Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) vstupuje do finální fáze svého mandátu s vědomím, že času na naplnění legislativních priorit rychle ubývá. Zatímco v Poslanecké sněmovně zbývají k řádnému projednání návrhů přibližně dva a půl měsíce, v systému eviduje dolní komora téměř osm desítek neuzavřených vládních tisků. Mnohé z nich jsou navíc teprve na začátku svého legislativního života.
Česká veřejnost mohla do nitra obchodu s náhradním mateřstvím nakouknout v roce 2022. Protagonistou byl Alexander Feskov, vedoucí reprodukční kliniky v Charkově. Na Ukrajině verboval chudé ženy, aby se staly náhradními matkami pro západní, povětšinou bohaté páry i jednotlivce. Těhotné ženy byly letecky přepravovány z Ukrajiny do Prahy, aby zde porodily. Legálně nechráněné děti se pak přeprodávaly heterosexuálním i homosexuálním párům, ale také lidem žijícím single nebo ženám, které si těhotenství nemohly – či spíše nechtěly – dovolit.
Autorská práva jsou poměrně moderní vynález. Ačkoli lidé malovali na stěny jeskyní už v paleolitu, dlouho neexistovala žádná právní ochrana duševních výtvorů. Umělecká díla a vynálezy se šířily zcela volně, podvázány hlavně tím, že mistrovskou malbu nebo sochu neuměl zkopírovat skoro nikdo. Literatura měla v historii spíš opačný problém, který dnes nemá: v době před vynálezem knihtisku se každá kniha musela opsat pěkně ručně a v evropských podmínkách málokdy vydržela pohromadě víc než 200 let. Nebýt nekonečné dřiny neznámých mnichů v klášterech, které dnes dávno neexistují, nezachovalo by se nám ze starých literárních děl vůbec nic.
Britská ministryně vnitra Yvette Cooperová oznámila plán na zpřísnění imigračních pravidel a potírání nelegálního zaměstnávání. Jejím cílem je ukončit systém, v němž je podle jejích slov práce pro nelegální přistěhovalce „na počkání“. Plánuje zpřísnit legislativu, která by měla výrazně zasáhnout firmy v tzv. gig ekonomice, jako jsou rozvozové služby nebo kosmetické salony, kde je zaměstnávání lidí bez platného víza rozšířeným jevem. Zpřísnění pravidel pro migranty chystají i další evropské země.
Polský prezident Andrzej Duda podepsal vládní návrh zákona, který umožňuje pozastavit za určitých podmínek právo na azyl na území Polska. Na základě zákona vláda okamžitě uvedla do provozu nařízení, které tento režim zavádí na 60 dnů na hranicích s Běloruskem. Zákon není zaměřený proti ilegální migraci jako takové, ale týká se specifické situace, kdy běloruský režim (pravděpodobně ve spolupráci s Moskvou) cíleně organizuje migrační toky ze zemí globálního Jihu se snahou destabilizovat sousední země (terčem podobných hybridních operací byla i Litva, Lotyško a Finsko).
Reforma sociálních dávek dostala ve sněmovně finální podobu a s ní i podmínky nového majetkového testu. Pokud tedy nenarazí v Senátu, pravděpodobně začne platit řada jasných majetkových kritérií, bez jejichž splnění lidé o sociální podporu přijdou. Podle kritiků však na otázku, kdo kvůli reformě přijde o dávky či se mu výrazně sníží, zatím není jasná odpověď. Kromě majetku totiž hraje roli řada dalších aspektů a informativní kalkulačku chce ministerstvo vytvořit až po ukončení legislativního procesu.
Koalice dnes neprosadila konání mimořádné schůze, kterou nechala svolat k některým vládním i poslaneckým předlohám. Sněmovna návrh programu schůze zamítla, byť se hlasování několikrát opakovalo. V posledním z hlasování chyběly vládnímu táboru ke schválení programu dva hlasy. V tomto volebním období jde o první případ, kdy se koalici nepovedlo ve Sněmovně program schůze schválit.
Open AI se obává svého čínského konkurenta DeepSeek. Technologický gigant varuje americkou vládu, že pokud nedojde k reformě zákona o autorském právu, tak USA ztratí náskok před čínskými tvůrci umělé inteligence. „Závod o umělou inteligenci pro nás skončí bez reformy autorského práva. Čína má neomezený přístup k datům.“ Podle OpenAI může Čína převzít vedoucí roli, pokud Bílý dům nezmění svůj přístup k tréninkovým datům, píše portál Business Today.
Koalice nepodpoří zrušení trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc, jak to prosazuje ve Sněmovně pozměňovacím návrhem k reformní novele trestního zákoníku opoziční ANO. V nedělních Otázkách Václava Moravce České televize to řekl ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Rovněž Piráti se staví podle předsedy jejich poslaneckého klubu Jakuba Michálka proti vypuštění „postihů pro nepřátelské agenty“.
Předsedkyně poslaneckého klubu opozičního hnutí ANO Alena Schillerová podala k Ústavnímu soudu (ÚS) návrh na zrušení loni schválené vládní důchodové reformy. Text napadá především „kontinuální porušování jednacího řádu Sněmovny při schvalování zákona a související porušení práv opozice“. Vládní koalice hnutí ANO kritizuje s tím, že opozice měla mnoho možností se do práce na důchodové reformě zapojit. Poslanec Jan Skopeček (ODS) přirovnal Schillerovou k pohádkovému králi Kazisvětovi.
Vláda v Kyjevě se zřejmě chystá na případné masové nepokoje a jejich tvrdé potlačování. Značný rozruch způsobila v pátek informace ukrajinských médií, podle kterých se v parlamentním výboru objevila novela zákona, která má umožnit Národní gardě, která je součástí armády, právo používat střelné zbraně, slzný plyn a drony během „masových nepokojů“. Podle šéfky jedné z opozičních stran a bývalé premiérky Julije Tymošenkové jde opravdu o nástroj k potlačení masových protestů.
Česká republika v souvislosti s reformou unijní migrační a azylové politiky připravila sadu opatření pro boj s nelegální migrací, přísnější azylovou politiku a efektivní návraty. Ministerstvo vnitra pro Echo24 řeklo, že vzhledem k aktuální bezpečnostní situaci v Evropě je třeba jednat rychle, protože jinak hrozí účelové přechody žadatelů o azyl ze zemí, které své podmínky zpřísnily, což bude pravděpodobně třeba Německo. Hnutí ANO považuje vládní návrh za zcela nedostatečný.
Evropa má poprvé v historii šanci skutečně odradit lidi od kouření a zachránit miliony životů, míní autoři studie think tanku European Policy Innovation Council (EPIC). Musí všakopustit od obou extrémů, tedy přísných zákazů a stigmatizaci kuřáků na jedné straně a na druhé straně od pohledu, že nejde jen o osobní svobody, ale svým způsobem i fenomén se společenskými dopady. Základní myšlenkou je, že pokud politika tvrdých regulací nefunguje, státy jim mají nabídnout přístupnější a méně škodlivé alternativy.
Německý Bundestag v úterý schválil ústavní změny v dluhové brzdě, které umožní investovat až bilion eur do budování obrany a infrastruktury. Zatímco na ústavních změnách se politici shodli v rekordním čase, jednání o nové vládě se zadrhávají, když už i z CDU se začínají ozývat hlasy, že nový kabinet nebude do Velikonoc. Po volbách byl přitom kandidát na kancléře Friedrich Merz přesvědčen, že do té doby novou vládu určitě vyjedná. Ústavní změny schválil ještě Bundestag, který vzešel z voleb v roce 2021.
Vláda Petra Fialy (ODS) chce ještě do voleb prosadit zákon, který má zjednodušit návraty nelegálních migrantů do zemí původů. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) jde o částečnou implementaci tzv. migračního paktu do českého právního řádu. Aby se zákon stihl prosadit, budou koaliční strany potřebovat podporu hnutí ANO. Jeho představitelé se pro Echo24 vyjádřili ve smyslu, že zkrácení lhůty nepodporují, protože se podle nich jedná o „příliš zásadní téma“.
Maďarský parlament v úterý přijal zákon zakazující pochody hrdosti LGBT+. Agentura AP ho označuje za součást tažení národněkonzervativního premiéra Viktora Orbána proti komunitě LGBT+. Pro zákon hlasovalo 136 zákonodárců z Orbánovy strany Fidesz a z řad křesťanských demokratů, 27 bylo proti. Organizátoři Budapest Pride, akce s 30letou tradicí, ještě před hlasováním dali podle agentury Reuters najevo, že navzdory zákazu ji hodlají uspořádat.
Maďarská vládní strana FIDESZ předložila parlamentu návrh zákona zakazující tzv. pochod hrdosti LGBT+. Pokud bude schválen, zavede zákon také pokuty pro organizátory a účastníky každoroční ideologické akce, která se v Budapešti koná už tři desítky let, a které podporovaly západní liberální vlády. Premiér Viktor Orbán v posledních týdnech zesílil svou kampaň před volbami, které se mají konat začátkem příštího roku.
Poslankyně Romana Bělohlávková navrhla opatřit těhotenské testy informací, kde by těhotné ženy v náročné životní situaci mohly případně najít podporu pro to, aby své neplánované dítě donosily. Tím vyvolala spravedlivý hněv lidu, který, ač vnitřně rozerván na vzájemně se odpuzující molekuly, je v jedné věci vzácně zajedno: Škoda každého potratu, který padne vedle.
Spory a chaotické změny vládního kabinetu vytvořily poněkud paradoxní spojenectví. Proti úpravě dřívějšího odchodu do důchodu pro tzv. rizikové profese brojí ruku v ruce odboráři spolu se zaměstnavateli. Původní úpravu, na které ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) pracoval dlouhé měsíce mimo jiné i s ministerstvem zdravotnictví, škrtli narychlo spletenou změnou na poslední chvíli koaliční poslanci ODS a TOP 09. Návrh ve čtvrtek zamířil do výborů ve sněmovně,
Návrh na plošné šmírování lidí na internetu zapůsobil jako naprosté zjevení pro experty i část politické scény. S trochou nadsázky by se však dalo říct, že už si mohli za nynější volební období zvyknout. Seznam návrhů, které vzbudily kvůli možným disproporčním zásahům do soukromí ostrou kritiku ze strany odborníků ale i vlastních státních institucí, už totiž vydá na poměrně široký odstavec. I v předchozích případech přitom došlo na „upřesňování“ či ústupky, kterým ovšem musela předcházet často velmi ostrá kritika.
Sněmovna dnes odmítla navrhovaný zákaz tlumičů hluku na pistole a revolvery pro běžné použití. Lékaři ale patrně budou muset od přespříštího roku povinně ověřovat to, zda jejich pacienti mají zbrojní průkaz. Půjde o lidi, kteří trpí takovou nemocí, vadou nebo stavem, které by vylučovaly způsobilost nakládat se zbraněmi nebo municí. Změnu přinese v souvislosti s předloňskou tragédií na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy úprava souboru vládních novel, které si vyžádal nový zbraňový zákon.
Zákon umožní rituální porážky zvířat pro účely obchodování s masem. Novelu veterinárního zákona a dalších zákonů, která to má umožnit, podepsal prezident Petr Pavel. Informoval o tom na webu Hrad. Cílem této novinky je, aby se zvířata k porážce podle náboženských pravidel nemusela vyvážet živá do zahraničí, především do Turecka. Místo nich se bude vyvážet až maso. Při debatě v Senátu vyjadřovali odpůrci obavy z toho, že zvířata budou při takové porážce trpět.
Vláda se zbavila Pirátů a slibovala rychlé řešení problémů se stavebním řízením. Třičtvrtě roku od neúspěšného startu je však situace zjevně stále tristní. Podle České komory autorizovaných inženýrů a techniků (ČKAIT) se stavebníci i projektanti stále musí pohybovat na hraně zákona, úřady po nich zkouší vyžadovat nyní už nezákonné formy podání a vládní řešení tzv. bypassem nepřineslo reálnou změnu.
V Evropě v posledních týdnech zesiluje tlak na potírání nelegální migrace a vyšší počet deportací. Nové legislativní kroky navrhla například Francie, Rakousko, o deportacích mluví i labouristická vláda ve Velké Británii. Postup proti nelegální migraci je i velkou otázkou při sestavování nové německé vlády. Řada evropských států tak reaguje na nárůst pravicových stran v posledních volbách či na nedávné útoky migrantů. Změny v migrační politice chystá i EU.
Skupina senátorů se obrátila na Ústavní soud kvůli smlouvě mezi Českou republikou a Vatikánem, kterou ve čtvrtek ratifikovaly Poslanecká sněmovna a Senát. K platnosti je třeba ještě podpis prezidenta. Senátoři chtějí posoudit, zda je smlouva v souladu s českou ústavou. Na síti X to dnes oznámil senátor Václav Láska (SEN 21). Ústavní soud by podle něj měl rozhodnout o tom, zda je smlouva lidskoprávní, a stane se tedy součástí českého ústavního pořádku.
Česko musí zaplatit Evropské komisi (EK) pokutu 2,3 milionu eur (57,6 milionu Kč) za nesplnění závazků týkajících se směrnice o ochraně oznamovatelů. Rozhodl o tom Soudní dvůr Evropské unie. Ten v tiskovém oznámení sdělil, že v souvislosti s touto směrnicí potrestal také Německo, Lucembursko, Estonsko a Maďarsko. Žalobu proti Česku podala EK v březnu 2023. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) se jeho vláda snažila zrychlit přijímání evropské legislativy a vedlo se jí v tom.
Vyhroceným, často diskutovaným problémem, který se týká nás všech, ale lékařů zvláštním způsobem, je otázka eutanazie a přerušeného těhotenství. Jde o otázky zásadní, protože otázka života a smrti zásadní je. Proto musí být debata o nich vedena věcně, což předpokládá ujasnění pojmů a slov. Euthanasie je řecké slovo tvořené ze substantiva thanatos, smrt, předponou eu (nebudeme si to plést se zkratkou Evropské unie) s významem dobrý, přívětivý, jemný, zjemnělý. Známe slovo eufemismus pro jemnější, ne tak drsné vyjádření nějaké zlé skutečnosti, např. říkáme zesnul místo zemřel, byl společensky unaven místo ožral se apod.
Kontroverzní smlouva mezi Českou republikou a Vatikánem začíná vyvolávat čím dál tím vášnivější debaty mezi českými politiky. Jde už o druhý pokus o úpravu vztahů mezi státem a církevními institucemi – po neúspěšném pokusu v roce 2003 se nynější dohoda dostala až do Senátu, kde byla ratifikována navzdory řadě výhrad. Je teď na poslancích, zda text mající podle některých potenciál krýt i zneužívání v církvi, schválí.
Senát schválil úpravu pravidel advokátních úschov peněz proti riziku jejich zpronevěry. Náhrady poškozeným lidem bude podle novely vyplácet Česká advokátní komora (ČAK) ze zvláštního garančního fondu, nad čímž se někteří členové horní komory pozastavovali. Předlohu, která také posiluje advokátskou mlčenlivost, nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Garanční fond vznikne podle novely s rokem 2026. Náhrada bude činit až 2,5 milionu korun na jednu úschovu.
Kontroverzní ustanovení trestního zákoníku o neoprávněné činnosti pro cizí moc bude čelit ústavnímu přezkumu. Skupina senátorů v čele s Michaelem Canovem (SLK) podává podnět k Ústavnímu soudu s cílem paragraf zrušit. Ke stížnosti se nyní připojili také senátoři hnutí ANO. Podle nich je norma nejasná, zneužitelná a neměla být schvalována formou přílepku k tzv. lex Ukrajina. K podání návrhu k Ústavnímu soudu je potřeba alespoň 17 senátorů.
