Tag: inflace

Články k tagu

Toaletní papír zdražil o 23 procent. Lidé ho v e-shopech kupují po desítkách kusů

Toaletní papír na internetu podle analýzy portálu Heureka.cz v srpnu meziročně zdražil o 23 procent. Češi kupují větší balení, prodejům v současné době vévodí ta po 48 a 32 kusech. Podobný trend je patrný u dětských plen, u kterých proti loňskému srpnu v on-linech obchodech cena vzrostla o 16 procent, nejprodávanější jsou balení 170 kusů. Meziroční inflace v srpnu podle dat ČSÚ dosáhla 17,2 procenta. Ceny zboží ve srovnání s osmým měsícem loňského roku úhrnem vzrostly o 19,6 procenta.

Důchodci mají výrazně porazit inflaci. Penze vzroste víc než za minulé vlády

Průměrný starobní důchod by se měl od ledna 2023 zvýšit o 852 korun. Návrh nařízení o valorizaci penzí zveřejnila vláda na svém webu. Od ledna se navýší i zásluhový díl o 500 korun za vychované dítě. Tento bonus dostane ten z rodičů, který hlavně o potomka pečoval. V Česku to budou většinou ženy. S tímto výchovným by se v lednu měl průměrný starobní důchod podle ministerstva práce dostat na 19.500 korun. Díky všem letošním valorizacím naroste penze za jediný rok penze naroste o 3222 korun.

Protrhává se přehrada

Rozhovor s Václavem Klausem vznikal v pátek, souběžně s jednáním evropských ministrů hospodářství, kteří se na popud českého ministra Jozefa Síkely v Bruselu dohadovali, jak krotit ceny energií. Podle bývalého prezidenta jsou to podružné technikálie, které se vyhýbají podstatě problému: přeregulovanosti energetického trhu, zelené a klimatické politice. Ve zlomové době, jako je tato, lze dělat radikálnější věci. Jaké a jak?

Inflace v EU vylétla na 10 procent. V Česku je nad 17 procenty, pátá nejvyšší

Míra inflace v Evropské unii v srpnu vystoupila na rekordních 10,1 procenta, zatímco v červenci činila 9,8 procenta. Ve své konečné zprávě to v pátek oznámil statistický úřad Eurostat. V České republice míra inflace o dvě desetiny procentního bodu klesla, s hodnotou 17,1 procenta je ale pátá nejvyšší v unii. V eurozóně inflace vystoupila na 9,1 procenta z červencových 8,9 procenta, potvrdil Eurostat svůj předběžný údaj zveřejněný před dvěma týdny.

Ceny vzrostly o 17,2 procenta. Růst inflace mírně zpomalil

Spotřebitelské ceny v Česku v srpnu meziročně stouply o 17,2 procenta, zatímco v červenci činila meziroční inflace 17,5 procenta. Tempo růstu tak zpomalilo po 13 měsících. Zmírnil zejména růst cen pohonných hmot, naopak zdražování potravin mírně zrychlilo. Vliv mělo i dražší bydlení. Meziměsíčně se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,4 procenta, což je nejmírnější meziměsíční nárůst v letošním roce. Údaje v pondělí zveřejnil ČSÚ. Analytici odhadovali srpnovou meziroční inflaci blízko červencových 17,5 procenta.

Velkorysá podpora v Británii. Premiérka Trussová slíbila dvouletý strop na ceny energií

Britská premiérka Liz Trussová slíbila zastropovat od 1. října na dva roky ceny energií pro domácnosti, aby jim pomohla vyrovnat se s prudkým růstem cen energií. Nejméně na půl roku slíbila podporu i firmám, oznámila to v projevu v Dolní sněmovně. Vláda zruší dosavadní zákaz frakování, což je technika těžby plynu a ropy z břidlicových hornin, a schválí další těžbu ropy v Severním moři, informovala agentura Reuters a stanice BBC.

Lidé nyní kvůli inflaci zchudli nejvíce v historii samostatného Česka

Rusko by mohlo zastavit dodávky ropy do zahraničí v situaci, kdy chce skupina vyspělých zemí G7 zavést u ruské ropy cenový strop, uvedl ruský prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov. Mluvčí Kremlu také prohlásil, že příčinou přerušení dodávek plynu potrubím Nord Stream 1 do Evropy jsou západní sankce. K přerušení dodávek ropy a ropných produktů do zahraničí by Rusko mohlo přikročit coby k „odvetnému opatření“, reagoval dnes podle agentury TASS Peskov

Reálná mzda v Česku poklesla téměř o 10 %. Klesá už tři čtvrtletí

Reálná mzda po zahrnutí inflace v Česku klesá už tři čtvrtletí po sobě. V letošním druhém čtvrtletí se snížila meziročně o 9,8 procenta. Průměrná mzda stoupla proti stejnému období předchozího roku o 4,4 procenta na 40.086 korun. V hrubém tak zaměstnanci dostávali v průměru o 1696 korun více než před rokem. Vyplývá to z informací, které dnes na webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ekonomové podobný pokles reálné mzdy předpokládali.

Zastropování cen potravin? Jenom marketing, reagují obchodní řetězce

Do Česka se rozšířila myšlenka, kterou v srpnu překvapil francouzský řetězec Carrefour. Tedy zmrazení ceny některých produktů, které tak mají ulevit v době vysoké inflace peněženkám zákazníků. Internetový obchod s jídlem Rohlík.cz oznámil, že u několika základních potravin bude v příštích měsících určitým způsobem garantovat stejnou cenu. Obchodní řetězce oslovené deníkem Echo24 zmrazení cen potravin nechystají. Jde podle nich jen o marketingové heslo, které skrývá běžnou praxi.

Plzeňský Prazdroj zdraží pivo. Češi si připlatí v obchodech i hospodách

Plzeňský Prazdroj, největší český pivovar, zdražuje od 1. října většinu produktů zhruba o osm procent, v průměru o 1,70 korun na půllitru. Změny se týkají balených i čepovaných piv. Informace přišla od hostinských a obchodních řetězců a potvrdil ji mluvčí Prazdroje Zdeněk Kovář. Podle něj jsou důvodem zdražení piva především prudce rostoucí náklady na energie i obaly v posledních měsících.

Vláda pod palbou kritiky. Přitápí inflaci, rozdává plošně a dělá to, za co kritizovala Babiše

Vláda se chlubí tím, že patří v krizové pomoci mezi ty nejštědřejší v Evropě. Jenže podle některých odborníků, ale i zástupců krajů je to pomoc nepříliš funkční. Zatímco vládní strany dříve z opozice tvrdě kritizovaly plošné příspěvky, nyní s nimi sami nešetří, zvyšují platy státním zaměstnancům či posílají pětitisícové částky domácnostem. Pomoc je tak podle kritiků značně neefektivní, navíc podle některých kvůli tomu často i zbytečně drahá. A žádají proto razantní politická rozhodnutí.

Češi utrácí za zboží, než stihne zdražit. Pak hrozí další ochlazení, varuje analytik

České domácnosti zatím ještě zboží nakupují, protože často spěchají, než stihne zdražit. Může se ale stát, že v následujících měsících po dalším růstu cen dojde k náhlému ochlazení zájmu lidí o utrácení a spotřebitelské úvěry. Pro Echo24 to řekl analytik České spořitelny Michal Skořepa. Prudký růst cen energií vytváří podle Skořepy jednoznačně čím dál větší tlak na rozpočty českých domácností.

Umění mlčet

Způsob, jakým se v USA přijímají zákony, by náš Ústavní soud shledal protiústavním. Zapomeňte na nějaké přílepky, velké zákony jsou zpravidla přímo koncipovány tak, aby nikdo nemohl pořádně vědět, co v nich je. Tomu poslednímu dal Bílý dům název „zákon na zmírnění inflace“ a podle analýzy jednoho nezávislého institutu zákon v prvních dvou letech inflaci nesníží vůbec a pak možná, ale nikoli statisticky významně (to proto, že dalším pravidlem je, že některé položky zákona, hlavně ty méně populární, vstupují v platnost až později). Tento nový zákon například řeší dohromady novou daň pro firmy, přijetí desítek tisíc nových zaměstnanců daňové správy, nákup léčiv a investice do energetiky – to jen namátkou.

Inflace nás citelně zasáhne i příští rok. Výrazně se mohou navýšit výdaje lidem, firmám i státu

Inflace za letošní rok už v prognózách překročila 16 % a může pokračovat i výš. A na firmy, domácnosti i samotný stát může nepříjemně dopadnout i v příštím roce a to tam, kde to lidé zatím moc nečekají. Za tím stojí takzvané inflační doložky, které umožňují zvyšovat nejen nájemné na základě loňského průměru inflace. Například na domácnosti tak v příšítm roce může čekat nepříjemný „skok“, který zvýší nájmy o tisíce. V případě státu se pak hraje i o miliardy. Inflační doložka se totiž týká například i církevních restitucí.

Vláda ustoupila odborům, nůžky mezi veřejným a soukromým sektorem se budou dále rozevírat

Vláda ustoupila tlaku odborů a rozhodla se od září přidat desítkám tisíc státních zaměstnanců navíc 10 procent. Celkově se tak zvednou platy zhruba 360 tisícům lidí. Někteří odborníci dlouhodobě varují před tím, že tak vláda sama přitápí pod kotlem inflace, která už i bez tohoto rozhodnutí míří v letošním roce k průměru přes 16 %. Odborový předák a prezidentský kandidát Josef Středula to označil za „těžký kompromis“.

Zvýšení platů ve státní službě popožene inflaci, ČNB s tím nepočítala

Vláda se v úterý dohodla na navýšení platů jak zaměstnanců veřejného sektoru, tak ale i těch ve státní službě. Celkem jde o zhruba 365 tisíc lidí. Po jednání to řekl šéf vládních lidovců a ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Na zvýšení bude do konce roku z rozpočtu potřeba 1,1 miliardy korun. Dohoda na růstu výdělků zaměstnanců státu a veřejných služeb pro příští rok se nenašla. Podle ekonoma Lukáše Kovandy vytvoří tento krok nečekaně silný inflační tlak.

Večírek skončil. Nájmy dál vytrvale zdražují a jen tak se nezastaví

Ceny nájmů letí stále nahoru a tlačí je k tomu celá řada faktorů. Enormní zdražení hypoték, které pro řadu lidí znamenalo zapomenout na vlastní bydlení, návrat turistů i studentů do měst po pandemii covidu či poptávce válečných uprchlíků z Ukrajiny stojí dohromady s vysokou inflací a růstem cen energií za mixem, který zvrátil trend z posledních let.

Nechá vláda občany padnout? Fialovy sliby mají zásadní trhliny

Slib premiéra Petra Fialy (ODS), že vláda „nenechá občany padnout“ a využije příspěvku na bydlení k pomoci všem s nadměrně vysokými náklady na bydlení, se zdá být dalším dílkem ze zmatečné vládní komunikace. Lidé za bydlení nebudou platit více než 30 procent svých příjmů, v Praze 35 procent, a to včetně všech poplatků například za vodu nebo energii, řekl Fiala.

Zaměstnanci ČNB dostanou o 20 % víc, zbytek Čechů rekordně zchudne

Česká národní banka v pátek zveřejnila zápis z měnověpolitického jednání své bankovní rady, které se uskutečnilo předminulý týden. Podle očekávání z něj plyne, že pro růst základní úrokové sazby, a to z úrovně sedmi na osm procent, zvedli ruku viceguvernér Marek Mora a radní Tomáš Holub. Oba ale nabízeli kompromis. Byli ochotni přistoupit na zvýšení v menším rozsahu než o jeden procentní bod. I tento kompromis ale zbylá pětice radních, včetně guvernéra Aleše Michla, odmítla.

„Zdlouhavá krize povede k zoufalství“. Britská ekonomika padá do recese

Bank of England minulý týden varovala, že ekonomika Spojeného království vstoupí ve čtvrtém čtvrtletí do nejdelší recese od dob globální finanční krize v roce 2008. To povede k poklesu HDP o 2,1 %. Šéf makroanalýzy Saxo Bank Christopher Dembik uveřejnil v pondělí analýzu, podle které Británie „stále více vypadá jako rozvojová země“. Jediné, co ji prý odlišuje, je fakt, že britská měna - libra - drží pevně. Velká Británie čelí historické krizi. Rapidně rostou životní náklady a s tím zároveň prudce klesá životní úroveň.

Máslo, eidam, mouka... Jaké potraviny nyní nejvíce zatěžují peněženky

Ze základních potravin si Češi od začátku roku zhruba do poloviny července podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) nejvíce připlatili za máslo. Za kilogram zaplatili o 34,6 koruny více, tedy 249,5 korun, v meziročním srovnání zdražil kilogram másla o 62,5 koruny. Po másle peněženky nejvíce zatížila cena sýru eidamská cihla, zákazníci za ni v půli červenci proti lednu vydali zhruba o 25 korun více, konkrétně 208,2 koruny za kilogram. V porovnání s loňskem zdražila o 44,9 koruny.

Inflace dosáhla 17,5 %. Mírně zpomalila, jde o nejmenší nárůst od února

Spotřebitelské ceny v červenci pokračovaly v meziročním růstu. Ten dosáhl hranice 17,5 procenta oproti červnovým 17,2 procenta, meziměsíční přírůstek je 1,3 procenta. Jde o nejnižší růst od února. Ceny rostly již 13. měsíc v řadě, nejvíce se zdražily energie a potraviny. Míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen ke stejnému měsíci předchozího roku vyjadřuje procentní změnu cenové hladiny ve vykazovaném měsíci daného roku proti stejnému měsíci předchozího roku.

Země, kde se nejrychleji chudne

Mezinárodní měnový fond přinesl žebříček, v kterých zemích o kolik drahé energie zvedly životní náklady. Vévodí mu s velkým náskokem Estonsko. Hned za ním následuje Česká republika. Naší úrovni se přibližuje ještě Nizozemsko a Velká Británie. Pak s velkým odstupem další země. Ten žebříček není překvapivý. Kopíruje to, že jsme zemí se čtvrtou nejvyšší inflací v celé Evropské unii. V dohledné době se můžeme dostat na pozici země s úplně největším zdražováním. Před námi na prvních třech místech už jsou jen Estonsko, Litva a Lotyšsko.

ČNB rezignovala na krocení inflace. Příjmy lidí bude požírat i příští rok a 2x rychleji

Česká národní banka po svém prvním zasedání v novém složení přiznala, že příští rok se bude zdražovat dvakrát rychleji, než čekala. Původní odhad ČNB očekával růst spotřebitelských cen pro příští rok o 4,1 procenta, v nově zveřejněné prognóze ale vzrostl na 9,5 procenta. Letos inflace podle nového odhadu vystoupá na průměrných 16,5 procenta. Pro příjmy lidí by to znamenalo v tomto a příštím roce propad životní úrovně o 26 procent. Bankovní rada přitom dnes nijak nezasáhla a nechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech.

Proč se v Praze zdražuje méně než jinde

Po několika měsících, kdy navzdory největšímu zdražování v historii České republiky lidé nakupovali ve stylu „utrať, co můžeš, zítra už to bude dražší“, přichází v posledních týdnech obrat. Pod tíhou dramaticky rostoucích účtů za základní služby a zboží, jako je elektřina, plyn, benzin nebo potraviny, lidé omezují útraty. V květnu, za který jsou poslední dostupná data, už lidé nakoupili o 6,9 procenta méně zboží a služeb než v předchozím roce.

Ušetřeme a zvyšme daně, lidé to pochopí

Prudké zdražování a jedna z nejvyšších inflací v EU se dotýkají všech bez rozdílu. Zastavení růstu cen se jeví jako priorita, nesmí se však zapomínat na to, že problém z podstatné části způsobila rozhazovačná politika vlády Andreje Babiše. Každoroční deficit rozpočtu je obrovský a dnešní politické reprezentaci už nezbývá než navzdory krizi sáhnout k velmi nepopulárním krokům.

Daň z mimořádných zisků – fatální chyba ODS

Po osmi měsících vládnutí je stále zřejmější, že Fialův kabinet rezignoval na slibované zásadní osekání rozpočtových výdajů a na hledání úspor. Sází na to, že podstatnou část dluhu za něj splatí občané vysokou inflací a znehodnocením měny. A není to sázka nerealistická. Otázkou tak je, proč jde kabinet do zbytečného rizika a hodlá najet na vlnu orbánovského populismu zavedením daně z mimořádného zisku. Problém schodkových veřejných financí totiž tato daň nevyřeší, to jej mnohem spíše vyřeší právě vysoká inflace.

„Střední třídě nepomáhejme, nepotřebuje to. Musí přijít nepopulární kroky“

Prudké zdražování a vysoká inflace trápí velkou část světa. V rámci EU jsme mezi zeměmi, kde ceny rostou nejrychleji, což je dáno tím, že inflace je u nás z velké části domácího původu. Tedy způsobená bezhlavým rozdáváním a navyšováním mandatorních výdajů za vlády Andreje Babiše. Současná vládní reprezentace tak nyní stojí před tím, jak srazit obrovský deficit a stát dále nezadlužovat.

Lidé omezují své nákupy. Připravují se na recesi i další zdražování

Zatímco Češi se před vidinou dalšího zdražování pouštěli do dalších a dalších nákupů, tak v současné době už jejich útraty v obchodech klesají. Důvodem jsou stále rostoucí ceny potravin a dalšího zboží. Lidé tak přestávají utrácet své peníze v předtuše dalšího masivního zdražování. Dokládají to jak klesající čísla maloobchodních tržeb za květen, tak nelichotivá čísla hrubého domácího produktu za druhé čtvrtletí. Analytici totiž v dalších kvartálech očekávají přesun do recese.

Míříme do recese. Lidé přestávají nakupovat kvůli vysoké inflaci

Česká ekonomika v letošním druhém čtvrtletí meziročně stoupla o 3,6 procenta a proti předchozímu čtvrtletí se hrubý domácí produkt (HDP) zvýšil o 0,2 procenta. Přesto se jedná o zpomalené oproti prvnímu čtvrtletí. Očekává se, že ve třetím a čtvrtém čtvrtletí dojde k mírné recesi. Záležet bude zejména na dalším vývoji kolem dodávek ropy a plynu. V meziročním srovnání k růstu HDP pomohly podle statistiků výdaje na konečnou spotřebu a tvorba hrubého kapitálu, naopak negativní vliv na něj nadále měla zahraniční poptávka