Eseje

Orient na suchu

Obyvatelé Blízkého východu se nemohli dočkat konce léta, které bylo nezvykle teplé. Jenže podzim nepřinesl takovou úlevu, v jakou doufali. Tento region je stále víc vyprahlý a nezmění se to ani do budoucna. Se všemi důsledky, které to může mít. Letos se to dělo častěji než kdykoli předtím: lidé otočili kohoutkem – a nic. Vlády a příslušné podniky prostě nedokázaly zajistit pitnou vodu, což je pro každý režim dost ponižující situace. Od Alžírska po Írán se konaly demonstrace, jejichž hlavním tématem byl nedostatek nejzákladnější tekutiny.

Nejšťastnější generace

Dvaatřicet let. V roce 1980 uplynula stejně dlouhá doba od Vítězného února, oficiálního „dňa rožděnija“ komunistického režimu v Československu. Soudruzi ještě neměli tušení, vlastně nikdo neměl, ale vstupoval do své poslední dekády, koncem léta začala stávka v Leninových loděnicích v Gdaňsku a vznikl Nezávislý odborový svaz Solidarita, který ten konec výrazně přiblížil.

Evropa pod útokem

Běloruskému autoritářskému vůdci Alexandru Lukašenkovi se podařilo uměle vyvolat migrační krizi na hranicích s Polskem a Litvou. Jeho plán byl jednoduchý. Přímými lety dopravit migranty z Blízkého východu, hlavně Iráku a Sýrie, a pak je poslat přes hranice do Evropské unie. Výsledkem je, že jen minulý měsíc Polsko zaznamenalo 17 tisíc pokusů o nelegální překročení hranice. Polsko i Litva postavily na běloruských hranicích plot, vyslaly do oblasti posily a vyhlásily výjimečný stav.

Pět velkých výzev nové vlády

Budoucí ministerský předseda Petr Fiala v debatě na CNN Prima News trefně vypíchl, že v tak složité situaci, jako čeká jeho kabinet, žádná vláda v historii ČR zemi nepřebírala. Dobře že si to uvědomuje. S tímto poznáním si zcela jistě připouští, že jeho vláda nemá luxus žádných tradičních sto dní hájení. Žádný čas na rozkoukávání. Nutná je rychlá konsolidace úřadů rozvrácených předchozím kabinetem Andreje Babiše a sociální demokracie. Hned po nástupu je potřeba začít jednat a řešit hodně urgentní priority, které před Fialovým týmem stojí.

Sháníme jadernou elektrárnu. Zn.: Levně

Nová technologie malých modulárních reaktorů by mohla snížit cenu nových jaderných elektráren na přijatelnou výši – za předpokladu, že všechny plány vědců a techniků vyjdou, jak mají. Ostrůvek Olkiluoto, oddělený jen uzoučkým proužkem bažin od finské pevniny, by za normálních okolností nikdo neznal. Takových ostrůvků je podél Botnického zálivu spousta a většinou jsou liduprázdné.

Vláda do těžké doby

Čím složitější jsou podmínky, tím jsou často snadnější a rychlejší dohody. Není čas na spory, které by v klidnější době spotřebovaly spoustu času a energie. Přesně tak vypadá start koaličního kabinetu Petra Fialy. Spojení stran, které by ještě před rokem vypadalo jako obtížně představitelné, se přetavilo do vládní koalice s hotovým programem, strukturou vládnutí i personálním obsazením nejrychleji od vzniku České republiky. Takhle rychle neměl koaliční smlouvu podepsanou žádný předchozí kabinet.

Brány mládí se otvírají – pro někoho

Do studia dlouhověkosti a stárnutí proudí miliardy z kapes technologických miliardářů. Podělí se o to, co jimi placení vědci najdou? Pojem „heterochronická parabióza“ zní neškodně, aspoň dokud nezačneme zkoumat jeho skutečný význam. Ten totiž připomíná spíš činnost Alžběty Báthoryové, zvané též čachtická paní. Jde o operaci, při které vědci vezmou dvě živé laboratorní myši různého věku a sešijí je tak, že od té chvíle sdílejí společný oběhový systém.

Filmová scéna, skutečná smrt

Známý americký herec Alec Baldwin při natáčení westernu Rust v Novém Mexiku nešťastnou náhodou zastřelil kameramanku Halynu Hutchinsovou. Zpráva se rozletěla do světa, především kvůli osobě střelce; třiašedesátiletého Baldwina si především odrostlejší publikum pamatuje z mnoha filmů. A samozřejmě vzbudila morbidní fascinaci. Rozhodně nezapadala do rozšířené představy Hollywoodu coby místa, kde peníze tečou proudem a na každou prkotinu je dobře zaplacený specialista.

Socialismus prudce sílí

Nová vláda Petra Fialy se ještě ani nezformovala, a už ví, co bude bez ohledu na program jejím prvním největším úkolem. Odvrátit energetickou krizi, která startuje vlnu obrovského zdražování. Ví, že bez ohledu na to, co si myslí o škodlivosti přerozdělování, bude muset ten prudký růst cen kompenzovat minimálně části společnosti. Kandidát na ministra financí nové vlády Zbyněk Stanjura tvrdí, že tyto kompenzace, ať už ve formě sociálních dávek, nebo daňových slev, dostane víc než 10 procent rodin. Zároveň ujišťuje, že to bude méně než polovina společnosti. Řeč je tedy minimálně o milionu lidí, k nimž zamíří další přerozdělování. Ty peníze, které dostanou, totiž bude muset někdo jiný ze svých účtů zaplatit.

Naděje i strach před další vlnou

Velká Británie není stát se zdravotnickým systémem, ale zdravotnický systém se státem. Pokud pochopíme tento fakt, pochopíme i nynější britské panikaření z právě probíhající další vlny koronaviru. NHS, jak se britské zdravotnictví nazývá, je posvátná kráva. Založeno bylo v roce 1948 a je v podstatě posledním pozůstatkem poválečných reforem, které se snažily z Británie vytvořit expanzivní sociální stát starající se o občany „od kolébky do hrobu“ a mytický „Nový Jeruzalém“.

O památné hoře Blaník

Český patriotismus, či dokonce nacionalismus se poslední roky pozvolna probouzí, ale mnoho lidí se za něj trochu stydí, protože jediná skupina, která se k němu veřejně hlásí, je údernější křídlo české pravice. Přesto téměř neviditelně, „zespodu“ se obnovují poutní tradice, jakou je například propojení Blaníku s Řípem. Pokud se na těchto místech roky stavujete, neunikne vám zástup tichých a nenápadných poutníků, často rodin s malými dětmi, kteří téměř v obrozenském duchu 19. století vyrážejí na svá malá setkání s přírodou, mýtem i národním duchem.

Návrat ztraceného kmene

Dvě starověké orientální říše před dvěma a půl tisíci let napadly tehdejší židovské státy a odvlekly jejich obyvatele na východ. V roce 2021 tyto události z učebnic dějepisu dostaly nový politický význam, nikoli poprvé. Tentokrát se týkají Iráku a Afghánistánu. Krátce poté, co se hnutí Tálibán dostalo znovu k moci, začalo usilovat o mezinárodní legitimitu. Nový Afghánistán je prý ochoten navázat vztahy s jakýmkoli státem, v výjimkou Izraele.

Europrávo, nebo ústava?

Ve čtvrtek 7. října polský ústavní soud odpálil právnickou bombu, jejíž nárazová vlna se nyní valí Evropou. Jednoduše řečeno: soud rozhodl, že polská ústava stojí nad evropským právem. To vyvolalo rozzuření v Bruselu, v Lucemburku, kde sídlí Evropský soudní dvůr (ESD), a v polských ulicích. Tam se vyvalily desetitisíce lidí, aby protestovali proti polexitu, kterého se vláda údajně snaží pokoutně dosáhnout.

Trochu upřímnosti do toho zdražování

V řadě varovných zpráv z energetiky ční zpráva o strmém růstu cen kapaliny AdBlue. Řidič dieselového auta sice za litr této příměsi nezaplatí moc, zato si snadno představí katastrofu, od níž nás dnes dělí jen několik zpráv o tom, jak tu či onde AdBlue už není, ostatní řidiči začali příměs nakupovat do zásoby, příměs došla a velká část vozového parku včetně nákladních aut a autobusů prostě nevyjede.

Poslední zhasne

V roce 1968 vyšla kniha, která způsobila nezměrné utrpení ve světě. Jmenovala se Populační bomba (The Population Bomb) a jejími autory byli americký biolog Paul R. Ehrlich a jeho žena Anne.V ní varovali před důsledky nekontrolovaného růstu lidské populace. „Bitva o nakrmení lidstva je u konce. V sedmdesátých letech miliony lidí zemřou hlady, a to navzdory jakýmkoli krizovým programům, které budou zahájeny. Nyní již nic nezabrání výraznému nárůstu světové úmrtnosti,“ stojí v knize.

Rodí se nám vláda

Týden po volbách doznívala radost v táboře překvapivých vítězů (netýká se České pirátské strany), a do té radosti se vkrádalo klepání na dveře. Klepe realita – energetická krize, první krachy dodavatelů plynu a elektřiny, inflace. Zatímco veřejný prostor zaplňovaly spekulace o prezidentově zdraví, nastávající vládní partneři pilně vyjednávali o programu, přičemž od začátku platí, že teprve po dohodnutí koaliční smlouvy se mají závazně dělit ministerstva mezi strany a obsazovat konkrétními politiky. Z tohoto pohledu je času zatím dost.

Globální Británie

V září se objevila informace, že britské námořnictvo řeší problém, kam přemístit své nukleární ponorky v případě, že by se od Velké Británie oddělilo Skotsko, kde je nyní i základna pro tato plavidla. Povaha této otázky demonstruje komplikované dilema, ve kterém se postbrexitová Británie ocitla. Na jedné straně chce posílit svou pozici velmoci s globálním vlivem (což podtrhují i ony ponorky jako nástroje jaderného odstrašování), ale na straně druhé musí čelit nepominutelnému riziku vlastního rozpadu.

Kupujte, nebudou!

Dalo by se říci, že změny na trhu nových aut jsou měsíc od měsíce hmatatelnější, bohužel jdou však směrem, který zákazníky vůbec netěší. Důsledky komplikovaného propletence navzájem více či méně souvisejících negativních faktorů, které se potkaly v relativně krátkém období, již nebylo možné ze strany automobilek dál schovávat před zraky koncových zákazníků. Výsledek? Omezení nabídky verzí a motorizací, dlouhé čekací doby a zejména pak výrazný růst cen nových aut, který sekundárně zvyšuje ceny i na trhu ojetin.

Zhrzení a nebezpeční

Světem financí a politiky otřásá skandál Pandora Papers. Mezinárodní skupina investigativních novinářů získala důvěrné dokumenty, které popisují podezřelé machinace mocných tohoto světa v daňových rájích. Mezi nejznámějšími jmény, která se ve složkách objevují, jsou jordánský král Abdulláh II., prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj, bývalý britský premiér Tony Blair a samozřejmě předseda české vlády Andrej Babiš.

Začíná nová éra po Babišovi

Andrej Babiš těsně prohrál volby s koalicí Spolu vedenou předsedou Občanské demokratické strany Petrem Fialou. Porážku okamžitě uznal. Vítězi pogratuloval, jak se sluší. Dokonce ocenil jeho famózní finiš kampaně, kdy dokázal voliče mobilizovat k velmi vysoké účasti téměř 66 procent. K volbám do Poslanecké sněmovny přišlo nejvíc lidí za posledních dvaadvacet let. Vyšší volební účast byla naposled v roce 1998, kdy Miloš Zeman v čele sociální demokracie porazil Václava Klause v čele ODS.

Bublina na čínský způsob

Po zprávě o tom, že čínský realitní mamut Evergrande nedokáže dostát všem svým závazkům, se v investorské komunitě ozval nervózní šepot. Jde jen o dočasné potíže, nebo se jedna z největších čínských firem předlužila natolik, že ji čeká nevyhnutelný pád? A pokud to druhé – což vypadá pravděpodobněji –, kolik dalších realitních firem padne po ní? Ačkoli 300 miliard dolarů dluhů, které Evergrande nashromáždil, nemá v oboru obdoby, pro jeho menší konkurenty může být smrtelně nebezpečné i podstatně nižší zadlužení.

Dobro a zlo v rudém Berlíně

V neděli 26. září měl zbytek Německa opět důvod otevřít v údivu pusu směrem k Berlínu. Obyvatelé města totiž vedle voleb do Německého spolkového sněmu a zemských voleb hlasovali v referendu o vpravdě kontroverzním návrhu, aby městská vláda, tedy senát, převzala od velkých firemních vlastníků typu Deutsche Wohnen, Vonovia, Ekelius či Covivio cca 240 tisíc bytů (asi 15 % berlínského fondu nájemních bytů), tím zmírnila krizi bydlení a omezila prudce rostoucí nájemné. Jde o firmy vlastnící víc než 3000 bytů

Sliby nezarmoutíš

Už jen hodiny nás dělí od voleb, ve kterých se má rozhodnout o směřování naší země po další čtyři roky. Podpora tří nejvýraznějších hráčů – hnutí ANO, koalice Spolu a Pirátů se Starosty – se v posledních průzkumech pomalu vyrovnává. Zatímco ANO by muselo při hledání většiny ve sněmovně využít nejméně spojenectví s SPD a komunisty (ti posledně jmenovaní však nemají sněmovnu jistou), dvě opoziční koalice by si podle posledních čísel mohly se štěstím vystačit i samy. Ostatní drobné strany se drží na chvostu, i ty ale v případě úspěchu výrazně zamíchají kartami.

Modlitba za teplou zimu

Energetické firmy a politici se modlí za mírné teploty, protože na zvýšení dodávek je už pozdě. To není titulek žádného křesťanského média, ale analýzy finanční agentury Bloomberg. Popisuje jím nastupující energetickou krizi, do níž Evropa svým rozhodnutím odejít od energie vyráběné z uhlí k zeleným technologiím stahuje i zbytek světa. Podíl zelené energie neroste tak, jak si politici naplánovali. Větru ani slunci se poručit nedá.

Velká rezignace

Každých několik dní se objevují nové studie o koronavirové pandemii, a to nejenom z hlediska nemoci, ale také proměny společnosti i jednotlivců. Ukázalo se třeba, že mnohým lidem, kteří během nemoci na čas ztratili čich či chuť, se obojí časem vrátilo, ale ustanovilo se jinak. Opouštějí dříve oblíbená jídla, pijí jiné druhy vín a ženy si kupují jiné voňavky, než jaké používaly celý život. Jako by se organismus „resetoval“.

Ukaž svoje snímky Velkému bratrovi

Firma Apple, největší výrobce smartphonů světa, si už víc než deset let buduje pověst společnosti, které záleží na soukromí jejích zákazníků. Na rozdíl od Googlu či Facebooku neprodává Apple reklamu, a nemá tak důvod šmírovat všechny pohyby a myšlenky lidí, kteří využívají jeho službu. Apple se několikrát veřejně postavil americkým úřadům požadujícím odemknutí zabavených telefonů (i když nevíme, co se pak dělo v zákulisí) a patřil mezi první technologické giganty, kteří u svých produktů zavedli silné šifrování.

Ti, kdo viděli americkou krizi s předstihem

Zvolení Donalda Trumpa prezidentem v roce 2016 mimo jiné znamenalo obžalobu tehdejšího amerického intelektuálního provozu. Otázky, které Trump otevřel a na nichž zvítězil, komentátoři a experti na levici i na pravici neotvírali. Pokud má být jejich rolí zajišťovat oběh myšlenek a zkušeností ve společnosti, tak v tom naprosto selhali. Opakovali staré mantry, a nevšimli si, že už nikoho neoslovují.

Jasný signál, že Francie si nemá hrát na velmoc

Když 15. září vystoupili společně americký prezident Joe Biden a premiéři Velké Británie a Austrálie Boris Johnson a Scott Morrison, aby oznámili zahájení užší bezpečnostní spolupráce, chvíli se zdálo, že média si ne plně uvědomují důležitost okamžiku. Sice referovala o hlavním závěru sešlosti, tedy že Británie a USA pomohou Austrálii získat ponorky na jaderný pohon, ale největší zájem poutala zdánlivá Bidenova zapomnětlivost.

Jak komunikovat v krizi

Koronavirová epidemie ukázala, že jen málo evropských i světových politiků, ale i profesionálních institucí a ministerstev zvládalo obor, jenž se roky přednáší na vysokých školách a kterému se říká pravidla krizové komunikace. Při různých přírodních a sociálních katastrofách totiž lidé mají strach, který potlačuje rozumové hodnocení a naopak zesiluje emoce. Potřebují častý kontakt, jednoduchou, průběžnou informaci a upřímnost. Za těchto podmínek spíš odpustí, že se někdo může mýlit, než když mlčí, lže nebo hraje politické hry.

Zdroje tu nejsou. Co s tím?

Česká republika jde volit ve vyhrocené době, kdy se celý svět probírá z roku a půl vypínání společnosti a ekonomiky kvůli pandemii čínského koronaviru. Ve chvíli, kdy se Evropská unie i hlasem českého premiéra Andreje Babiše rozhodla, že covidovou krizi využije k urychlení cesty k bezuhlíkové ekonomice, známé jako Green New Deal (Nový zelený úděl). Ta přináší ve jménu záchrany světa před klimatickou změnou vlnu zákazů a zdražování. Pokud nepřijdou nové technologie, které by tento trend zvrátily.

Zpět na hlavní stranu