Když se v roce 2004 rozhořel spor o nové složení Evropské komise pod vedením Josého Manuela Barrosa, největší rozhořčení vzbudil italský kandidát Rocco Buttiglione. Toho odmítl výbor pro lidská práva, protože označil homosexualitu za hřích, vyslovil se pro právo žen zůstat v domácnosti „pod ochranou svého manžela“ a také pro zřízení táborů pro žadatele o azyl v EU na severu Afriky.
Skupina skalních římskokatolických konzervativců obvinila papeže Františka z šíření kacířských názorů a vyzvala ho k tomu, aby svá kontroverzní stanoviska odvolal. Obvinění sedmi desítek signatářů se týká loňského dokumentu o rodině nazvaném Amoris Laetitia (Radost lásky), který se stal od samého začátku předmětem kontroverzí například kvůli vstřícnějšímu postoji vůči rozvedeným.
S lehkostí mávnutí motýlích křídel německý Bundestag schválil před pár týdny manželské svazky pro osoby stejného pohlaví. Očekával jsem to až za několik roků. Stejně tak jsem nečekal, že to bude za vlády křesťanskodemokratického dvojbloku CDU/CSU a křesťanskodemokratické kancléřky. Ale když se to stalo, až tak velká bomba to nebyla.
Britský parlament ve čtvrtek vyslovil důvěru vládě premiérky Theresy Mayové, když schválil vládní program na příští dva roky. Menšinový kabinet konzervativců, kteří nemají v Dolní sněmovně potřebnou většinu hlasů, podpořili po dohodě severoirští unionisté. Mayová tak získala důvěru poměrem hlasů 323 ku 309.
Zatímco politická reprezentace zprava doleva řešila vládní krizi, na náměstích českých měst demonstrovaly tisíce občanů za lepší Česko bez Babiše a prezident republiky se chystal na cestu do bratrské Číny, sešla se ve čtvrtek 11. května v parlamentní kavárně Demokracie skupina lidí, jíž leží na srdci docela jiné problémy.
Konzervatismus stojí na dvou pilířích. Primárně jde o postoj, sklon přemýšlet a jednat jistým způsobem v společenských a politických otázkách. K tomu přistupují jisté hodnoty, které do značné míry konzervativní postoj odrážejí. Konzervatismus na Západě vždy patřil ke konstitutivním politickým směrům s obecným cílem zachovávat jeho kulturní a duchovní podstatu. Dnes je však progresivně vytěsňován na okraj panujícím levicově liberálním řádem, který směřuje k radikální proměně Evropy. Je úkolem konzervativců se usebrat a tento trend zvrátit.
Odzívaná volební kampaň a o to překvapivější výsledek, po němž zbystřila celá Evropa – to je hlavní charakteristika britských voleb konaných minulý čtvrtek. Velká Británie, ve světě vnímaná jako kolébka konzervativního hnutí, dostála své pověsti a příštích pět roků zemi povládne jednobarevný konzervativní kabinet Davida Camerona.
