Řecko zavedlo šestidenní pracovní týden pro některá odvětví ve snaze podpořit hospodářský růst. Nová legislativa, která vstoupila v platnost na začátku července, umožňuje zaměstnancům pracovat až 48 hodin týdně namísto dosavadních 40 hodin. Zaměstnavatelé budou zároveň platit za šestý den práce o 40 procent více. Legislativa se netýká turistických podniků a potravinářského průmyslu.
Vláda změnami v dohodách o provedení práce dosáhla toho, že prodražila flexibilní úvazky jak zaměstnancům, tak zaměstnavatelům. Zaměstnavatelé začali ve velkém rovnou tyto úvazky rušit a vyžadovat jiné formy spolupráce. Tam, kde příležitost zůstala, to ani pro zaměstnance není lepší. Po dlouhých letech, kdy se mluvilo o navýšení limitu pro odvody, zůstává prakticky stejný. Lidé si tak smí vydělat stejnou částku, jako v roce 2012. A na nynějším poměru k průměrné mzdě má zůstat limit zafixovaný i nadále.
Míra nezaměstnanosti v Česku se po dvou měsících vrátila pod čtyři procenta, v březnu se snížila na 3,9 procenta. Vliv mělo teplé počasí, uvedl dnes Úřad práce ČR. Na konci března bylo bez práce 288.623 lidí, o 7484 méně než v předchozím měsíci. Počet volných pracovních míst se meziměsíčně zvýšil o 81 na 268.660 míst. Před rokem byla nezaměstnanost nižší, na konci března 2023 byla na 3,7 procenta.
Z ministerstva práce a sociálních věcí vedeného lidoveckým předsedou Marianem Jurečkou se stává továrna na omezení svobody v práci. Poté, co prosadil novelu zákoníku práce, která výrazně zpřísňuje podmínky třeba u dohod o provedení práce, jichž za volnějších podmínek využívají třeba studenti, senioři nebo rodiče malých dětí, přichází další linie. Tentokrát chce dát Jurečkův úřad lidem šanci, aby si na požádání mohli zjistit, kolik bere kdokoli z jejich kolegů. Dnes je to přitom ve většině soukromých firem důvěrná věc. Lidé se v pracovních smlouvách přímo zavazují, že o svém platu nebudou s kolegy mluvit.
Lidé, kteří pracují z domova, by mohli od zaměstnavatelů dostávat od října náhradu nákladů. Za každou započatou hodinu by mohli získat paušál 4,60 Kč (tedy 36,8 Kč za osmihodinový pracovní den). Počítá s tím připravovaná vyhláška ministerstva práce, kterou na svém webu zveřejnila vláda. Pravidla poskytování paušálu zaměstnancům při práci na dálku upravuje novela zákoníku práce, která čeká na podpis prezidenta. Resort práce počítá s tím, že by upravený kodex měl začít platit od října.
Máme za sebou rok největšího pádu životní úrovně a zdražování v historii České republiky. Jak ven z této pasti? A co čekat od roku příštího? V Salonu Týdeníku Echo hledají odpovědi viceguvernér České národní banky Marek Mora, jeho předchůdce ve funkci a současný šéf Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl a hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. Debata se uskutečnila 13. prosince ve čtyři hodiny odpoledne. Ještě před embargem na vyjádření členů bankovní rady před měnovým zasedáním.
Po volebních neúspěchu sociálních demokratů, kdy se nedostali do Poslanecké sněmovny, přišla strana o desítky milionů korun ročně ze státních příspěvků. Strana se proto snaží ušetřit, škrty zatím pocítí zejména stranický aparát, uvedl web Novinky.cz. Bývalá vládní ČSSD se totiž rozhodla postupně snížit počty zaměstnanců, z někdejší stovky zůstanou pouhé dvě desítky. Nově zvolený šéf strany Michal Šmarda deníku Právo řekl, ze současných zaměstnanců zůstane jen menšina.
Vláda rozhodla o dvou dnech očkovacího volna jen pro zaměstnance organizací, které má ve své kompetenci. Vyzvala ale kraje a další zřizovatele, aby učinily totéž v případě svých institucí. Na dotaz ČTK to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Reagoval tak na informace médií, že na placené volno budou mít nárok jen úředníci a nebudou ho moci využít například učitelé. Premiér doufá, že ostatní zřizovatelé budou zaměstnance podobně motivovat k očkování proti koronaviru.
Státní zaměstnanci očkovaní letos proti covidu-19 budou mít nárok na dva dny placeného volna. Na dnešním zasedání to schválila vláda. Čerpat volno mohou lidé do konce roku, řekl premiér Andrej Babiš (ANO). „Můj návrh vychází z informací, které jsem získal z privátní sféry," řekl Babiš. Vláda vyzvala i kraje a samosprávy, aby podobně lidi motivovaly k očkování.
Zaměstnanec nemá povinnost svému zaměstnavateli sdělovat místo, kde trávil dovolenou. Bez hrozby sankce tak podle Hospodářské komory ČR může třeba uvést i fiktivní adresu. Vystavuje se tím ale riziku, že by mohl být zodpovědný za případné škody na straně zaměstnavatele, pokud by se prokázalo, že nedodržel vládní opatření při návratu ze zahraničí a je původcem rozšíření onemocnění v podniku.
Chuť riskovat, zkoušet nové věci a jít za lepším nepatřila ve třiceti svobodných letech, která jsme od roku 1989 prožili, k typickým českým vlastnostem. Jistota stávající pozice byla víc. Na rozdíl od ostatních zemí střední a východní Evropy jsme si neprošli žádnými vážnými hospodářskými krizemi, provázenými vysokou a dlouhodobou nezaměstnaností, jaké vyhnaly do ciziny stovky tisíc Slováků, Poláků, Bulharů. Nebo dnes vyhánějí Řeky a Španěly, protože u nich nezaměstnanost mladých dosahuje 39,9, respektive 34,9 procenta. Což není zrovna nejlepší životní perspektiva. Přesto i u nás pravidelně z průzkumů životních situací, které v lidech vyvolávají největší stres a úzkost, vycházel strach, že člověk přijde o práci a nebude moci najít jinou, na druhém žebříčku hrozeb. Hned za ztrátou blízkého člověka.
Západní společnost prochází dramatickou proměnou srovnatelnou s průmyslovou revolucí. Ta vytvořila úplně nové společenské vrstvy. Nižší dělnickou vrstvu, pracující v masové výrobě v továrnách. Nižší střední vrstvu úředníků, kteří svou rutinní prací v bankách, pojišťovnách a státních úřadech obsluhovali hladký chod průmyslové společnosti. O jejím směřování rozhodovala a dodnes ještě rozhoduje relativně úzká vyšší střední vrstva inženýrů, tvůrců, finančníků, právníků a obchodníků. To s technologickou revolucí končí. Profese dělníků a úředníků, kteří produkovali nápady a plnili zadání, míří do historie. Zadání a příkazy plní a stále častěji budou plnit technologie a umělá inteligence. Rutinní práce lidí bude potřeba čím dál méně.
Česko má takovou délku roční pracovní doby, jaká byla ve vyspělých evropských zemích v 70. letech minulého století. Čeští pracovníci za rok odpracují v průměru přibližně o 400 hodin víc než jejich němečtí kolegové. Odbory budou prosazovat zkrácení pracovní doby o půl hodiny bez snížení výdělků, a to zhruba do pěti let. Na shromáždění odborářů Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) to řekl její předák Josef Středula.
Skoro třicet let od převratu, který měl ukončit neblahý experiment řízené socialistické ekonomiky, je česká společnost totálně závislá na dotacích a dávkách. Nepříjemný fakt potvrzuje podrobné šetření SILC o životních podmínkách českých domácností.
Minimální mzda v Česku se od ledna zvýší o 1200 korun na 12 200 korun, tedy o 11 procent. Rozhodl o tom v pondělí kabinet. Podle předsedy vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD) tak nejnižší výdělek v příštím roce překročí 40,5 procenta průměrné mzdy ve státě. Koaliční partneři ČSSD šli na jednání s požadavkem pomalejšího růstu.
Státní správa hledá úředníky. Na svých webech nabízí dohromady na pět tisíc pracovních míst. Přesto, že jim zvyšuje platy a přidává výhody, na poptávka po volných místech neodpovídá nabídce. Informuje o tom Mf Dnes.
Americký internetový prodejce Amazon letos nabere v Dobrovízi u Prahy a v pražské korporátní kanceláři 1 000 stálých zaměstnanců. Již nyní v tuzemsku zaměstnává přes 3 000 lidí. V Evropě společnost plánuje vytvořit celkem 15 000 pracovních míst, během jednoho roku tak Amazon přijme rekordní počet zaměstnanců.
Nejspokojenější jsou zaměstnanci v Dánsku, na druhém a třetím místě pak v Norsku a v Kostarice. Česká republika obsadila desátou příčku z 57 sledovaných zemí ze všech kontinentů. Nejhůř dopadla Ghana. Vyplývá to z průzkumu společnosti Universum, která tvrdí, že spokojenost zaměstnanců souvisí s celkovou prosperitou ekonomiky.
Ve vyspělém světě patříme k lidem, kteří jsou s ohledem na své výkony ochotni pracovat za velmi málo peněz. Kdyby firmy dávaly na platy tolik jako v Německu, rozdělily by za rok mezi zaměstnance navíc 500 miliard korun. To je bezmála polovina státního rozpočtu.
Přístup zaměstnanců a především jejich chování na internetu je dnes jedním z důležitých faktorů, které ovlivňují chod, výkonnost a efektivitu podniku. Omezení přístupu ke zdrojům, které zaměstnanec bezprostředně nepotřebuje k výkonu své práce, nejen výrazně snižuje riziko zavlečení virů a dalších škodlivých programů do informačního systému, ale obvykle vede i k znatelnému růstu produktivity práce.
Debaty o diskriminaci žen v práci, o kvótách vytahujících je do vyšších pozic, které jsou dnes hitem progresivistických kruhů, budou za pár let ze zpětného pohledu vypadat úplně směšně. Jako manýrismus a tvrdá ignorance toho, co se ve společnosti skutečně děje.
Podle čeho si lidé vybírají profesi? V ideálním případě je to kombinace zájmu, pocitu poslání, dobrý odhad vlastního talentu a schopností – a pak samozřejmě zajištění živobytí.
Česká ekonomika se rozjela skoro nejrychleji v EU. Co ji oživilo? V čem se změnila atmosféra? A můžeme si prosperitu udržet? V diskusním Salonu Týdeníku Echo se sešli hlavní ekonom odborů a poradce ministra financí Jaroslav Ungerman, viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl a ekonom Karel Kříž z poradenské firmy Value Added.
