Češi produkují stále více odpadu. V roce 2024 vyprodukovali 40,2 milionu tun odpadu, jedná se tak o 6 % nárůst. Z pohledu komunálních odpadů obyvatel pak došlo dokonce k 9 % nárůstu na 5,9 milionu tun. Podle Petra Havelky z České asociace oběhového hospodářství hrají zásadní roli v těchto číslech především loňské povodně, ale i růst ekonomiky. Pavel Drahovzal ze Svazu měst a obcí pak upozornil také na zpřísňující se legislativu a nárůst podílu separace a třídění komunálního odpadu. Legislativa tento podíl nadále zvyšuje. Obcím také stoupají náklady, například v souvislosti s novou povinností třídění textilu.

Z celkové produkce odpadu tvořily v roce 2024 největší část stavební a demoliční suť, zemina nebo zbytky ze spalování, jde o 57 procent celé produkce odpadů, uvedl Český statistický úřad. „Česká republika řešila v tom období významné problémy s povodněmi a odpad, který vznikl právě z povodní, se začíná ukazovat v evidencích. Nárůsty jsou způsobeny tímto a bohužel ještě ne všechny povodňové odpady jsou v tuhle chvíli odstraněny,“ uvedl Havelka.

Havelka také upozorňuje, že růst množství odpadu standardně koreluje s ekonomickým růstem a bohatstvím společnosti. „Hlavní roli hraje ekonomika a spotřební model v daném státě, například produkce odpadů v Německu nebo Dánsku je o poznání vyšší než v ČR,“ uvedl Havelka.

Podle Pavla Drahovzala ze Svazu měst a obcí se na růstu čísel výrazně podílí také zpřesňování evidence a přísnější legislativa. Část odpadu, která se dříve do statistik vůbec nedostala, je dnes vykazována. „Buď můžete mít domácí kompostování, to vám do evidence odpadu nevstupuje. A nebo můžete mít zaevidováno, že jste prostě v rámci obecního systému vytřídili více bioodpadů. A tím pádem vám narůstá celkové číslo objemu komunálních odpadů,“ upozornil Drahovzal s tím, že nárůst směsného odpadu v rámci komunálního je meziročně pouze 2–3 %, tedy spíš stagnace. A větší roli v nárůstu komunálního odpadu hraje tříděný odpad.

Právě u něho dochází v systému k růstu v souvislosti s legislativou. Povinnost obcí separovat a třídit až 60 % komunálního odpadu vychází ze zákona z roku 2020, hranice 60 % začala platit letos. V roce 2030 pak mají obce třídit 65 % odpadů a v roce 2035 dokonce 70 % odpadů. Statistiky se stahují k roce 2024, kdy se i intenzivně jednalo i o povinném zálohování PET lahví, to však letos ve třetím čtení neprošlo Poslaneckou sněmovnou.

Podle Havelky Česko zatím zákonné cíle plní, další zvyšování ale bude stále náročnější. Právě zvyšující se cíle podle Drahovzala vedou k rozšiřování infrastruktury a většímu množství odpadu v evidenci.

„Takže to samo o sobě nutí ty obce více tu infrastrukturu rozšiřovat, více motivovat občany, aby třídili, a samozřejmě i zapisovat třeba odpady, které dosud nebyly evidované, tak je zapisovat minimálně do struktury tříděných odpadů, ať už jsou to teď řeknu třeba nápojové kartóny, můžou tam přibývat i na základě posledních informací, že se bude zavádět povinné zálohování PET lahví. Některé obce tak zavedly i třídění plechovek,“ uvedl Drahovzal. „Obce očekávají v následujících letech prostě větší tlak na třídění, tak už se na to mohly začít připravovat,“ dodal Drahovzal.

Upozorňuje však, že rozšiřování komodit a sběru přináší obcím i vyšší náklady. Nejvíce pak u textilu, jehož sběr je pro obce od letoška povinný. Náklady však na rozdíl od například plastu nesou zcela obce. „Teď nám to ovlivňuje textil. Když na něj není dostatek koncovek. Skladovat to taky donekonečna nelze a protože je to tříděná složka komunálního odpadu, tak by neměl přicházet na skládku. Nicméně okolnosti trhu vás nutí buďto textil skladovat za draho, nebo to předávat k energetickému využití odpadu a tím pádem se vám i navyšuje cena za zpracování vytříděného textilu. To je vidět i na cenách kontejnerů za textil, které za rok výrazně narostly. Začínalo se na 4 000 korunách ročně a končíme dneska na nějakých 20–25 000 za kontejner a rok, což je navýšení třeba pěti- až šestinásobné.

O rostoucích nákladech na chod celého systému vypovídají statistiky EKOKOMu, na které v minulosti upozornil Svaz měst a obcí. Dle společnosti EKOKOM byly v roce 2024 průměrné náklady na obyvatele 1 675 korun, zatímco v roce 2006 platily obce ČR v oblasti odpadového hospodářství v průměru 698 korun za jednoho občana. Konstantní výrazný růst je vidět hlavně v posledních 6 letech a byl podpořen také výraznou inflací. Obce jsou zákonem omezeny maximální částkou 1 200 korun na osobu a rok, což podle některých starostů přestává pokrývat skutečné náklady systému.

Odpad je využíván různě, ukazují statistiky ČSÚ. Z pohledu nakládání s odpady převažovala v roce 2024 recyklace materiálu, která se na celkovém nakládání podílela 53,1 %. Následovalo zasypávání (využití odpadu k terénním úpravám) s 24,4 % a skládkování s 14,7 %. Tzv. energetické využití odpadu tvořilo 4,4 % a kompostování 3,1 %. Zanedbatelnými způsoby nakládání s odpady byly spalování a ostatní formy odstranění odpadu.