Slovenský premiér Robert Fico při návštěvě Kazachstánu požádal prezidenta Kasyma-Žomarta Tokajeva o spolupráci při dodávkách ropy na Slovensko ropovodem Družba, napsala dnes ruská státní tisková agentura TASS s odvoláním na Ficova vyjádření po jednání s hostitelem. Premiér podle slovenských médií ve středoasijské zemi požádal o ropu a nabídl spolupráci při výstavbě jaderné elektrárny a také spolupráci ve zbrojním průmyslu.
Ázerbájdžánské úřady poprvé oznámily, že zřícení letadla Azerbaijan Airlines v Kazachstánu bylo pravděpodobně způsobeno zásahem zbraně. Informoval o tom Rašad Nabijev, ministr pro digitální rozvoj a dopravu Ázerbájdžánu, jehož citoval ukrajinský server Pravda. Podle něj svědčí o vnějším vlivu svědectví očitých svědků a díry v trupu letadla. Typ použité zbraně určí probíhající vyšetřování.
Na letišti v Grozném, kam ve středu mířilo ázerbájdžánské letadlo, byla hustá mlha a pilot se pokusil přistát dvakrát, cituje ruská tisková agentura TASS ruský letecký úřad Rosaviacija. Podle stejného zdroje kapitánovi stroje byla k přistání nabídnuta jiná letiště, ale rozhodl se letět do kazachstánského města Aktau. V jeho blízkosti se pak letadlo zřítilo. Zahynulo 38 lidí. Podle zdrojů agentury Reuters blízkých ázerbájdžánskému vyšetřování však nešlo o nehodu, ale stroj omylem sestřelila ruská protivzdušná obrana.
Ázerbájdžánská letecká společnost Azerbaijan Airlines pozastavuje lety do sedmi ruských měst, informují ruská média. Děje se tak v reakci na středeční nehodu letadla tohoto dopravce, které se zřítilo v Kazachstánu a které podle zdrojů agentury Reuters sestřelila ruská protivzdušná obrana. Podle Kremlu se příčina neštěstí stále vyšetřuje. Agentura Interfax s odkazem na prohlášení ázerbájdžánských aerolinek uvedla, že letecká společnost od soboty pozastaví lety do měst Miněralnyje Vody, Soči, Volgogradu, Ufy, Samary, Grozného a Machačkaly.
Za pád letadla na západě Kazachstánu je zřejmě zodpovědná ruská raketa. S odkazem na zdroje z ázerbajdžánské vlády to píše server Euronews. Katastrofu měla podle tohoto zdroje způsobit ruská raketa země vzduch, situace má souviset s aktivitou ukrajinských dronů v oblasti jihoruského města Groznyj. Vyšetřování zřícení letounu pokračuje a není správné o něm spekulovat, dokud nebudou k dispozici závěry vyšetřování, zdůraznil dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Zřícení letadla na západě Kazachstánu si vyžádalo desítky životů a stále budí otázky, proč k němu došlo. Mezitím se vynořují videa, která stihli pasažéři natočit dokonce i během samotného letu či poté, co se štěstím dokázali pád letadla přežít. Popisují děsivé chvíle, kdy na palubě vypukla panika, posádka se snažila situaci uklidňovat a zvenku se měly ozývat zvuky podobné výbuchům. Na západě Kazachstánu se ve středu zřítilo letadlo původně mířící z ázerbájdžánské metropole Baku do čečenského Grozného
Ázerbájdžánské aerolinky AZAL až do vyšetření dnešní nehody svého stroje Embraer 190 pozastavily všechny lety do Čečenska. Informovala o tom agentura TASS. Letoun mířil z Baku do čečenského hlavního města Groznyj, byl ale přesměrován do západního Kazachstánu, kde se zřítil. Z 67 lidí na palubě jich přežilo asi třicet, kazašské ministerstvo pro mimořádné situace oznámilo 29 a ázerbájdžánská prokuratura 32 přeživších.
Na západě Kazachstánu se dnes zřítilo letadlo původně mířící z ázerbájdžánské metropole Baku do čečenského Grozného na jihu Ruska. Kvůli mlze v hlavním městě Čečenska byl přesměrován. Informovala o tom agentura Reuters. Ázerbájdžánská média uvedla, že na palubě bylo 67 cestujících, včetně členů posádky. Podle ázerbájdžánských úřadů, odkud let pocházel, přežilo 32 lidí. Nehoda se stala poblíž města Aktau v jihozápadní části Kazachstánu na pobřeží Kaspického moře.
Kazachstán plánuje zvýšit export ropy přes Turecko, díky čemuž sníží svoji závislost na Rusku. Středoasijská země se připravuje na výrazné zvýšení exportu ropy přes turecký přístav Ceyhan, čímž by snížila svou aktuální závislost na exportních trasách přes Rusko. Energetický ministr Almasadam Satkalijev oznámil, že objem přepravované ropy prostřednictvím ropovodu Baku-Tbilisi-Ceyhan (BTC) by mohl vzrůst až na 20 milionů tun ročně.
Kazachstánská společnost Kazatomprom varovala, že zřejmě v příštích dvou letech nesplní své produkční cíle. Důvodem jsou problémy s dostupností kyseliny sírové, která je potřeba k produkci uranu. To představuje další riziko pro dodávky v době, kdy poptávka po jaderném palivu roste, upozornila agentura Bloomberg. Kazatomprom je největším světovým producentem uranu a jeho oznámení vedlo k růstu cen akcií podobných firem v USA a v Kanadě.
Kazachstán zahájil proces akvizice místního podniku ArcelorMittal SA poté, co v sobotu zemřely desítky lidí při požáru v dole, který tato největší světová ocelárna vlastní.
Kazachstán se přidává k podpoře sankcí EU proti Ruské federaci. Autoritářská Republika Kazachstán se tak ostře postavila proti svému ruskému sousedovi, který jí v roce 2022 pomohl potlačit rozsáhlé občanské protesty. „Kazachstán jasně prohlašuje, že bude dodržovat sankční režim EU. Máme kontakty s příslušnými organizacemi a německá strana nemusí mít žádné obavy ohledně jakýchkoli akcí směřujících k obcházení sankčního režimu,“ prohlásil ve čtvrtek v Berlíně kazašský prezident Kasym-Žomart Tokajev. „Kazachstán nedá Moskvě příležitost sankce obejít,“ dodal.
Ruská federace ztrácí svoje dominantní mocenské postavení ve středoasijském regionu a samotné Rusko by se mělo soustředit na opětné posílení svého politického vlivu. Tvrdí to podle serveru Moskevský komsomolec předseda ruského Národního protikorupčního výboru (NAC) Kirill Kabanov. Podle něj se i přes štědré přísuny prostředků láska obyvatel a elit těchto zemí k Rusku nezvýšila. Kabanov dále tvrdí, že 40 procent HDP bývalých republik Sovětského svazu tvoří prostředky přidělené Moskvou.
Kazachstánský provozovatel ropovodů KazTransOil zaslal svému ruskému protějšku, firmě Transněfť, žádost, aby mohl v příštím roce posílat kazachstánskou ropu ropovodem Družba do Německa. S odvoláním na dnešní oznámení kazachstánského podniku o tom informovala agentura Bloomberg. Mohlo by se podle ní jednat o první krok k tomu, aby kazachstánská ropa proudila do Německa, které hledá alternativu k ruským dodávkám.
Nedělní prezidentské volby v Kazachstánu vyhrál podle předběžných výsledků současný prezident Kasym-Žomart Tokajev, který získal 81,31 procenta hlasů. Oznámila to ústřední volební komise. Volební účast dosáhla 69,44 procenta. Jasné vítězství Tokajeva předpovídaly již v neděli výsledky průzkumu u voličů při odchodu z volebních místností. Tokajev byl favoritem voleb, jeho pět soupeřů znalo podle Reuters jen málo voličů.
Prezident Kazachstánu Kasym-Žomart Tokajev nařídil zvýšit objemy ropy přepravované přes přístavy Aktau a Kuryk u Kaspického moře na 20 milionů tun ročně, uvedl na svém webu ruský list Kommersant s odvoláním na komuniké prezidentské kanceláře. Trasa vedoucí přes Kaspické moře obchází Rusko, zdůraznil deník.
Kazachstán pozastavil na rok veškerý vývoz zbraní, uvedla v sobotu tamní vláda. V ruském tisku se objevily spekulace, podle nichž Kazachstán vyvážel zbraně a munici na Ukrajinu před jordánského prostředníka na popud Velké Británie. Odklon Kazachstánu od Ruska je evidentní už několik měsíců. Bývalá sovětská republika – která má s Kyjevem také aktivní hospodářské vztahy – se vyhýbá tomu, aby se postavila na kteroukoli stranu ukrajinské krize, a zároveň vyzývá k nalezení mírového řešení, píše server Euractiv.
Ruský soud v Krasnodarském kraji v pondělí podle agentury Reuters zrušil zákaz činnosti ropovodu Caspian Pipeline Consorcium (CPC), který přivádí ropu z Kazachstánu na ruské pobřeží Černého moře. Provozovateli místo toho udělil pokutu 200.000 rublů (zhruba 79.000 Kč). Zdroje agentury Reuters ale mluví o tom, že Rusko se bude nadále snažit ropovod zastavit. Západní energetické společnosti by tak mohly přijít o miliardy dolarů.
Potíže pokračují v kazašském ropném průmyslu poté, co prezident Kasym-Žomart Tokajev deklaroval svůj závazek k přátelským vztahům s Evropou a navrhl zvýšit dodávky ropy do EU, aby pomohl řešit energetickou krizi. Psali jsme o tom zde. V úterý ruský soud v Novorossijsku na 30 dnů zastavil činnost námořních terminálů, přes které se vyvážela kazašská ropa, a ve středu došlo k explozi na největším ropném poli v Kazachstánu. O výbuchu píše list The Moscow Times.
Prezident Kazachstánu Kasym-Žomart Tokajev slíbil EU dodávky ropy a plynu. „Kazachstán je připraven využít svůj uhlovodíkový potenciál ke stabilizaci situace na světových a evropských trzích,“ citovala Tokajeva jeho tisková služba po pondělním telefonátu s předsedou Rady EU Charlesem Michelem. Kazachstán by mohl vytvořit jakousi „nárazníkovou zónu“, která by kompenzovala nerovnováhu v distribuci energie mezi východem a západem a severem a jihem, uvedl.
Mezi Ruskem a Kazachstánem se rozhořela obchodní válka – Rusko nejprve v neděli začalo omezovat vývoz kazachstánské ropy přes přístav v Novorossijsku, zatímco Kazachstán pak pozastavil tranzit ruského uhlí. Napsal to dnes na svém webu běloruský opoziční list Naša Niva, kazachstánské úřady to ale odmítají. Incident se odehrává poté, co kazachstánský prezident Kasym-Žomart Tokajev označil v přítomnosti ruského prezidenta Vladimira Putina lidové republiky na Donbase za „kvazistáty“ a odmítl uznat jejich suverenitu.
Při nedávných nepokojích v Kazachstánu bylo zabito 225 lidí, včetně 19 členů bezpečnostních sil. Oznámil to úřad generálního prokurátora, píše agentura Reuters. Ruská a místní média doposud uváděla, že o život přišlo 164 demonstrantů a 16 příslušníků bezpečnostních složek. Nepokoje v Kazachstánu propukly 2. ledna jako nenásilné protesty proti zdražení pohonných hmot. Později dav zaútočil i na vládní budovy v několika městech.
Přesvědčivé vítězství Ivana Bartoše nad jeho komunistickou vyzývatelkou v souboji o vedení Pirátů potvrzuje, že komunismus má u nás menší přitažlivost, než by se podle jeho hlučných zastánců zdálo. To americká levice má se slovem socialismus větší potíže. Nedávná zpráva průzkumníků z firmy Eequis Research zkoumala, proč se v roce 2020 přiklonilo k Donaldu Trumpovi víc hispánských voličů než v roce 2016. Hrálo v tom sice roli víc faktorů – Hispánci zejména souzněli s Trumpovou snahou udržet ekonomiku otevřenou navzdory covidu
V éře instantních stanovisek na sociálních sítích by se mohlo zdát přepjaté vracet se k tweetu předsedkyně sněmovny Markéty Pekarové-Adamové na Twitteru. Bylo ale vyjádřením přání, aby Maďaři za čtyři měsíce vyhnali stávajícího premiéra Viktora Orbána. Ale co naplat, jsou to slova, která spřátelená země, a to i v rámci Evropské unie, může chápat jako nepřátelský akt nové vlády, jejíž jedné ze stran Pekarová-Adamová předsedá.
Předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) hájí nadále svůj výrok o tom, že maďarský předseda vlády Viktor Orbán (Fidesz) „de facto podpořil střelbu do občanů Kazachstánu a příjezd ruské armády“. Orbán v pondělí po telefonátu s kazašským prezidentem Tokajevem vyjádřil solidaritu s oběťmi tamních protestů, za což sklidil kritiku. Podobné prohlášení vydal ipředseda Evropské rady Charles Michel.
Policie v Kazachstánu kvůli nepokojům zadržela skoro 10.000 lidí. Oznámilo to podle tiskových agentur ministerstvo vnitra středoasijské země. „Strážci zákona zadrželi 9900 lidí,“ uvedlo ministerstvo v komuniké podle agentury TASS. V největším městě Kazachstánu, téměř dvoumilionovém Almaty, které se stalo centrem nepokojů, policie během uplynulých 24 hodin zadržela 1237 lidí kvůli účasti na teroristických útocích, rabování a dalších zločinech.
Odsudky situace by měly ještě počkat. Možná se opravdu jedná o boj demokratů a autoritářů. Nebo jdou prohnilí proti prohnilým. Minulý týden v Kazachstánu vypukly protesty. Tamější úřady odpověděly tvrdě. Kazašský prezident Kasym-Žomart Tokajev rozkázal střílet do demonstrantů. Podle oficiálních zdrojů zemřelo 164 lidí. Zabito bylo i osmnáct příslušníků bezpečnostních složek. Kazašská vláda požádala o podporu Organizaci Smlouvy o kolektivní bezpečnosti, jež je pod ruským vedení.
V kazachstánském městě Almaty byla v ráno znovu slyšet střelba. Informoval o tom server stanice BBC v ruském jazyce a agentura Interfax. Není jasné, v jaké části města se střílelo. Spojené státy v sobotu oznámily, že umožní zaměstnancům, kteří nejsou nezbytní pro chod generálního konzulátu v Almaty, opustit město, napsala agentura Reuters. Kazachstánské ministerstvo vnitra v sobotu ráno oznámilo, že od počátku nepokojů bezpečnostní složky zadržely bezmála 4300 lidí. Úřady přitom zadržely i bývalého premiéra a exšéfa kontrarozvědky Karima Masimova, jehož podezírají z velezrady.
Kazachstánské ministerstvo vnitra dnes uvedlo, že při protestech bylo zabito 26 demonstrantů. Zatímco z Německa zazněla ostrá kritika použití ostré munice proti civilistům a šéfka Evropské komise vyzvala k ukončení násilí, čínský prezident Si Ťin-pching svůj kazachstánský protějšek pochválil za důraznou reakci a „rychlé zklidnění situace“
Kazachstánský prezident Kasym-Žomart Tokajev podle agentur uvedl, že dovolil policii a vojsku střílet bez varování. V televizním vystoupení také prohlásil, že nebude vyjednávat s účastníky nepokojů, které označil za zločince, vrahy, teroristy a bandity, údajně v zákulisí podněcované ze zahraničí. „Ti, kdo se nevzdají, budou zlikvidováni," uvedl. V centru Almaty, největšího města Kazachstánu, pokračuje střelba, mrtví leží na ulicích, píše zpravodaj ruské státní agentury TASS.
