Rozhovor Daniela Kaisera s rumunským politikem Georgem Simionem Rumunsko jako trenažér pro Francii, možná i pro vás (Echo 15/2025) osvěcuje nejdramatičtější hrozbu pro EU: její struktury budou právem vnímány veřejností v členských státech jako to, co jsme si zvykli nazývat deep state, či vhodněji v tomto případě (europe’s) deep establishment (podle řeckého ekonoma a politika Janise Varufakise).
Plán B je oficiální. Jordan Bardella, předseda francouzského Národní sdružení (RN), poprvé veřejně prohlásil, že je připraven kandidovat na prezidenta Francie v roce 2027, pokud by Marine Le Penová, dlouholetá vůdkyně strany, nemohla z jakéhokoli důvodu kandidovat. Bardella to řekl v rozhovoru pro deník Le Parisien, kde zdůraznil svou loajalitu vůči Le Penové, ale zároveň naznačil svou ambici převzít v případě potřeby její roli.
Marine Le Penová, hlavní tvář francouzské strany Národní shromáždění, byla odsouzena za zpronevěru. Té se měla dopustit tím, že z financí určených na provoz europoslanecké kanceláře v Bruselu platila i stranické aktivity ve Francii. Součástí trestu je okamžitý pětiletý zákaz kandidovat do veřejných funkcí. Jelikož Le Penová momentálně vede ve volebních průzkumech prezidentských voleb v roce 2027, mnozí to považují za nepřípustné zasahování soudců do politické soutěže. Zda tomu tak opravdu je, jaké má Le Penová možnosti rozsudek zvrátit a jaký to bude mít vliv na politický vývoj ve Francii, o tom debatovali Petr Drulák, Vít Hloušek a Matěj Široký.
Odsouzená pravicová politička Marine Le Penová se odvolala proti rozsudku, kdy jí soud mimo jiné na pět let zakázal ucházet se o volené funkce kvůli zpronevěře prostředků Evropského parlamentu. To by jí mohlo znemožnit prezidentskou kandidaturu. Napsala to agentura AFP s odvoláním na zdroj z justice, podle kterého se odvolalo také dalších 11 lidí odsouzených v případu i samotná politická strana Národní sdružení (RN).
Polovina z 24 osob, které byly na sklonku března odsouzeny za zpronevěru prostředků Evropského parlamentu ve prospěch strany Národní sdružení, se včetně kandidátky na prezidentku Marine Le Penové nyní proti rozsudku odvolalo, zjistila podle serveru Politico agentura AFP. Le Penová si vyslechla trest pětiletého zákazu ucházet se o veřejné funkce a čtyřleté odnětí svobody, které jí znemožňují ucházet se o post francouzské prezidentky ve volbách v roce 2027.
Echo i nadále věnuje pozornost evropskému trendu, v jehož rámci je pravicovým a obecně populistickým kandidátům znemožňováno účastnit se voleb. Rumunský Ústavní soud loni v prosinci zrušil první kolo prezidentského klání, jež překvapivě vyhrál exotický kandidát a suverenista Călin Georgescu. Argumentem pro soud byly nesrovnalosti v jeho volební kampani a kampaně na sociálních sítích údajně iniciované ze zahraničí, čímž se myslí Rusko. Letos v březnu byla Georgescovi zakázána účast i do budoucna. Na jeho místo tak nastupuje výrazně mladší a názorově ukotvenější George Simion, předseda Aliance pro unii Rumunů (AUR).
Na pařížském náměstí Vauban se v neděli odpoledne shromáždily tisíce příznivců Marine Le Penové, která byla v minulém týdnu odsouzena za zpronevěru veřejných prostředků. Soud jí uložil pětiletý zákaz výkonu veřejných funkcí s okamžitou platností. Le Penová verdikt napadla odvoláním, hovoří o „politickém procesu“ a tvrdí, že rozsudek ohrožuje samotné základy francouzské demokracie.
Marine Le Penové byla francouzským soudem zakázaná účast v prezidentských volbách a je nápadné, kolik lidí od Moskvy po New York má jasno v tom, co se tam stalo. Až by jim člověk, který případ dlouhodobě nesledoval, neumí francouzsky a o životě ve Francii toho zas tak moc neví, záviděl jejich vhled do situace. Tedy dokud nezjistí, že řada těch lidí taky případ dlouhodobě nesledovala, taky neumí francouzsky a taky o Francii moc neví. Je to do jisté míry přirozené. Když se někde válčí a umírají nevinní, taky si člověk přeje, aby to skončilo, aniž by věděl vše o kořenech dotyčného konfliktu.
Rumunsko jako kdyby bylo rozcvičkou na Francii. A Francie vzhledem ke své politické i civilizační síle pak může být rozcvičkou pro všechny ostatní země, kde se politická třída hrozí sílících populistů. To je možný výklad šokujícího rozsudku nad francouzskou nacionalistickou političkou Marine Le Penovou, výklad, pro který asi nikdy nespatříme důkazy, interní memorandum à la „soudkyně v Paříži se podívala, jak rumunský stát vyřadil z voleb jejich favorita, a rozhodla se k podobnému postupu“.
Šéfka francouzského Národního sdružení (RN) Marine Le Penová míní, že se jí soud záměrně snaží zabránit v kandidatuře na prezidentku v roce 2027. Podle agentury AFP také ve večerním televizním vystoupení komentovala dnešní zásadní rozhodnutí soudu, prohlásila, že je nevinná a že se odvolá. Informuje například Le Monde. Znepokojivé, zní z amerického ministerstva zahraničí k rozhodnutí francouzského soudu. Le Penová přitom v posledních průzkumech pro volby v roce 2027 jasně vede v potenciálním první kole s 37 procenty.
Rozsudek francouzského soudu nad Marine Le Penovou, který jí kromě trestu odnětí svobody na čtyři roky (z toho dva podmíněně) uložil i pětiletý zákaz ucházet se o veřejnou funkci, vyvolal v Česku silné reakce. Zatímco někteří politici rozsudek označili za varovný precedens ohrožující demokracii, jiní zdůraznili nutnost respektu k právnímu státu a rozhodnutím soudů. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš kritizoval zejména zákaz kandidatury.
Rozsudek nad šéfkou francouzského Národního sdružení Marine Le Penovou rozhořčil její politické spojence i Kreml. Ten uvedl, že „stále více evropských metropolí se vydává na cestu porušování demokratických norem“. Maďarský premiér Viktor Orbán sdílel na síti X větou „Je suis Marine“ (Já jsem Marine). Francouzský soud na pět let zakázal šéfce krajně pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penové ucházet se o volené veřejné funkce.
Francouzský soud dnes na pět let zakázal šéfce krajně pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penové ucházet se o volené veřejné funkce. Odsoudil ji také na čtyři roky do vězení, z toho dva podmíněně, napsala agentura Reuters. Soudkyně uvedla, že se nejednalo o administrativní chyby, ale skutečně o zpronevěru. Politička vinu odmítá, ze soudní síně podle agentury AFP odešla ještě před tím, než soud dočetl rozsudek.
Francouzský ústavní soud rozhodl, že politikovi může být zakázán výkon volené funkce okamžité poté, co je odsouzen za trestný čin. Verdikt se týká bývalého radního z francouzského zámořského departementu Mayotte, ale podle agentury Reuters může mít důsledky i pro kandidaturu pravicové političky Marine Le Penové v prezidentských volbách v roce 2027, pokud bude odsouzena v procesu, v němž se rozsudek očekává v pondělí. I když by se prezidentské volby ve Francii měly konat až za dva roky, podle průzkumů Le Penová nyní vede.
V Madridu se v sobotu sešli lídři frakce Evropského parlamentu Patrioti pro Evropu, mimo jiné maďarský premiér Viktor Orbán, šéfka francouzské strany Národní sdružení (RN) Marine Le Penová či místopředseda italské vlády Matteo Salvini. Z českých politiků byl mimo jiné přítomen předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Akci skupiny narušila polonahá aktivistka Femenu, která křičela „už ani jeden ústupek fašismu“, informoval španělská agentura Europa Press.
V Madridu se v pátek a sobotu setkají špičky unijní frakce Patrioti pro Evropu. Summit organizuje španělská strana Vox. Mezi účastníky budou maďarský premiér Viktor Orbán či francouzská politička Marine Le Penová, z Česka dorazí šéf hnutí ANO Andrej Babiš, dorazit má i šéf Motoristů Petr Macinka, europoslanec strany Filip Turek i europoslankyně Přísahy Nikola Bartůšek. Hlavním tématem setkání má být politická strategie frakce, jejíž je Vox součástí.
Francouzská vláda hodlá přijmout návrh rozpočtu na příští rok bez souhlasu parlamentu a vystavit se tak hlasování o nedůvěře jen dva měsíce po nástupu do úřadu, informují dnes s odvoláním na své zdroje francouzská média. Francouzský premiér Michel Barnier využije článek 49, který tento postup umožňuje. Podle deníku Le Monde pozice klíčových aktérů nasvědčují tomu, že vláda by mohla padnout.
Francouzská prokuratura navrhla pět let vězení a zákaz kandidovat do veřejných funkcí pro Marine Le Penovou v procesu týkajícím se výplat pro fiktivní asistenty poslanců europarlamentu. Informovala o tom agentura AFP. Trojnásobná prezidentská kandidátka, jejíž strana Národní sdružení (RN) v červencových francouzských parlamentních volbách posílila svůj vliv na domácí politiku, vinu odmítá a prohlásila, že se bude opět ucházet o prezidentský úřad.
Francouzská prokuratura dnes navrhla pět let vězení a zákaz kandidovat do veřejných funkcí pro šéfku pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penovou v procesu týkajícím se fiktivních asistentů poslanců europarlamentu. Informovala o tom agentura AFP. Trojnásobná prezidentská kandidátka, jejíž strana v červencových francouzských parlamentních volbách posílila svůj vliv na domácí politiku, vinu odmítá a prohlásila, že se bude opět ucházet o prezidentský úřad.
Červnové volby do Evropského parlamentu byly pro Národní sdružení jednoznačným úspěchem. Stejně tak první kolo voleb do francouzského parlamentu se této straně povedlo. Jistá část volebních průzkumů jí dávala dokonce malou šanci na parlamentní absolutní většinu. To se však nestalo. Ve druhém kole Národní sdružení obdrželo přes 10,1 milionu hlasů, což stačilo na 142 křesel. Byl to úspěch, nebo prohra? Má strana kam růst, nebo dosáhla svých limitů? Jaká bude její strategie pro prezidentské volby 2027? V hodnocení výsledků voleb se setkávám s dvěma přístupy.
Italská premiérka Giorgia Meloniová a europoslanci zvolení za její stranu Bratři Itálie do poslední chvíle zvažovali, jak se postavit k volbě šéfky Evropské komise. Důvodem bylo i to, že Meloniová byla vyřazena z jednání o obsazení nejvyšších unijních pozic. Nakonec podporu Ursule von der Leyenové nevyjádřili, což může mít vliv na jejich další fungování v EP.
V Evropském parlamentu se postupně rozdávají pozice, zatím ale bez účasti českých europoslanců, a především bez frakce Patrioti pro Evropu. Expremiér Andrej Babiš sice původně hovořil o tom, že nové uskupení má být klíčovou silou v europarlamentu, ostatním se ale zatím daří spojení evropských „nespokojenců“ vyblokovat. Ukázalo se to například při nezvolení Kláry Dostálové (ANO) místopředsedkyní EP. Babiš v reakci na to uvedl, že bojkot Patriotů je podle něj nedemokratický.
Francie má za sebou parlamentní volby. Očekávané vítězství Národního sdružení Marine Le Penové se tak úplně nedostavilo. Díky dohodě centristických macronovců, kandidujících v koalici Ensemble (Spolu), a levicové Nové lidové fronty o odstoupení kandidátů v 2. kole první na pásce skončila Nová lidová fronta s 180 poslanci z 577. Druzí macronovci mají 159 a Národní sdružení 142. Tradiční pravici, Republikánům, voliči přisoudili 39 mandátů. Nicméně na procenta skončilo první Národní sdružení s 37 %, Nová lidová fronta dostala 25,8 % a macronovci 24,5 %. O tom, co to pro zemi galského kohouta znamená a jakým problémům Francie čelí, debatují Michel Perottino a Andrea Sedláčková.
V éře „čitelné společnosti“, kdy jsme zahlceni daty, má snad každý jejich konzument svou oblíbenou korelaci. Nějaký vztah, fakt či faktoid, který na jednoduchých číslech vysvětluje mnohé. Anebo se zdá vysvětlovat – člověk se taky chce trochu bavit a zaujmout spolubesedníky. I když tedy ta čísla se skutečnou vypovídací hodnotou by měla mít přednost. Jedna z nejoblíbenějších korelací autora tohoto komentáře pochází z Francie a je tato: Čím je obec vzdálenější od nádraží, tím vyšší je pravděpodobnost, že v ní získá víc hlasů strana Marine Le Penové.
Británie a Francie, dva státy spojené společnou historií, táhnoucí se celá staletí. Věční rivalové, častí spojenci, neustále mezi sebou se poměřující. Vypadalo to, že i nyní se dohodli na pokusu, kdo víc překope svůj politický systém. Britský premiér Rishi Sunak náhle vyhlásil předčasné volby na 4. července. Chvíli nato ho následoval francouzský prezident Emmanuel Macron, když rovněž zavelel k urnám, a to 7. července. V obou zemích posílila levice, ale i populistická pravice. Nejdřív se podívejme do Spojeného království. Z 650 křesel v Dolní sněmovně získala Labouristická strana 411, jde o její druhé největší vítězství v dějinách.
Na počet hlasů pravicové Národní sdružení (RN) v právě proběhlých francouzských parlamentních volbách drtivě zvítězilo. Hnutí Marine Le Penové jich od občanů ve druhém kole voleb obdrželo přes 10 milionů, tedy o tři miliony více, než byl zisk v tomto ohledu druhé levicové koalice Nová lidová fronta (NFP). Přesto na počet křesel skončila před volbami favorizovaná RN až třetí. Může za to většinový volební systém i strategie jejích oponentů.
Divoké utváření nového Evropského parlamentu vrcholí začátkem tohoto týdne. V pondělí je totiž deadline pro vytvoření nových frakcí. Zatímco některé skupiny již mají své ustavující schůze za sebou, ty další do poslední chvíle sháněli partnery. Mezi nimi také aliance Patrioti pro Evropu v čele s Andrejem Babišem (ANO) a Viktorem Orbánem (Fidesz). Již o víkendu ale bylo jasné, že frakce splní podmínku sedmi státu pro svůj vznik, v pondělí se očekává ustavující schůze, včetně účasti Národního sdružení Marine Le Penové.
Nejvíce mandátů získala v předčasných parlamentních volbách ve Francii levicová Nová lidová fronta, která může počítat s nejméně 178 mandáty. Následuje aliance Spolu, která podporuje prezidenta Emmanuela Macrona, s nejméně 150 mandáty. Krajně pravicové Národní sdružení bude mít nejméně 125 poslanců. Nikdo nemá v Národním shromáždění většinu 289 poslanců. Ukazují to oficiální výsledky zveřejněné ministerstvem vnitra.
Ve Francii v neděli začalo hlasování ve druhém kole předčasných parlamentních voleb. Favoritem je opoziční Národní sdružení (RN), které zvítězilo v prvním kole. Poslední průzkumy nicméně naznačují, že se mu nepodaří získat většinu v Národním shromáždění, tedy dolní komoře parlamentu. Volební místnosti se otevřely v 8:00. Ještě v průběhu večera by měly být známy výsledky hlasování.
Marine Le Penová se pustila do kapitána francouzského národního týmu Kyliana Mbappého. Ten ve čtvrtek komentoval politickou situaci ve Francii s tím, že doufá, že ve druhém kole budou Francouzi volit jinak, než v kole prvním. Podle Le Penové už bylo dost tohoto moralizovaní a doporučování Francouzů, koho mají volit. Tehdy 30. června v předčasných volbách vyhrála strana Národní sdružení, jejíž nejvýraznější tváří je právě Le Penová. Druhé kolo francouzských parlamentních voleb se koná v neděli 7. června.
