Nejmodřejší oči na světě
Jmenoval se Jenda a narodil se mé příbuzné, která byla krasavicí se smutným výrazem v milé tváři. Její muž byl štramák, okresní frajer, jezdil s náklaďákem a rozvážel po domácnostech uhlí, což byla tehdy velmi prominentní a žádaná profese. Bylo to tedy před padesáti lety, mně bylo tehdy deset, takže ještě dítě, ale už jsem věci jaksi chápal a vnímal i rozumem. Ten Jenda, když se narodil, byl krásné děcko. Bylo to dítě vymodlené a vytoužené, protože té mé příbuzné už táhlo na třicet, to už všechny kamarádky kolem dítě měly, většinou ne jedno.