Je to takový evergreen – změna jednacího řádu sněmovny. Jedna strana si stěžuje, že nemůže vládnout, druhá, že ji vláda zadupává. Ústavní soud (ÚS) navíc při nedávném zrušení zákona Lex Babiš II zákonodárce vyzval, aby poměry v dolní komoře zklidnili, a pokud možno i změnili.
Sněmovna ve středu schválila novelu o dalším prodlužování dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny před ruskou vojenskou agresí. Ti z nich, kteří by se rozhodli v Česku usadit a ochranu nepotřebují, by mohli nově využít možnosti zvláštního dlouhodobého pobytu.
Předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš pokládá za takzvané přílepky k novele lex Ukrajina poslanecké úpravy o novém trestném činu činnost pro cizí moc a o zpřísnění udělování českého občanství občanům Ruska. Řekl to ve středu ve sněmovně, která má už ve čtvrtém dějství předlohu k dalšímu prodlužování dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny před ruskou vojenskou agresí schvalovat.
Pravidelné zdravotní prohlídky starších řidičů možná budou od přespříštího roku nutné od 70 let věku místo nynějších 65 let. Doklad o zdravotní způsobilosti už motoristé nebudou muset vozit s sebou. Závěry posudku budou pro kontrolu v registru řidičů. Obdobně to bude platit i pro posudky pro žadatele o řidičské oprávnění a v dalších situacích.
Ředitelé tajných služeb vyjádřili na posledním sněmovním výboru pro bezpečnost své výhrady k veřejným aktivitám náčelníka generálního štábu Karla Řehky jakožto oficiálního představitele české armády.
Důvěra Čechů v prezidenta mírně klesla, věří mu těsně nadpoloviční většina občanů. Důvěra ve vládu a Sněmovnu stagnuje na necelé čtvrtině dotázaných, vyplývá z výsledků podzimního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Nejvyšší důvěře občanů se nadále těší starostové a obecní zastupitelstva. Hlavě státu podle průzkum rozhodně či spíše důvěřuje 51 procent obyvatel, o dva procentní body méně než letos v létě.
Názor společnosti, a to nejen české, na zelené energie se výrazně zostřuje. Tento týden proběhl ve sněmovně pokus aspoň trochu srovnat krok s veřejným míněním a ovšem i potřebami státní kasy. Úspěch je jen částečný. Novela energetického zákona, lidově lex OZE III., obsahovala řadu složitých úprav a detailů (typu zrušit daň z nemovitosti pro některé bioplynové stanice, ale třeba i nižší doplatek pro spotřebitele, když se ještě během kontraktu rozhodne vyměnit dodavatele). Pokud jde o tažení proti neskromným solárníkům, kteří i přes slušné zisky vyžadují navíc státní podporu, šlo o následující tři návrhy.
Praxe dostat často i zcela zásadní změny do zákonů uprostřed legislativního procesu a vyhnout se tak někdy i jejich zdůvodňování či analýze dopadů patří ke koloritu sněmovny. Jak ukázal i letošní rok, podobná překvapení pak často projdou i přes kritiku, a to i když přichází například od samotných úřadů či změny bez odůvodnění výrazně zasahují do osobních práv.
Generální ředitel České televize (ČT) Jan Souček a ředitel zpravodajství Petr Mrzena na sociální síti X vyzvali poslance, aby upustili od napadání a dehonestace novinářů. Reagovali tak na sněmovní debatu o mediální novele, která má zvýšit poplatky pro ČT a Český rozhlas a rozšířit okruh poplatníků. Debata se podle nich stala záminkou pro osobní útoky na redaktory a moderátory ČT.
Běžná poslanecká diskuse ke sporné novele o růstu televizního a rozhlasového poplatku a o rozšíření okruhu poplatníků má skončit ve středu před 22:00. Ve Sněmovně to prosadil v podvečer vládní tábor hned potom, co poslanci obnovili druhé kolo projednávání předlohy. Sněmovna podle návrhu koalice také schválila možnost nočního jednání.
Sněmovna přerušila v úterý půl hodiny před půlnocí debatu o sporném růstu televizního a rozhlasového poplatku do středečního večera. Diskuse o vládní novele, která také rozšiřuje okruh poplatníků, dosud vyplnila v nynějším druhém čtení 11,5 hodiny. Na konci jednacího dne sněmovní systém evidoval 28 poslaneckých přihlášek k běžnému vystoupení.
Sněmovna omezila v úterý večer řečnickou dobu pro debatu o sporné vládní novele k růstu televizního a rozhlasového poplatku a rozšíření okruhu poplatníků. Prosadil to zhruba po 8,5 hodiny od zahájení jednání koaliční tábor, jehož zástupci mluvili o opozičních obstrukcích. Pokud běžná debata o předloze neskončí do dnešních 23:30, bude podle dalšího schváleného návrhu koalice pokračovat ve středu od 18:00.
Poplatky za veřejnoprávní média uplatňuje jen menšina zemí Evropské unie, řekl ve sněmovně předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš v úvodu další debaty o novele, která poplatky pro Českou televizi a Český rozhlas zvyšuje a rozšiřuje okruh poplatníků. Ze lži pak vinil ministra kultury ministra kultury Martina Baxu (ODS) kvůli jeho dva roky starému tvrzení, že se poplatky zvedat nebudou.
Ústavní soud soud opět umožnil předsedovi opozičního hnutí ANO Andreji Babišovi a podobným oligarchům vlastnit média, komentoval v úterý předseda pirátských poslanců Jakub Michálek verdikt ústavních soudců. Zrušení úpravy zvané lex Babiš II, za níž Michálek stál, podle něho není dobrou zprávou pro demokracii. Změnu zákona o střetu zájmů chce v Parlamentu prosadit znovu.
Návrh na odvolání Karla Havlíčka (ANO) z vedení sněmovny vyvolává kritiku, a to nejen z řad opozice. S nesouhlasem se přidal i bývalý ministr financí Miroslav Kalousek, která vládní koalici vzkázal, že z Havlíčka udělá akorát zbytečně politického mučedníka. Mezi kritiky se zařadil také ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN).
Zavést pravidla regulace trhu s kryptoaktivy a přinést lepší ochranu spotřebitelům má nový zákon o digitalizaci finančního trhu, který schválila sněmovna. Nad trhem bude dohlížet Česká národní banka. Zákon nyní dostane k projednání Senát. Předloha stanoví například požadavky na odbornou způsobilost.
Sněmovní vyšetřovací komise k loňské střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) dokončila závěrečnou zprávu, v hlasování ji schválila. Novinářům to po čtrnáctém zasedání komise řekl její předseda Pavel Kašník (ODS). Zpráva bude po technicko-legislativních úpravách předána vedení sněmovny, do projednání na sněmovním plénu nebude veřejná, zopakoval.
Sněmovní koalice podala návrh na odvolání Karla Havlíčka (ANO) z pozice místopředsedy dolní komory. Jeho projednání bude záviset na postupu opozičního hnutí ANO, které vládní tábor viní z blokování Sněmovny. Uvedli to předsedové poslanců TOP 09 a ODS Jan Jakob a Marek Benda.
Předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš v pátek opět obsadil sněmovní řečniště. A to ještě předtím, než byl schválen program zasedání. V hodinovém projevu odmítl, že by někoho urážel, obvinil premiéra Petra Fialu (ODS) z šíření lží nebo ze zavedení "totálního teroru" na úřadech. Předsedu vlády vybídl také k tomu, aby se Sněmovna věnovala údajně temné minulosti obou politiků a projednávala to například týden.
O sesazení Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) z pozice předsedkyně Sněmovny poslanci nehlasovali. Dolní komora zamítla návrh programu mimořádné schůze, kterou k odvolání Pekarové Adamové nechalo svolat opoziční hnutí ANO s podporou SPD. Opozice následně uvedla, že vládní poslanci udrželi Pekarovou Adamovou v „nejluxusnější trafice v Česku“.
Poslanci se dnes sejdou k návrhu opozičních ANO a SPD na odvolání Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) z funkce předsedkyně Sněmovny. Koalice s největší pravděpodobností konání mimořádné schůze neumožní, hlasování o konci Pekarové Adamové v čele dolní komory se tak na rozdíl od loňského dubna neuskuteční. Tehdy opoziční pokus o sesazení předsedkyně Sněmovny neuspěl.
Předseda opozičního ANO Andrej Babiš ve sněmovně ve zjevně zdržovacím vystoupení k programu schůze vysvětloval opoziční obstrukce a kritizoval vládu. Naznačil, že cílem je oddálení schvalování novely energetického zákona, která by po poslaneckých úpravách mohla omezit peníze ze státního rozpočtu vyplácené na podporované zdroje energie.
Vládní koalice večer přehlasovala opozici a protlačila státní rozpočet na rok 2025 přes Poslaneckou sněmovnu. Nyní se bude čekat na to, zda prezident Petr Pavel rozpočet podepíše, nebo zda o něm budou muset poslanci hlasovat znovu. Státní rozpočet počítá se schodkem 241 miliard korun. Proti letošnímu upravenému rozpočtu klesne schodek o 41 miliard korun.
Rozpočtové diskuze se vyostřily, když došlo k přímé slovní přestřelce mezi současným ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) a jeho předchůdkyní Alenou Schillerovou (ANO). Zatímco Schillerová těsně před závěrečným sněmovním jednáním o státním rozpočtu pro příští rok kritizovala vládu za neschopnost efektivního výběru daní a špatné hospodaření, Stanjura kontroval zmínkou o jejím videu v kostýmu hranolek na TikToku.
Poslanci budou dnes odpoledne schvalovat návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 241 miliard korun. V desítkách dílčích hlasováních rozhodnou o přesunech peněz uvnitř rozpočtu v souhrnu za zhruba 224 miliardy korun. Většinu z nich požadují opoziční zákonodárci.
Odboráři Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) dnes vyzvali Senát, aby neschválil reformu penzí a vrátil ji s úpravami Sněmovně. Žádají o vyškrtnutí pokračování zvyšování důchodového věku na 67 let a omezení skupiny lidí s rizikovou prací s nárokem na dřívější důchod. Chtějí ho i pro pracovníky takzvané třetí kategorie, kteří dělají v prostředí s vibracemi, fyzickou zátěží, v chladu či teple.
Koalice už sbírá podpisy pro odvolání Karla Havlíčka (ANO) z vedení Sněmovny. V Otázkách Václava Moravce České televize to řekla předsedkyně dolní komory Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Pekarová Adamová čelí opětovnému návrhu opozičních hnutí ANO a SPD na odvolání z funkce. Poslanci by se k němu měli sejít ve čtvrtek na mimořádné schůzi, kterou vyvolalo ANO. Donedávna vládní, nyní už opoziční Piráti návrh schůze podle pirátské místopředsedkyně Sněmovny Olgy Richterové nepodpoří.
Pokud bude jasná většina zákonodárců pro, měla by vláda vážně zvážit odstoupení od Mezinárodního trestního soudu (ICC). Uvedl to poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. Podporu pro tento postoj nachází jednak u ODS a také u opozičních hnutí ANO a SPD. Ve sněmovně už je prý připravené i usnesení v tomto smyslu. Téma chtějí řešit i senátoři. Vláda by následně musela notifikovat generálního tajemníka OSN. ICC vydal před týdnem zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua
Vláda plní své programové prohlášení na 93 procent. Řekl to u příležitosti tří let od nástupu do funkce premiér Petr Fiala (ODS). Za největší úspěchy označil například důchodovou reformu či tendr na dostavbu Dukovan. Sám od sebe na kritiku, kterou jeho vláda čelí, Fiala nereagoval. Na svůj kabinet je podle svých slov hrdý. Podle opozice jde o slovník jako před rokem 1989 a vláda v řadě oblastí selhala, například ve slibu nezvyšovat daně. Fiala na úvod řekl, proč přichází s bilancí nyní.
Snaha opozice odvolat z čela Poslanecké sněmovny její šéfku Markétu Pekarovou Adamovou má lehce vtipnou dohru. Předsedkyně TOP 09 zveřejnila text návrhu poslanců hnutí ANO, v němž ale zůstalo přehozeno její příjmení jako „Adamová Pekarová“. To vyčetla své rivalce Aleně Schillerové z hnutí ANO a označila to za úsměvné.
