Do Berlína přicestovala trojice Somálců, které v květnu spolková policie z německého pohraničí vrátila do Polska a kteří následně postup německých úřadů úspěšně napadli u soudu. V pátek o tom informoval deník Bild. Případ vyvolal v Německu značnou pozornost, neboť narušil avizovaný tvrdý postup vlády nového spolkového kancléře Friedricha Merze proti nelegální migraci.
Setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s německým kancléřem Friedrichem Merzem ve čtvrtek nabralo mírně nepříjemný směr ve chvíli, kdy došlo na připomínku 81. výročí vylodění spojenců v Normandii. Trump svému hostu naznačil, že Němci nemusí výročí Dne D vnímat pozitivně. Merz však tento výpad relativně ustál. Odvětil, že výročí, které si právě připomínáme, znamená osvobození jeho země od nacistické diktatury.
Nového německého kancléře Friedricha Merze poprvé v Bílém domě přijal americký prezident Donald Trump. Spojené státy budou mít s Německem skvělý vztah, prohlásil Trump s tím, že lídři budou dnes diskutovat o obchodu. Německo je podle Merze připraveno s USA úzce spolupracovat, obě země podle něj mají mnoho společného. Kancléř rovněž řekl Trumpovi, že americký prezident má silnou pozici pro to, aby zastavil válku na Ukrajině.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dnes v západoněmeckých Cáchách převzala prestižní Mezinárodní cenu Karla Velikého. Pořadatelé ji ocenili za podle nich vynikající vedení Evropy v době hlubokých změn. Německá politička v děkovné řeči vyzvala k posílení evropské demokracie, konkurenceschopnosti a obranyschopnosti. Přínos von der Leyenové k evropské jednotě vyzdvihli i německý kancléř Friedrich Merz a španělský král Felipe VI.
Německý plán na pomoc energeticky náročnému průmyslu s drahými energiemi spočívá v tom, že bude jednotlivým firmám rozdělovat dotace na pokrytí těchto nákladů. Celkem by se mělo podle odhadů jednat o v přepočtu zhruba čtvrt bilionu korun. Pravidla Evropské unie nicméně zapovídají státům takto přímo průmysl dotovat, neboť velké a bohatší státy by pak měly výhodu nad menšími. Podle expertů ale Brusel Berlínu do určité míry ustoupí, píše server Politico.
Slovenský premiér Robert Fico považuje za nepřijatelné výroky německého kancléře Friedricha Merze o možném přitvrzení v přístupu ke Slovensku a Maďarsku, pokud budou nadále blokovat rozhodování Evropské unie. Fico to řekl novinářům během návštěvy Arménie a o svém postoji informoval (od 05:48) na facebooku.
Slova německého kancléře Friedricha Merze (CDU/CSU), že Ukrajina nemusí dodržovat žádná omezení doletu dodaných zbraní a může tak útočit na vojenské cíle v Rusku, nezůstala bez podrážděné odezvy Moskvy. Nejprve mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov označil kancléřovy výroky za "nebezpečná rozhodnutí". Ruský prezident Vladimir Putin šel pak ještě dál: doslova uvedl, že v případě, že dojde k povolení úderů hluboko uvnitř země, "nebude to znamenat nic jiného než přímou účast zemí NATO, USA a Evropy ve válce na Ukrajině".
Slovensko se ocitá pod rostoucím tlakem ze strany Evropské unie. Německý kancléř Friedrich Merz varoval, že pokud Bratislava nezmění svůj odklon od základních evropských hodnot, může přijít o přístup k unijním fondům. Kritika přichází i od Evropského parlamentu – delegace europoslanců z výboru pro rozpočtovou kontrolu (CONT), v čele s europoslancem Tomášem Zdechovským (KDU-ČSL), přijela zhodnotit stav právního státu, svobody médií a využívání evropských dotací.
Ukrajina už nemusí dodržovat žádná omezení doletu u zbraní, které jí dodávají západní spojenci. V rozhovoru se stanicí WDR to dnes řekl německý kancléř Friedrich Merz. Podle něj omezení zrušily Spojené státy, Británie, Francie a už i Německo. Kreml toto rozhodnutí kritizoval jako nebezpečné. „Neexistují žádná omezení dosahu pro zbraně, které Ukrajina dostává, ať už od Britů, Francouzů, od nás a od Američanů také ne,“ řekl německý kancléř.
Německá vláda vedená konzervativním kancléřem Friedrichem Merzem zahájila po nástupu do funkce tažení proti migraci. Ministr vnitra Alexander Dobrindt oznámil „tvrdý zásah“ na hranicích jako jasný signál světu, že Německo mění kurz. Skutečný dopad těchto opatření je však podle odborníků i evropských představitelů minimální – a spíše než o politiku jde podle nich o symbolické gesto a špatné divadlo.
Evropská unie možná čelí zásadnímu obratu ve své zelené politice. Francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Friedrich Merz se totiž v posledních dnech vyslovili pro zrušení směrnice o náležité péči v oblasti udržitelnosti podniků (tzv. CSDDD – Corporate Sustainability Due Diligence Directive). Ta požaduje, aby firmy důkladně sledovaly své globální dodavatelské řetězce kvůli porušování lidských práv a ekologickým škodám.
Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová ve středu ostře kritizovala migrační politiku současného kancléře Friedricha Merze. Dokonce jeho politiku označila jako hrozbu pro volný pohyb v EU. „Musíme se zaměřit na ochranu vnějších hranic EU. Jinak budeme svědky zničené Evropy," uvedla Merkelová. O zprávě píše Politico. Byla to právě Merkelová, která umožnila nelegální migraci do Německa a Evropy, což znamenalo příchod milionů lidí, převážně z muslimských zemí.
Berlín zatím nemá žádné informace o snížení počtu amerických vojáků v Evropě. Podle agentury Reuters to řekl německý kancléř Friedrich Merz. O snížení stavů amerických jednotek v Evropě mluvil před týdnem americký velvyslanec při NATO Matthew Whitaker. Americký prezident Donald Trump tím hrozí dlouhodobě. Snížení amerických vojáků v Německu nařídil na konci svého prvního mandátu, jeho nástupce proces zrušil. Merz je dnes na návštěvě v Litvě.
Německý kancléř Friedrich Merz nyní nevidí žádné náznaky možného brzkého konce války na Ukrajině, kterou rozkazem k invazi v únoru 2022 rozpoutal ruský prezident Vladimir Putin. Merz dnes podle deníku Handelsblatt prohlásil, že na diplomatickém poli se zkouší vše možné, aby obě znesvářené strany usedly k jednacímu stolu. Merz se o nynějším hledání cesty k diplomatickému řešení konfliktu vyjádřil skepticky, nicméně jistou naději dal najevo v souvislosti s návrhem papeže Lva XIV., který nabídl Vatikán jako dějiště mírových jednání.
Po pondělním telefonátu mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem se zdá, že prezident USA výrazně změnil postoj k Rusku. Trump po rozhovoru s Putinem kontaktoval několik evropských lídrů a naznačil jim změnu dosavadní americké politiky vůči Moskvě. Největší rozruch tím podle deníku Bild způsobil v Berlíně. „Trump šokoval kancléře Friedricha Merze brutální obratem v postoji k Rusku,“ píše deník.
Německý kancléř Friedrich Merz hodlá společně s lídry Británie, Francie a Polska hovořit s americkým prezidentem Donaldem Trumpem ještě před tím, než si bude v pondělí volat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Napsala to dnes agentura Reuters, která se odvolává na vyjádření šéfa německé vlády. Trump v sobotu oznámil, že bude v pondělí mluvit s Putinem o zastavení rusko-ukrajinské války. Evropští lídři mají zcela odlišné představy od válce na Ukrajině než současná americká vláda.
Německo v současné době neplánuje dodávat Ukrajině rakety dlouhého doletu Taurus, řekl televizní stanici ZDF spolkový kancléř Friedrich Merz. Podle něj používání těchto raket vyžaduje dlouhodobý vojenský výcvik. Merz se přitom v předvolební kampani nechal několikrát slyšet, že pokud bude jeho strana CDU u moci, což jako pravděpodobnost ukazovaly tehdejší průzkumy, střely Taurus Kyjevu dodá, na rozdíl od tehdejšího kancléře Olafa Scholze, který to odmítal.
Nový německý kancléř Friedrich Merz slíbil velké investice do německé armády. Vzhledem k situaci v Evropě a ve světě chce, aby německá armáda měla nejsilnější armádu v Evropě. Podle něj to odpovídá ekonomice a velikosti Německa. Silná armáda také podle něj zajistí Evropě odstrašení, aby svou sílu nemusela v konfliktu použít. Slíbil také nadále silnou podporu Ukrajině. O jeho projevu ve Spolkovém sněmu informuje Politico.
Ve válce na Ukrajině je ve hře mírové uspořádání Evropy, a Německo jí tak musí pomáhat v obraně proti ruské agresi, uvedl dnes ve vládním prohlášení nový německý kancléř Friedrich Merz. Berlín podle něj rozhodně vystoupí proti všem ruským pokusům o destabilizaci kontinentu a ke své obraně vybuduje nejsilnější konvenční armádu v Evropě. V projevu Merz slíbil také hospodářské oživení i to, že omezí nelegální migraci v souladu s pravidly Evropské unie.
Německo přestane zveřejňovat podrobné údaje o vojenské pomoci Ukrajině, jak činila předchozí vláda Olafa Scholze. V Kyjevě to dnes řekl nový kancléř Friedrich Merz. Omezením veřejných informací o dodávkách zbraní se má dosáhnout „strategické nejednoznačnosti“ a zabránit Rusku získat jakoukoliv strategickou výhodu, napsala agentura Reuters s odvoláním na anonymní zdroje obeznámené s celou záležitostí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a vrcholní představitelé klíčových evropských zemí, kteří jsou na návštěvě Kyjeva, dnes po telefonu mluvili s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Jednání bylo plodné, uvedl na síti X ukrajinský ministr zahraniční Andrij Sybiha. Ukrajina je podle něj připravena začít už od pondělí dodržovat Spojenými státy navržené třicetidenní příměří.
Do Kyjeva dnes ráno společně přicestovali francouzský prezident Emmanuel Macron, šéf britské vlády Keir Starmer a nový německý kancléř Friedrich Merz. Napsaly to krátce po 7:00 SELČ agentury AFP a DPA. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes v hlavním městě země, která se brání ruské agresi, pořádá setkání takzvané koalice ochotných. Na místě by měl být také například šéf polské vlády Donald Tusk, další činitelé včetně třeba českého premiéra Petra Fialy se připojí na dálku.
Nový německý ministr vnitra Alexander Dobrindt ve středu rozhodl, že napříště mohou být na pozemních hranicích odmítáni i migranti, kteří chtějí v Německu požádat o azyl. Zároveň oznámil, že navýší počet spolkových policistů na hranicích. Kancléř Friedrich Merz, který nastoupil do funkce v úterý, dlouhodobě sliboval, že jeho vláda okamžitě po nástupu zpřísní migrační politiku včetně kontrol na německých pozemních hranicích.
Dnes začíná volba nového papeže neboli konkláve. Celkem 133 kardinálů se shromáždí v Sixtinské kapli, aby ze svého středu vybrali novou hlavu katolické církve. Podle tradice kardinály při volbě vede Duch svatý. Mohlo by se tak zdát, že volbu římského biskupa má pod palcem sám Bůh. Asi je to ale složitější. V roce 1997 se bavorská televize zeptala tehdejšího kardinála Ratzingera, jestli je „Duch svatý zodpovědný za volbu papeže“. Odpověď byla překvapivě: Ne, spíše slouží jako pojistka, že nedojde k úplné katastrofě.
Nově zvolený německý kancléř Friedrich Merz přijímá gratulace z domova i ze zahraničí. Jeho bývalá stranická kolegyně a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že chce společně budovat konkurenceschopnou Evropu. Podobná slova o konkurenceschopnosti a bezpečnosti volil i francouzský prezident Emmanuel Macron. Merzovi gratuloval i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který uvedl, že je vděčný za německou pomoc Ukrajině ve válce s Ruskem.
Friedrich Merz z CDU se stal německým spolkovým kancléřem. Překvapivě k tomu však potřeboval dvě hlasování, protože v prvním kole ho všichni jeho spolustraníci nepodpořili. V druhém hlasování ho podpořilo 325 poslanců. Proti bylo 289 hlasů. Jeden hlasující se zdržel. Celkem hlasovalo 618 z 630 členů Bundestagu. Koalice CDU a SPD má přitom většinu 328 poslanců, tři členové vládní koalice tak Merze nepodpořili ani napodruhé.
Bavorský premiér a předseda Křesťansko-sociální unie (CSU) Markus Söder dnes vyzval poslance Spolkového sněmu, aby ve druhém kole zvolili předsedu sesterské Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedricha Merze kancléřem. V prvním kole dnes Merz neuspěl. Podle Södera Německo nyní potřebuje stabilitu a není čas vyrovnávat si staré účty.
Poslanci Německého spolkového sněmu nezvolili v prvním kole předsedu Křesťanskodemoratické unie (CDU) Fridricha Merze novým německým kancléřem. Podle očekávání měl přitom získat dostatečný počet hlasů už v prvním kole díky pohodlné většině vládních stran v Bundestagu. Merz má vést koaliční vládu konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD).
Deset týdnů po volbách v pondělí předsedové konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) podepsali koaliční smlouvu, která bude základem práce příští německé vlády. Budoucí kancléř Friedrich Merz slíbil občanům, že se země pod jeho vedením změní k lepšímu. Koaliční smlouva slibuje na 144 stranách změny v hospodářské, migrační nebo zahraniční a obranné politice. Strany se v ní hlásí i k podpoře Česko-německého fondu budoucnosti a k rozvoji dopravního spojení Německa s Českem.
Německo bude v Evropské unii podporovat restriktivní kurz v migrační politice, dál chce ale zůstat zemí přátelskou a otevřenou migraci. Na malém stranickém sjezdu své Křesťanskodemokratické unie (CDU) to řekl pravděpodobný příští německý kancléř Friedrich Merz. V projevu vyjádřil také jednoznačnou podporu Ukrajině a upozornil, že Německo bude muset v příštích letech výrazně zvýšit svou obranyschopnost i ochotu se bránit. Vyslovil se rovněž proti otevřené obchodní válce s USA.
