Ceny nájmů letí stále nahoru a tlačí je k tomu celá řada faktorů. Enormní zdražení hypoték, které pro řadu lidí znamenalo zapomenout na vlastní bydlení, návrat turistů i studentů do měst po pandemii covidu či poptávce válečných uprchlíků z Ukrajiny stojí dohromady s vysokou inflací a růstem cen energií za mixem, který zvrátil trend z posledních let.
Slib premiéra Petra Fialy (ODS), že vláda „nenechá občany padnout“ a využije příspěvku na bydlení k pomoci všem s nadměrně vysokými náklady na bydlení, se zdá být dalším dílkem ze zmatečné vládní komunikace. Lidé za bydlení nebudou platit více než 30 procent svých příjmů, v Praze 35 procent, a to včetně všech poplatků například za vodu nebo energii, řekl Fiala.
Česká národní banka v pátek zveřejnila zápis z měnověpolitického jednání své bankovní rady, které se uskutečnilo předminulý týden. Podle očekávání z něj plyne, že pro růst základní úrokové sazby, a to z úrovně sedmi na osm procent, zvedli ruku viceguvernér Marek Mora a radní Tomáš Holub. Oba ale nabízeli kompromis. Byli ochotni přistoupit na zvýšení v menším rozsahu než o jeden procentní bod. I tento kompromis ale zbylá pětice radních, včetně guvernéra Aleše Michla, odmítla.
Bank of England minulý týden varovala, že ekonomika Spojeného království vstoupí ve čtvrtém čtvrtletí do nejdelší recese od dob globální finanční krize v roce 2008. To povede k poklesu HDP o 2,1 %. Šéf makroanalýzy Saxo Bank Christopher Dembik uveřejnil v pondělí analýzu, podle které Británie „stále více vypadá jako rozvojová země“. Jediné, co ji prý odlišuje, je fakt, že britská měna - libra - drží pevně. Velká Británie čelí historické krizi. Rapidně rostou životní náklady a s tím zároveň prudce klesá životní úroveň.
Ze základních potravin si Češi od začátku roku zhruba do poloviny července podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) nejvíce připlatili za máslo. Za kilogram zaplatili o 34,6 koruny více, tedy 249,5 korun, v meziročním srovnání zdražil kilogram másla o 62,5 koruny. Po másle peněženky nejvíce zatížila cena sýru eidamská cihla, zákazníci za ni v půli červenci proti lednu vydali zhruba o 25 korun více, konkrétně 208,2 koruny za kilogram. V porovnání s loňskem zdražila o 44,9 koruny.
Spotřebitelské ceny v červenci pokračovaly v meziročním růstu. Ten dosáhl hranice 17,5 procenta oproti červnovým 17,2 procenta, meziměsíční přírůstek je 1,3 procenta. Jde o nejnižší růst od února. Ceny rostly již 13. měsíc v řadě, nejvíce se zdražily energie a potraviny. Míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen ke stejnému měsíci předchozího roku vyjadřuje procentní změnu cenové hladiny ve vykazovaném měsíci daného roku proti stejnému měsíci předchozího roku.
Mezinárodní měnový fond přinesl žebříček, v kterých zemích o kolik drahé energie zvedly životní náklady. Vévodí mu s velkým náskokem Estonsko. Hned za ním následuje Česká republika. Naší úrovni se přibližuje ještě Nizozemsko a Velká Británie. Pak s velkým odstupem další země. Ten žebříček není překvapivý. Kopíruje to, že jsme zemí se čtvrtou nejvyšší inflací v celé Evropské unii. V dohledné době se můžeme dostat na pozici země s úplně největším zdražováním. Před námi na prvních třech místech už jsou jen Estonsko, Litva a Lotyšsko.
Česká národní banka po svém prvním zasedání v novém složení přiznala, že příští rok se bude zdražovat dvakrát rychleji, než čekala. Původní odhad ČNB očekával růst spotřebitelských cen pro příští rok o 4,1 procenta, v nově zveřejněné prognóze ale vzrostl na 9,5 procenta. Letos inflace podle nového odhadu vystoupá na průměrných 16,5 procenta. Pro příjmy lidí by to znamenalo v tomto a příštím roce propad životní úrovně o 26 procent. Bankovní rada přitom dnes nijak nezasáhla a nechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech.
Po několika měsících, kdy navzdory největšímu zdražování v historii České republiky lidé nakupovali ve stylu „utrať, co můžeš, zítra už to bude dražší“, přichází v posledních týdnech obrat. Pod tíhou dramaticky rostoucích účtů za základní služby a zboží, jako je elektřina, plyn, benzin nebo potraviny, lidé omezují útraty. V květnu, za který jsou poslední dostupná data, už lidé nakoupili o 6,9 procenta méně zboží a služeb než v předchozím roce.
Prudké zdražování a jedna z nejvyšších inflací v EU se dotýkají všech bez rozdílu. Zastavení růstu cen se jeví jako priorita, nesmí se však zapomínat na to, že problém z podstatné části způsobila rozhazovačná politika vlády Andreje Babiše. Každoroční deficit rozpočtu je obrovský a dnešní politické reprezentaci už nezbývá než navzdory krizi sáhnout k velmi nepopulárním krokům.
Po osmi měsících vládnutí je stále zřejmější, že Fialův kabinet rezignoval na slibované zásadní osekání rozpočtových výdajů a na hledání úspor. Sází na to, že podstatnou část dluhu za něj splatí občané vysokou inflací a znehodnocením měny. A není to sázka nerealistická. Otázkou tak je, proč jde kabinet do zbytečného rizika a hodlá najet na vlnu orbánovského populismu zavedením daně z mimořádného zisku. Problém schodkových veřejných financí totiž tato daň nevyřeší, to jej mnohem spíše vyřeší právě vysoká inflace.
Prudké zdražování a vysoká inflace trápí velkou část světa. V rámci EU jsme mezi zeměmi, kde ceny rostou nejrychleji, což je dáno tím, že inflace je u nás z velké části domácího původu. Tedy způsobená bezhlavým rozdáváním a navyšováním mandatorních výdajů za vlády Andreje Babiše. Současná vládní reprezentace tak nyní stojí před tím, jak srazit obrovský deficit a stát dále nezadlužovat.
Zatímco Češi se před vidinou dalšího zdražování pouštěli do dalších a dalších nákupů, tak v současné době už jejich útraty v obchodech klesají. Důvodem jsou stále rostoucí ceny potravin a dalšího zboží. Lidé tak přestávají utrácet své peníze v předtuše dalšího masivního zdražování. Dokládají to jak klesající čísla maloobchodních tržeb za květen, tak nelichotivá čísla hrubého domácího produktu za druhé čtvrtletí. Analytici totiž v dalších kvartálech očekávají přesun do recese.
Česká ekonomika v letošním druhém čtvrtletí meziročně stoupla o 3,6 procenta a proti předchozímu čtvrtletí se hrubý domácí produkt (HDP) zvýšil o 0,2 procenta. Přesto se jedná o zpomalené oproti prvnímu čtvrtletí. Očekává se, že ve třetím a čtvrtém čtvrtletí dojde k mírné recesi. Záležet bude zejména na dalším vývoji kolem dodávek ropy a plynu. V meziročním srovnání k růstu HDP pomohly podle statistiků výdaje na konečnou spotřebu a tvorba hrubého kapitálu, naopak negativní vliv na něj nadále měla zahraniční poptávka
To, s jakou důvěrou a nadějí přemýšlíme o budoucnosti, tu budoucnost do značné míry ovlivňuje. Ta nálada má značný vliv na to, jak se budeme rozhodovat. Jestli budeme mít důvěru v budoucnost, sny a odvahu. Nebo naopak budeme propadat pesimismu z měsíců a let příštích. Očekávání rozhodují o tom, jak budeme žít. Proto se také různými průzkumy velice pečlivě sledují. Velký průzkum nálad domácností a firem dělá dlouhodobě Český statistický úřad. Ten aktuální je hodně temný.
Novela „stošestky“, zákona o svobodném přístupu k informacím, dává podle právníka Ondřeje Dostála úřadům do rukou další nástroj, jak se vyhýbat nepohodlným otázkám. Jde o paragraf, který umožňuje neodpovídat na dotazy, které si například úřad sám vyhodnotí jako osobní útok na konkrétního úředníka či jako úmysl úřad pouze zahltit. Úřady tak dostanou možnost odmítat dotazy s tím, že je to "účelovka a kampaň", řekl deníku Echo24 Dostál.
Vláda ve středu schválila novelu letošního rozpočtu se schodkem 330 miliard korun. Informovalo o tom ministerstvo financí a na tiskové konferenci také premiér Petr Fiala. V březnu sněmovna schválila letošní rozpočet se schodkem 280 miliard korun. Příjmy novelizovaného rozpočtu činí 1,678 bilionu korun, výdaje 2,008 bilionu korun. Sněmovna by novelu rozpočtu měla projednat v září. Vláda má v dolní komoře většinu 108 z 200 hlasů, dá se tak předpokládat, že rozpočet projde.
Pro sražení inflace je nutné udělat cokoliv, ozývá se z části nové bankovní rady centrální banky. Nad tím, jak se „nová“ ČNB pod vedením guvernéra Aleše Michla směrem ke krocení rychlého zdražování postaví, visí otazníky. Ostré výroky ale zaznívají od viceguvernérů. Podle Marka Mory je restriktivní politika jedinou účinnou léčbou, bezbolestná cesta z drahoty totiž neexistuje. Eva Zamrazilová je sice o něco mírnější, varuje ale před vysokým navyšováním mezd, jinak by totiž agresivní chování měnové politiky bylo nevyhnutelné.
Češi začali šetřit na obědech v restauracích. V červnu za jeden oběd zaplatí host v průměru 160 korun, což je o 10 procent více než minulý rok, avšak růst útrat stoupá velmi pomalu a majitelé mají nižší zisk. Za obědy v restauracích utrácí nejvíce obyvatelé Prahy. Zvyšující se ceny způsobily také úbytek strávníků. Informuje o tom společnost Edenred.
Vláda Petra Fialy může zažít velmi horký podzim. Už nyní je totiž patrné, že se bude muset vypořádat s energetickou krizí, která může vyústit v přerušení dodávek plynu či ropy. Kromě vysokého zdražování se ale také musí potýkat i s výhrůžkami odborářů, kteří požadují kompenzaci ve výši inflace. Vláda už na dílčí zvyšování platů kývla, přesto stále hrozí, že odboráři vyjdou v září do ulic.
Odboráři se s lídry koaličních stran nedohodli na navýšení platů pro letošek kvůli vysoké inflaci. Budou hledat cesty jak přesvědčit vládu ke změně postoje. Po dnešním jednání s šéfy vládních stran to řekl místopředseda ČMKOS Vít Samek. Ministr práce a šéf vládních lidovců Marian Jurečka uvedl, že kabinet kvůli stavu rozpočtu prostor pro letošní přidání nevidí, je ale připraven navýšit platové tarify od ledna o pět procent.
Míra inflace v zemích Evropské unie v červnu vystoupila na rekordních 9,6 procenta, oznámil evropský statistický úřad Eurostat. V květnu spotřebitelské ceny meziročně vzrostly o 8,8 procenta. Nejvyšší inflace je v pobaltských zemích, Česká republika má s hodnotou 16,6 procenta čtvrtou nejvyšší inflaci v unii.
Účty za zboží a služby nám rostou čtvrtou největší rychlostí v celé Evropské unii. Oproti předchozímu roku jsou o 16 procent vyšší. Těm, kdo nedostali aspoň o tolik přidáno, se propadá životní úroveň. Co může s ničivou inflací udělat vláda? A co centrální banka, která má od července nového guvernéra, viceguvernérku a dva členy bankovní rady? V Salonu Týdeníku Echo a Knihovny Václava Havla se sešel ministr financí Zbyněk Stanjura s členem Národní rozpočtové rady, bývalým viceguvernérem Mojmírem Hamplem a ekonomickým poradcem premiéra Štěpánem Křečkem.
Stálé zdražování potravin, elektřiny, plynu a ostatních věcí svádí pracovníky k žádostem o zvýšení mzdy. Pokud však platy a mzdy porostou naproti inflaci, zdražování jen tak neskončí. To je vzkaz analytiků na současný tlak odborů, které požadují kompenzaci růstu platů o inflaci. Před vysokým navyšováním mezd varuje také viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Podle ní je totiž možné, že bankovní rada bude muset agresivně jednat, pokud se lidem bude na podzim inflace kompenzovat právě zvyšováním mezd.
Zdražování větší jak za poslední dvě dekády a nepříznivé vyhlídky na další měsíce. Takové scénáře před sebou mají polští politici, kteří připravují svůj národ na zhoršení životní úrovně v nadcházejících měsících. Premiér Polska Mateuzs Morawiecký navíc představuje svůj scénář, jak by měla vypadat pro řadu domácností jejich budoucnost. Měli by totiž nyní zateplit své domy a připravit se na nadcházející topnou sezonu, která bude velmi těžká pro řadu lidí. Kromě toho mají lidé méně jíst a zejména své potraviny získávat levně.
Ačkoliv řada lidí již nenakupuje ve velkém množství a obchodníkům padají tržby, tak se inflace může letos vyšplhat až nad 20 procent. A to i v případě, že poroste meziměsíčně tempo zdražování jako v letošním červnu. Čechům by se tak znatelně propadla životní úroveň, kdy by míra zdražování značně předčila nárůst mezd či případně platů. V červnu zdražování táhly potraviny, konkrétně pekařské výrobky, maso či mléčné produkty. Analytici varují, že to nejhorší přitom přijde na podzim.
Na pultech obchodů v polovině června meziročně nejvíce zdražila mezi základními potravinami hladká pšeničná mouka. Její cena byla o téměř 74 procent vyšší než před rokem. Zhruba o dvě pětiny se proti loňské polovině června zvýšila průměrná cena vajec a kmínového chleba a o třetinu více zákazníci zaplatili za krystalový cukr a bílé pečivo. Naopak zlevnila jablka. Vyplynulo to z dat na webu ČSÚ. Právě zdražení potravin podle statistiků nejvíce ovlivnilo červnový nárůst spotřebitelských cen v Česku.
Rakouský lidovecký kancléř Karl Nehammer nahlíží na situaci Evropy dost černě. Pokud se podle něj nepodaří evropským lídrům potlačit růst cen a inflaci, záchrana už bude jen v alkoholu a psychofarmakách. Nehammer to řekl o víkendu na stranické konferenci ve svém projevu. I když svůj výrok komentoval tak, že to byla nadsázka, vzbudil nevole mezi čím dál tím více ekonomickými problémy sužovanou veřejností i politickou opozicí.
Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen ve Spojených státech v červnu zrychlilo na 9,1 procenta z květnových 8,6 procenta. Míra inflace se tak nachází na nejvyšší úrovni od listopadu 1981, uvedlo ve své středeční zprávě americké ministerstvo práce. Analytici červnovou inflaci odhadovali na 8,8 procenta. Statistika podporuje očekávání, že americká centrální banka (Fed) tento měsíc zvýší svou základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu.
Inflace v České republice dále narůstá. Mezi zeměmi Evropské unie dosahuje čtvrté nejvyšší hodnoty hned za pobaltskými státy. Podle ekonoma Lukáše Kovandy letos Češi zchudnou nejvíce od vzniku ČR v roce 1993. „To nejhorší přitom teprve přijde,“ uvádí. Podle ekonoma Petra Bartoně ale za červen vzrostly ceny méně než za květen, duben i březen, tempo růstu inflace se tedy zmírňuje.
