Tag: inflace

Články k tagu

Drahé sváteční pokrmy. Mouka, máslo či maso dál zdražují a táhnou inflaci

Poté, co Český statistický úřad „zakouzlil“ s říjnovou inflací, se jejím tahounem staly zejména potraviny. Mezi nimi prudce zdražily opět i primárně důležité ingredience nejen pro pečení, ale i další přípravu svátečních pokrmů. Restaurace už dopředu hlásily enormní nárůst cen u svatomartinských menu, mezi pionýry ve zdražování však patří například i kuřata. A také základní potraviny jako mouka, máslo či vejce. Například cukr meziročně „vystřelil“ o 105 %.

Zdražuje se víc, než stát přiznává

Řecko si svého času výrazně pomohlo ke statusu vysoce nedůvěryhodné země tím, že si vylepšovalo oficiální data o státních dluzích. Prostě se do nich některé výdaje nezařadily. Všichni tak nějak tušili, že realita je jiná. Dokonce přesně věděli, v čem. Do oficiálních statistik se ale vykázala vylepšená data. K něčemu podobnému včera sáhl Český statistický úřad, když oznamoval ostře sledované výsledky inflace za říjen. Všichni s napětím očekávali, kam vystoupá ze zářijových 18,2 procenta. Samotná centrální banka očekává, že do konce roku se zdražování může zrychlit až ke 20 procentům.

Inflace brzdí. Bohužel jen opticky

V českém ekonomickém světě byl tento týden o spotřebitelské inflaci. Koneckonců spotřebitelská inflace je tím, co pálí lidi z oblasti ekonomiky nejvíc. A tak se na nová čísla čekalo celkem s napětím. Existovaly a existují v zásadě dvě teorie. Podle jedné se inflace už zlomila. Vrcholila kolem osmnácti procent a nyní už bude soustavně klesat. Podle druhé teorie inflace naopak ještě hned tak klesat nebude. Bude se dál buď potácet kolem osmnácti procent, anebo dokonce ještě mírně vzroste nad procent dvacet. Čísla za říjen měla rozhodnout.

Statistici „uměle“ snížili inflaci, stát ušetří stovky milionů. Běžná metodika, říká úřad

Český statistický úřad snížil inflaci na úroveň 15,1 a státní kasa díky tomu ušetří stovky milionů, které by jinak vyplatila lidem, kteří si nakoupili takzvané protiinflační dluhopisy. Na snížení inflace mělo podle ČSÚ největší vliv promítnutí úsporného tarifu do cen elektřiny a nulový poplatek za podporované zdroje energie. Říjnový pokles tempa inflace v Česku znamenal mezi evropskými státy posun z desátého na 15. místo nejvyšších inflací. Mluvčí ČSÚ Jan Cieslar pro Echo24 řekl, že zvolená metodika výpočtu inflace je zcela v souladu s právním výkladem i evropským statistickým kodexem.

Inflace v Česku zpomalila na 15,1 %. Ceny meziměsíčně klesly o 1,4 %

Spotřebitelské ceny v Česku v říjnu meziročně stouply o 15,1 procenta. Tempo inflace výrazně zpomalilo, v září byly ceny meziročně vyšší o 18 procent. Analytici očekávali zpomalení jen o desetiny procentního bodu. Meziměsíčně ceny klesly o 1,4 procenta. Vývoj ovlivnilo zejména promítnutí úsporného tarifu a odpuštění poplatku za podporované zdroje energie pro ceny elektřiny, uvedl Český statistický úřad.

Jen to nejlevnější jídlo a oděvy. Víc si čtvrtina Čechů nemůže dovolit, ukázal průzkum

Podíl domácností, kterým měsíční rozpočet vystačí jen na nejlevnější jídlo a oděvy, stoupl z loňských 18 procent na letošních 26 procent. Vyplývá to z říjnového průzkumu, který pro správce pohledávek KRUK zpracovala mezi tisícovkou respondentů agentura STEM/MARK. Naopak téměř dvě třetiny českých domácností (63 procent) podle průzkumu hospodaří s relativním dostatkem peněz na pokrytí základních potřeb i závažnějších výdajů, navíc ještě zvládají spořit.

ČNB zhoršila odhad vývoje české ekonomiky. Inflace vystoupá na průměrných 15,8 procenta

Česká národní banka (ČNB) ve čtvrtek zhoršila odhad vývoje ekonomiky pro letošní i příští rok. Letos čeká růst hrubého domácího produktu (HDP) o 2,2 procenta a příští rok pokles o 0,7 procenta. V předchozí srpnové prognóze banka letos počítala s růstem o 2,3 procenta a příští rok o 1,1 procenta. Na tiskové konferenci po čtvrtečním jednání bankovní rady o tom informoval guvernér ČNB Aleš Michl. Loni ekonomika stoupla o 3,3 procenta.

Inflace v Německu nadále zrychluje, v říjnu stoupla na 10,4 procenta

Meziroční růst spotřebitelských cen v Německu v říjnu zrychlil na 10,4 procenta ze zářijových deseti procent. Vyplývá to z předběžných údajů, které v pátek zveřejnil spolkový statistický úřad. Za vysokou inflací stojí zejména ceny energie, které v říjnu meziročně stouply o 43 procent. Výrazně zdražují také potraviny, jejichž ceny se meziročně zvýšily o 20,3 procenta.

Inflace vládě pomůže stabilizovat veřejné finance. Drastické škrty ani vyšší daně nebudou třeba

Renomovaná a světově významná agentura Fitch Česku v pátek večer potvrdila svůj dosavadní rating AA-. Výhled ale ponechává negativní. Negativní výhled uplatňuje od svého posledního, květnového posudku. Vývoj zadlužení vidí Fitch pesimističtěji (cca 45 procent hrubého domácího už v roce 2023) než jiná vlivná agentura, Standard & Poor’s (poblíž 40 procent hrubého domácího produktu až do roku 2025), která své ratingové hodnocení ČR zveřejnila předminulý týden. I podle Fitche ale zadlužení ČR zůstane nižší, než je průměr srovnatelně hodnocených zemí.

Bude to ošklivé a dlouhé. Doslova se opakují 30. léta, říká o krizi ekonom Roubini

Ekonom Nouriel Roubini je známý díky svým prognózám jako „věštec krizí“ a nyní tvrdí, že stále nevidí na obzoru žádné ekonomické dobré zprávy. Ve skutečnosti bude ještě mnohem hůř, říká autor nové knihy MegaThreats. (MegaHrozby: Deset nebezpečných trendů, které ohrožují naši budoucnost, a jak je přežít). Je přesvědčen, že v důsledku série šoků, z nichž některé se stále ještě odehrávají, čeká svět silný pokles, než se státům uleví od inflace.

Renesance hotovosti

Vzpomínáte, jak jsme říkali, že u nás bude inflace na vrcholu nejspíš o něco dříve než v západní Evropě? Užuž to možná vypadalo, že inflace i na Západě se pomalu blíží vrcholu, ale kdepak. Inflace být u vrcholu nemůže ani omylem, když přišla z Německa čísla, jaká přišla. Výrobní ceny v Německu se v září meziročně zvýšily, stejně jako v srpnu, o rekordních 45,8 procenta. Nejvíce se na tom podepsaly ceny energií, které zdražily meziročně o 132,2 procenta. Pozitivní na tom najdeme snad jen to, že meziměsíční růst díky poklesu cen komodit trochu zpomalil.

Pořád ještě jsme to dítě v cukrárně

V jaké fázi hospodářského cyklu je česká ekonomika, to je otázka, na niž slýcháme dvě základní odpovědi. Jedni tvrdí, že vinou násobně zvýšených cen za energie nás do čtvrt či půl roku čeká masivní vlna krachů a následně rekordní nezaměstnanost. Jiní (vláda a s ní tzv. progresivisté) připomínají, že vláda slíbila nenechat padnout ani jednu domácnost, že vzhledem k Putinově válce se toho moc dramatického neděje. Miroslav Singer je ekonom s více než třicetiletou zkušeností z české ekonomiky i z centrální banky. Dnes pracuje jako hlavní ekonom Generali pro středovýchodní Evropu.

Míra inflace v EU zdolala v září další rekord, dosáhla 10,9 procenta

Míra inflace v Evropské unii v září překonala další rekord, ze srpnových 10,1 procenta se dostala na 10,9 procenta. Oznámil to ve středu statistický úřad Eurostat. V České republice tempo meziročního růstu cen zrychlilo o sedm desetin procentního bodu a s hodnotou 17,8 procenta je míra inflace pátá nejvyšší v unii. Nejvyšší inflaci mají pobaltské státy a po nich Maďarsko. Eurostat zároveň zpřesnil na 9,9 procenta zářijovou hodnotu inflace v eurozóně, kterou v předběžné zprávě před zhruba dvěma týdny odhadl na deset procent.

Maďarská lekce pro Petra Fialu

Bez větší pozornosti českého i evropského publika se právě v Maďarsku rozjíždí velká měnová krize. Jak se v Evropě těžko hledají dvě země, které by byly v tolika ohledech odlišnější než Velká Británie a Maďarsko, teď mají jedno společné. Plány tamních politiků postavené na nekontrolovaném růstu státních dluhů si investoři vyhodnotili jako tak velké riziko, že poslali ke dnu britskou libru a forint. A poslali je ke dnu tak rychle, že se tamní centrální banky musely pustit do mimořádných záchranných operací, aby pády měn aspoň zmírnily.

Maďaři se snaží zastavit pád forintu. Orbán chce srazit inflaci

Maďarský premiér Viktor Orbán požádal guvernéra maďarské centrální banky a svého ministra financí, aby do konce letošního roku zmenšili míru inflace alespoň o polovinu. Centrální banka proti ní zasahovala už v uplynulých dnech a další kroky udělala v pátek, zřejmě se jí prozatím podařilo zastavit propad forintu. Maďarsko se potýká s inflací přes 20 procent, centrální banka v reakci na inflaci a na oslabení forintu přijímala drastická opatření.

Spirála zdražování se naplno roztáčí. O kolik porostou platy?

Kdo si pochvaloval, že zdražování v srpnu mírně zbrzdilo své zdivočelé tempo, kdy ceny stoupaly oproti předchozímu roku „jen“ o 17,2 procenta místo červencových 17,8 procenta, může svůj předčasný optimismus zase utlumit. Podle aktuálních dat, která včera zveřejnil Český statistický úřad, se v září zdražovalo o 18 procent. To je velmi prudký růst cen. Stoupá pravděpodobnost toho, že do konce roku překoná zdražování laťku 20 procent. Převedeno do reálného života to znamená, že za to, za co jste loni zaplatili 100 korun, dáte teď 120 korun.

Lukašenko „vyzrál“ na inflaci: zakázal zvyšování cen

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko vyhlásil bizarní opatření v boji s inflací. V zemi jednoduše zakázal zvyšování spotřebitelských cen. Zákaz zavedl hned od čtvrtka, aby třeba během víkendu nestihli obchodníci ještě ceny uměle zvýšit. O kompenzacích za ztráty, které tímto opatřením obchodníkům vzniknou, ale nemluvil a zároveň varoval obchody, které by chtěly pod ekonomickým tlakem skončit, že by je čekal trest.

Inflace a drahé energie drtí firmy. Každá třetí bude propouštět

Energetická krize, inflace nebo nedostupné a zdražující suroviny sužují české firmy. Podle výrazné většiny z nich v zásadě znemožňují podnikání a ženou společnosti k propouštění zaměstnanců. Podle průzkumu agentury IPSOS 25 procent zaměstnavatelů už propouštět musela a každý třetí se k tomu ještě chystá. Firmy žádají snížení DPH, přímou podporu i snížení dopadu Green Dealu, zaměstnanci si situaci chtějí vylepšit alespoň žádostí o vyšší mzdu.

Inflace v eurozóně byla opět rekordní, vzrostla na deset procent

Míra inflace v eurozóně v září stejně jako v předchozích měsících zdolala další rekord. Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v zemích používajících společnou měnu poprvé od jejího zavedení dosáhlo deseti procent. V rychlém odhadu to uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Hlavní příčinou zrychlující inflace je stále zejména prudké zdražování energií.

Vládní strany ustály volby

Byly to volby v nejtěžším momentu v historii České republiky. Dost pravděpodobně i v nejtěžším momentu svobodné éry po roce 1989. V době, kdy země zažívá největší historický propad životní úrovně, která se za tento rok mnohým sníží víc než o pětinu. V době, kdy jsme poprvé v historii přišli o cenovou stabilitu a inflace šplhá ke dvaceti procentům. V době, kdy jsou ceny elektřiny a plynu tak zdivočelé, že se lidé obávají, jak vysoké budou mít účty.

„Cukroví je velký otazník.“ Ceny pečiva a cukru vystřelily vzhůru, výrobci volají po pomoci vlády

Ve všeobecném zdražování vystupují v posledních týdnech především stoupající ceny mouky, pečiva a také cukru. Neukazuje se to jen v číslech Českého statistického úřadu (ČSÚ), ale také už na cenovkách v obchodech. Pekaře a cukráře k tomu tlačí zdražení surovin i energií, za které platí v porovnání s loňskem o 350 až 400 procent více. Ve většině případů se na ně ovšem nevztahuje vládní zastropování.

Každý druhý Čech teď kupuje levnější zboží. Většina vnímá pokles životní úrovně

Pokles své životní úrovně vnímá sedm lidí z deseti. Každý druhý Čech začal kupovat levnější zboží. Podle reálných dat Češi omezili výdaje například na oblečení ve prospěch výdajů na jídlo, energie či dopravu. Vyplývá to z dat Banky Creditas o reálných finančních tocích klientů a z průzkumu agentury Ipsos. Zhoršení celkového stavu české ekonomiky vnímají téměř podle průzkumu všichni (98 procent), zhruba třetina lidí má ale za to, že média přehánějí a vytvářejí paniku.

Proč se nejméně zdražuje v Paříži

Na otázku, kde jsou aktuálně nejstabilnější ceny z celé Evropské unie, by málokdo intuitivně odpověděl správně. Němcům, kteří se vždy inflace báli jako málokdo a považovali ji za projev nezvládnutého hospodaření, musí připadat těžko uvěřitelné, že ve Francii je už řadu měsíců inflace výrazně nižší než u nich. Ceny zboží a služeb aktuálně ve Francii stoupají meziročně o 5,9 procenta. V Německu rostou o 7,9 procenta. Průměrná inflace v zemích eurozóny dosahuje 9,1 procenta. Ve srovnání s námi, kteří máme se 17,2 procenta stále čtvrtou nejvyšší inflaci z celé Unie, je francouzský vzestup cen skoro třikrát nižší.

Británie, USA i Evropa zvyšují úroky. Michl to odmítá, ČNB má být „pevná kotva“

Britská centrální banka zvýšila svou základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 2,25 procenta. Při zvyšování úroků byla nicméně tento měsíc méně razantní než centrální banky ve Spojených státech, eurozóně a některých dalších zemích. Česká národní banka o zvyšování úrokových sazeb nadále neuvažuje. Viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová by k němu přistoupila pouze v případě výrazného růstu med. Podle guvernéra ČNB Aleše Michla neexistuje jednoduchá souvislost mezi výší sazeb a inflací.

Češi se kvůli vysokým cenám vrací k nezdravému stravování, mění i styl nakupování

Lidé se kvůli zvyšujícím cenám vrací k levnějším variantám stravování. Podle odborníků bude mít zdražování za následek přechod lidí zpátky k pšeničné mouce a bílému pečivu. Po období, kdy lidé v posledních pěti letech začali jíst zdravější potraviny, se nyní vrací například ke klasickému rohlíku. Podle posledních statistik Českého statistického úřadu (ČSÚ) z roku 2021 se celková spotřeba mouky v Česku snižuje.

Toaletní papír zdražil o 23 procent. Lidé ho v e-shopech kupují po desítkách kusů

Toaletní papír na internetu podle analýzy portálu Heureka.cz v srpnu meziročně zdražil o 23 procent. Češi kupují větší balení, prodejům v současné době vévodí ta po 48 a 32 kusech. Podobný trend je patrný u dětských plen, u kterých proti loňskému srpnu v on-linech obchodech cena vzrostla o 16 procent, nejprodávanější jsou balení 170 kusů. Meziroční inflace v srpnu podle dat ČSÚ dosáhla 17,2 procenta. Ceny zboží ve srovnání s osmým měsícem loňského roku úhrnem vzrostly o 19,6 procenta.