Vystudoval Pedagogickou fakultu UJEP v Ústí nad Labem a posléze německá a rakouská studia na Fakultě sociálních věd UK. Ještě během studií pracoval v zahraničněpolitickém odboru prezidentské kanceláře. Od roku 1998 působil v Lidových novinách, v české redakci BBC a opět v LN. Několik let prožil v Německu a Británii. Je autorem politického životopisu Václava Havla do roku 1989 „Disident“ (Paseka). Druhý díl, který obsáhne Havlovo prezidentství, má vyjít v roce 2014.
Covid pasy dnes už v České republice nikdo nevyžaduje, některé mezinárodní studie ukazují, že vakcína na covid nejenže nedokázala ochránit před přenosem infekce, ale hlavně způsobuje vedlejší účinky častěji, než se nám na začátku tvrdilo. A přece český stát právě za asistence herce Petra Čtvrtníčka spustil kampaň k očkování posilovací dávkou. U drtivé většiny z těch, kdo na ni přistoupí, bude už čtvrtá. Jaká rizika imunoložka Zuzana Krátká vidí teď?
Lidstvo prý se nachází na „dálnici do klimatického pekla“, zoufá si generální tajemník Spojených národů António Guterres. Tedy nezoufá, gensek jen potřeboval vyrobit štěpný výrok na úvod letošní Klimatické konference OSN, už 27. v řadě.
Minulou neděli vystoupila v Londýně na knižním festivalu Greta Thunbergová. Po propagaci své knihy, což je sborník příspěvků stovky autorů od Naomi Kleinové po Thomase Pikettyho, odpovídala na otázky z publika. Gretě už není šestnáct, ale devatenáct let, a chtělo by se napsat, že s věkem roste i její tematický záběr, respektive témata, o nichž se nezdráhá mluvit. Slova, která pronesla v Londýně a která rezonují napříč západním světem, se rovnají politickému manifestu. Je to manifest krajní levice: „Nikdy se nevrátíme k normálu, protože normál už předtím byla krize (...)."
České sociální sítě před několika týdny zaplavila svými klipy iniciativa Sázíme Česko. V tom stěžejním se dva mladí muži z Teplic – Filip Hradil a Richard Krajník – představují jako kluci, co chodí běhat do lesa a nedávno si všimli, že s lesy není něco v pořádku. Začali studovat klimatickou změnu a „najednou to všechno začalo dávat smysl: proč jsou všude ve světě rok od roku vyšší teploty, největší sucha, největší bouře, tornáda a požáry větší než kdykoli předtím“. Richard s Filipem spustili sbírku na zalesňování planin. Stojí u základů takových občanských kampaní erudovaná věda a za jakých podmínek dává vysazování smysl? O tom je Salon Týdeníku Echo.
Minulý týden zafungoval český veřejný prostor, tuzemská politika a mediální diskurz, navlas stejně jako před čtyřmi měsíci. Podruhé za letošní rok se na unijní úrovni konalo klíčové jednání o zákazu registrace „fosilních“ aut (na benzin a naftu) nejpozději k roku 2035. A zprávy o tom přicházejí až ex post. V červnu radikální návrh místopředsedy Komise Franse Timmermanse posvětila Rada ministrů životního prostředí, tento čtvrtek pak návrh prošel další etapou, dohadováním mezi Radou EU a EP.
Kolem předlistopadové minulosti favorita prezidentské volby je po minulém týdnu snad o něco jasněji. Jak známo, generál Petr Pavel tvrdí, že zpravodajský kurz u vojenské rozvědky od roku 1988 studoval proto, aby se stal normálním vojenským diplomatem na některé z našich ambasád. S tvrzením, že to je věcně nesmysl, vystoupil na titulní stránce deníku Právo někdejší Pavlův spolužák Pavel Beneš. Podle něho byl charakter jejich postgraduálního studia jednoznačně rozvědčický. S Benešem hovoří pro Týdeník Echo Daniel Kaiser.
Den před svátkem státu založeného Masarykem poslal Okresní soud v Kladně do vězení dva muže za to, že se dopustili nenávistných výroků o Ukrajincích. Rozsudek není pravomocný, ale zatím se Patrik Tušl může těšit na deset měsíců ve vězení, Tomáš Čermák potom na šest měsíců. Komu to připadá jako mírný trest, připomínáme známý fakt, že každé vězení je brutální zkušenost.
Českoamerického ekonoma Jana Švejnara jsme zastihli v lehce bilanční náladě. Ekonomická vysoká škola CERGE na Univerzitě Karlově, kterou v Praze počátkem 90. let zakládal a pak spolu s Národohospodářským ústavem české Akademie věd v rámci společného pracoviště CERGE-EI budoval, oslavuje 30. narozeniny. Pro Švejnarovu politickou nevyhraněnost a širokospektrální přijatelnost se o něm v poslední době dokonce spekuluje jako o černé labuti prezidentských voleb. Jak vidí potíže, před nimiž stanula česká ekonomika, s ní i obyvatelstvo a s ním nakonec i vláda?
Jako vzpoura, která nebyla, vypadal se zpožděním pouhých několika hodin dopis 30 členů amerického Kongresu za Demokratickou stranu. Po prezidentu Bidenovi „naléhavě žádali“ změnu kurzu ohledně rusko-ukrajinské války – totiž aby pokračující masivní dodávky Ukrajině byly doprovozeny diplomatickými snahami, tedy jednáním s Vladimirem Putinem. Následoval předvídatelný shitstorm a po něm nejprve částečné zacouvání a pak úplné stažení dopisu – s pozoruhodným vysvětlením, že znění dopisu je vlastně několik měsíců starý koncept, který teď byl vypuštěn chybou nepozorného personálu.
Kampaň před prezidentskými volbami vstoupila do horké fáze, kdy už se používá špína – v zásadě tím se generál v. v. Petr Pavel brání proti svědectví muže, který ho nařkl ze lhaní o vlastní minulosti. Svědectví vyšlo v sobotním deníku Právo, muž se jmenuje Pavel Beneš, i on byl profesionální voják, s Petrem Pavlem ho pojí jedna zkušenost a jeden zážitek.
Osmého října se Ukrajincům povedlo poničit a na čas vyřadit jednu polovinu Krymského mostu. Pondělkem 10. října počínaje začali Rusové raketami a drony ničit kritickou infrastrukturu Ukrajiny a první naše chlácholivé reakce, že to je výraz bezmoci Ruska na bojišti a že ruské armádě tak jako tak po jednom dvou dnech ostřelování dojdou chytré rakety a drony s náložemi, ustoupily hrozivé realitě. Volodymyr Zelenskij před několika dny uvedl, že zničeno je 30 procent elektráren v zemi. Od konce týdne vedení státu připravuje občany na tzv. rolling blackouts.
V jaké fázi hospodářského cyklu je česká ekonomika, to je otázka, na niž slýcháme dvě základní odpovědi. Jedni tvrdí, že vinou násobně zvýšených cen za energie nás do čtvrt či půl roku čeká masivní vlna krachů a následně rekordní nezaměstnanost. Jiní (vláda a s ní tzv. progresivisté) připomínají, že vláda slíbila nenechat padnout ani jednu domácnost, že vzhledem k Putinově válce se toho moc dramatického neděje. Miroslav Singer je ekonom s více než třicetiletou zkušeností z české ekonomiky i z centrální banky. Dnes pracuje jako hlavní ekonom Generali pro středovýchodní Evropu.
Kabinet Petra Fialy se nakonec propracuje téměř ke stejnému schodku státního rozpočtu, který na tento rok ještě přichystala vláda Andreje Babiše. Babišův výchozí deficit 380 miliard korun Fiala a jeho ministr financí Zbyněk Stanjura nejprve v běhu zmenšili na 280 miliard. Tehdy jim ekonomové, dokonce z vládních vod jako Štěpán Křeček, vyčítali nízkou ambici proškrtat výdaje. Přišla válka na Ukrajině a včera poslanci, především s odvoláním na potřebu kompenzovat lidem účty za proud a plyn, schodek zvedli na 375 miliard.
Pokud při pohledu na dění ve světě někdy propadáte pocitu, že už se dnes nikdo za nic nezodpovídá a z ničeho se nevyvozují následky, poslouží vám k dokreslení vašeho paušálního pesimismu následující příběh. Řeklo by se, že veřejný prostor, který se ještě nedávno zabýval skoro výlučně covidem, se ho ujme. Ale ne. V českém prostředí budeme jedni z prvních, kdo se ho vůbec dotkli.
Jak to bude ve střední Evropě tuto zimu s plynem? Nečekají nás výpadky? Zatímco oficiální místa, od ministerstva průmyslu po ČEZ, šíří optimismus a odkazují na to, že zásobníky plynu jsou plné víc než z 90 procent a tím nad průměrem oproti předchozím rokům, pohled přes hranice do Německa ukazuje spíš pesimistickou náladu. Ředitel Spolkové agentury pro sítě (obdoba našeho ČEPS) Klaus Müller minulý týden dramaticky vyhlásil, že pokud Němci nezačnou s plynem šetřit, může ho v zimě chybět až 20 procent. Přes Německo proudí jak známo téměř všechen plyn spotřebovávaný v České republice.
Dvě zprávy z minulého týdne dokreslují neutuchající eskalaci války mezi Ruskem a Ukrajinou: 1) Ukrajinci výbušninou odpálenou v nákladním autě vážně poškodili moderní, nedávno postavený most spojující Krym s ruskou pevninou, 2) Volodymyr Zelenskij minulý čtvrtek navrhl, aby NATO eliminovalo schopnost Ruska použít jadernou zbraň, doslova navrhl „preventivní údery“. První zpráva pojednává o eskalaci pochopitelné a spravedlivé: Ano, je to útok na infrastrukturu ve své podstatě civilní, ale pokud tudy Rusové přes Krym vozí posily a vojenský materiál na jižní frontu, útok legitimní.
My si myslíme, že žijeme v realitě, ale co když ji jen s malým fázovým zpožděním utvářejí lidé, kteří z našeho pohledu teď žijí takzvaně na Měsíci? V té naší realitě se česká, německá, slovenská, polská… politická reprezentace usilovně zabývají otázkou, kde vezme Evropa dostatek plynu, zpravodajství ve všech našich zemích bylo doslova plynofikováno.
Podporovat Petra Pavla na prezidenta nebudeme, nechal se loni na podzim při interních diskusích v ODS slyšet Zbyněk Stanjura. Doprovodil to bonmotem, že nebýt listopadu 1989, generál by nás neoslňoval bezvadnou znalostí angličtiny, ale bezvadnou znalostí ruštiny. Mezitím se stalo, že Petr Pavel žádnou podporu politiků nepotřebuje - překonal hranici 50 tisíc podpisů. Ovšem Stanjurův bonmot vystihuje něco, co může Pavla po ty čtyři měsíce do voleb asi jako jediná věc pronásledovat: Do jaké míry lze věřit kandidátovi na funkci hlavy státu, pokud má nejasnou minulost a vypráví o ní matoucím způsobem?
Ve středu česká vláda potvrdila výšku stropů pro ceny elektřiny a plynu pro domácnosti, živnostníky, malé a střední firmy. Potvrdily se zprávy, že to bude tři koruny s DPH na kilowatthodinu u plynu a šest korun u elektřiny, firmy budou mít zastropovaných 80 procent své průměrné roční spotřeby. Není jasnějšího důkazu, že výrobcům elektřiny, soukromým a nutně i polostátním, poněvadž jsou na jednom trhu, se v České republice vychází vstříc způsobem, který by si žádal vysvětlení pro dospělé.
Volby do Senátu jsou vítězstvím Fialovy koalice. A v této době, kdy se v koaličních kancelářích napjatě čeká na každý nový žebříček preferencí a kdy se koaliční předáci obávají každé ohlášené demonstrace, poněkud ztrácí na váze argument, že Senát není příliš důležitý a že volby do Senátu jsou druhořadé.
Několik let Evropská komise popotahovala maďarskou a polskou vládu a tím nepřímo i maďarské a polské občany za výsledky voleb. V Echu jsme dvojí metr přikládaný na obě země opakovaně popisovali, třeba na příkladu polské justice; v různých jiho- a západoevropských státech EU mají politici na výběr soudců tradičně srovnatelný vliv, jaký se Varšavě vyčítá. Co tam chybí ke znepokojení, je nefalšovaně konzervativní vláda.
Plukovník US Army ve výslužbě Andrew Bacevich je dnes ředitelem Quincyho Institutu, jednoho z mála v řadě amerických think-tanků věnujících se zahraniční a bezpečnostní politice, který je kritický k zahraničněpolitickému intervencionismu. Náš rozhovor se točí kolem výročí 11. září a jeho dědictví, jak se útok na newyorská Dvojčata otiskl do zahraniční politiky a psychiky Spojených států a do jaké míry neokonzervativci, respektive jestřábové dnes určují politiku Washingtonu vůči Rusku a Ukrajině.
Pětikoalice volby do obecních zastupitelstev a do Senátu brala velice vážně. To ostatně dokumentuje nenápadné povolební oznámení ministra průmyslu Jozefa Síkely, že zastropované ceny elektřiny budou platit jen do nějakého stupně celkové spotřeby, pak zřejmě nastoupí ty „tržní“, drastické. Například v Praze přitom koalice Spolu na billboardech voliče se společnou fotografií premiéra a pražského lídra kandidátky přesvědčovala slovy: „Zastropovali jsme ceny energií (! – vykřičník red.) pro vás.“
V posledních týdnech se v Evropě, včetně českých pohraničních obcí a měst a nakonec i Prahy, znovu objevují živoucí připomínky toho, že nedaleko od Evropy je jedna rozvrácená země, v níž život hraničí s peklem. Jmenuje se Sýrie. Od léta i na českých hranicích zaznamenává policie relativně vysoký přírůstek, za posledního čtvrt roku jich zadržela deset tisíc. Nejvíc mezi nimi bylo Syřanů, většinou putují dál do Evropy. V těchto hodinách se v Turecku, tedy zatím daleko, údajně zformovaly desítky tisíc Syřanů do karavany světla, s níž pěšky chtějí projít do Řecka (a dál do Evropy).
Cena elektrického proudu se poslední dobou stala politickým problémem par excellence. Minulý týden se Fialův kabinet rozhodl stanovit strop u ceny, za niž obchodník prodává konečnému zákazníkovi. Strop nebyl uvalen na výrobce elektřiny, ti mohou obchodníkům dále prodávat za „tržní“ cenu, přičemž rozdíl obchodníkovi dorovná stát. Zasluhují si výrobci takové ohledy? A v čem má cenu bránit tento trh? I o tom je rozhovor s hlavním ekonomem ČEZ Pavlem Řežábkem.
Cancel culture neboli kultura rušení (určitých lidí s určitými názory) je import z USA, nejprve do západní Evropy a teď v prvních náznacích i k nám. Petr Drulák, donedávna velvyslanec ve Francii, předtím náměstek ministra zahraničí a ještě předtím ředitel Ústavu mezinárodních vztahů (ÚMV), se do úzkých nedostal proto, že by snad nevhodně používal genderové maskulinum, případně zlehčoval rasismus, ale kvůli jiným názorům v zahraniční politice, především pokud jde o válku na Ukrajině a roli Západu při jejím vzniku.
Rozhovor s Václavem Klausem vznikal v pátek, souběžně s jednáním evropských ministrů hospodářství, kteří se na popud českého ministra Jozefa Síkely v Bruselu dohadovali, jak krotit ceny energií. Podle bývalého prezidenta jsou to podružné technikálie, které se vyhýbají podstatě problému: přeregulovanosti energetického trhu, zelené a klimatické politice. Ve zlomové době, jako je tato, lze dělat radikálnější věci. Jaké a jak?
Od senzační ofenzivy ukrajinské armády na východ od Charkova přes Izjum dál až k ruským hranicím se do českých debat o válce vrací euforie z konce března, kdy Ukrajina přestála první nápor. Tehdy na českém internetu vznikly naděje na porážku Ruska, která povede snad až k pádu Vladimira Putina.
Hledat evropské řešení z energetické krize má sice v časech existence jednotného trhu s energiemi jisté ratio, ale také, jak už ví i česká vláda, nemalá rizika. Páteční schůzka ministrů hospodářství/průmyslu v Bruselu, tvrdí náš Jozef Síkela, vyústila v obecné zadání pro Evropskou komisi. Ta má navrhnout, jak 1) snížit zisky výrobcům elektřiny z levnějších, novořečí inframarginálních zdrojů (jádra, uhlí, OZE) a jak 2) zastropovat na nějaké hranici ceny plynu, a to buď toho, který se pálí na elektřinu, nebo ruského plynu, případně veškerého plynu dováženého do EU.
V pátek 9. září zasedají evropští ministři hospodářství, aby společně hledali evropské východisko z drahých cen elektřiny. Schůzku svolal český MPO Jozef Síkela. Není úplně jasné, proč by hledání evropské cesty mělo mít přednost před hledáním cesty národní, když některé vlády EU už nějaká svá východiska našly samy, popřípadě je právě nacházejí. U nás se takové iniciativy chopil ministr spravedlnosti Pavel Blažek. V Salonu Echa hledáme východiska s poradcem premiéra Jakubem Kajzlerem, známým advokátem Radkem Pokorným a konečně s Ivanem Noveským.
