Tag: konzervatismus

Články k tagu

Velké přesměrování

Nevidí se často, aby pravicový premiér musel přesvědčovat své okolí, že není komunista. Přesto britský předseda vlády Boris Johnson ve svém projevu, který přednesl 30. června ve městě Dudley, cítil potřebu zdůraznit, že „není komunista“. Tím však narážky na levicovou ideologii ze strany britských konzervativních politiků nekončí. Michael Gove, ministr pro kancelář kabinetu a kancléř lancasterského vévodství, ve skutečnosti superministr bez portfeje, ve svém proslovu 28. června pro nadaci Ditchley zase citoval italského marxistu Antonia Gramsciho.

Diagnóza dekadence

Velké americké deníky jsou již dlouho orgány levice, ale udržují si téměř dojemnou tradici: snaží se o názorovou pestrost tím, že zaměstnávají pár konzervativních komentátorů. Psát pro publikum, které jejich názory předem odmítá, je pro tyto jedince výzva. Jsou pod trvalým tlakem – přizpůsobit se, nebo se nechat otrávit. Některé to autorsky zničí. Rossu Douthatovi, který se v roce 2009 jako třicetiletý stal nejmladším komentátorem New York Times vůbec, to prospělo. Své konzervativní katolické názory nezměnil, ale snaží se je formulovat tak, aby přesvědčil i lidi jiných východisek.

Nejbližší Johnsonův spojenec? Opozice

Středa 4. září může vejít do dějin jako den, kdy britská opozice prokaučovala úplně všechno. Nejdřív protlačila Dolní sněmovnou zákon zakazující brexit bez dohody, takzvaný Bennův zákon, a pak odmítla nabídku premiéra Borise Johnsona na předčasné volby. Opozice si tak mohla gratulovat, jak převezla nenáviděného lídra konzervativců. Zabránili mu splnit slib, že Británie odejde z EU 31. října, ať se děje, co se děje. Nyní již stačí vydržet do konce října a teprve pak vyvolat volby.

Všude hledám Tolkiena

V Americe se politická řež odehrává mezi dědici klasických liberálů, kteří se dnes většinou označují za konzervativce a dominují Republikánské straně, a tzv. progresivními liberály ovládajícími Demokratickou stranu. Politická korektnost, genderová ideologie, útoky na různé historické velikány, kteří u dnešních zkoušek z politické korektnosti propadají – všechno to, co s úžasem sledujeme nejdřív ve zprávách zpoza oceánu, pak v Británii a časem i v kontinentální Evropě, přichází od progresivních liberálů.

V nerovném zápase s kultem lidstva

Svoboda projevu bez náboženství vytvořila kult Člověka a rovnosti. Jak prohlásil jeden z amerických otců zakladatelů John Adams: „Vytvořili jsme ústavu pro zbožné a morální občany, pro žádné jiné fungovat nemůže.“ A katolický glosátor Ross Douthat progresivisty varuje: „Odmítli jste náboženskou pravici, nedivte se, jak vypadá ta postnáboženská.“ Kritici konzervatismu štěkají na nesprávný strom. Jak má z principu obranný postoj brzdit někdy nepochybně zmatený lidový odpor proti šílenému neliberálnímu liberalismu? Konzervativci v obraně národního státu a tradice pravicové liberály ztratili.

V nerovném zápase s kultem lidstva

Ještě v první polovině 20. století bylo možné hovořit o třech hlavních politických proudech nebo formacích. Socialismus, liberalismus a konzervatismus. Ten první byl kolektivistický, zápasil o emancipaci dělníků, osmihodinovou pracovní dobu, bezpečnostní a hygienická opatření, zákaz dětské práce, zdravotní pojištění. Ten druhý, individualistický, bojoval za republiku, za autonomii jedince nad tradicí a normativním nátlakem společnosti i církve, za demokracii národního státu. Konzervatismus hájil konstituční monarchii, tradiční ctnosti a usiloval o rovnováhu mezi svobodou jednotlivce a kolektivní tradicí.

Britská tragédie

Theresa Mayová neměla být premiérkou. Měl jím být charismatický Boris Johnson. Oblíbenec řadových členů Konzervativní strany se po vítězné kampani za odchod z EU ocitl na vrcholu popularity. Zdálo se logické, aby Británii z Evropské unie vyvedl hlavní brexitář. Jedinou překážkou byla Johnsonova osobnost. Neprovázela ho zrovna pověst nejpracovitějšího a nejkompetentnějšího politika.

Konzervativní Hunger Games

Výběr lídra Konzervativní strany měl být především o brexitu. Přesto neustále zabočuje k malichernostem. Minulý týden bylo hlavním tématem, kdo bral jaké zakázané substance. Tento týden, kdy vrcholí parlamentní část voleb, zase byla tématem údajná protikonzervativní zaujatost televizních kanálů. To vyhovuje hlavnímu favoritovi, kterým je Boris Johnson. To, že se v tuto chvíli o něj nikdo nezajímá, je jedním z důvodů, proč sebejistě kráčí ke zvolení.

Kdo bude nástupcem Mayové? Kromě Johnsona zůstávají ve hře i tři její ministři

Do dalšího kola volby lídra britské Konzervativní strany ve středu postoupili exministr zahraničí Boris Johnson, současný šéf diplomacie Jeremy Hunt, ministr životního prostředí Michael Gove a ministr vnitra Sajid Javid. Ve třetím hlasování konzervativních poslanců získal nejméně hlasů ministr pro mezinárodní rozvoj Rory Stewart, a byl tedy z boje vyřazen. Už ve čtvrtek se rozhodne o podobě finálové dvojice, z níž nového lídra strany a tedy i příštího britského premiéra vyberou řadoví straníci.

Je liberální demokracie (dnes) možná?

Žijeme v časech mnohosti slov a jejich neustálého, snad až exponenciálního zmnožování. Zároveň se také slova ztrácejí, často jsou to i důležitá slova, užívána jsou ale natolik volně a ve významech často protichůdných, až ztratí jakýkoli význam, veřejnou debatu pak už jen spíš zamlžují, než aby ji projasňovaly. Tenhle smutný úděl postihl i slovo „liberalismus“ – člověk ho často slyší, jako kdyby mohlo znamenat cokoli.

Když je vedro, potí se i pravičáci

Poslední zima vypadala jako zima, mrzlo, sníh byl, na místních horách se lyžovalo až do dubna. Zima to nebyla třeskutá, nebruslilo se na rybnících od prosince do února jako na ladovských obrázcích. Ale zase nebylo jaro, v dubnu bylo až moc teplo, nepršelo a nebylo žádné aprílové počasí. To okamžitě zvedlo alarmisty a zvěstovali katastrofální sucha, pak přišel květen. Ochladilo se a lilo jako z konve, alarmisty to neuklidnilo, ale konzervativci si oddechli, že není zase tak zle. Počasí je prostě proměnlivé, jako lidské nálady.

Drogy, brexit a špioni. Konzervativci volí lídra

První potvrzení odhadů, že příštím britským premiérem bude exministr zahraničí Boris Johnson, je na světě. Ve čtvrteční tajné volbě obdržel 114 poslaneckých hlasů ze 313. Druhý skončil jeho nástupce na ministerstvu zahraničí Jeremy Hunt se 43 hlasy. Zdá se, že místo ve finále, kdy budou všichni členové konzervativní strany vybírat mezi dvěma kandidáty přeposlanými z poslaneckého výběru, má zaručené. K postupu stačí jen 105 hlasů.

Do boje o post šéfa konzervativců jde deset kandidátů. Favoritem je Johnson

Do čtvrtečního prvního kola volby nového lídra britské Konzervativní strany, která vyvrcholí za šest týdnů, půjde deset kandidátů. Z 11 ohlášených uchazečů pouze jeden nedokázal nasbírat podpisy osmi konzervativních poslanců, což byla podmínka pro podání přihlášky do procesu. Nová tvář vládní strany zároveň vystřídá v čele vlády končící premiérku Theresu Mayovou, které se doma nepodařilo prosadit dohody s EU o odchodu ze společenství. Podle médií má zatím největší podporu bývalý ministr zahraničí Boris Johnson.

Mayová skončí 7. června jako vůdkyně konzervativců. Tím jsou sečteny i její dny jako premiérky

Premiérka Theresa Mayová 7. června skončí jako vůdkyně britských konzervativců. Oznámila to v pátek po schůzce s šéfem parlamentního výboru konzervativních poslanců Grahamem Bradym. V čele vlády zůstane, dokud si její strana nenajde nového lídra. Konzervativci 10. června zahájí několikatýdenní proces volby vůdce, který zároveň Mayovou vystřídá v premiérském křesle. Podle deníku The Times by Británie nového premiéra mohla mít koncem července.

Deplatforming, Greerová, Kubera

Na sociálních sítích, v názorových rubrikách médií včetně Echa a mezi senátory se několik posledních dnů řeší výroky předsedy horní komory Jaroslava Kubery na terezínské tryzně za oběti šoa. K veřejné omluvě vyzvaly Kuberu ve společném prohlášení například organizace Česká ženská lobby, Amnesty International, Greenpeace a Společnost pro trvale udržitelný život, ale od jeho slov se distancovala i část senátorů z klubů STAN, KDU-ČSL a Senátor 21, mimo jiné Jiří Drahoš.

„Samozřejmě, že do toho půjdu.“ Johnson chce od Mayové převzít vedení konzervativců

Bývalý britský ministr zahraničí a jedna z hlavních tváří kampaně za brexit Boris Johnson ve čtvrtek oznámil, že bude kandidovat na funkci vůdce Konzervativní strany po premiérce Therese Mayové. Informovala o tom zpravodajská stanice BBC. „Samozřejmě, že do toho půjdu,“ řekl Johnson podle BBC na zasedání asociace britských pojišťovacích agentů.

Co doopravdy řekl sir Roger Scruton

Odvolání sira Rogera Scrutona z neplacené pozice, ve které měl radit britské vládě ohledně architektury, vyvolalo skandál jak v Británii, tak v České republice. Zástupce šéfredaktora levicového magazínu New Statesman George Eaton si Scrutonovy odpovědi v rozhovoru, který mu poskytl, upravil tak, aby vyznívaly mnohem problematičtěji. Pár hodin nato konzervativní vláda Scrutona propustila. Za starého filozofa se postavili jeho britští i čeští přátelé.

Rogeru Scrutonovi jdou po krku. „Neuvěřitelné pokrytectví,“ říká Vondra. Filozofa pozval do Prahy

Bývalý ministr zahraničí a obrany a kandidát ODS do europarlamentu Alexandr Vondra pozval do Prahy britského konzervativního filozofa Rogera Scrutona. Toho v tomto týdnu odvolali z neplaceného postu vládního poradce pro bydlení kvůli údajným kontroverzním výrokům o islamofobii, homofobii a antisemitismu. Vondra deníku Echo24 řekl, že jde podle něj o neuvěřitelné porkytectví a chce mu tímto vyjádřit podporu. Konkrétní termín Scrutonovy možné cesty do Prahy zatím není.

Tak konečně sejmuli Scrutona

Progresivní levici se konečně podařilo sejmout známého filozofa Rogera Scrutona, který má mimo jiné úzké vazby na Českou republiku. Konzervativní Scruton jí ležel v žaludku od loňského listopadu, kdy se stal neplaceným předsedou britské vládní architektonické komise. Nepřátelská média na něj tehdy vytáhla řadu „nepřijatelných“ výroků a požadovala jeho vyhazov. Ukázalo se, že všechny doličné věty jsou vytržené z kontextu a překroucené tak, aby tvrdily pravý opak. (Kauze se tehdy zevrubně věnoval kolega Martin Weiss). Druhý pokus již uspěl.

Mayová na sjezdu předpovídala světlou budoucnost Británie

Britská premiérka Theresa Mayová věří, že nejlepší dny má Británie teprve před sebou. V závěrečném projevusjezdu Konzervativní strany uvedla, že éra po odchodu země z Evropské unie je plná příslibů. Svůj plán pro brexit hájila jako návrh, který zajistí hladký obchod a umožní kontrolu hranic. Po sjezdu, který naplno ukázal vnitřní neshody ohledně vystoupení z EU, vyzvala k jednotě, jinak prý „riskujeme, že nebude vůbec žádný brexit“.

Žádný brexit být nemusí, pohrozila Mayová

Britská premiérka Theresa Mayová varovala členy své Konzervativní strany, že vzhledem k pokusům poslanců zmařit její plán na odchod Británie z Evropské unie „nakonec nemusí vůbec žádný brexit být“. Uvedla to dnes agentura Reuters. „Moje poselství pro naši zemi o tomto víkendu je jednoduché: musíme se soustředit na dosažení pozitivního výsledku,“ napsala Mayová v článku v dnešním vydání nedělníku The Mail on Sunday. „Pokud tak neučiníme, riskujeme tím, že nakonec žádný brexit nebude,“ dodala.

Tenhle Západ není pro konzervativce

Když se v roce 2004 rozhořel spor o nové složení Evropské komise pod vedením Josého Manuela Barrosa, největší rozhořčení vzbudil italský kandidát Rocco Buttiglione. Toho odmítl výbor pro lidská práva, protože označil homosexualitu za hřích, vyslovil se pro právo žen zůstat v domácnosti „pod ochranou svého manžela“ a také pro zřízení táborů pro žadatele o azyl v EU na severu Afriky.

Odvolej to kacířství, vyzvali papeže konzervativní katolíci

Skupina skalních římskokatolických konzervativců obvinila papeže Františka z šíření kacířských názorů a vyzvala ho k tomu, aby svá kontroverzní stanoviska odvolal. Obvinění sedmi desítek signatářů se týká loňského dokumentu o rodině nazvaném Amoris Laetitia (Radost lásky), který se stal od samého začátku předmětem kontroverzí například kvůli vstřícnějšímu postoji vůči rozvedeným.