Od Nového roku začne platit úprava trestní politiky státu, tzv. novela trestního zákoníku, kterou v uplynulých letech připravilo ministerstvo spravedlnosti pod vedením Pavla Blažka (ODS). Jde pravděpodobně o nejvýznamnější počin v této oblasti za poslední roky. Přinášíme přehled, co všechno se změní. Dojde přitom nejen k přehodnocení škodlivosti některých skutků, ale též k úpravám obecných podmínek pro ukládání trestů – například ve vztahu k těm peněžním.

Jedním z hlavních motivů úprav je snížit počet vězňů, který je dán i recidivou. Úpravy obecně směřují k rozšiřování aplikace alternativních sankcí či k řešení otázek postihu za tzv. bagatelní kriminalitu. Zvýšení trestních sazeb za opakované krádeže, k němuž došlo v roce 2010, způsobilo výrazný nárůst počtu osob ve výkonu trestu. Novela nyní ruší zvláštní skutkovou podstatu recidivní krádeže a vrací trestání opakovaných krádeží na úroveň před rokem 2010. Recidiva tak opět nebude automaticky důvodem pro přísnější trestní sazbu, byť k ní i nadále bude přihlíženo.

Upravuje se také, kdy lze uložit peněžitý trest, což dosud bylo možné pouze při některých trestných činech, zejména spojených s činy spáchanými se zištným motivem. Nově to bude možné téměř u všech, pokud bude dodržena přiměřenost – novela výslovně zakazuje, aby byl uložen jako jediný trest u zvlášť závažných zločinů nebo zločinů proti životu a zdraví a proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti (například znásilnění či sexuální útok).

Novela zavádí mimo jiné i trestnost jednání, která do konce roku 2025 trestním právem postihována nejsou – jde o nový čin zaměřený na nekonsensuální pornografii, a to včetně zneužití deepfake technologií k poškození cizích práv, přičemž trestná bude nejen výroba, ale i šíření. Deepfake pornografie – jakkoliv se může třeba na první pohled jevit banálně –, může mít závažné dopady na psychiku, pověst či osobní život obětí.

Součástí nového trestného činu je i problematika tzv. revenge porn, tedy šíření sexuálně explicitních materiálů osoby se záměrem pomstít se, často po rozpadu vztahu, ale nejen. U několika dalších skutkových podstat pak stát reaguje na společenský vývoj a dává možnosti kriminalizovat některá jednání více – například obcházení mezinárodních sankcí, ale zejména problematika hate crimes (nenávistně motivované trestné činy).

V této oblasti tzv. předsudečných trestných činů bylo možné dosud přísněji trestat trestné činy spáchané na jiné osobě pro její skutečnou nebo domnělou rasu, národnost, příslušnost k etnické skupině, politické přesvědčení, vyznání nebo bezvěrectví. Nově se výčet doplňuje o další důvody: věk, pohlaví, zdravotní postižení, sexuální orientaci a příslušnost k sociální skupině. Cílem je dle ministerstva spravedlnosti zajištění rovné ochrany všech osob bez ohledu na to, z jakého důvodu se stávají terčem nenávistných útoků.

K dalším změnám patří to, že trest zákazu plnění veřejných zakázek, účasti ve veřejné soutěži a zákazu přijímání dotací půjde uložit i fyzickým osobám, nejen právnickým. S novelou trestního zákoníku začala od 1. ledna platit nová formulace o postihování propagace hnutí potlačujících lidská práva. Zahrne zmínku o nacismu a komunismu. Kdo podle paragrafu založí, podporuje nebo propaguje nacistické, komunistické a jiné hnutí, které prokazatelně směřuje k potlačení práv a svobod člověka, případně hlásá rasovou či třídní zášť, může být potrestán až pěti lety vězení.

Změny u malého množství konopí

S novelou trestního zákoníku ale naopak trestnost některých činů také zanikne – brány českých věznic by tak k 1. lednu mohlo opustit více než neplatičů alimentů. U zanedbání povinné výživy budou trestné jen ty případy, kdy neplacení alimentů vystaví vyživovaného člověka nebezpečí nouze. Nový ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) ovšem s částečnou dekriminalizací neplacení výživného nesouhlasí a hodlá znovu prosadit trestnost neplacení alimentů – konkrétní forma bude podle něj záviset na debatě ve sněmovně.

Novoroční propouštění se může týkat i některých vězňů odsouzených za drogovou kriminalitu, protože změny prosazené předchozí vládou částečně legalizují pěstování a držení konopí. To může znamenat zmírnění sankcí u méně závažných deliktů a posun k alternativním trestům – novela zpřesňuje skutkové podstaty a dává soudům širší prostor při volbě trestu.

Zcela legální je od Nového roku pěstovat 3 rostliny psychoaktivního cannabisu na osobu, dále pak držení do 100 gramů sušiny doma a do 25 gramů při sobě mimo domov. Do 200 g sušiny doma následně půjde o přestupek, to samé do 50 g mimo domov. Držení více bude nadále trestním činem. Dosud nebylo v ČR legální držení žádného množství, dekriminalizace ale zapříčinila, že do držení 10 gramů či pěstování až 5 rostlin šlo pouze o přestupek, nikoliv trestní čin. Uvedená legalizace se týká výhradně aktivity pro vlastní potřebu a platí pro osoby starší 21 let.

Ve vládní reformě trestního práva bylo schváleno i zavedení takzvaného dětského certifikátu coby návrh vzešlý od poslanců. Certifikát sexuálním zločincům a pachatelům dalších násilných trestných činů zamezí v další práci s dětmi. Tato část začne platit ale až o rok později, tedy o 2027.

Bývalá ministryně spravedlnosti, Blažkově nástupkyni, Eva Decroix (ODS) vnímá reformy justice jako přínos, novela však dle ní bude moci fungovat jen v případě, že jí budou lidé rozumět. „Právo má být srozumitelné, dostupné a lidé mají být schopni dohledat jednoduše, jaké právo je platné a jakým způsobem jim pomáhá,“ uvedla dříve. Poslední podobně velká změna se v české justici stala na přelomu let 2009 a 2010, kdy nově vznikl celý kodex trestního práva, čímž nahradil zákon z roku 1961.