavám z ozbrojeného konfliktu mezi palestinským hnutím Hamás a Izraelem zvýšily o téměř šest procent. Cena severomořské ropy Brent se tak vrátila nad 90 dolarů za barel. Izraelská armáda dnes oznámila, že zahájila omezené pozemní operace v Pásmu Gazy.
Pohonné hmoty jsou dlouhodobě v Polsku levnější než v Česku. V současné době však ceny v Polsku klesly pod 32 korun za litr. V minulých dnech totiž polostátní Orlen snížil cenu u svých čerpacích stanic na 5,99 zlotých pod psychologickou hranici šesti zlotých (31,8 kč). To vedlo k mohutným kolonám českých aut na čerpacích stanicích na hranicích s Polskem. V neděli dokonce kvůli náporu českých řidičů Orlen snížil ceny i na českých čerpacích stanicích u hranic na 32,90. V pondělí však ceny vrátil na hladinu kolem 38 korun za litr.
Ceny ropy rostou. Reagují tak na rozhodnutí Ruska dočasně zakázat většinu vývozu pohonných hmot, které vrátilo pozornost investorů k obavám o dostatečné dodávky na trh. Kolem 17:50 SELČ cena severomořské ropy Brent rostla o 0,2 procenta na 93,67 dolaru za barel. Její cena ale roste už delší dobu, za měsíc se vyšplhala o 14 procent, což se projevilo také na českých čerpacích stanicích. Americká lehká ropa WTI si ve stejnou dobu připisovala 0,4 procenta a prodávala se za 90 dolarů za barel.
Pohonné hmoty v Česku dál zdražují, benzin byl naposledy dražší loni v listopadu, nafta loni v prosinci. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic prodává v průměru za 39,85 koruny za litr, před týdnem byl o deset haléřů levnější. Nafta zdražila o 14 haléřů na průměrných 38,18 koruny za litr. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Paliva postupně zdražují zhruba od konce letošního května. Podle analytiků bude růst cen pokračovat.
Ceny pohonných hmot v České republice se v poslední době opět dostávají na nepříjemné hodnoty. Rostou už několik měsíců v kuse, přičemž hlavní skok nastal poté, co stát vrátil mimořádně sníženou spotřební daň z nafty a benzinu. Tím si sice přihrál do rozpočtu necelou miliardu korun měsíčně navíc, podle kritiků tím ale okamžitě „zařídil“ zvýšení cen, které teď jako už jeden z mála faktorů stále táhnou inflaci. Ministerstvo financí se nicméně hájí tím, že jde o nešťastnou shodu okolností.
Pohonné hmoty v Česku za poslední týden výrazně zdražily. Průměrná cena benzinu stoupla o korunu a 13 haléřů na 38,65 koruny za litr. Je tak nejvyšší za posledních skoro osm měsíců. Nafta za týden zdražila o dvě koruny a 18 haléřů na průměrných 34,92 koruny za litr. Naposledy byla dražší na konci letošního března. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny paliv sleduje. Ke zdražení nafty přispělo zvýšení spotřební daně od 1. srpna.
