Poté, co akademický senát ČVUT odhlasoval předčasný konec dlouholetého rektora Vojtěcha Petráčka, je nyní samotné odvolání v rukou prezidenta republiky. Na čemž je taková drobná zajímavost, že mezi důvody, které akademiky k rozhodnutí přiměly, figuruje poradce prezidenta Petr Kolář. Tedy přesněji řečeno jeho angažmá jako poradce ČVUT. Smlouvy s ním uzavíral rektor, i když byly částečně placené z rozpočtu strojní fakulty, a jeho rady byly výhradně ústní, takže není možné posoudit jejich skutečný přínos.

Není těžké v tom vidět ukázku toho, jak funguje prostředí, pro něž Donald Trump úspěšně prosadil výraz „swamp“. Samozřejmě nejde o nic nového ani jedinečného pro Ameriku. Lidé, kteří to někam v politice nebo ve státní správě dotáhli, monetizují svůj status, znalosti a kontakty, jež jim nikdo nevezme, poskytováním lobbistických služeb. Bývalý diplomat a poté krátkodobě neúspěšný manažer ve skupině PPF se v takové roli ukázkově etabloval. ČVUT je jen jedním v řadě klientů.

Vzhledem k tomu, že na druhé straně jedné z právnických zakázek, za něž byl rektor Petráček kritizován, se objevil i jeho syn, si bylo možné představovat to nejhorší. Teď ale web Novinky přišel s pokračováním zpravodajství, jež rektora Petráčka svým způsobem rehabilituje. Rýsuje se v něm totiž možnost, že ČVUT se Kolářovy služby velmi vyplatily. Zda se vyplatily i daňovým poplatníkům, je jiná otázka.

Kolář Novinkám sdělil, že ČVUT pomáhal vyřešit problémy jeho projektu s GE Aviation. Hrozila prý mezinárodní arbitráž o miliardy korun.

Společný projekt vývoje turbovrtulových modelů s pobočkou amerického gigantu, do něhož byly vedle ČVUT zapojeny různé výzkumné ústavy, vznikl z iniciativy sociálnědemokratické vlády v roce 2016. Univerzita dostala od vlády návratnou finanční výpomoc dvě miliardy korun, přičemž se počítalo s tím, že škola je v budoucnu získá z evropských dotací. A pokud ne, tak je vláda nebude chtít zpět – aspoň v tom žila univerzita.

Jenže ČVUT se podařilo získat z EU jen jednu miliardu. Obrátila se proto na vládu, teď už jinou, o pomoc. Ale ta se k dorovnání miliardy neměla. Nedá se říct, že by nechala ČVUT úplně na holičkách. Utracenou miliardu přeměnila na půjčku s tříletým odkladem a poskytla jí miliardu jako půjčku, s tříletým odkladem a splatností rozloženou na pětadvacet let. „ČVUT jde ročně asi 800 milionů přes různé granty a fondy, takže to není rozhodně nic, co by je zlikvidovalo. Je to nepříjemné, rektor si to musí na škole vyřídit, ale není to nic, co by jim omezilo činnost,“ okomentoval to Karel Havlíček (ANO), tehdejší ministr průmyslu.

Pak si ČVUT v roce 2021 najala Koláře, krátce nato nastoupila nová vláda. A ta loni v únoru rozhodla, že miliardu nakonec nebude chtít zpět.

Zatímco Kolář tvrdí, že hrozila mezinárodní arbitráž, Milan Šlapák, muž, který GE Aviation dlouhá léta až do ledna 2023 vedl, říká, že nic takového nehrozilo. Byly tam prý jen „klasické projektové problémy, byla tam rizika zdržení tady nebo tam, ale to bylo úplně normální“. Projekt hodnotí jako úspěšný.

Problém tedy neměl americký koncern. Problém mělo ČVUT.

To, že nevyjde zamýšlené financování, je klasické riziko přítomné u každého podnikatelského projektu. Jenže je něco jiného, když tím zamýšleným zdrojem financování je evropská dotace, a hlavně když do toho rizika jde stát a univerzita. Fialova vláda je docela při chuti, co se týče toho, co označuje za strategické investice. Ještě uvidíme, jak se nám vyplatí koupě plynovodů NET4GAS či sítě benzinových pump Robin Oil. A jakou částku vynaloží na podporu investice americké firmy onsemi v Rožnově pod Radhoštěm. Problémem takových strategických kroků je, že když něco nevyjde, může pak o účtu pro daňového poplatníka rozhodovat třeba to, kdo si najme někoho jako Petra Koláře.