Koalice dnes neprosadila konání mimořádné schůze, kterou nechala svolat k některým vládním i poslaneckým předlohám. Sněmovna návrh programu schůze zamítla, byť se hlasování několikrát opakovalo. V posledním z hlasování chyběly vládnímu táboru ke schválení programu dva hlasy. V tomto volebním období jde o první případ, kdy se koalici nepovedlo ve Sněmovně program schůze schválit.
Prezident Petr Pavel se ve středu odpoledne zúčastní mimořádné schůze Sněmovny na téma koncepce armády do roku 2035, informoval odbor komunikace prezidentské kanceláře. Pavel kvůli schůzi dolní parlamentní komory zkrátí návštěvu Plzeňského kraje, kam vyrazí v úterý. Schůzi nechali svolat poslanci opozičního hnutí ANO. Chtějí se zabývat armádní koncepcí do roku 2035 "z hlediska náboru profesionálních vojáků a investic do modernizace armády s cílem zvýšení bezpečnosti našich občanů".
Rodina si vyjede na výlet, ubytuje se a stát si nejpozději do 24 hodin uloží informaci, kdo a kde se konkrétně nachází. Důvodem je především to, aby stát vybral – podle propočtů ministerstva pro místní rozvoj – zhruba 800 milionů ročně navíc a obce 55 milionů, podnikatelům se má také ulehčit administrativa. Kromě těch, kterým kvůli návrhu naopak vznikne nová povinnost. Podle kritiků jde o zcela neopodstatněný zásah do soukromí a riziko kvůli centrálnímu sběru osobních, citlivých dat.
Vláda Petra Fialy (ODS) chce ještě do voleb prosadit zákon, který má zjednodušit návraty nelegálních migrantů do zemí původů. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) jde o částečnou implementaci tzv. migračního paktu do českého právního řádu. Aby se zákon stihl prosadit, budou koaliční strany potřebovat podporu hnutí ANO. Jeho představitelé se pro Echo24 vyjádřili ve smyslu, že zkrácení lhůty nepodporují, protože se podle nich jedná o „příliš zásadní téma“.
Předsednictvo hnutí ANO dnes na návrh krajské organizace vyloučilo šéfa zastupitelského klubu v Praze 7 Martina Suchánka kvůli incidentu se zbraní ve Sněmovně, sdělil mluvčí ANO Martin Vodička. Vedení pražského ANO o vyloučení zastupitele požádalo ve čtvrtek večer, zároveň Suchánka vyzvalo k rezignaci na zastupitelský mandát. První místopředseda ANO Karel Havlíček už ve čtvrtek na dotaz ČTK řekl, že pokud Suchánek sám nerezignuje, bude vyloučen.
Sněmovna dnes odmítla navrhovaný zákaz tlumičů hluku na pistole a revolvery pro běžné použití. Lékaři ale patrně budou muset od přespříštího roku povinně ověřovat to, zda jejich pacienti mají zbrojní průkaz. Půjde o lidi, kteří trpí takovou nemocí, vadou nebo stavem, které by vylučovaly způsobilost nakládat se zbraněmi nebo municí. Změnu přinese v souvislosti s předloňskou tragédií na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy úprava souboru vládních novel, které si vyžádal nový zbraňový zákon.
Organizace zastupující nájemníky či důchodce brojí proti návrhu vládní ODS. Ten má umožnit dobrovolnou komunikaci mezi pronajímatelem a nájemníkem skrze datové schránky. Kritici se však obávají, že to bude vytvářet tlak na technologicky zranitelné skupiny obyvatel, jako jsou senioři či samoživitelky, a může je to tak ohrozit. Podle jednoho z navrhovatelů, poslance ODS Jiřího Havránka, jde naopak o přehnanou obavu. „Opravdu jde o nastavení dobrovolné báze ve smlouvě,“ uvedl pro deník Echo24 Havránek.
Sněmovní kancléř Martin Plíšek předpokládá, že policejní ochranná služba bude častěji kontrolovat lidi vstupující s identifikační kartou do Sněmovny, zda dodržují bezpečnostní směrnici zakazující vnášení zbraní do budovy. Plíšek to dnes řekl v souvislosti s úterním incidentem, kdy poradce poslankyně ANO Heleny Válkové zapomněl na jedné z toalet zbraň, kterou pak hledala policie.
Sněmovní volby by v únoru vyhrálo hnutí ANO se ziskem 37,5 procenta hlasů. Opoziční hnutí tak oproti lednu výrazně zvýšilo náskok před koalicí Spolu, která by měla 17,5 procenta. Vyplývá to z výsledků volebního modelu agentury Kantar CZ, pro Českou televizi (ČT). Do dolní komory parlamentu by se podle něj dostali ještě Starostové, Piráti, SPD a Motoristé sobě. Uskupení Stačilo! by mandát nezískalo.
Poslanci budou v pátek schvalovat takzvanou flexibilní novelu zákoníku práce, která mimo jiné prodlužuje zkušební dobu zaměstnanců a výpovědní lhůtu stanoví už doručením výpovědi. Hlasovat by měli také o podobě školské novely, do níž chce koalice prosadit převod financování nepedagogických pracovníků ze státu na obce a kraje.
Sněmovna schválila ratifikaci smlouvy mezi Českem a Vatikánem. Rozhodla o tom navzdory výhradám kritiků pasáží smlouvy o zpovědním tajemství a jeho nositelích. Stejně v lednu postupoval i Senát. Žádost o odklad schvalování kvůli předběžnému soudní přezkumu souladu smlouvy s ústavním pořádkem sněmovna odmítla. Na Ústavní soud se kvůli přezkumu nyní hodlá obrátit skupina senátorů dříve, než o podpisu smlouvy kvůli její platnosti rozhodne prezident Petr Pavel.
Poslanecká sněmovna po vleklých debatách a obstrukcích schválila novelu zákona, která výrazně mění financování veřejnoprávních médií. Koncesionářské poplatky za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo) se zvýší a rozšíří se okruh povinných plátců. Nově budou muset poplatky odvádět i domácnosti, které nevlastní klasický televizní či rozhlasový přijímač, ale mají připojení k internetu. Pro novelu hlasovalo 99 ze 189 přítomných poslanců, proti bylo 89. Vládní koalice ji nyní chce obhájit v Senátu.
Zvýšení koncesionářských poplatků je ukázkou, jak se má dělat politika. Bohužel na nepravém místě. Toto zvýšení je, tak jako každé zvýšení jakýchkoli poplatků, nepopulární. Poplatky se navíc rozšiřují i na počítače a mobily, bez ohledu na to, že ti lidé doma nemají televizi. A rozšiřují se na firmy, a to podle počtu zaměstnanců. Což už s nějakým „koncesionářským poplatkem“ nemá vůbec nic společného. Je to prostě mediální daň. Chceš se dívat, zaplatíš. Nechceš se dívat, zaplatíš. Nemáš se co dívat, protože jsi v práci, zaplatíš.
Vítězem voleb, které by se konaly koncem února, by se podle modelu agentury Ipsos stalo hnutí ANO s 36,4 procenta hlasů. Následovala by koalice Spolu s 20,6 procenta a hnutí STAN s 10,6 procenta. Na čtvrtém místě by skončilo SPD, které by volilo 7,5 procenta lidí. Kolem pětiprocentní hranice nutné pro vstup do Sněmovny by skončili Piráti, Stačilo! a Motoristé sobě, vyplynulo z průzkumu Ipsos. Proti lednu si v zisku hlasů mírně pohoršilo STAN, Stačilo! i Motoristé, naopak SPD si polepšilo.
Sněmovna schválila růst poplatků za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo) s rozšířením okruhu poplatníků. Zákon také počítá s tím, že do budoucna se budou poplatky zvyšovat v závislosti na míře inflace. Pro hlasovalo 99 poslanců, proti 89. Projednávání novely trvalo kvůli opozičním obstrukcím šest jednacích dnů. Návrh nyní musí ještě schválit Senát a podepsat prezident.
Sněmovna zahájila ve středu ráno poslední dějství schvalování růstu poplatků za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo) s rozšířením okruhu poplatníků. Hlasování o podobě sporné novely se odehraje po poledni, pevný čas nechal stanovit vládní tábor už v polovině února. Znamená to, že část ze tří desítek výhradně opozičních poslanců z ANO a SPD přihlášených do debaty nestihne s největší pravděpodobností vystoupit.
Evropský parlament je systémově uzavřený klima-socialistickou silou, i proto tak zvažuji kandidaturu do Poslanecké sněmovny. Pro Echo24 to řekl europoslanec Filip Turek (Motoristé sobě & Přísaha). Dodal, že v Bruselu by se lépe pracovalo, kdyby zastupoval českou vládu v Radě EU. Nechtěl specifikovat, o jaké ministerstvo by měl zájem, dodal ale, že by v jakékoliv pozici prosazoval „vypovězení poslušnosti“ Bruselu.
Poslanecká sněmovna se tento týden chystá na finální hlasování o kontroverzní novele, která zásadně ovlivní financování veřejnoprávních médií. Vedle zvýšení koncesionářských poplatků pro Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo) rozšiřuje novela také okruh poplatníků. Po měsících obstrukcí opozice se vláda rozhodla svolat mimořádnou schůzi na středu 5. března, kdy se po poledni očekává konečný verdikt.
Vrcholným politikům a dalším představitelům státu vzrostou letos platy skoro o sedm procent. Sněmovna znovu schválila spornou platovou novelu, když přehlasovala veto prezidenta Petra Pavla. Hlava státu vrátila předlohu poslancům zejména kvůli platům soudců, které mají letos meziročně v podstatě stagnovat. Opoziční zástupci varovali, že do předlohy stejně jako loni zasáhne Ústavní soud. Soudci již dřív ohlásili, že na něj hodlají v případě přijetí novely obrátit.
Předsedkyně Poslanecké sněmovny a koaliční TOP 09 Markéta Pekarová Adamová oznámila, že nebude obhajovat svůj poslanecký mandát. Svůj krok zdůvodnila zdravotními důvody, které jí znemožňují podstoupit předvolební kampaň. Do podzimu toho roku však setrvá ve vedení strany i dolní komory parlamentu. Uvedla to TOP 09 v tiskové zprávě. Informaci oznámila 18. února 2025 na zasedání předsednictva TOP 09, kde také nabídla svou funkci předsedkyně strany.
Návrh nové „superdávky“ míří do finálního schvalování ve sněmovně a jeho podoba se začíná měnit. Podobně jako tomu bylo u reformy důchodů, i v reformě sociálních dávek tak nastávají změny na poslední chvíli. A řada z nich je stále teprve ve hře. Mezi nimi například i zásadní změny v tzv. majetkovém testu, který má výrazně podrobněji určovat a sledovat, jaký mohou mít žadatelé o dávky majetek. Druhým čtením tak například prošel návrh, který by umožnil za určitých podmínek jedinci pobírajícímu dávky držet zároveň finanční „polštář“ až do výše 400 tisíc korun.
Poslanci se ani v pátek nedostali k závěrečnému hlasování o vládní novele, která zvyšuje koncesionářské poplatky pro Českou televizi a Český rozhlas a rozšiřuje okruh jejich plátců. Důvodem byly pokračující obstrukce ze strany opozice, zejména hnutí ANO. To nakonec vedlo k prosazení návrhu, aby se o takzvané velké mediální novele hlasovalo pevně 5. března. To si sněmovna hlasy vládní koalice odhlasovala.
Podnikatelská sféra se ostře staví proti návrhu na rozšíření koncesionářských poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas na zaměstnavatele podle počtu jejich zaměstnanců. Hospodářská komora návrh považuje za skrytou daň, která nespravedlivě zatěžuje jen určitou část podnikatelů. Ve sněmovně bylo mezitím zablokované jednání o širší novele, která počítá s navýšením poplatků i pro domácnosti.
Kabinet Petra Fialy (ODS) v počátku vybízel občany k tomu, aby se nestyděli sociální dávky pobírat. Viděl v tom jedno z řešení rekordního zdražování. Symbolem se stal především příspěvek na bydlení, který se v prosinci dostal zpátky na svůj dosavadní rekord, když ho pobíralo přes 285 tisíc domácností. Za loňský rok tak stát na této dávce vyplatil přes 20 miliard. Ke konci se vláda naopak snaží systém sociálních dávek zásadně změnit. Ačkoliv změnu vítají prakticky všichni od opozice po odborníky, návrh čelí kritice, že je naopak zase příliš tvrdý.
Svoboda slova je v západním světě ohrožena, řekl ve Sněmovně předseda opozičního hnutí SPD Tomio Okamura při středečním jednání o policejní žádosti o jeho vydání k trestnímu stíhání za kontroverzní plakáty z loňské volební kampaně. Poslanci hnutí umístili před řečniště transparent s nápisem „Neodvolám“. Do debaty se hlásilo 14 zákonodárců výhradně z SPD, jednací sál byl prakticky prázdný.
Sněmovna zahájila čtvrtý pokus o schválení sporné vládní novely o zvyšování poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas, kterému znovu bránila opozice obstrukčními projevy. Koalice kvůli nim svolala mimořádnou schůzi, poslanci se ale dopoledne nedostali ke schvalování jejího programu, podobně jako minulý týden.
Poslanecká sněmovna vstoupila do mimořádně důležitého týdne, který může ovlivnit podobu českého mediálního prostoru i politickou scénu. Po měsících sporů se v pátek očekává finální hlasování o kontroverzní novele mediálních poplatků, která by měla zajistit stabilní financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Opozice však varuje před „skrytým zdaněním“ a novelu se snaží zablokovat obstrukcemi.
Poslankyně hnutí ANO Ivana Mádlová v písemné interpelaci směřované na premiéra Petra Fialu (ODS) vznesla sérii otázek týkajících se fungování Odboru strategické komunikace státu a role jeho koordinátora Otakara Foltýna. Kritizovala mimo jiné nedostatek transparentnosti, způsob propagace vládní komunikace a kontroverzní výroky Foltýna na adresu jeho kritiků.
Vláda pod tlakem kritiky opozice, ombudsmana i neziskových organizací připravila ústupky v reformě sociálních dávek. Větší okruh lidí má dosáhnout na vyšší státní podporu, systém se má oproti původnímu návrhu prodražit až o další dvě miliardy.
Skoro 20 miliard úspor pro státní rozpočet čeká na rozhodnutí sněmovny. Premiér Petr Fiala (ODS) ale neví, jestli bude mít jeho vláda pro návrh týkající se přísnější kontroly solárních elektráren dostatečnou podporu, aby přehlasovala odmítnutí Senátem. Podle hnutí ANO vláda skoro určitě 101 hlasů ve sněmovně dohromady nedá.
