Rusko by se Spojenými státy mohlo spolupracovat v řízení Záporožské jaderné elektrárny, kterou ruská vojska obsadila krátce po začátku invaze na Ukrajinu. Podle ruskojazyčných médií o tom ruský prezident Vladimir Putin mluvil se slovenským premiérem Robertem Ficem na jejich schůzce v Pekingu. Na spolupráci by se podle šéfa Kremlu mohla podílet i Ukrajina. Kyjev Putinovy návrhy odmítl.
V areálu jaderné elektrárny Kursk ve středním Rusku vypukl z noci na dnešek po útoku ukrajinského dronu požár, který se rychle podařilo uhasit. Podle tiskové služby elektrárny, kterou cituje agentura Reuters, byl nicméně poškozen pomocný transformátor a klesla provozní kapacita jednoho z bloků. Požár způsobený ukrajinským bezpilotním letounem vypukl také u plynového terminálu u přístavu Usť-Luga na severozápadě Ruska.
Švédsko plánuje po více než 40 letech postavit nové jaderné reaktory. Oznámil to dnes podle agentury AFP nebo listu The Financial Times (FT) švédský premiér Ulf Kristersson s tím, že vláda dává přednost výstavbě několika malých modulárních reaktorů (SMR). Země tak po desítkách let podle médií mění svůj přístup k jádru. „Stává se to skutečností – s novou jadernou energií bude Švédsko disponovat stabilnější, konkurenceschopnější a ekologičtější výrobou energie,“ řekl podle FT předseda vlády na tiskové konferenci.
Energetická skupina ČEZ dokončila svůj akcionářský vstup do britské společnosti Rolls-Royce SMR, v níž od července drží zhruba pětinový podíl. Firmy se nyní zaměří na přípravu stavby až tří modulárních reaktorů v Británii, do níž by se ČEZ mohl zapojit jako dodavatel některých technologií. Vedle toho se připravuje stavba modulárního reaktoru v Temelíně, která by měla začít v první polovině 30. let. Společnosti budou spolupracovat na vývoji modulárních jaderných reaktorů.
Itálie se po dvou referendech a více než třech dekádách odklonu od jaderné energetiky chystá na návrat k tomuto kontroverznímu zdroji. Vláda premiérky Giorgie Meloniová připravuje plán na výstavbu nových jaderných zařízení, tentokrát s využitím nových technologií označovaných jako malé modulární reaktory (SMR) a pokročilé modulární reaktory (AMR). Tyto technologie mají podle zastánců přinést bezpečnější a čistší zdroj energie a pomoci Itálii splnit rostoucí poptávku po bezemisní elektřině.
Zelení v Sasku jsou nespokojeni s postojem tamní vlády premiéra Michaela Kretschmera k plánované výstavbě šesti malých modulárních reaktorů (SMR) v Tušimicích na Chomutovsku nedaleko hranic s Německem. Poslanec saského zemského sněmu Thomas Löser z této ekologické strany požaduje, aby Kretschmerův kabinet jasně formuloval rizika spojená s nukleární energií a aby za středobod svého postoje označil ochranu Sasů a saské přírody, napsal portál Tag24.
Slovensko investuje rekordní částky do nové jaderné elektrárny, kterou postaví firma z USA. Slovensko se chystá na jednu z největších investic v historii země. Americká firma Westinghouse bude stavět novou jadernou elektrárnu v Jaslovských Bohunicích. Celková hodnota investice se pohybuje mezi 13 až 15 miliardami eur (320 až 370 miliardami korun), což je částka několikanásobně vyšší, než jaká byla vynaložena na dokončení jaderné elektrárny v Mochovcích.
Írán má kapacity obnovit obohacování uranu v horizontu měsíců, řekl šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi stanici CBS NEWS. Izraelské a americké údery proti íránským jaderným zařízením podle něj nedokázaly zničit vše. Je proto nutné vrátit se k jednacímu stolu. Grossiho slova jsou v rozporu s opakovanými tvrzeními amerického prezidenta Donalda Trumpa, že americké údery "zcela a totálně zničily" íránská zařízení na obohacování uranu.
Americký prezident Donald Trump popřel zprávy médií, podle kterých jeho administrativa zvažovala, že pomůže Íránu získat až 30 miliard dolarů (633 miliard Kč) na vybudování programu na výrobu jaderné energie pro civilní účely. Televizní stanice CNN ve čtvrtek uvedla, že Trumpův tým v posledních dnech projednával možné ekonomické pobídky pro Írán výměnou za to, že Teherán zastaví obohacování uranu.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zvažuje, že pomůže Íránu získat až 30 miliard dolarů (skoro 633 miliard Kč) na vybudování programu na výrobu jaderné energie pro civilní účely. Spojené státy rovněž projednávají možnost zmírnění sankcí uvalených na Írán a uvolnění miliard dolarů z peněz, které má Írán blokovány na zahraničních bankovních účtech. Tyto diskuse jsou součástí sílící snahy Washingtonu přimět Teherán, aby se vrátil k vyjednávání o svém jaderném programu.
Krajský soud v Brně zamítl žalobu francouzské společnosti EDF proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) o tendru na stavbu nových bloků v jaderné elektrárně Dukovany. ÚOHS zamítl námitky společnosti EDF na postup ve veřejné soutěži. Strany mohou rozsudek napadnout kasační stížností k Nejvyššímu správnímu soudu.
Spojené státy jsou „připraveny jednat“ s Íránem o jeho civilním jaderném programu, uvedl v neděli nejvyšší americký diplomat Marco Rubio v rozhovoru, který odvysílala stanice Fox News. Podle ministra zahranuičí cílem amerických úderů z noci na dnešek nebylo svržení íránského režimu, který vedou šíitští duchovní.
Dva až čtyři strategické bombardéry B-2 Spirit vzlétly v sobotu ráno z letecké základny Whiteman v americkém Missouri, jak vyplývá z údajů o sledování letů a záznamů komunikace amerického řízení letového provozu, píše izraelský deník Haaretz. Letouny jsou podle deníku pravděpodobně na cestě na americkou vojenskou základnu Guam v Tichém oceánu. B-2 Spirit je jediný bombardér schopný nést bombu GBU-57
Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) v pátek ujistil, že jeho organizace může prostřednictvím systému „nezpochybnitelných“ inspekcí „zaručit“, že Írán nevyvine jaderné zbraně. Uvedla to agentura AFP. „Diplomatické řešení je možné, pokud bude politická vůle. Byly projednány prvky dohody. MAAE může prostřednictvím systému nezpochybnitelných inspekcí zaručit, že v Íránu nebudou vyvíjeny jaderné zbraně,“ řekl Rafael Grossi na zasedání Rady bezpečnosti OSN.
Rusko má v plánu vybudovat první jadernou elektrárnu na Měsíci, uvedl na sociální síti šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Dmitrij Bakanov, na jehož příspěvek upozornil server The Moscow Times. Roskosmos se již loni zmínil o plánech vybudovat jadernou elektrárnu na Měsíci mezi lety 2033 a 2035. „Nejenže zachováváme slávu předchozích úspěchů, ale vytváříme nové důvody k hrdosti, jakož i předpoklady pro růst ekonomiky a kvality života,“ napsal Bakanov.
Rada guvernérů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) poprvé za posledních 20 let oficiálně konstatovala, že Írán neplní závazky týkající se svého jaderného programu. Příslušnou rezoluci předložily Francie, Británie, Německo a Spojené státy. O usnesení, které většinově schválili zástupci 35 členských zemí MAAE na dnešním zasedání ve Vídni, informovali diplomaté pod podmínkou anonymity, píše agentura AP. Teherán v reakci oznámil protiopatření,
Chápeme, že je volební kampaň a že vláda se, tak jako každá jiná, snaží prezentovat ekonomickými úspěchy. Věru jich moc nemá a podpis kontraktu na stavbu nových jaderných bloků měl být tou jednoznačně pozitivní zprávou, jíž se může vykazovat. A je opravdu pozitivní to, že po dnes už snad desítkách let, kdy se o potřebě takové investice mluvilo, a několika abortivních pokusech o tendr dovedla toto úsilí k podpisu. Jenže bohužel není všechno tak jednoznačné, jak by to vláda ráda prezentovala. Jsou tu pochybnosti o korporátní struktuře, jež má stavbu provádět, zejména tedy o roli firmy ČEZ v ní, jež zůstává nejednoznačná.
Po měsíci nervů našlo drama kolem tendru na pátý a šestý reaktor Dukovan šťastnou koncovku. Jak známo, 6. května zakázal Krajský soud v Brně předběžným opatřením českému státu uzavření dohody s korejským stavitelem KHNP. Slavnostní podpis měl proběhnout následující den, stočlenná korejská delegace k nám tak letěla zbytečně. Ale teď, 4. června, Nejvyšší správní soud (NSS) předběžné rozhodnutí krajského soudu zrušil. Premiér Fiala, ministři Vlček a Stanjura, zkušenější o tuto blamáž, už netrvali na ceremonii a své účasti na ní, načež mohla pouhých několik hodin po verdiktu NSS česká firma EDU II s Korejci podepsat dohodu elektronicky.
Příprava dostavby jaderné elektrárny Dukovany se po bleskovém podpisu s Korejci opět začíná rozjíždět. Co to ale znamená? Během příštích měsíců začnou geologické průzkumy a ministr obchodu a průmyslu Lukáš Vlček (STAN) se vydá za Korejci dojednat detaily. Pokud vše půjde podle plánů, tak by první blok měl být hotov v roce 2036.
Pokud by francouzská společnost EDF vyhrála spor s Úřadem na ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) o dukovanský jaderný tendr poté, co byla smlouva s vítěznou firmou podepsaná, mohla by po zadavateli zakázky požadovat náhradu škody, uvedla zastupující mluvčí Krajského soudu v Brně Martina Charvátová. NSS dnes zrušil předběžné opatření vydané krajským soudem, které podpisu smlouvy bránilo, a zadavatel EDU II s vítěznou firmou KHNP smlouvu na výstavbu nových bloků v Dukovanech podepsal.
Společnost Elektrárna Dukovany II (EDU II), která má na starosti jaderný tendr, podepsala s korejskou firmou KHNP finální smlouvy k výstavbě dvou jaderných bloků v Dukovanech. Firmy tak učinily jen několik hodin po zrušení předběžného opatření soudu, které uzavření dohod blokovalo, potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). "To základní sdělení zní tak, že před chvílí byla podepsána smlouva o dodávce dvou bloků Jaderné elektrárny Dukovany II," uvedl premiér Petr Fiala na začátku mimořádné tiskové konference.
Nejvyšší správní soud dnes zrušil na základě kasačních stížností EDU II a KHNP předběžné opatření, které Česku zakazovalo podepsat smlouvu na stavbu nových bloků v Dukovanech. Usnesení o vydání předběžného opatření se tak vrací na Krajský soud v Brně, který jej musí znovu posoudit a zohlednit přitom právní názor vyššího soudu. Podle informací České televize byla smlouva s KHNP o dostavbě jaderné elektrárny Dukovany dokonce už uzavřena a podepsána. Vláda České republiky kvůli rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) svolala mimořádnou tiskovou konferenci na 14.30.
V současné chvíli není jisté, zda korejská společnost KHNP prodlouží svou nabídku na dostavbu nových jaderných bloků v jaderné elektrárně Dukovany. Ta aktuální platí do konce června. Firma KHNP se teprve rozhodne, řekl viceprezident projektové kanceláře KHNP pro ČR Harry Chang České televizi.
Uzavření finální smlouvy o stavbě jaderných bloků v Dukovanech se do konce mandátu současné vlády možná nestihne. Záležet bude na rozhodování soudu. V rozhovoru na Radiožurnálu to připustil premiér Petr Fiala (ODS). Termín zprovoznění prvního reaktoru v roce 2036 ale podle něj zatím ohrožen není. Stínový premiér Karel Havlíček (ANO) pro Echo24 už dříve řekl, že pokud bude ANO v příští vládě, smlouvu s KHNP podepíše, pokud se ukáže, že je vše ohledně tendru v pořádku.
Společnost Elektrárna Dukovany II (EDU II) v pondělí podala Krajskému soudu v Brně návrh na zrušení předběžného opatření, kterým soud zablokoval podpis finální dohody o stavbě jaderných bloků v Dukovanech. Vedle už dříve podané kasační stížnosti podnik využil další právní nástroj, kterým se snaží obhájit svůj postup v tendru. Dnes o tom informovala EDU II, která má jaderný tendr na starosti.
Provoz starších jaderných reaktorů v Dukovanech je možné prodloužit minimálně do roku 2045, pokud nebude při desetiletých periodických hodnoceních zjištěn žádný bezpečnostní problém. Dosud mají bloky povolení k provozu do roku 2035. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to uvedla šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová. Prodloužení životnosti dukovanských bloků by tak podle ní mohlo pokrýt případné zpoždění při výstavbě nových bloků.
Francie udělá všechno, aby nové jaderné bloky v Dukovanech nevznikly. „Nejde jim o to, vyhrát, ale o to, aby tady elektrárna nevznikla. A to je dramatická zpráva pro Českou republiku.“ Obrana, kterou francouzský státní podnik EDF po neúspěchu v tendru na pátý reaktor v Dukovanech zvolil, „zasahuje do národních a bezpečnostních, strategických zájmů České republiky“. Krajský soud v Brně – ten, který vyhověl žádosti EDF, aby vláda odložila podpis s vítězi tendru – „klade na roveň zájmy firmy cizího státu s energetickou bezpečností státu vlastního“.
Americké společnosti projevily zájem o odstavené německé jaderné elektrárny. Americké firmy a investoři zvažují možnost jejich znovuobnovení. Návrh byl vznesen na setkání politických zástupců a jaderných lobbistů v berlínském hotelu Hotel de Rome. Tato iniciativa přišla po rozhodnutí Německa opustit jadernou energii. Jaderný inženýr z Chicaga Mark Nelson, zakladatel společnosti Radiant Energy Group, tvrdí, že provoz těchto zařízení je „nejlevnější způsob výroby elektřiny na světě“.
Souboj o dostavbu jaderné elektrárny Dukovany pokračuje. Krajský soud v Brně vydal předběžné opatření, kterým dočasně zablokoval finální podpis smlouvy s Korejci, na základě žaloby od francouzského konkurenta EDF. Viceprezident státní firmy EDF Vakis Ramany tvrdí, že by korejská nabídka nebyla tak výhodná, pokud by Korejci nedisponovali státní dotací. Přitom sami Francouzi přiznali, že nemohou zaručit pevný termín, ani konečnou cenu za výstavbu jaderné elektrárny.
Íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí ostře kritizoval probíhající jednání mezi Íránem a Spojenými státy o íránském jaderném programu. Podle serveru bild.de označil Chameneí tyto rozhovory za „neužitečné“ a varoval americké představitele, aby se „snažili nemluvit nesmysly“. Chameneí dále uvedl, že Spojené státy by měly přestat s „nepodloženými obviněními“ a „nepřátelskými akcemi“, pokud chtějí dosáhnout jakéhokoli pokroku v jednáních.
