Dalibor Balšínek - šéfredaktor

/

Vystudoval literární vědu na FPF Slezské univerzity v Opavě a masovou komunikaci na FSV UK v Praze. Začínal v regionálním tisku jako kulturní redaktor, od začátku studií v Praze (1994) pracoval jako redaktor Lidových novin. Na jaře roku 1996 nastoupil jako politický reportér do televize Nova. Po dvou letech z televize odchází do vydavatelství Stratosféra, aby založil a vedl svůj první časopisecký projekt, titul Spy. Časopis, který byl koncipován jako politický tabloid, opouští po necelém roce. Pracuje opět pro televizi Nova a v polovině roku 1999 je jmenován ředitelem tisku a PR TV Nova. V červnu 2000 se stává šéfredaktorem časopisu Týden. Za jeho působení se zvedl prodaný náklad časopisu Týden trojnásobně (z 16 200 v roce 2000 na 57 800 v roce 2003), Týden získává ocenění Časopis roku. V roce 2002 zakládá časopis Instinkt a stává se mediálním ředitelem vydavatelství Mediacop. Časopis Instinkt po roce úspěšného vydávání získává ocenění Hvězda roku. Z vydavatelství Mediacop odchází v lednu 2009 do představenstva mediální skupiny MAFRA, kde byl tři roky zodpovědný internetové aktivity skupiny a deník Lidové noviny, jehož byl zároveň šéfredaktorem. V polovině listopadu 2013 z Mafry odchází. Počátkem roku 2014 zakládá vydavatelství Echo Media a.s., která vydává internetový deník Echo24.cz.

Články autora

Nástup Donalda Trumpa vyvolává spoustu otázek, jak se k jeho politice postaví Evropská unie

Ve vydání, které držíte v ruce, přinášíme komplexní a detailnější pohled na nástup nového amerického prezidenta. Téma tentokrát důkladně zpracovali Martin Weiss, Daniel Kaiser, Ondřej Štindl a Bohumil Pečinka. Razantní nástup Donalda Trumpa vyvolává spoustu otázek, pro nás je ale nejdůležitější, jak se k politice nové americké administrativy postaví EU. Ta zatím, alespoň podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové, nic na Green Dealu nebo migrační politice měnit nechce. Všichni ale tak nějak tuší, že tento postoj je neudržitelný

Velký návrat

Donald Trump se triumfálně ujal úřadu jako 47. prezident USA. Svůj návrat do úřadu označil za „revoluci zdravého rozumu“ a začátek „zlaté éry Ameriky“. Zcela zadupal dosavadní politiku demokratů, vyhlásil boj levicovému progresivismu, klimatické ideologii a nelegální migraci. Evropa musela po těchto slovech ustrnout. Musí ale pochopit, že ji Trump nevyzývá na souboj, jen jí ukazuje směr, aby se opět vrátila na cestu prosperity a vymanila se z utopických teorií, které ji zahnaly do společenského zmatení a ekonomického úpadku.

Když řádí miliardář

Donald Trump se ještě neujal úřadu prezidenta a některé evropské země už začínají pociťovat dopady amerických voleb, které nepřináší jen obvyklou výměnu politické garnitury, ale také zásadní společenský obrat, fundamentální změnu ideologie. Po levicovém liberalismu přichází návrat ke konzervativním hodnotám. S novými technologiemi a sociálními sítěmi přichází jiný styl vládnutí. Obsahově nejde o nic nového, ale zásadně se mění forma. Za každou politickou silou nejen v Americe byl vždycky byznys, který z různých důvodů podporoval ten či onen politický proud.

Proč nejít s davem

Není to žádná povinná zdvořilostní fráze, rád bych vám i za celou redakci, milí čtenáři, poděkoval za přízeň, kterou Echu zachováváte. Nejen týdeníku, ale všemu, co pod značkou Echo vzniká. Sám si uvědomuji, jak nesamozřejmé to je. Jsou dva vlivy, kvůli nimž je důležité zůstat neustále ostražitý. Jedním je postupná, ale nezadržitelná změna v mezilidské komunikaci, v získávání a vyhledávání informací. Z této změny, důsledku digitální revoluce, vyplývá ten druhý vliv. To je přeskupování společnosti, úmyslně se vyhýbám pojmu rozdělení společnosti, protože ta je spíš atomizovaná a roztříštěná do různě velkých, vzájemně do sebe narážejících molekul.

Kdo nedá, nedostane

Podněcujte svou vášnivost! je titulek rozhovoru Terezy Matějčkové s jedním z nejvýznačnějších psychoanalytiků současnosti Luigim Zojou. Tento přední italský intelektuál se zamýšlí nad mezilidskými vztahy, které se pochopitelně promítají do nastavení společnosti. Samozřejmě se mluví především o změnách hraničících s hédonismem, dekadencí a eklekticismem, které rozleptávají hodnotovou konzistenci euroamerické civilizace. Tato ztráta orientace a elementárních instinktů kontrastuje s nastavením muslimských nebo asijských kultur, které se mohou zdát zaostalé až barbarské, ale z historie víme, že civilizovanost o přežití nerozhoduje.

Petru Fialovi bílá košile bez saka nesedí

Premiér Petr Fiala si oblékl bílou košili, bez saka a kravaty, dostal styling, který před deseti lety přivedl do české politiky Andreje Babiše. S novou imagí vyrazil dobývat ztracené hlasy voličů. Přidal se na čínskou sociální síť TikTok, jeho vládou označovanou za nebezpečnou; státní instituce byly vyzvány, aby se z ní stáhly. Na TikToku totiž úspěšně řádí Andrej Babiš, Alena Schillerová se na něm vilně vlní a někteří marketéři se domnívají, že se tak hnutí ANO daří získávat i mladé voliče, kteří ještě mají krátkou paměť. Krátká paměť může vyhovovat i Petru Fialovi.

Kdopak by se Trumpa bál?

Finální výsledky amerických prezidentských voleb nakonec ukazují, že Donald Trump vyhrál přesvědčivě a drtivě. Proti volbám před čtyřmi lety posílil ve všech socioekonomických skupinách, nečekaně vyhrál ve všech sedmi přelétavých státech, tzv. swing states, a navzdory očekávání získal 312 volitelů proti 226 své soupeřky Kamaly Harrisové. Legitimita jeho mandátu je nezpochybnitelná a jednoznačná. Donald Trump se navíc může opírat o silnou republikánskou většinu v Senátu a s velkou pravděpodobností v celém americkém Kongresu. Nic mu nebude bránit v záměrech, o kterých mluvil v předvolební kampani. Ovšem které to budou?

Triumfální návrat Donalda Trumpa

Doufal jsem, přál jsem si to, ale nedovolil jsem si výsledek amerických voleb odhadnout. V redakci Echa máme na americkou politiku několik autorů, kteří ji sledují pečlivěji, hlouběji a jsou kompetentnější. Jejich pohled najdete na následujících stránkách našeho týdeníku, jehož vydání jsme o den posunuli, i když nám stále ještě budou chybět data pro detailnější analýzu vítězství Donalda Trumpa. Volba amerického prezidenta totiž také významně ovlivní Evropu, a tedy i Českou republiku, i když v našem případě spíš symbolicky a s velkou ozvěnou.

Proč je důležité, aby v Americe vyhrál Trump

S nadsázkou se občas říká, že Evropané by měli mít právo na účast v nadcházejících volbách amerického prezidenta. Jejich výsledek bude mít dopady nejen na poměry ve Spojených státech, ale ovlivní i běh věcí na starém kontinentě. Naštěstí je to jen čirá fantazie a Evropané na americké volby vliv mít nebudou. Stačí už, že vidíme pokřivený obraz americké společnosti a politiky.

Obětování Pirátů nebude stačit

Piráti byli ve vládní koalici Petra Fialy od samotného počátku zbytnou politickou silou. Svoji naivitu, ale také bezelstnost už ukázali, když se před posledními parlamentními volbami spojili s mazanými, pragmatickými a bezskrupulózními Starosty, se kterými kandidovali v koalici. Starostové na ně měli připravenou kroužkovací fintu, takže Piráti dostali jen čtyři poslance, zatímco Starostové třicet tři. Evidentně disproporční výsledek ve srovnání s podporou veřejnosti, kterou ukazovaly průzkumy veřejného mínění. Piráti navzdory této lekci do široké koaliční vlády vstoupili.

Fatální hra se slovy. Má Fiala šanci zastavit Babišovo vítězné tažení?

Snaha interpretovat si výsledky krajských a senátních voleb po svém, ve svůj prospěch, může vyvolávat údiv. Premiér a lídr koalice SPOLU Petr Fiala si může dovolit říct, že o víkendu neutrpěli fatální porážku. Jistě, je to pravdivé tvrzení. Fatální totiž znamená smrtící. Jeho ODS a formace SPOLU i po porážce nadále politicky existuje a pokračuje ve vládnutí. Myšlenky premiéra nakonec ale přece jen něco předznamenávají.

Byrokratická paralýza

Větru a dešti poručit nelze. Sporné je také to, jak významný vliv má člověk na změnu klimatu. Fakt je, že mnoho míst země zasáhly ničivé povodně, které jsou rozsahem škod a lidského neštěstí stejně devastující jako ty z července roku 1997 nebo ze srpna 2002. Na společnost se v posledních letech valí zkoušek osudu víc než dost, paralyzující byla pandemie čínského viru, obrovské znejistění přišlo s ruskou agresí vůči Ukrajině a s ní ekonomické potíže spojené se zvyšováním cen elektřiny, plynu, které provázela hrozivá inflace a pokles reálných mezd.

Děs a hrůza z Babiše jako vládní motor

Projednávání státního rozpočtu nikdy nepatřilo k nejatraktivnějším tématům, bez jejichž prožívání si čtenáři nedovedli představit svůj den. Platí to ještě víc než kdykoli dřív, protože mladší generace se míjejí s existencí tradičních médií typu televize, zpravodajské servery zavedených značek, časopisy, nebo dokonce noviny. Svoji informační potřebu uplatňují na sociálních sítích Instagram nebo TikTok, z nichž se na ně chrlí krátká videa doprovozená maximálně několika slovy. Na sociálních sítích mladé generace (Twitter/X je specifická kategorie) o bilanci a vývoji státních výdajů nezavadíte.

Ztrátě svobody vždy asistovala intelektuální elita

Na HBO Max je stále možné vidět všechny čtyři série německého seriálu Babylon Berlín, který se odehrává na konci dvacátých a na začátku třicátých let minulého století v Německu. Jde o výjimečné filmové dílo s úžasnou výpravou ukazující módu té doby, podmanivě výtvarně zpracované, plné tónů swingu, vhledu do různých sociálních vrstev.

Jak je důležité zchladit hlavu

Přiznám se, že mám intenzivní potřebu napsat něco, co nevyvolá žádnou reakci, propluje neznatelně okamžikem. Bez emocí, ať už pozitivních, nebo negativních, bez náznaku názoru, bezpohlavně. Emocí je o těchto prázdninách nad poměry dost, přitom by to chtělo aspoň trochu klidu, který vyzařovali tři pánové na břehu Lužnice (v knižní předloze na řece Orši). Přitom v příběhu šlo o hodně, o nic jiného než o získání přízně ženy. Kvůli nim se kdysi vedly války, snad se ještě v hodinách literatury učí o Heleně a řecké mytologii. Na Lužnici spor muži ve filmu Jiřího Menzela zvládli, zanechali legendární průpovídku o poněkud nešťastném létu.

Dekadentní Paříž netrefila se svými úchylnostmi načasování

Letní měsíce v moderním věku bývají obvykle nejklidnějším obdobím v roce, pokud není nějaká světová válka. Většina společenských vrstev se oddává slunečnému počasí, užívá dovolené nebo se veze na dovolené jiných. Klid zbraní aplikují i politici napříč nepřátelskými tábory, je tzv. okurková sezona, kterou ve veřejném prostoru vyplňoval zájem o okultní vědy, kruhy v obilí, UFO, existenci mimozemských civilizací, tomu všemu zdatně konkurovaly hospodské rvačky, domácí zabijačky a jiné mezilidské peripetie, na které jindy nezbývá tolik prostoru.

Kdo si žije svůj disko příběh

Chtějí držet stůj co stůj. Tuší, že vítr začíná vanout jiným směrem, z nastaveného kurzu uhnout nechtějí a řítí se ke skalinám. Stále věří, že větru poručí, jsou schopni obětovat zdravý úsudek, jen aby žili svůj sebeklam. Je to patrné na vládnoucích elitách podporovaných korporátními, dříve velmi respektovanými médii v Americe i Evropě. Platí za to ztrátou důvěry. Nekritické prosazování progresivistických ideologií se pro vnitřní rozpory ukazuje jako utopistické a naráží na pochopitelný vzdor. Přesvědčení o správnosti vede k o to sveřepějšímu prosazování ideologie.

Ani pro vyšší dobro se nevyplácí lhát

Vnímání dění ve společnosti se stále více posuzuje pohledem: komu to slouží, komu tím prospějete? I v situaci, kdy je jen položena nepohodlná otázka. Společenský diskurz jako by byl nakažen postcovidovým syndromem, pro který je charakteristické nadřazení vyššímu dobru nad vše ostatní včetně legitimního racionálního uvažování. Zároveň je patrné, že tyto normy elit odmítá rostoucí skupina společnosti.

Fanatismus proti civilizaci

Když teroristé z hnutí Hamás spáchali bestiální útok na nevinné obyvatele kibuců na hranicích s Palestinou, bez lítosti vraždili mladé lidi na alternativním hudebním festivalu. Zmařili víc než tisíc životů nevinných lidí, dvě stovky odvlekli jako rukojmí. Izrael se dočkal solidarity široké euroamerické společnosti. Netrvalo to ale dlouho. Společenské levicové proudy pogrom ze 7. října 2023 vypustily s lehkostí nárokového života bytí a rozjely už tradiční propagandu na podporu Palestiny, která je ve skutečnosti kritikou americké zahraniční politiky.

Paralelní svět si řekl o slovo

Vyrovnaný souboj ve volbách do Evropského parlamentu mezi dvěma nejsilnějšími uskupeními na české scéně se nakonec nekonal. Příznivci koalice Spolu a někteří její představitelé věřili pod vlivem posledních předvolebních průzkumů, že svedou s ANO těsný souboj, mnozí dokonce mysleli i na vítězství. O vítězství se nakonec báli i u Andreje Babiše a neskrývaná radost v sídle ANO bezprostředně po oznámení výsledků byla skutečně autentickým projevem uvolněného napětí z nenaplněné předtuchy. Andrej Babiš porazil Spolu reprezentované premiérem Petrem Fialou o 115 tisíc hlasů. Koalice Spolu jednoznačně prohrála, ale výprask to také není.

Politická perverze, odevzdanost, hra při zdi. Šance pro alternativy

Možná poprvé si Češi uvědomují, jak důležité jsou volby do Evropského parlamentu. V nich se rozhoduje o klíčových a život ovlivňujících normách – zákonech, které v principu bezpodmínečně musejí přijmout členové Evropské unie a kterým se musíme podřídit. ČR se stejně jako ostatní země Unie fakticky stala součástí federace. EU už dávno není jen spojením zemí, jež se shodly na čtyřech pilířích, tedy volném pohybu lidí, zboží, služeb a kapitálu. Do hry vstupuje ideologie a politika unifikace popírající kulturní a společenské identity jednotlivých států.

K čemu je dobrý hokej

Finálový zápas mistrovství světa v hokeji připoutal k obrazovkám 3,74 milionu diváků, zaplnil hospody a řadu veřejných míst. Po dlouhé době se nějaká událost stala masově sdílenou. A to je v době hluboké atomizace společnosti vyvolané digitálním věkem s dominancí sociálních sítí významný moment, důležitý pro každou společnost. Hry jsou stabilizujícím prvkem společnosti, jejímž základem nehledě na bohatství nakonec vždycky byl chleba, jak to formulovala už civilizace starověkého Říma. Davové semknutí a prožívání vyvolané významným úspěchem, ale hlavně vítězstvím v týmového sportu.

Nesmiřitelné Slovensko

Každý člověk, který se dostane na hranici života, je tímto fatálním okamžikem nějak poznamenán. Může ho významně změnit. Utvrdit v jeho vidění světa, nebo ho naopak změnit, nebo se navenek nic měnit nemusí a člověk si to odehraje ve svém vnitřním světě. Těžko říct, jak se s atentátem vyrovná nejvýraznější současný slovenský politik a premiér Robert Fico, který přežil útok zjevně frustrovaného a psychicky nevyrovnaného individua. Takových vidíme v historii 20. století mnoho. Jen zřídka za atentátem na politika najdeme organizované spiknutí opozice.

Zločiny na dětech. Rána pro fanatické ideologie

Obrovskou pozornost v britském, ale také v německy mluvícím prostoru získala rozsáhlá a precizní zpráva přední britské pediatričky, někdejší předsedkyně Královské koleje pediatrie a zdraví dětí Hilary Cassové. Zprávu vypracovala pro Národní zdravotní službu, známou jako NHS, a přináší zásadní zvrat v přístupu k léčbě transsexuality u dětí a dospívajících. První naději, že v Británii nakonec zvítězí rozum a lidskost nad devastující progresivistickou ideologií, přineslo před dvěma lety uzavření Tavistocké kliniky, která prováděla tzv. služby v oblasti genderové identity.

Nepatřit nikomu a ničemu. Mít svobodu myslet

Představme si situaci, ve které jsou lidé, kteří nechtějí nikam patřit. Nechtějí se podřídit diktátu doby, diskurzu. Zařadit se a být zařazen. Chtějí svobodně myslet, klást si různě těžké otázky a hledat na ně odpovědi. Bývá to obtížné, nejtěžší v přelomových, krizových dobách, které vyžadují jednoznačné odpovědi a jasné postoje. Tlak na jednoznačnost zvyšuje rychlost šíření informací umocněné existencí sociálních sítí, pro něž je požadavek jednoznačnosti charakteristickým rysem. Rezistence vůči jednoznačnosti ale nemusí být projevem slabosti, alibismu, absencí hodnot, ale projevem myšlení.

Nech Slováky žít

Stejně jako bylo překvapením, že v prvním kole prezidentských voleb na Slovensku vyhrál kandidát podporovaný opozicí, diplomat Ivan Korčok, tak ještě neočekávanějším výsledkem skončilo druhé kolo, ve kterém poměrně přesvědčivě vyhrál koaliční partner Roberta Fica, předseda strany Hlas Peter Pellegrini.

Závany třídního boje

Uplynulý týden byl ve znamení zajímavých a v mnohém signifikantních momentů, ale také důležitých událostí. Pokud půjdeme chronologicky, tak je na řadě nejprve premiér Petr Fiala, který odmítl diskriminaci menšinových akcionářů polostátní energetické společnosti ČEZ. Ti se ale zcela oprávněně cítí diskriminováni tzv. wind fall tax, tedy daní z nadměrných příjmů vyplývajících z energetické krize. Vládou zavedená mimořádná daň se nakonec dotkla především státem kontrolovaného ČEZu.

Zlobivý element establishmentu

Mělo by to tak být, že předplatitelé i čtenáři našeho týdeníku dostanou objemnější, řekněme, složku. Vedle regulérního vydání, kde najdete další text naší výrazné posily Bohumila Pečinky, který po 25 letech přestoupil z Reflexu do redakce Echa. Ve svém textu přemýšlí nad dalším osudem ODS. Začíná se navenek rýsovat, že Bohumilovým antipodem je Daniel Kaiser, který byl v pondělí v Bratislavě a pořídil rozhovor se slovenským premiérem Robertem Ficem. Důvod je nasnadě: stav česko-slovenských vztahů a také změny v postojích nové slovenské vlády. Protikladnost obou našich významných autorů je jen prvoplánovým hodnocením hodným uživatelů sociální sítě Twitter.

Slovenský scénář na českém obzoru

Ruská agrese nepřestává vyvolávat vypjaté emoce, které jsou nakonec největší překážkou racionální debaty. Zvláště u nás jsou silné, jednak pro kolektivní pocit poroby za sovětské okupace symbolizované Moskvou. Nemalou roli pro udržení této paměti hrálo pro významnou část společnosti hradní úřadování Miloše Zemana, jenž své odpůrce cíleně dráždil politickými i společenskými vazbami na Moskvu (samozřejmě také na Peking). Činil tak i po protiprávním obsazení Krymu a ruských válečných operacích na Kavkaze. Ruský režim navíc představuje, stejně jako Čína, autoritářsky řízenou společnost.

Novější články Starší články