Skoro 20 miliard úspor pro státní rozpočet čeká na rozhodnutí sněmovny. Premiér Petr Fiala (ODS) ale neví, jestli bude mít jeho vláda pro návrh týkající se přísnější kontroly solárních elektráren dostatečnou podporu, aby přehlasovala odmítnutí Senátem. Podle hnutí ANO vláda skoro určitě 101 hlasů ve sněmovně dohromady nedá.
Po měsících politických sporů se příští týden rozhodne o budoucím financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Koalice kvůli dlouhodobým obstrukcím opozice svolala na středu 12. února mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny, na které by se mělo hlasovat o zvýšení koncesionářských poplatků a dalších změnách ve fungování veřejnoprávních médií.
Komunikační karty, které rozeslal odbor strategické komunikace státu poslancům, nejsou od toho, aby poslance poučovaly, ale jsou službou. Pokud je poslanci nebudou chtít, nebudou je dostávat. Pokud by je chtěli v jiné formě, pak jim odbor strategické komunikace vyhoví. Poslancům z mediálního výboru Sněmovny to řekl vládní koordinátor strategické komunikace státu Otakar Foltýn.
Poslanci ze sněmovní komise pro kontrolu civilní rozvědky, Úřadu pro zahraniční styky a informace, v úterý jednali s ministrem vnitra Vítem Rakušanem (STAN) i šéfem tajné služby Vladimírem Posoldou. Jedním z témat byla personální situace v této tajné službě. V posledních týdnech se totiž množí zprávy o odchodech zkušených zpravodajců do soukromého sektoru.
Vládní tábor nechá svolat k závěrečnému schvalování růstu televizního a rozhlasového poplatku kvůli dosavadním obstrukcím opozičních ANO a SPD mimořádnou schůzi Sněmovny na středu 12. února. V pátek to řekl předseda klubu TOP 09 Jan Jakob. O podobě sporné předlohy, jež také rozšiřuje okruh poplatníků a mění platby podnikatelů a právnických osob, by pak poslanci mohli hlasovat nejpozději v pátek. Koalice podle Jakoba zvažuje, že by na tento den stanovila pro hlasování pevný termín.
Předseda ANO Andrej Babiš ohlásil hned v úvodu dnešního jednacího dne Sněmovny obstrukci s cílem nepřipustit schvalování sporné novely o růstu televizního a rozhlasového poplatku s rozšířením okruhu poplatníků. Opoziční zdržování Babiš hájil s poukazem na dřívější vyjádření nynějšího premiéra Petra Fialy (ODS). Ten ještě jako opoziční lídr v jednom z rozhovorů uvedl, že občanští demokraté budou blokovat zavedení elektronické evidence tržeb klidně do konce volebního období.
Zástupci zaměstnavatelů nesouhlasí s návrhem, aby firmy odváděly televizní a rozhlasové poplatky na základě počtu zaměstnanců. Dosud je platí podle počtu televizních a rozhlasových přijímačů. Zvýšení poplatků, které je ve Sněmovně před závěrečném schvalováním, zaměstnavatelům obecně nevadí. Poslanci by se návrhem měli znovu zabývat v pátek. Vládní novela zvyšuje poplatek pro domácnosti za ČT o 15 korun na 150 Kč měsíčně a za ČRo o desetikorunu na 55 Kč za měsíc.
Opoziční hnutí ANO a SPD dnes opět zablokovala závěrečné sněmovní schvalování růstu televizního a rozhlasového poplatku s rozšířením okruhu poplatníků. Důvodem byly zdržovací postupy a nakonec i nevole části opozice k požadavku z koalice o hlasování o přestávce, kterou chtěl klub SPD. Sporem se zabývalo širší sněmovní vedení do konce jednacího dne. Další pokus o prosazení sporné novely bude mít vládní tábor v pátek. Dnes poslanci neprojednali nic. Nynější schůze pokračuje ve čtvrtek.
Navrhovaný růst televizního a rozhlasového poplatku s rozšířením okruhu poplatníků je nespravedlivý zásah do peněženek všech a skrytá daň, řekl ve středu ve Sněmovně předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš. O zvyšování televizní a rozhlasové daně mluvil před značně prořídlými poslaneckými lavicemi také šéf klubu opozičního hnutí SPD Radim Fiala. Sporná vládní novela je v dolní komoře před závěrečným kolem projednávání. ANO a zejména SPD zahájení jejího schvalování od minulého pátku blokuje.
Senát umožnil přijetí sporné novely o zvyšování platů veřejných činitelů. Přímo ji sice neschválil, ale ani nijak nepozměnil. Senátoři měli výhrady vůči omezení platů v justici nebo krácení odměn některých místních politiků kvůli platu veřejných činitelů. Na žádných změnách předlohy se ale neshodli, odmítli i návrh opozičního hnutí ANO na pětileté zmrazení platů politiků. Prezident Petr Pavel tak novelu dostane k podpisu jako přijatou po uplynutí měsíční lhůty, kterou horní parlamentní komora na projednání běžných zákonů má.
Když nedávno ve Spišské Staré Vsi na Slovensku 18letý student gymnázia zabil nožem učitelku a spolužačku, musel se poroučet slovenský policejní prezident Ľubomír Solák i náčelník místního obvodního oddělení. Ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok totiž na základě závažných informací Úřadu inspekční služby vyhodnotil, že policisté neplnili své povinnosti. Věděli, že student může být nebezpečný, ale nepodnikli dostatečná opatření. Česko zažilo podobnou tragédii před více než rokem, kdy při střelbě na pražské filozofické fakultě přišlo o život 14 lidí. Oba případy se samozřejmě v mnohém liší.
Nejnovější peripetie kolem náčelníka Generálního štábu AČR Karla Řehky jsou ve stadiu tvrzení proti tvrzení. Opoziční poslanec Pavel Růžička (ANO) tvrdí, že loni v září mu ve sněmovně generál vulgárně vyhrožoval pro případ, že se poslanec bude zajímat o soukromou sbírku na drony pro Ukrajinu, nad níž Řehka převzal záštitu. Na vulgární výrok, který není zdokumentován, protože padl ve výboru sněmovny pro obranu, ale ve vedlejší místnosti, kam se oba muži odebrali, upozornila nejprve Angelika Bazalová na svém serveru Emko.
Po půl roce vyplynul na povrch údajný incident mezi náčelníkem generálního štábu armády Karlem Řehkou a místopředsedou výboru pro obranu, bývalým vojákem Pavlem Růžičkou. K ostré slovní výměně a výhružkám mělo dojít na půdě sněmovny. Generál Řehka ale tvrzení opozičního poslance za ANO odmítl. Karel Řehka údajně vyhrožoval opozičnímu poslanci Pavlu Růžičkovi (ANO) násilím, pokud se nepřestane zajímat o roli generála v soukromé sbírce na drony pro Ukrajinu.
Zavedení reformy sociálních dávek s nahrazením čtyř příspěvků jednou podporou, tzv. superdávkou, by se mohlo odsunout. Od července se nemusí stihnout zavést. Důvodem je odklad projednávání ve Sněmovně. Změny by tak případně mohly začít platit až od října. Nevyloučil to ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Řekl to ČTK. Další kolo jednání o dávkové revizi se mělo podle plánu v dolní komoře uskutečnit v lednu. Sněmovní sociální výbor výbor ale debatu do 5. února přerušil.
Odstartoval volební rok 2025. Jako první naznačilo obrysy svého programu hnutí Stačilo! – v březnu chce zveřejnit definitivní verzi a oznámit krajské kandidátky do Poslanecké sněmovny. Co je to za strukturu a kdo za ní stojí? Projekt je pokusem předsedkyně komunistické strany a europoslankyně Kateřiny Konečné vyjít z izolace a oslovením protestních hlasů kompenzovat odchod voličů KSČM k hnutí ANO. Ještě ve sněmovních volbách 2013 měli komunisté 14,7 procenta hlasů.
Poslanecká sněmovna v pátek ve finálním kole jednala o zvýšení televizních a rozhlasových poplatků. Téma, které rozděluje politickou scénu i veřejnost, může zásadně ovlivnit budoucnost veřejnoprávních médií v České republice. Novela zákona o poplatcích čelí ostré kritice opozice a obstrukcím, ale podle vlády jde o nezbytný krok k zajištění finanční stability České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Schůzi nicméně zablokovaly obstrukce opozičních hnutí ANO a SPD a na hlasování tak nedošlo.
Sněmovní vyšetřovací komise měla prověřit zásah policistů proti střelci na Filozofické fakultě UK. S výsledky více než půlročního vyšetřováním seznámila ve čtvrtek pozůstalé. Vyslechnout si konečný verdikt nakonec přišla jen hrstka z nich a komise konstatovala, že policisté při zásahu nepochybili. Deník Echo24 pořídil bezprostředně po zveřejnění zprávy rozhovor s Lenkou Šimůnkovou, matkou zavražděné studentky komunikace neslyšících Elišky, podle které na uzavřené schůzce s poslanci nezazněly žádné nové informace.
Premiér Petr Fiala se na interpelacích vyjádřil k nedávné zprávě ČNB o Podnikatelské družstevní záložně, ve které měl v letech 2015-2020. Opozice v minulých dnech mluvila v souvislosti s tzv. kampeličkou o "pražském Palermu" a milionech v igelitkách. Pokusila se ožehavý bod prosadit na jednání Sněmovny. Marně, koalice je přehlasovala. Podíl v kampeličce Fiala v minulosti nezapsal do majetkového oznámení. Opomenutí loni zdůvodňoval tím, že měl v záložně běžný účet a neuvědomil si, že to znamená současně i podíl.
Uzákonění příspěvku studentkám vysokých škol na hlídání jejich malých dětí, takzvaného hlídačkovného, Senát kvůli jeho koncepci odmítnul. Kritici, k nimž patřil i ministr školství Mikuláš Bek (za STAN), vytkli této poslanecké úpravě vysokoškolského zákona nesystémovost, možné zneužívání a zvýšení výdajů vysokých škol, které by mohlo dosáhnout až čtvrt miliardy korun ročně. Výhrady k ní měla také Česká konference rektorů. Novelu zákona, která mění mimo jiné podmínky doktorandů, tak musí znovu posoudit sněmovna.
Sněmovní vyšetřovací komise po vyhodnocení předloňské střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) doporučila policii, aby výrazněji označila policisty v civilu, zlepšila výzbroj i výstroj prvosledových hlídek, analyzovala systém předávání informací či zlepšila komunikaci s lidmi mimo policejní sbor. Navrhla také změnit zbraňovou legislativu a zvýšit některá oprávnění policistů. Ministerstvo vnitra by pak mělo spustit informační kampaň pro veřejnost, jak se chovat v krizových situacích.
Poslanci opozičního hnutí ANO nesouhlasí se závěrem ve zprávě sněmovní vyšetřovací komise k předloňské střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, že neshledala v postupu složek integrovaného záchranného systému (IZS) pochybení, která by mohla ovlivnit skutkový děj události. Na plénu zprávu obecně uvedl předseda komise Pavel Kašník (ODS). Zprávu vypracovali členové komise za ANO Jiří Mašek a Helena Válková.
Zástupci vyšetřovací komise představili závěrečnou zprávu rodičům obětí tragické střelby na Filozofické fakultě UK. Podle ní nenastalo v postupu bezpečnostních složek pochybení, která by ovlivnila skutkový děj události. Komise však shledala nedostatky v oblasti operačního a taktického řízení před tím, než pachatel začal střílet. Se zprávou nesouhlasí poslanci z opozičního hnutí ANO a tvrdí, že bezpečnostní složky chybovaly.
Rituální porážky zřejmě budou možné i ke komerčním účelům, nejen výhradně pro náboženské společnosti jako nyní. Zvířata ale bude nutné před usmrcením omráčit elektrickým proudem. Novou úpravu halal a košer porážek Sněmovna připojila do vládní veterinární novely, kterou ve středu schválila. Jatka budou muset mít podle předlohy od příštího roku v některých prostorách povinně kamerové systémy, aby bylo možné sledovat, jak jejich zaměstnanci zacházejí se zvířaty.
Senátoři se chystají na hlasování o novele Lex Ukrajina 7, která obsahuje sporný přílepek zavádějící nový trestný čin „neoprávněná činnost pro cizí moc“. Ten v minulých týdnech vyvolal silnou vlnu odporu mezi senátory, odbornou veřejností i některými neziskovými organizacemi. Kritici varují před vágním zněním paragrafu, rizikem jeho zneužití a nevhodností zavádění prostřednictvím přílepku k jinému zákonu.
Vyšetřovací komise ke střelbě na Filozofické fakultě UK ukončí čekání na výsledky šetření, se závěrečnou zprávou nejprve ve čtvrtek dopoledne seznámí rodiče obětí vraha. Zprávu pak projednají poslanci na plénu a až poté bude moci být zveřejněna. Vyšetřování okolností střelby z prosince 2023 trvalo přes půl roku a přinejmenším část rodičů si přála, aby byli o výsledcích informováni jako první. Komise měla mimo jiné vyhodnotit, zda policie během zásahu nepochybila.
Do novely zákona o silniční dopravě by mohla Sněmovna vložit pravidla provozu autonomních vozidel, tedy vozidel, která jezdí bez zásahu řidiče. Osoba na místě řidiče však bude muset na základě výzvy zařízení převzít řízení vozidla. Policistům bude také muset poskytnout požadované údaje. Nebude smět například pít alkohol. Pozměňovací návrh, který to má zavést, ve čtvrtek podpořil sněmovní hospodářský výbor.
Parlamentní volby se podle šéfa Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky stanou hlavním předmětem a cílem zájmu dezinformačních platforem, stejně jako dezinformačních stránek a skupin na sociálních sítích. Koudelka to řekl na sněmovním semináři k problematice zahraničního vměšování do volebního procesu.
V Česku by mělo jít změnit úředně pohlaví, bez nutnosti operace. To po politicích svým rozhodnutím požaduje Ústavní soud, který z občanského zákoníku vyškrtl povinnost chirurgického zákroku a to s platností od července 2025. Skupina poslanců z ODS a KDÚ-ČSL tento týden představila novelu, která na rozhodnutí soudu reaguje. Nově by mělo být možné provést změnu pohlaví prohlášením. Ale novela přináší pravidla pro celý proces. Změnu půjde provést pouze dvakrát za život, bude platit povinnost konzultace se sexuologem či psychologem.
Sněmovna dnes schválila spornou novelu, podle níž letos vzrostou platy vrcholných politiků téměř o sedm procent. Do budoucna se mají podle přijatého pozměňovacího návrhu meziročně zvyšovat nejvýše o pět procent. Opoziční hnutí ANO a SPD neprosadila zmrazení platů politiků až do roku 2029 na loňské úrovni. Soudcovské platy by se měly letos v porovnání s loňskem zvýšit o méně než jedno procento, vyplývá z předlohy, která teď zamíří k posouzení do Senátu.
Hnutí ANO chce dotlačit koalici Spolu k vytvoření pouze jednoho poslaneckého klubu. Pro Echo24 to řekl první místopředseda hnutí Karel Havlíček s tím, že jde o princip a vadí mu, že Spolu kandiduje jako jeden subjekt, ale následně využívá benefity tří klubů. Podle šéfa ANO Andreje Babiše vytvořením samostatných klubů koalice v roce 2021 potvrdily, že byly podvodem na voliče. Havlíček uvedl, že variant, jak změny dosáhnout, je několik. Představitelé koalice Spolu tuto variantu odmítají. Jeden klub naopak v případě úspěchu ve volbách sestaví hnutí Stačilo!, které také tvoří několik subjektů.
