Tag: Francie

Články k tagu

Fiala odletěl na summit. Silná ukrajinská armáda je podle něj nejlepší bezpečnostní zárukou

Nejlepší bezpečnostní zárukou do budoucna je silná ukrajinská armáda. Před odletem na dnešní jednání o Ukrajině v Paříži to řekl premiér Petr Fiala (ODS), podle kterého se na tom shoduje celá takzvaná koalice ochotných. Od setkání v Paříži si Fiala slibuje mimo jiné aktuální informace z jednání o příměří, která se vedou v Saúdské Arábii. Schůzku věnovanou možnostem zajištění míru a bezpečnosti na Ukrajině svolal do Paříže francouzský prezident Emmanuel Macron.

Fiala pojede do Paříže na summit o Ukrajině. Evropští lídři se budou radit se Zelenským

Summitu o Ukrajině, který na čtvrtek do Paříže svolal francouzský prezident Emmanuel Macron, se za Českou republiku zúčastní premiér Petr Fiala (ODS), informovala mluvčí vlády Lucie Michut Ješátková. Lídři některých zemí Evropské unie, Kanady a Británie budou i za účasti ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského projednávat svou pozici k Ukrajině a požadavkům týkajícím se mírového procesu.

Depardieu před soudem: „Baví mě se dotýkat žen, ale nejsem sexuální agresor z metra“

Francouzský herec Gérard Depardieu přiznal v úterý u soudu v Paříži nevhodné chování vůči ženám, ale popřel, že by se dopustil sexuálního násilí. Informovaly o tom agentury. Jedna z největších hvězd francouzské kinematografie posledních let čelí obvinění ze sexuálního napadení dvou žen při natáčení v roce 2021. "Nevím, proč mě baví dotýkat se žen, jejich pozadí, ňader... nejsem ale sexuální agresor, kterého potkáte v metru," uvedl v úterý před soudem 76letý herec.

Paříž hlasovala o dalším vytlačení aut z města. K referendu však přišla jen 4 % voličů

Obyvatelé Paříže se ve víkendovém referendu vyslovili pro zákaz vjezdu aut do dalších 500 ulic města. Pro rozšíření pěších zón podle oficiálních výsledků hlasovalo necelých 66 procent lidí, třetina byla proti. Referenda, které pořádalo město, se ale zúčastnily jen čtyři procenta z téměř 1,4 milionu registrovaných voličů. Dalších 500 ulic, kam budou mít auta zakázaný vjezd, zvýší celkový počet takzvaných "zelených plic" města na téměř 700 z celkem více než 6000 ulic.

FT: Německo, Británie a Francie pracují na plánu do deseti let nahradit USA v NATO

Tři evropské mocnosti a Skandinávci připravují plány, jak převzít větší odpovědnost za obranu kontinentu od USA, včetně možnosti řízeného ústupu Spojených států z aliance v průběhu příštích pěti až 10 letech. Uvedl to tento týden deník Financial Times. Spojené království, Francie, Německo a severské země patří mezi země zapojené do neformálních, ale strukturovaných diskusí, uvedl list s odkazem na čtyři evropské úředníky zapojené do rozhovorů.

Jeden z největších případů zneužívání dětí ve Francii: Lékař přiznal 299 obětí

Joel Le Scouarnec, dnes 74letý bývalý chirurg, který je považován za největšího sexuálního predátora v moderních dějinách Francie, se u soudu přiznal k sexuálnímu zneužití 299 pacientů. Hrůzná obvinění pokrývají období 25 let – od roku 1989 do roku 2014 – a zahrnují jak znásilnění, tak sexuální útoky na děti v nemocnicích po celé zemi. Informoval o tom server SkyNews. Le Scouarnec čelí celkem 300 skutkům – 111 případům znásilnění a 189 sexuálnímu napadení – v různých zdravotnických zařízeních,

USA odepřely vstup francouzskému vědci. Měl v telefonu zprávy, v nichž kritizoval Trumpa

Americké úřady na začátku března odepřely vstup do země jednomu z francouzských vědců, uvedl francouzský ministr pro výzkum Philippe Baptiste. Imigrační úředníci na letišti prohledali jeho mobilní telefon a našli v něm zprávy, ve kterých kritizoval administrativu prezidenta Donalda Trumpa. Vědec byl poté vyhoštěn. Píše o tom server deníku Le Monde. Zdroj z francouzské diplomacie AFP sdělil, že incident se stal 9. března.

Jak přežít jaderný útok. Francie připravuje manuál pro občany

Francie připravuje dvacetistránkový manuál pro své občany, který má pomoci v případě situací, jako je jaderný útok, přírodní katastrofa či jakýkoliv ozbrojený konflikt. Dokument je součástí širšího úsilí o přípravu na krizové situace a je určený pro širokou veřejnost. Příručka zahrnuje praktické rady ohledně toho, jak se chránit před radiací, jak se připravit na evakuaci a či chovat se při útoku i po něm. Tato iniciativa přichází v době zvýšeného napětí ve světě, kdy rostou obavy z potenciálních jaderných hrozeb.

„Bez nás by ve Francii mluvili německy.“ Bílý dům odmítl, že by Francii měl vracet Sochu svobody

Podle francouzského europoslance Raphaële Glucksmanna by Spojené státy měly Francii vrátit Sochu svobody, protože Trumpova administrativa se rozhodla místo svobody podporovat tyrany. Narážel na Trumpovo jednání ve válce na Ukrajině či probíhající americké deportace nelegálních migrantů. Na jeho návrh už reagovala mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová, která europoslanci na tiskové konferenci připomněla, že to byly Spojené státy, kdo Francii ve druhé světové válce osvobodil.

Vraťte nám Sochu svobody, vyzývá francouzský europoslanec. USA prý podporují tyrany

Levicový francouzský europoslance a syn známého filosofa Raphaël Glucksmann vyzval Spojené státy, aby navrátili Sochu svobody zpět do Francie. Tento ikonický monument, který je neodmyslitelně spjat s panoramatem New Yorku, byl původně darován Spojeným státům americkým v roce 1886 jako symbol přátelství mezi oběma národy a společných hodnot svobody a demokracie. Glucksmannův požadavek vyvolal na mezinárodní scéně bouřlivé reakce.

Postavy z rozpálené pece

Sotva ve Valdštejnské jízdárně skončila skvělá výstava Pařížská škola – École de Paris, nabízí se v Jízdárně Pražského hradu, tedy o pár stanic dvaadvacítky výše, její, dalo by se říci, dovětek. Malíř František Mertl se rovněž jako „Pařížané“ Jiří Kars, František Zdeněk Eberle a Otakar Kubín rozhodl pro Francii, vplynul do francouzského uměleckého světa a stal se českým Francouzem, tchèque Français.

Evropa je k rozšíření francouzského jaderného deštníku opatrná. Jak by vypadalo?

Tento týden prezident Emmanuel Macron navrhl rozšíření francouzského jaderného deštníku na evropské spojence v reakci na kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Ukrajině. Přestože Macron zdůraznil, že USA jsou stále spojencem Evropy, jejich krok vyvolávají nejistotu. Chce proto v následujících měsících zahájit vážnou debatu ohledně jaderného odstrašení v Evropě. Evropští politici včetně premiéra Petra Fialy jsou zatím v reakcích opatrní.

Svět je plný jaderných zbraní, přes 500 hlavic má i Evropa

Nejdříve jen šeptem, nyní i nahlas zaznívají obavy z velkého konfliktu, který by mohl přerůst až v jaderný. Také americký prezident Donald Trump minulý pátek v ostrém slovním střetu s ukrajinským protějškem v Bílém domě řekl, že Volodomyr Zelenskyj „si zahrává se třetí světovou válkou“. Po náznacích, že by USA mohly opustit NATO, Evropa tento týden zareagovala debatou na téma rozprostření ochranného francouzského „jaderného deštníku“.

Ukrajina poprvé nasadila do akce francouzské stíhačky Mirage 2000

Ukrajinské letectvo poprvé nasadilo francouzské stíhačky Mirage 2000, a to k obraně proti pátečnímu ruskému vzdušnému útoku, oznámily ukrajinské vzdušné síly. První francouzské stíhačky se na Ukrajinu dostaly na začátku února, informuje The Kyiv Independent. Rusko v noci podniklo rozsáhlý letecký útok, během něhož odpálilo 67 raket různých typů a nasadilo 194 dronů. Do obrany před tímto útokem byly nasazeny také stíhací letouny, včetně amerických F-16 a francouzských Mirage 2000.

Fiala vítá ochotu Francie. Debata o jaderném deštníku je však podle něj předčasná, říká

Debata o rozšíření francouzského jaderného deštníku o evropské partnery je předčasná, řekl premiér Petr Fiala (ODS) před odletem na mimořádný summit EU v Bruselu premiér Petr Fiala (ODS). Ochotu Francie nabídnout svůj jaderný potenciál vítá, před vytvářením autonomních systémů však podle něj musí být jasné, z jakých svých pozic by se stáhly Spojené státy. Zachování transatlantické vazby mezi USA a Evropou označil za nutnost.

Macron: Rozšíříme jaderný deštník na Evropu, ale o použití rozhodne Elysejský palác

Paříž otevře debatu o rozšíření francouzského jaderného deštníku na evropské partnery, řekl dnes v televizním projevu k národu francouzský prezident Emmanuel Macron. Dodal, že konečné rozhodnutí o použití jaderných zbraní zůstane pouze v rukou francouzské hlavy státu. Macron tak reagoval na zprávy amerických médií, podle kterých prezident Donald Trump v noci na úterý rozhodl o pozastavení vojenské pomoci Ukrajině, dokud ho Kyjev nepřesvědčí o své ochotě jednat o míru.

Británie se distancuje od Macronova navrhovaného příměří na Ukrajině

Velká Británie se distancovala od návrhu omezeného měsíčního příměří na Ukrajině. V pondělí o tom informoval list Financial Times, který ho označil jako návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Francouzský deník Le Figaro přitom po nedělním summitu v Londýně o Ukrajině a evropské bezpečnosti napsal, že příměří omezené na moře, vzdušný prostor a energetickou infrastrukturu Macron předložil společně s britským premiérem Keirem Starmerem.

Macron a Starmer navrhují měsíční omezené příměří mezi Ruskem a Ukrajinou

Francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer navrhují mezi Ukrajinou a Ruskem měsíční příměří, které by se vztahovalo na moře, vzdušný prostor a energetickou soustavu. V neděli večer po skončení summitu o Ukrajině v Londýně to napsal francouzský list Le Figaro. Toto měsíční omezené příměří by pak podle Macrona otevřelo cestu k další fázi klidu zbraní, kdy by na mírové ujednání dohlížely zahraniční jednotky.

Británie a Francie pracují na plánu příměří, jednat budou i s USA

Británie a Francie budou s Ukrajinou pracovat na plánu příměří, o němž poté budou jednat se Spojenými státy, řekl podle agentury AP britský premiér Keir Starmer v rozhovoru s BBC. Vyjádřil také přesvědčení, že americký prezident Donald Trump chce trvalý mír. Na adresu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který se v pátek s Trumpem v Bílém domě dostal do tvrdého střetu, podotkl, že neudělal nic špatného.

Francie muže čtrnáctkrát vyhostila, Alžírsko ho pokaždé odmítlo. Pak islamista zabíjel na ulici

Francouzský premiér François Bayrou pohrozil vypovězením skoro šest dekád trvajících dohod s Alžírskem, pokud tato severoafrická země nepřijme své občany vyhoštěné z Francie. Informoval o tom například web France24. Jde o reakci na sobotní útok v Mylhúzách, kterého se dopustil Alžířan. Tomu úřady několikrát nařídily opustit Francii, Alžírsko jej ale odmítlo přijmout. Vztahy mezi oběma státy se zhoršují od loňského července, kdy Francie uznala nárok Maroka na sporné území Západní Sahary.

Válka snad končí a najednou chce každý ukrajinské nerosty. Francie o těžbě jedná od října

Zatímco v pátek by měl ve Washingtonu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsat s Američany dohodu mj. o těžbě ukrajinských nerostů a fosilních surovin, a v rámci veřejného přetahovaní ohledně principů a obsahu projednávané dohody se do věci expost vložila Evropská unie s „výhodnější nabídkou“, se nejnověji ozvali také Francouzi. Ti podle ministra obrany Sébastiena Lecornua už od „října“ jednají s Ukrajinci o těžbě nerostů potřebných pro francouzský obranný průmysl.

WSJ: Francie a Británie plánují rozmístit na Ukrajině až 30 000 mírových sil

Paříž a Londýn zvažují možnost vyslání až 30 tisíc vojáků mírových sil na Ukrajinu, aby přispěly k ochraně a stabilizaci situace v zemi, píše americký deník The Wall Street Journal. Podle informací získaných z evropských politických kruhů, by tento krok měl být součástí širšího plánu na dosažení příměří mezi Ruskem a Ukrajinou. Francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer se současně chystají příští týden navštívit Washington, aby jednali o možnostech ukončení války na Ukrajině.

EU spěchá na balíček pomoci pro Ukrajinu, které dochází střelivo. Některé země se zdráhají

Dva klíčoví hráči blokují nový evropský balíček pomoci pro Ukrajinu. Podle deníku der Spiegel by se mělo jednat o Francii a Itálii, země jsou totiž velmi zadlužené a v jejich rozpočtech nezbývá prostor pro financování dalšího podpůrného balíčku. Francouzský prezident Emmanuel Macron pak do jednání o pomoci Ukrajině vnesl nové měřítko svoláním bezpečnostní schůzky v Paříži, kam pozval pouze zástupce vybraných zemí. Toto jeho počínání pak kritizovala například italská premiérka Giorgia Meloniová.

Česko se dočkalo. Na druhé kolo do Paříže zve Macron i Fialu

Francie ve středu uspořádá druhé jednání o Ukrajině a bezpečnosti v Evropě. S odvoláním na diplomatické zdroje o tom informovala agentura Reuters. Pondělní schůzku omezil francouzský prezident Emmanuel Macron pouze na několik evropských představitelů, nyní Paříž podle Reuters pozve i další spojence z Evropské unie a Severoatlantické aliance, mimo jiné i Českou republiku, pobaltské státy, skandinávské země nebo Kanadu.

„Česko žádný úkol z Paříže nedostalo. Máme zprávy od několika účastníků“

Pro Česko z jednání v Paříži k situaci na Ukrajině žádný konkrétní úkol nevyplynul, ani vyplývat nemohl. Pro Echo24 to uvedla mluvčí vlády Lucie Ješátková. Hlavním závěrem jednání některých evropských zemí v souvislosti se situací na Ukrajině, kterého se Česko nezúčastnilo, bylo zvýšení výdajů na obranu. Podle Ješátkové budou muset tyto případné vyšší výdaje zajistit členské státy, na úrovni EU pak lze teoreticky jednat o společné půjčce.

Paříž bez Česka jako plivnutí do tváře? „Podpora Ukrajiny se nepřelila do politického vlivu“

Summit v Paříži o Ukrajině bez české účasti vyvolal vlnu emocí. Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) v pondělí připustil, že se Česko marně snažilo premiéra Petra Fialu (ODS) do Francie dostat, oba později řekli, že se jedná o neformální schůzku, která žádné řešení nepřinese. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) například uvedl, že českou neúčast považuje za plivnutí do tváře. Europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) uvedla, že by se Česko mělo „přestat se vysmívat všemu evropskému“.

Setkání v Paříži skončilo: Evropané zůstávají rozděleni. Evropa je slabá, komentoval situaci Zelenskyj

Krizové setkání vybraných evropských lídrů v Paříži, jak se postavit tomu, že Spojené státy s Evropou ohledně řešení války na Ukrajině nepočítají, skončilo. Trvalo více než tři hodiny a ukázalo, že Evropa zůstává rozdělená, píše Le Figaro. Obranná schopnost Evropanů je "slabá", komentoval vývoj ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro televizi ARD. Jak uvedla ČTK, účastníci schůzky se shodli, že Evropa musí zvýšit své vojenské schopnosti i výdaje na obranu, což ale říká už dlouho dobu.

Lipavský: Babiš se nemusí rozčilovat, bezpečnost Evropy nestojí na jedné neformální schůzce

Evropská bezpečnost nestojí na jedné neformální schůzce. Řekl to pro Echo24 ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (nestr.) s tím, že je v úzkém kontaktu s představiteli států, které se jednání v Paříži o míru na Ukrajině účastní. Expremiér Andrej Babiš (ANO), který před tím pro Echo24 českou neúčast označil za vládní diplomatický neúspěch, se podle Lipavského nemusí rozčilovat.

Musíme revidovat Green Deal a vracet migranty, jednání v Paříži nic nezmění, říká Fiala

Neformální jednání větších unijních zemí, které na dnešní odpoledne do Paříže svolal francouzský prezident Emmanuel Macron, podle premiéra Petra Fialy (ODS) Evropě nepřidá na váze. Je podle něj třeba přistoupit k činům, revizi Green Dealu či omezení byrokracie, sdělila deníku Echo24 mluvčí kabinetu Lucie Ješátková. Ministryně obrany Jana Černochová pro Echo24 uvedla, že účastníci jednání české pozice dobře znají a jsou s českými představiteli v úzkém kontaktu.

Plesnivá munice nezabrala, vládu v zahraničí nikdo nebere vážně, říká k neúčasti v Paříži Babiš

Česká neúčast v Paříži je důkazem toho, že naše zahraniční politika je pro naše partnery a spojence naprosto bezvýznamná. Pro Echo24 to řekl bývalý premiér a lídr hnutí ANO Andrej Babiš. Česká muniční iniciativa podle něj nezabodovala, vláda Petra Fialy (ODS) navíc prý nezachytila změny spojené s nástupem Donalda Trumpa. Lídři některých evropských zemí budou ve Francii jednat o míru na Ukrajině v návaznosti na úterní plánované jednání USA s Ruskem bez evropské účasti.