Zaměstnanec nemá povinnost svému zaměstnavateli sdělovat místo, kde trávil dovolenou. Bez hrozby sankce tak podle Hospodářské komory ČR může třeba uvést i fiktivní adresu. Vystavuje se tím ale riziku, že by mohl být zodpovědný za případné škody na straně zaměstnavatele, pokud by se prokázalo, že nedodržel vládní opatření při návratu ze zahraničí a je původcem rozšíření onemocnění v podniku.
Chuť riskovat, zkoušet nové věci a jít za lepším nepatřila ve třiceti svobodných letech, která jsme od roku 1989 prožili, k typickým českým vlastnostem. Jistota stávající pozice byla víc. Na rozdíl od ostatních zemí střední a východní Evropy jsme si neprošli žádnými vážnými hospodářskými krizemi, provázenými vysokou a dlouhodobou nezaměstnaností, jaké vyhnaly do ciziny stovky tisíc Slováků, Poláků, Bulharů. Nebo dnes vyhánějí Řeky a Španěly, protože u nich nezaměstnanost mladých dosahuje 39,9, respektive 34,9 procenta. Což není zrovna nejlepší životní perspektiva. Přesto i u nás pravidelně z průzkumů životních situací, které v lidech vyvolávají největší stres a úzkost, vycházel strach, že člověk přijde o práci a nebude moci najít jinou, na druhém žebříčku hrozeb. Hned za ztrátou blízkého člověka.
Západní společnost prochází dramatickou proměnou srovnatelnou s průmyslovou revolucí. Ta vytvořila úplně nové společenské vrstvy. Nižší dělnickou vrstvu, pracující v masové výrobě v továrnách. Nižší střední vrstvu úředníků, kteří svou rutinní prací v bankách, pojišťovnách a státních úřadech obsluhovali hladký chod průmyslové společnosti. O jejím směřování rozhodovala a dodnes ještě rozhoduje relativně úzká vyšší střední vrstva inženýrů, tvůrců, finančníků, právníků a obchodníků. To s technologickou revolucí končí. Profese dělníků a úředníků, kteří produkovali nápady a plnili zadání, míří do historie. Zadání a příkazy plní a stále častěji budou plnit technologie a umělá inteligence. Rutinní práce lidí bude potřeba čím dál méně.
Česko má takovou délku roční pracovní doby, jaká byla ve vyspělých evropských zemích v 70. letech minulého století. Čeští pracovníci za rok odpracují v průměru přibližně o 400 hodin víc než jejich němečtí kolegové. Odbory budou prosazovat zkrácení pracovní doby o půl hodiny bez snížení výdělků, a to zhruba do pěti let. Na shromáždění odborářů Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) to řekl její předák Josef Středula.
Skoro třicet let od převratu, který měl ukončit neblahý experiment řízené socialistické ekonomiky, je česká společnost totálně závislá na dotacích a dávkách. Nepříjemný fakt potvrzuje podrobné šetření SILC o životních podmínkách českých domácností.
Minimální mzda v Česku se od ledna zvýší o 1200 korun na 12 200 korun, tedy o 11 procent. Rozhodl o tom v pondělí kabinet. Podle předsedy vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD) tak nejnižší výdělek v příštím roce překročí 40,5 procenta průměrné mzdy ve státě. Koaliční partneři ČSSD šli na jednání s požadavkem pomalejšího růstu.
Státní správa hledá úředníky. Na svých webech nabízí dohromady na pět tisíc pracovních míst. Přesto, že jim zvyšuje platy a přidává výhody, na poptávka po volných místech neodpovídá nabídce. Informuje o tom Mf Dnes.
Americký internetový prodejce Amazon letos nabere v Dobrovízi u Prahy a v pražské korporátní kanceláři 1 000 stálých zaměstnanců. Již nyní v tuzemsku zaměstnává přes 3 000 lidí. V Evropě společnost plánuje vytvořit celkem 15 000 pracovních míst, během jednoho roku tak Amazon přijme rekordní počet zaměstnanců.
Nejspokojenější jsou zaměstnanci v Dánsku, na druhém a třetím místě pak v Norsku a v Kostarice. Česká republika obsadila desátou příčku z 57 sledovaných zemí ze všech kontinentů. Nejhůř dopadla Ghana. Vyplývá to z průzkumu společnosti Universum, která tvrdí, že spokojenost zaměstnanců souvisí s celkovou prosperitou ekonomiky.
Ve vyspělém světě patříme k lidem, kteří jsou s ohledem na své výkony ochotni pracovat za velmi málo peněz. Kdyby firmy dávaly na platy tolik jako v Německu, rozdělily by za rok mezi zaměstnance navíc 500 miliard korun. To je bezmála polovina státního rozpočtu.
Přístup zaměstnanců a především jejich chování na internetu je dnes jedním z důležitých faktorů, které ovlivňují chod, výkonnost a efektivitu podniku. Omezení přístupu ke zdrojům, které zaměstnanec bezprostředně nepotřebuje k výkonu své práce, nejen výrazně snižuje riziko zavlečení virů a dalších škodlivých programů do informačního systému, ale obvykle vede i k znatelnému růstu produktivity práce.
Debaty o diskriminaci žen v práci, o kvótách vytahujících je do vyšších pozic, které jsou dnes hitem progresivistických kruhů, budou za pár let ze zpětného pohledu vypadat úplně směšně. Jako manýrismus a tvrdá ignorance toho, co se ve společnosti skutečně děje.
Podle čeho si lidé vybírají profesi? V ideálním případě je to kombinace zájmu, pocitu poslání, dobrý odhad vlastního talentu a schopností – a pak samozřejmě zajištění živobytí.
Česká ekonomika se rozjela skoro nejrychleji v EU. Co ji oživilo? V čem se změnila atmosféra? A můžeme si prosperitu udržet? V diskusním Salonu Týdeníku Echo se sešli hlavní ekonom odborů a poradce ministra financí Jaroslav Ungerman, viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl a ekonom Karel Kříž z poradenské firmy Value Added.
