Tag: vysoké školy

Články k tagu

Milionové odměny pro vedení UK. Rektorka bere více než premiér, bonusy přes 500 tisíc

Stovky tisíc pro vedoucí akademiky. Vedení Univerzity Karlovy se dostalo pod palbu kritiky kvůli statisícovým odměnám, které si v uplynulých měsících vyplácelo. Rektorka Milena Králíčková si v květnu 2024 k platu 175 tisíc korun přilepšila o 400 tisíc a v listopadu obdržela bonus ve výši 576 tisíc korun. Kvestor Martin Maňásek pak k platu 165 tisíc korun dostal v květnu 350 tisíc a v listopadu 573 tisíc korun, píše deník MF DNES.

Trump chce podporovatele Hamásu na amerických univerzitách deportovat

Americký prezident Donald Trump ve středu podepsal nařízení o boji proti antisemitismu a zavázal se deportovat vysokoškolské studenty bez amerického občanství a další osoby, které se účastnily propalestinských protestů. Příkaz cílí na studenty a aktivisty, kteří se zapojili do demonstrací proti izraelské ofenzivě v Pásmu Gazy po teroristickém útoku Hamásu na Izrael 7. října 2023.

Hořká tečka za fakultou

Když nedávno ve Spišské Staré Vsi na Slovensku 18letý student gymnázia zabil nožem učitelku a spolužačku, musel se poroučet slovenský policejní prezident Ľubomír Solák i náčelník místního obvodního oddělení. Ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok totiž na základě závažných informací Úřadu inspekční služby vyhodnotil, že policisté neplnili své povinnosti. Věděli, že student může být nebezpečný, ale nepodnikli dostatečná opatření. Česko zažilo podobnou tragédii před více než rokem, kdy při střelbě na pražské filozofické fakultě přišlo o život 14 lidí. Oba případy se samozřejmě v mnohém liší.

„Vyšetřovací komise mě zklamala. Byla to fraška,“ říká Lenka Šimůnková

Sněmovní vyšetřovací komise měla prověřit zásah policistů proti střelci na Filozofické fakultě UK. S výsledky více než půlročního vyšetřováním seznámila ve čtvrtek pozůstalé. Vyslechnout si konečný verdikt nakonec přišla jen hrstka z nich a komise konstatovala, že policisté při zásahu nepochybili. Deník Echo24 pořídil bezprostředně po zveřejnění zprávy rozhovor s Lenkou Šimůnkovou, matkou zavražděné studentky komunikace neslyšících Elišky, podle které na uzavřené schůzce s poslanci nezazněly žádné nové informace.

Senát odmítl hlídačkovné. Klíčová novela zákona o VŠ se vrací do sněmovny

Uzákonění příspěvku studentkám vysokých škol na hlídání jejich malých dětí, takzvaného hlídačkovného, Senát kvůli jeho koncepci odmítnul. Kritici, k nimž patřil i ministr školství Mikuláš Bek (za STAN), vytkli této poslanecké úpravě vysokoškolského zákona nesystémovost, možné zneužívání a zvýšení výdajů vysokých škol, které by mohlo dosáhnout až čtvrt miliardy korun ročně. Výhrady k ní měla také Česká konference rektorů. Novelu zákona, která mění mimo jiné podmínky doktorandů, tak musí znovu posoudit sněmovna.

DOKUMENT O STŘELBĚ NA FAKULTĚ: Policie by měla zlepšit výzbroj hlídek

Sněmovní vyšetřovací komise po vyhodnocení předloňské střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) doporučila policii, aby výrazněji označila policisty v civilu, zlepšila výzbroj i výstroj prvosledových hlídek, analyzovala systém předávání informací či zlepšila komunikaci s lidmi mimo policejní sbor. Navrhla také změnit zbraňovou legislativu a zvýšit některá oprávnění policistů. Ministerstvo vnitra by pak mělo spustit informační kampaň pro veřejnost, jak se chovat v krizových situacích.

Sněmovna kritizuje Rakušanův postup. ANO nesouhlasí se zprávou o střelbě na FF UK

Poslanci opozičního hnutí ANO nesouhlasí se závěrem ve zprávě sněmovní vyšetřovací komise k předloňské střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, že neshledala v postupu složek integrovaného záchranného systému (IZS) pochybení, která by mohla ovlivnit skutkový děj události. Na plénu zprávu obecně uvedl předseda komise Pavel Kašník (ODS). Zprávu vypracovali členové komise za ANO Jiří Mašek a Helena Válková.

Komise: Policie zasáhla na fakultě správně. Chyby však udělala před tím, než pachatel začal střílet

Zástupci vyšetřovací komise představili závěrečnou zprávu rodičům obětí tragické střelby na Filozofické fakultě UK. Podle ní nenastalo v postupu bezpečnostních složek pochybení, která by ovlivnila skutkový děj události. Komise však shledala nedostatky v oblasti operačního a taktického řízení před tím, než pachatel začal střílet. Se zprávou nesouhlasí poslanci z opozičního hnutí ANO a tvrdí, že bezpečnostní složky chybovaly.

Konec čekání. Rodiny obětí střelby na FF UK si vyslechnou verdikt vyšetřovací komise

Vyšetřovací komise ke střelbě na Filozofické fakultě UK ukončí čekání na výsledky šetření, se závěrečnou zprávou nejprve ve čtvrtek dopoledne seznámí rodiče obětí vraha. Zprávu pak projednají poslanci na plénu a až poté bude moci být zveřejněna. Vyšetřování okolností střelby z prosince 2023 trvalo přes půl roku a přinejmenším část rodičů si přála, aby byli o výsledcích informováni jako první. Komise měla mimo jiné vyhodnotit, zda policie během zásahu nepochybila.

Herci Lábus či Dejdar se obávají konce Ypsilonky. Nový ředitel chce změnit koncepci

Děkan Divadelní fakulty AMU (DAMU) v Praze František Tománek se od 1. března stane ředitelem Studia Ypsilon. Tománek divadlo plánuje přeměnit na výukové a umělecké pracoviště DAMU. Studio je nyní příspěvkovou organizací města, podle Tománka by tak mělo fungovat do června 2026. Herci ale mají obavy ze zrušení souboru. Náměstek primátora Jiří Pospíšil (TOP 09), který má v gesci kulturu, uvedl, že divadlo rozhodně nezanikne. Jen se musí transformovat, aby mělo lepší ekonomické výsledky.

Problém pro univerzity. Senátu se nelíbí „hlídačkovné“, novelu zákona o VŠ může vrátit sněmovně

Novela zákona o vysokých školách se možná vrátí do sněmovny. Vypadá to tak na základě čtvrtečního jednání senátního výboru pro vzdělávání, který odmítl jeden z pozměňovacích návrhů k této novele, tedy takzvané hlídačkovné. Rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková pro Echo24 řekla, že pokud se novela do sněmovny skutečně vrátí, hrozí určité riziko, že se nakonec nestihne schválit vůbec. Dodala, že ale věří, že zákon nakonec novelizován bude.

Prvovoliči budou drtivě hlasovat pro pravici

O Matěji Gregorovi se nově mluví jako o rozeném politikovi a velkém talentu – a říkají to i lidé mimo fanouškovskou obec Motoristů. Na svou kandidátku ho chtěl i Andrej Babiš. Týdeník Respekt varuje, že předseda motoristických mládežníků se svými lidmi se chystají ovládnout univerzity. Na to, že mu je 22 let, už vzbudil dost pozornosti a kontroverzí. Následuje rozhovor o tom, jaké je být student filozofické fakulty a ve volném čase pravičák, zda jsou Motoristé mezi Gregorovými vrstevníky víc v kurzu než Piráti. Padnou i jména Turek, Babiš, Okamura, Šlachta.

Vyšetřovací komise ke střelbě na FF UK měla ukončit dohady, závěry stále dluží

Zveřejnění závěrů sněmovní vyšetřovací komise se očekávalo ještě před Vánoci u příležitosti výročí tragické střelby na Filozofické fakultě UK. Přestože posledního svědka vyslechli poslanci už koncem listopadu a začátkem prosince dokončili a většinou schválili závěrečnou zprávu, výsledky plánují zveřejnit nejdřív až koncem ledna.

14 luceren za 14 obětí. Praha si připomněla výročí tragické střelby na fakultě

Praha v sobotu vzpomínala u příležitosti prvního výročí tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK). Událost, která si před rokem vyžádala 14 obětí z řad studentů a zaměstnanců a desítky zraněných, otřásla akademickou obcí i celou českou veřejností. Pietní akce, které se odehrávaly po celý den, nabídly prostor pro tichou vzpomínku i hudební reflexi. Zhruba půlhodinová pieta na náměstí Jana Palacha se konala za účasti několika stovek lidí, včetně pozůstalých, zástupců univerzity, fakulty i vedení města.

Filozof a závan z mělkého hrobu

Články o tom, jak se někdo zapletl s StB, jsou stále ještě vydatným soustem pro mnohé pamětníky – i nepamětníky, kterých bude již pomalu většina. Dalo by se možná mluvit o posledním pachovém signálu, který dávná mrtvola onoho režimu je ještě schopna ze svého hrobu vyslat. Pro mnohé to jsou přitažlivé zápachy a nemohou jim odolat. Před pár dny jeden takový článek vyšel, byl o „šokujícím a zraňujícím“ odhalení významného filozofa Zdeňka Kratochvíla, profesora Přírodovědecké fakulty UK, předlistopadového účastníka poloilegálních i ilegálních aktivit.

Bývalá eurokomisařka Jourová se stane prorektorkou UK. Platu se vzdá

Bývalá eurokomisařka Věra Jourová se stane prorektorkou Univerzity Karlovy pro rozvoj lidských zdrojů a nové technologie. Akademický senát UK k tomu vyjádřil na svém pátečním zasedání kladné stanovisko. Novou prorektorku jmenuje rektorka UK Milena Králíčková. Svůj plat bude Jourová posílat v plné výši na Fond odolnosti Nadačního fondu UK.

Na Filozofické fakultě UK se rok po střelbě chystají úpravy vrátnice

Univerzita Karlova v Praze rok po útoku na filozofické fakultě postupně zavádí různé druhy bezpečnostních opatření na fakultách, kolejích a v menzách. Ne všude však lze podle rektorky Mileny Králíčkové instalovat například turnikety. Vzniká také například krizový a svolávací systém, který se při nedávném cvičení na Právnické fakultě UK podle rektorky osvědčil.

Žádné projevy, jen tichá pieta. Filozofická fakulta si připomene rok od tragédie

Roční výročí tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, které připadá na sobotu 21. prosince, uctí vedení fakulty tichou pietou u památníku na náměstí Jana Palacha. Výročí připomene i benefiční koncert Rok poté, který se koná pod záštitou fakulty. Na dotaz ČTK to uvedl koordinátor komunikace fakulty Ondřej Dufek. Téměř před rokem v sídle fakulty student zabil 14 lidí, 25 zranil a následně zastřelil i sebe.

Jak chce vláda dostat univerzity mezi špičku? „Dejte nám peníze, jinak je to fikce“

Výrok premiéra Petra Fialy (ODS) o tom, že za další čtyři roky dostane české univerzity mezi světovou špičku, je čirá fikce. Alespoň pokud jeho vláda skutečně neukáže, že jde o prioritu a nenavýší financování. Předsednictvo Rady vysokých škol (RVŠ) vyzvalo MŠMT, aby zapracovalo srovnání českých mezd s německými do střednědobého výhledu rozpočtu vysokého školství. MŠMT, které začalo chystat úplně nový zákon o VŠ, pro Echo24 popsalo, jak by bylo možné Fialův slib naplnit.

Bývalá eurokomisařka Jourová míří do vedení Univerzity Karlovy

Bývalá eurokomisařka Věra Jourová se s největší pravděpodobností stane členkou kolegia rektorky Univerzity Karlovy Mileny Králíčkové. Deníku Echo24 to potvrdila mluvčí UK s tím, že jednání probíhají, k potvrzení dohody by mělo dojít během prosince. Jourová skončila v Evropské komisi po deseti letech s koncem listopadu, od začátku prosince již úřaduje druhá komise Ursuly von der Leyenové. Mluvčí Univerzity Karlovy Lucie Přívětivá pro Echo24 potvrdila, že jednání o nástupu Jourové do kolegia rektorky probíhají.

Vrchní žalobci potvrdili pravomocné odložení případu střelby na Filozofické fakultě

Vrchní žalobci potvrdili pravomocné odložení případu tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Serveru Novinky.cz to ve čtvrtek potvrdil ředitel odboru trestního řízení VSZ v Praze Tomáš Turek. Takzvaný výkon dohledu nad touto kauzou provedlo vrchní zastupitelství na základě stížnosti příbuzného jedné ze 14 obětí. Vrchní žalobci ale souhlasili s názorem dozorové státní zástupkyně, že to byla mnohonásobná vražda, a nikoli teroristický čin, jak poukazovala část poškozených.

Hledání rovnováhy

V poslední době mě zaujaly dvě prvoplánově nesouvisející zprávy. Podle první se ministr spravedlnosti Pavel Blažek rozhodl návrhem nové právní úpravy vymezit vůči judikatuře Ústavního soudu ve věci soudcovských platů, jelikož ji nepovažuje za ústavní. Podle jeho názoru vytvořil Ústavní soud ze soudců privilegovanou skupinu, a to jak v přístupu k rozhodování o jejich platech, tak vlastně i vzhledem k absolutní výši platů. Zpráva druhá je méně brizantní. Na facebookové stránce Katolické teologické fakulty UK se v rámci dlouhodobých názorových výměn mezi zastánci a odpůrci fakultního vedení objevilo zajímavé sdělení.

Fiala chce české univerzity mezi špičkou, těm však chybí peníze. Chystá se nový zákon

Jak to, že my nemáme žádnou univerzitu mezi stovkou nejlepších na světě? Musíme mít. A vytvořit podmínky, aby to šlo. Uvedl to premiér Petr Fiala (ODS) s tím, že chce české univerzity dostat mezi světovou špičku. Vláda však zatím nevyhovuje ani základním finančním požadavkům univerzit, které tak dle svých slov ztrácí konkurenceschopnost. Pomoci má jednak ve středu schválená novelu zákona o vysokých školách a MŠMT už začalo chystat úplně nový zákon.

Vysoké školy se výrazně změní, rozhodli poslanci. Odmítli omezení univerzitních samospráv

Podmínky studia doktorandů včetně jejich lepšího ohodnocení upraví vládní novela vysokoškolského zákona, kterou ve středu schválila Sněmovna. Poslanci předlohou změnili postavení akreditačního úřadu, který má být nově samostatnou právnickou osobou s větší nezávislostí na ministerstvu školství. Úřad by měl nově akreditovat i programy vyšších odborných škol. Novelu teď dostanou k posouzení senátoři. Česká konference rektorů (ČKR) a Rada vysokých škol (RVŠ) oceňují změny v doktorském studiu, naopak kritizují změny v akreditacích.

Střelba na FF UK: Vyšetřovací komise finišuje závěrečnou zprávu. Co o ní víme?

Sněmovní vyšetřovací komise k loňské střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy začátkem týdne vyslechla posledního svědka. Debatovala také o návrhu závěrečné zprávy, která je už skoro hotová. Komise ji plánuje předat poslanecké sněmovně v polovině prosince. V dalších dnech pak chce s výsledky vyšetřování seznámit veřejnost, možná symbolicky právě u příležitosti výročí tragédie 21. prosince. Poslanci zatím nechtějí ani naznačovat, k jakým závěrům komise došla.

Studující lékaři a sestry budou moci pracovat v nemocnici dříve

Studující lékaři nebo zdravotní sestry by mohli v nemocnicích nově začít dříve pracovat na pozici praktické sestry. V současné době je to většinou možné u sester po třech letech studia a u lékařů po čtyřech. Umožnit jim to má novela zákona uznávající jejich kvalifikace. Její návrh ve středu projedná vláda, platit by mohla od ledna 2025. Nově tuto možnost dává také studentům oboru dětská sestra, porodní asistentka nebo zdravotnický záchranář.

Stát jako matka, otec, šašek

V předvečer prezidentských voleb v USAse mnohé tamní vysoké školy snažily vyjít vstříc potřebám těch studentů, pro něž by volební výsledek mohl znamenat velký stres. Nabízely různé formy psychologické podpory. Na fakultě veřejné politiky Georgetownské univerzity ve Washingtonu byla pro ten případ připravena místnost určená k „sebepéči“, k dispozici tam bylo mj. kakao, sušenky, stavebnice lego a omalovánky. Vzbudilo to předvídatelné reakce. Co se to děje, když budoucí diplomaté a političtí činitelé potřebují klid, kakao a lego, aby dokázali zpracovat situaci, na níž v demokracii není nic neobvyklého.

Česká historie má být passé

Následuje poznámka o něčem, co se nestalo. Byla napsána proto, že se to asi stejně brzy stane. Ve čtvrtek akademický senát Filozofické fakulty UK v Praze nakonec nerozhodoval o restrukturalizaci, v jejímž rámci by skončil Ústav českých dějin, stálá značka v oboru. Má to širší souvislosti, v tomto případě váhám mezi přídavnými jmény politické a civilizační. Na Filozofické fakultě mají tři ústavy pro dějiny – kromě Ústavu českých dějin ještě Ústav světových dějin a Ústav hospodářských a sociálních dějin – a vznikl plán sloučit je v jeden „superústav“. Úspory nevypadají kdovíjak impozantně, restrukturalizací by se ušetřilo asi 15 úvazků z dnešních asi 60.

Dva roky vězení pro nezletilou potvrdil i odvolací soud. Schvalovala masakr na fakultě

Za schvalování střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) a přípravu vraždy spolužaček si mladistvá dívka odpyká dvouletý trest vězení. Vrchní soud v Olomouci dnes potvrdil rozsudek brněnského krajského soudu, proti kterému se dívka odvolala. Případ se odehrál v Jihomoravském kraji, krajský soud vynesl rozsudek 12. srpna. Jednání u vrchního soudu  bylo s ohledem na věk obžalované dívky kromě vyhlášení rozhodnutí neveřejné. Za schvalování střelby na filozofické fakultě dosud nebyl pravomocný trest vězení uložen.

Studenti mají při reformě penzí smůlu, důchod si budou muset doplatit

Na začátku volebního období měla vláda se studenty poměrně ambiciózní cíl. V původním programovém prohlášení slibovala, že se studium opět začne počítat do tzv. náhradní doby důchodového pojištění – tedy zjednodušeně do „odpracovaných“ let potřebných pro získání či navyšování penze. Studenti se často domnívají, že za ně po dobu studia hradí důchodové pojištění stát. Pro většinu současných či bývalých absolventů především vysokých škol však nic takového nenastane ani podle vládní penzijní reformy.