Komentáře - 02. dubna

Alexander Tomský

Věčný antisemitismus

Minulý týden se v Jeruzalémě konala mezinárodní konference o antisemitismu a lze předpokládat, že ji vláda zamýšlela jako odpověď na tsunami antisionistických demonstrací v západních městech, které vyvolal masakr 7. října 2023. Izraelský levicový deník Haarec okamžitě vyvolal kontroverzi a následně setkání přátel Izraele bojkotovalo několik významných židovských osobností včetně hlavního rabína Velké Británie. Ministerstvo pro diasporu totiž pozvalo, s výjimkou německé AfD, také představitele národněkonzervativních evropských stran (tzv. populistů) – a to nemohla židovská levice v Izraeli a v Americe přijmout.

01. dubna

Markéta Malá

Petr Fiala vysvětluje, díl druhý: Jak jsme vám zdražili plyn

Premiér Petr Fiala natočil další díl krátkého vysvětlovacího pořadu Čísla a data. Tentokrát na téma ceny energií. Pomiňme teď, jaké všechny vládní „úspěchy“, které prý zajistily „nezávislost na Rusku a stabilitu cen“, Fiala vyjmenovává. Stačí, když premiér tvrdí, že současná vláda rozhýbala dostavbu Dukovan a stavět se začne v roce 2029. Vzhledem k tomu, co se teď kolem jaderného tendru děje a jak beznadějně to vypadá s podílem českého průmyslu, se tomu už asi zdráhají věřit i nejvěrnější voliči.

31. března

Ondřej Šmigol

Mír na Ukrajině je ještě daleko

Když Donald Trump během volební kampaně prohlašoval, že do 24 hodin po svém zvolení zajistí příměří na Ukrajině, jen málokdo to bral doslova. Pro mnohé to však bylo vítané znamení, že jeho administrativa to s ukončením války myslí vážně a že konec bojů je na dohled. Tato iluze se rychle rozplývá. Grigorij Karasin, vedoucí ruské delegace v Rijádu, kde probíhala jednání s Američany, prohlásil, že očekávat průlom už na prvním setkání je naivní. Podle něj je pravděpodobné, že jednání se protáhnou až do roku 2026, přičemž nejbližší možný termín dohody vidí na konci letošního roku.

30. března

Maciej Ruczaj

Nový mainstream v otázce migrace

Polský prezident Andrzej Duda podepsal vládní návrh zákona, který umožňuje pozastavit za určitých podmínek právo na azyl na území Polska. Na základě zákona vláda okamžitě uvedla do provozu nařízení, které tento režim zavádí na 60 dnů na hranicích s Běloruskem. Zákon není zaměřený proti ilegální migraci jako takové, ale týká se specifické situace, kdy běloruský režim (pravděpodobně ve spolupráci s Moskvou) cíleně organizuje migrační toky ze zemí globálního Jihu se snahou destabilizovat sousední země (terčem podobných hybridních operací byla i Litva, Lotyško a Finsko).

29. března

Jiří Peňás

Velká iluze o jaru a míru

Tři roky před vypuknutím první světové vyšla v Británii kniha Velká iluze (The Great Illusion). Byl to hned po vydání obrovský bestseller, který se četl po celé Evropě a vycházel v opakovaných vydáních. Autor knihy, anglický novinář a politik Norman Angell (1872-1967) v ní se vší přesvědčivostí hájil tézi, že k válce v Evropě již nikdy nemůže dojít, neboť věk globalizace, který již v onom roce 1911 značně pokročil, každou takovou válečnickou chuť znemožní. Země Evropy jsou přece hospodářsky, finančně, komunikačně i kulturně již tak provázány, psal tento pokrokový Angličan, že k válce nemůže dojít, a kdyby náhodou ano, pak ji právě ona ekonomická provázanost okamžitě udusí.

28. března

Martin Weiss

Namáhavá práce

Indiánští šifranti z kmene Navaho představují jeden ze zajímavých příběhů druhé světové války. Někdo v americké armádě si uvědomil, že indiánské jazyky málokdo zná či má přístup k jejich lexikonům, pokud existují. Rozhodně je neznali japonští vojáci. A tak Američané vyškolili příslušníky tohoto kmene (ale i jiných) na radisty, kteří pak na bojišti v Pacifiku předávali informace – buď jednoduchou šifrou využívající jejich jazyk, nebo přímo jejich jazykem. Dnes by to asi dešifrovala umělá inteligence (AI), ale Japonci, kteří jejich vysílání zachytili, neměli šanci. Program byl přísně tajný a byl odtajněn až v roce 1968.

27. března

Jakub Peřina

To víte, umělci

Lidé se statusem umělce budou mít od července nárok na státní peněžitou podporu. Aby takový muzikant, herec, výtvarník, spisovatel či třeba překladatel získal příspěvek, nesmí být v době podání žádosti v pracovněprávním vztahu, který by přesahoval polovinu týdenní pracovní doby. A teď to začíná být opravdu zajímavé: zároveň by jeho příjmy z umělecké činnosti za poslední dva roky musely tvořit alespoň polovinu celkových příjmů a nesměly by přesahovat průměrnou mzdu (ta letos přesáhla 46 tisíc korun). „Základním principem návrhu je skutečnost, že stát by měl nějakým způsobem vyjádřit zájem o umělce, kteří svojí činností nedosahují dostatečných finančních příjmů,“ píše se v důvodové zprávě.

26. března

Daniel Kaiser

Khaki psychóza, khaki dluhy

Mezi uzávěrkou a vydáním tohoto čísla Echa se konala mimořádná schůze Poslanecké sněmovny o obranyschopnosti České republiky. Konala se na žádost hnutí ANO, které tím reaguje na rozhodnutí uvnitř vládních stran, že na dvojím tématu ohrožení Ruskem a permanentního zbrojení založí volební kampaň. V jistém smyslu se tu jedná jen o českou variantu celoevropského fenoménu. Politický establishment Evropy je rozhodnut nedat si hrozbu Ruskem nikým vzít, ani nějakou Amerikou.

25. března

Marian Kechlibar

Život bez oceli

Městu, ve kterém žiju, se kdysi říkalo „ocelové srdce republiky“. Kdo si ještě pamatuje pozdní socialismus, asi si vybaví všechno to obřadné uctívání, kterým komunisté zahrnovali těžký průmysl a dělníky pracující v něm. Překročení plánu, rekordy ve výrobě oceli, hrdé pochody horníků a hutníků, rudé hvězdy pomalu na každém komíně. Pětiletku splníme! Normálnějším lidem to lezlo krkem. Nikdo nemůže říci, že se věci nemění, protože k jakémusi eurokomunismu jsme se mezitím vrátili obloukem, ale přístup k průmyslu překmitl do zcela opačné polohy.

24. března

Alexander Tomský

Izrael na cestě k vítězství

Světová média (hlavního proudu) postižená předsudkem proti izraelskému zápasu vykořenit teroristy jednou provždy z Gazy (prý to možné není), už týden opět plamenně kritizují invazi a nestydatě lžou. Izrael porušil příměří a opět rozpoutal válku, ve skutečnosti po tři týdny teroristé navzdory dohodě odmítali propustit další zajatce. Zřejmě si uvědomili, že ke své záchraně potřebují trvalý mír a rukojmí jsou pro ně jedinou zárukou přežití. Okamžitě po prvním leteckém útoku před týdnem Hamás oznámil 400 zabitých, podivuhodná rychlost a pěkně kulaté číslo.

23. března

Maciej Ruczaj

Jak může vypadat ukrajinské vítězství?

Fenomén beneficí a veřejných sbírek na podporu „těch chudáků statečných Poláků“ patřil mezi zajímavosti kulturního života Paříže třicátých let 19. století. Polští exulanti utíkající do Francie po ruském potlačení velkého listopadového povstání zpočátku reagovali na tu vlnu soucitu s vděkem a pohnutím. Časem pochopili, že gesty, slovy a soucitem to končí. Západoevropští panovníci neměli žádný zájem riskovat kvůli nim vztahy s Petrohradem. Ukrajinci se do pozice bezmocných vyhnanců zatím nedostali, protože jejich stát stále bojuje o přežití.

22. března

Markéta Malá

Neřádný hospodář Stanjura

Ve světle aktuální nekritické, až fanatické debaty o masivním zadlužování kvůli vyzbrojování Evropy vypadají naše chybějící desítky miliard v českém rozpočtu nicotně. Jenže zaprvé, nikam nezmizely. A zadruhé, zlehčování situace, kdy se postrádá až 50 miliard korun, je vůči daňovým poplatníkům vrchol nevkusu. A toho zlehčování se ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) dopouští opakovaně. O moralizování Miroslava Kalouska si může každý myslet, co chce. Teď má ale jistě pravdu, když Stanjurovo počínání komentuje tím, že vláda dělá z lidí blbce.

Zpět na hlavní stranu