Nedělní dohoda států EU na zpřísnění a rozšíření fungování trhu s emisními povolenkami nepřichází ve správnou dobu a způsobí postupně zvýšení inflace. Shodli se na to analytici. Výsledek dohody kritizují Hnutí Duha, Greenpeace a Centrum pro dopravu a energetiku. Podle nich jde spíš o podporu průmyslu místo lidí.
Pokud se dosluhující prezident Miloš Zeman ve finále svého druhého mandátu nevydá za hranu ústavy a nezaprovokuje předčasným jmenováním nového předsedy Ústavního soudu, viděli jsme ve středu jeho personální derniéru. Do Senátu poslal návrh na nového ústavního soudce, který by měl zaujmout prázdné místo po odchodu Kateřiny Šimáčkové na Evropský soud pro lidská práva.
Inflace v meziročním i meziměsíčním vyjádření překonala drtivou většinu expertních odhadů. Zaostala však za prognózou České národní banky (ČNB). Upozorňují na to odborníci v komentářích zaslaných deníku Echo24.
V přímém přenosu právě sledujeme tvrdou lekci, jak moc se nevyplácí populisticky líbivé politické zásahy do trhu. Jak ten trh nakonec nemilosrdně potrestá ty, kdo se do toho pustili. Velkou lekci pro Evropu sehrál maďarský premiér Viktor Orbán. V obavách ze zdražování, které už se v té chvíli rozlévalo Evropou, zastropoval už loni v listopadu ceny potravin, pohonných hmot, elektřiny a plynu. Nechme teď stranou energie, které jsou složitější příběh a vrátíme se k němu později.
Již delší čas se mluví o tom, že největším adeptem na epicentrum globálních ekonomických problémů se stala Čína. A v posledních dnech to vypadá, že z dané trojice los padne na Čínu. O víkendu se Čínou prohnaly masové protesty a po pár dnech se zdá, že již nejspíš trochu utichly. (I když bůhví – Čína samozřejmě informace usilovně cenzuruje.) A podle toho, co víme o Číně, nejpravděpodobnější variantou dalšího vývoje je, že se nakonec minimálně na čas život zase vrátí do zajetých poslušných kolejí.
Míra inflace v eurozóně v listopadu překvapivě klesla na deset procent z říjnové hodnoty 10,6 procenta. Ve svém rychlém odhadu to oznámil statistický úřad Eurostat. V Česku v měsíci říjnu ceny poklesly, a to o 1,1 procenta. Česká republika ale zároveň prochází nejprudším propadem reálných mezd ze zemí OECD i v dosavadní samostatné historii. K udržení loňské životní úrovně bude letos Čechům chybět zhruba 170 miliard korun.
Prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová by byla překvapena, kdyby inflace v eurozóně už dosáhla vrcholu. Její vyjádření podle analytiků naznačuje, že zvyšování úrokových sazeb z poslední doby ještě není u konce. Existuje podle ní ještě příliš mnoho nejistoty, než aby se dalo předpokládat, že inflace skutečně dosáhla svého vrcholu, a to zvláště v jednom bodě - tam, kde se vysoké náklady na energie na velkoobchodní úrovni promítají do maloobchodních cen.
Míra inflace v Evropské unii v říjnu vystoupila na 11,5 procenta a již devátý měsíc v řadě překonala předchozí rekord. Proti zářijové hodnotě se zvýšila o šest desetin procentního bodu. Oznámil to dnes statistický úřad Eurostat. V Česku tempo meziročního růstu cen proti září zpomalilo o 2,3 procentního bodu, s hodnotou 15,5 procenta však míra inflace zůstává nad průměrem a je sedmá nejvyšší v unii.
Poté, co Český statistický úřad „zakouzlil“ s říjnovou inflací, se jejím tahounem staly zejména potraviny. Mezi nimi prudce zdražily opět i primárně důležité ingredience nejen pro pečení, ale i další přípravu svátečních pokrmů. Restaurace už dopředu hlásily enormní nárůst cen u svatomartinských menu, mezi pionýry ve zdražování však patří například i kuřata. A také základní potraviny jako mouka, máslo či vejce. Například cukr meziročně „vystřelil“ o 105 %.
V českém ekonomickém světě byl tento týden o spotřebitelské inflaci. Koneckonců spotřebitelská inflace je tím, co pálí lidi z oblasti ekonomiky nejvíc. A tak se na nová čísla čekalo celkem s napětím. Existovaly a existují v zásadě dvě teorie. Podle jedné se inflace už zlomila. Vrcholila kolem osmnácti procent a nyní už bude soustavně klesat. Podle druhé teorie inflace naopak ještě hned tak klesat nebude. Bude se dál buď potácet kolem osmnácti procent, anebo dokonce ještě mírně vzroste nad procent dvacet. Čísla za říjen měla rozhodnout.
Řecko si svého času výrazně pomohlo ke statusu vysoce nedůvěryhodné země tím, že si vylepšovalo oficiální data o státních dluzích. Prostě se do nich některé výdaje nezařadily. Všichni tak nějak tušili, že realita je jiná. Dokonce přesně věděli, v čem. Do oficiálních statistik se ale vykázala vylepšená data. K něčemu podobnému včera sáhl Český statistický úřad, když oznamoval ostře sledované výsledky inflace za říjen. Všichni s napětím očekávali, kam vystoupá ze zářijových 18,2 procenta. Samotná centrální banka očekává, že do konce roku se zdražování může zrychlit až ke 20 procentům.
Český statistický úřad snížil inflaci na úroveň 15,1 a státní kasa díky tomu ušetří stovky milionů, které by jinak vyplatila lidem, kteří si nakoupili takzvané protiinflační dluhopisy. Na snížení inflace mělo podle ČSÚ největší vliv promítnutí úsporného tarifu do cen elektřiny a nulový poplatek za podporované zdroje energie. Říjnový pokles tempa inflace v Česku znamenal mezi evropskými státy posun z desátého na 15. místo nejvyšších inflací. Mluvčí ČSÚ Jan Cieslar pro Echo24 řekl, že zvolená metodika výpočtu inflace je zcela v souladu s právním výkladem i evropským statistickým kodexem.
Část členů Evropské centrální banky (ECB) chce zvýšit úrokové sazby tak výrazně, aby oslabily hospodářský růst, a tím snížily současnou vysokou inflaci. Jinak podle nich hrozí, že inflace v eurozóně zakoření. Informovala o tom agentura Reuters. Mezi těmi, kdo po takovém přístupu volá, je i guvernér slovenské centrální banky.
Říjnovou inflaci zkreslilo započítání úsporného tarifu na energie a odpuštění poplatku za podporované zdroje energie. Bez těchto opatření by růst cen proti září zrychlil na více než 18 procent, shodují se analytici.
Spotřebitelské ceny v Česku v říjnu meziročně stouply o 15,1 procenta. Tempo inflace výrazně zpomalilo, v září byly ceny meziročně vyšší o 18 procent. Analytici očekávali zpomalení jen o desetiny procentního bodu. Meziměsíčně ceny klesly o 1,4 procenta. Vývoj ovlivnilo zejména promítnutí úsporného tarifu a odpuštění poplatku za podporované zdroje energie pro ceny elektřiny, uvedl Český statistický úřad.
Podíl domácností, kterým měsíční rozpočet vystačí jen na nejlevnější jídlo a oděvy, stoupl z loňských 18 procent na letošních 26 procent. Vyplývá to z říjnového průzkumu, který pro správce pohledávek KRUK zpracovala mezi tisícovkou respondentů agentura STEM/MARK. Naopak téměř dvě třetiny českých domácností (63 procent) podle průzkumu hospodaří s relativním dostatkem peněz na pokrytí základních potřeb i závažnějších výdajů, navíc ještě zvládají spořit.
Česká národní banka (ČNB) ve čtvrtek zhoršila odhad vývoje ekonomiky pro letošní i příští rok. Letos čeká růst hrubého domácího produktu (HDP) o 2,2 procenta a příští rok pokles o 0,7 procenta. V předchozí srpnové prognóze banka letos počítala s růstem o 2,3 procenta a příští rok o 1,1 procenta. Na tiskové konferenci po čtvrtečním jednání bankovní rady o tom informoval guvernér ČNB Aleš Michl. Loni ekonomika stoupla o 3,3 procenta.
Meziroční růst spotřebitelských cen v Německu v říjnu zrychlil na 10,4 procenta ze zářijových deseti procent. Vyplývá to z předběžných údajů, které v pátek zveřejnil spolkový statistický úřad. Za vysokou inflací stojí zejména ceny energie, které v říjnu meziročně stouply o 43 procent. Výrazně zdražují také potraviny, jejichž ceny se meziročně zvýšily o 20,3 procenta.
Česká národní banka (ČNB) by měla ještě nejméně jednou zvýšit úrokové sazby, aby v prostředí rostoucích inflačních očekávání vyslala signál, že to myslí vážně se zkrocením inflace. Agentuře Reuters to řekl člen bankovní rady Tomáš Holub.
Renomovaná a světově významná agentura Fitch Česku v pátek večer potvrdila svůj dosavadní rating AA-. Výhled ale ponechává negativní. Negativní výhled uplatňuje od svého posledního, květnového posudku. Vývoj zadlužení vidí Fitch pesimističtěji (cca 45 procent hrubého domácího už v roce 2023) než jiná vlivná agentura, Standard & Poor’s (poblíž 40 procent hrubého domácího produktu až do roku 2025), která své ratingové hodnocení ČR zveřejnila předminulý týden. I podle Fitche ale zadlužení ČR zůstane nižší, než je průměr srovnatelně hodnocených zemí.
Ekonom Nouriel Roubini je známý díky svým prognózám jako „věštec krizí“ a nyní tvrdí, že stále nevidí na obzoru žádné ekonomické dobré zprávy. Ve skutečnosti bude ještě mnohem hůř, říká autor nové knihy MegaThreats. (MegaHrozby: Deset nebezpečných trendů, které ohrožují naši budoucnost, a jak je přežít). Je přesvědčen, že v důsledku série šoků, z nichž některé se stále ještě odehrávají, čeká svět silný pokles, než se státům uleví od inflace.
Vzpomínáte, jak jsme říkali, že u nás bude inflace na vrcholu nejspíš o něco dříve než v západní Evropě? Užuž to možná vypadalo, že inflace i na Západě se pomalu blíží vrcholu, ale kdepak. Inflace být u vrcholu nemůže ani omylem, když přišla z Německa čísla, jaká přišla. Výrobní ceny v Německu se v září meziročně zvýšily, stejně jako v srpnu, o rekordních 45,8 procenta. Nejvíce se na tom podepsaly ceny energií, které zdražily meziročně o 132,2 procenta. Pozitivní na tom najdeme snad jen to, že meziměsíční růst díky poklesu cen komodit trochu zpomalil.
V jaké fázi hospodářského cyklu je česká ekonomika, to je otázka, na niž slýcháme dvě základní odpovědi. Jedni tvrdí, že vinou násobně zvýšených cen za energie nás do čtvrt či půl roku čeká masivní vlna krachů a následně rekordní nezaměstnanost. Jiní (vláda a s ní tzv. progresivisté) připomínají, že vláda slíbila nenechat padnout ani jednu domácnost, že vzhledem k Putinově válce se toho moc dramatického neděje. Miroslav Singer je ekonom s více než třicetiletou zkušeností z české ekonomiky i z centrální banky. Dnes pracuje jako hlavní ekonom Generali pro středovýchodní Evropu.
Míra inflace v Evropské unii v září překonala další rekord, ze srpnových 10,1 procenta se dostala na 10,9 procenta. Oznámil to ve středu statistický úřad Eurostat. V České republice tempo meziročního růstu cen zrychlilo o sedm desetin procentního bodu a s hodnotou 17,8 procenta je míra inflace pátá nejvyšší v unii. Nejvyšší inflaci mají pobaltské státy a po nich Maďarsko. Eurostat zároveň zpřesnil na 9,9 procenta zářijovou hodnotu inflace v eurozóně, kterou v předběžné zprávě před zhruba dvěma týdny odhadl na deset procent.
Bez větší pozornosti českého i evropského publika se právě v Maďarsku rozjíždí velká měnová krize. Jak se v Evropě těžko hledají dvě země, které by byly v tolika ohledech odlišnější než Velká Británie a Maďarsko, teď mají jedno společné. Plány tamních politiků postavené na nekontrolovaném růstu státních dluhů si investoři vyhodnotili jako tak velké riziko, že poslali ke dnu britskou libru a forint. A poslali je ke dnu tak rychle, že se tamní centrální banky musely pustit do mimořádných záchranných operací, aby pády měn aspoň zmírnily.
Maďarský premiér Viktor Orbán požádal guvernéra maďarské centrální banky a svého ministra financí, aby do konce letošního roku zmenšili míru inflace alespoň o polovinu. Centrální banka proti ní zasahovala už v uplynulých dnech a další kroky udělala v pátek, zřejmě se jí prozatím podařilo zastavit propad forintu. Maďarsko se potýká s inflací přes 20 procent, centrální banka v reakci na inflaci a na oslabení forintu přijímala drastická opatření.
Kdo si pochvaloval, že zdražování v srpnu mírně zbrzdilo své zdivočelé tempo, kdy ceny stoupaly oproti předchozímu roku „jen“ o 17,2 procenta místo červencových 17,8 procenta, může svůj předčasný optimismus zase utlumit. Podle aktuálních dat, která včera zveřejnil Český statistický úřad, se v září zdražovalo o 18 procent. To je velmi prudký růst cen. Stoupá pravděpodobnost toho, že do konce roku překoná zdražování laťku 20 procent. Převedeno do reálného života to znamená, že za to, za co jste loni zaplatili 100 korun, dáte teď 120 korun.
Míra inflace v Maďarsku v září vystoupila na 20,1 procenta, zatímco v srpnu byla na hodnotě 15,6 procenta. Ve své zprávě to v úterý oznámil maďarský statistický úřad. Zvyšují se hlavně ceny energií, meziročně jsou dražší o 62,1 procenta. Ekonomové očekávali, že míra inflace v září vystoupí k 19 procentům. Proti srpnu pak ceny vzrostly o 4,1 procenta.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko vyhlásil bizarní opatření v boji s inflací. V zemi jednoduše zakázal zvyšování spotřebitelských cen. Zákaz zavedl hned od čtvrtka, aby třeba během víkendu nestihli obchodníci ještě ceny uměle zvýšit. O kompenzacích za ztráty, které tímto opatřením obchodníkům vzniknou, ale nemluvil a zároveň varoval obchody, které by chtěly pod ekonomickým tlakem skončit, že by je čekal trest.
Energetická krize, inflace nebo nedostupné a zdražující suroviny sužují české firmy. Podle výrazné většiny z nich v zásadě znemožňují podnikání a ženou společnosti k propouštění zaměstnanců. Podle průzkumu agentury IPSOS 25 procent zaměstnavatelů už propouštět musela a každý třetí se k tomu ještě chystá. Firmy žádají snížení DPH, přímou podporu i snížení dopadu Green Dealu, zaměstnanci si situaci chtějí vylepšit alespoň žádostí o vyšší mzdu.
