Podle europoslance Alexandra Vondry (ODS) může Česko restrikce zvládnout, varuje ale před stále silnými snahami zeleného tábora odpůrců jádra, kteří chtějí celou taxonomii shodit, či ještě zpřísnit. Je to protisměr, který já bych vůbec nepodceňoval, řekl Vondra deníku Echo24.
Ekologickým právníkům se nelíbí možné zařazení plynu a jádra na unijní seznam podporovaných forem zelené energie a vyhrožují, že zahájí právní kroky proti Evropské komisi. Uvedl to deník EU observer. Předběžný návrh, kontroverzně zveřejněný koncem 31. prosince, by zahrnul investice do plynu a jádra za určitých podmínek do takzvané taxonomie Evropské unie. Podpora jádra a plynu má být pouze dočasná, aby umožnila přechod na obnovitelné zdroje.
Tváří v tvář energetické krizi nabízí premiér Petr Fiala příspěvky nejchudším rodinám na fakturu, další, prý rozumné obnovitelné zdroje – a hlavně rozvoj jaderného sektoru. Přestože elektřina tvoří menšinu nákladů domácností na energie a ke zlevnění tepla by pomohla úprava povolenek, dlouhodobě péče o jaderné bloky dává smysl. Do jaké míry se Česká republika může zachránit jádrem? Vladimír Wagner vyučuje na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT a pracuje v Ústavu pro jadernou fyziku AV v Řeži u Prahy.
Energetika je jedním z největších témat, jež bude muset přinejmenším v prvních měsících svého vládnutí řešit vláda Petra Fialy. To téma si nevybrala. Spadlo na ni. Už v roce 2019, kdy se Evropská unie za pasivního přihlížení předchozí vlády Andreje Babiše rozhodla k cestě k bezuhlíkové ekonomice. Poté, co Evropská komise začátkem roku rozhodla, že zařadí v takzvané taxonomii, což je kádrování zdrojů na čisté a špitavé, atomovou energii mezi čisté, zelené zdroje, je zřejmé, že pilířem naší energetické budoucnosti je jádro.
Premiér Petr Fiala (ODS) hovořil s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem o českém předsednictví v Radě EU, které nastane v druhé polovině roku, či o energetice. Sdělil mu, že Česká republika potřebuje, aby jádro bylo považováno za čistý zdroj. Vláda je podle něj také připravena přidat peníze na předsednictví na základě stanovených priorit, pokud to bude nutné k dostatečnému organizačnímu zajištění. Michel dorazil do Strakovy akademie ve čtvrtek dopoledne.
Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes uvedl, že návrh Evropské komise (EK) na takzvanou taxonomii, tedy systém podpory ekologických investic, je dobrý. Zopakoval, že jádro a zemní plyn podle něj patří mezi zelené investice. Francie se na začátku ledna ujala předsednictví Evropské Unie. K zařazení jádra a zemního plynu na seznam zelených investic vyzývalo dlouhodobě mimo jiné Česko, které v polovině roku v EU předsednickou roli od Paříže převezme.
Návrh Evropské komise (EK) na zařazení jádra do zelené taxonomie uvítala vláda Petra Fialy jako vítězství. Ozelenění jádra má však mnoho podmínek, jednou z nich je také vybudovat do roku 2050 hlubinná úložiště pro jaderný odpad z elektráren. U nás se realizace řeší už od 90. let, odpor lidí z dotčených obcí je však velký. Nová MŽP Anna Hubáčková (KDU-ČSL) nazvala splnění této podmínky „fikcí“. S tím však nesouhlasí šéfka SÚJB Dana Drábová.
Kritiku ze strany některých států přinesl návrh Evropské komise (EK), že by v budoucnu mohlo být jádro uznáno jako čistý zdroj energie. Proti je kromě Německa také Rakousko, jehož ministryně volila směrem ke Komisi ostrá slova a hrozí jí žalobou. Rakouská asociace větrné energie (IG Windkraft) mezitím uvedla, že Rakousko stále spotřebovává až 11 % energie, která pochází z atomu.
Řízený únik informací z útrob Evropské komise, který, jak už to bývá u klíčových ekonomických otázek, se provedl přes stránky The Financial Times, přinesl naději, že dopady největšího ideologického experimentu od dob druhé světové války Green New Dealu by nemusely být děsivé, jak se to jevilo podle původních plánů Bruselu.
Uniklý návrh Evropské komise se záměrem zařadit plyn a jádro mezi zelené investice vyvolal mezi některými státy ostrou kritiku. Zejména u Rakouska a Německa, které se proti jaderné energii staví dlouhodobě. Podle europoslance Alexandra Vondry (ODS) se jedná o jejich ideologický a politický postoj, který však není nutný pro všechny státy Evropské unie. „Vždy tvrdili, že chtějí evropské Německo. Nyní chtějí německou Evropu,“ řekl pro Echo24 Vondra.
Plán Evropské komise zařadit za určitých podmínek jádro a zemní plyn mezi zelené investice je pro Rakousko nepřijatelný. Uvedla to dnes rakouská ministryně pro klima a energetiku Leonore Gewesslerová, která již dříve v této věci pohrozila žalobou. Vídeň podle ní na evropské úrovni počítá s podporou Berlína a Madridu. Podle návrhu komise by investice do nových jaderných elektráren měly být označovány jako ekologické, pokud budou splňovat nejnovější technické normy.
Evropská komise je pro zařazení zařadit jádra a zemního plynu za určitých podmínek na seznam zelených investic, což dlouhodobě požadovalo mimo jiné Česko. Ostře se proti tomu ale ohradili mimo jiné v Rakousku či v Německu. Podle německé ministryně životního Steffi Lemkeové prostředí se jedná o „absolutně špatné rozhodnutí“, rakouská ministryně pro ochranu klimatu Leonore Gewesslerová zase označila rozhodnutí EK pojmem spojeným s nacismem.
Návrh Evropské komise (EK) zařadit jádro a zemní plyn mezi čisté zdroje energie je dobrý signál, je to jeden z klíčů k energetické soběstačnosti, uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Reagoval tak na informaci, kterou dnes uveřejnil list Financial Times. Podle ministryně životního prostředí Anny Hubáčkové (KDU-ČSL) možnost využít jádro a plyn po přechodné období jako náhradu uhlí umožní ČR postupně přejít na klimaticky čisté zdroje. Česko k zařazení jádra a zemního plynu mezi zelené investice dlouhodobě vyzývalo.
Evropská komise chce zařadit jádro a zemní plyn na seznam zelených investic. Informoval o tom dnes list Financial Times, který má chystaný návrh k dispozici. Už počátkem prosince ji avizoval například místopředseda komise Frans Timmermans. K tomuto kroku vyzývalo dlouhodobě mimo jiné Česko. Unijní exekutiva hodlá dát investorům návod, do kterých technologií se vyplatí vložit peníze. Návrh podle deníku předpokládá, že investice do jádra budou směřovat nejméně příštích dvacet let a do zemního plynu deset let.
Německo v pátek 31. prosince zastavuje provoz tří ze svých posledních šesti jaderných elektráren v zemi. Informuje o tom agentura Reuters. Poslední tři jaderné elektrárny – Isar 2, Emsland a Neckarwestheim II – budou odstaveny do konce roku 2022, čímž Německo definitivně zastaví výrobu energie z jádra. Konec provozu se týká elektráren Brokdorf ve Šlesvicku-Holštýnsku, Grohnde v Dolním Sasku a Gundremmingen C v Bavorsku.
Operátorkou blokové dozorny v Jaderné elektrárně Dukovany by se do dvou let měla stát první žena. Na tuto zatím ryze mužskou práci se ve výcvikovém středisku v Brně začala připravovat Zuzana Fraňová. Rozšiřuje se tak počet odborných profesí, které v elektrárně budou zastávat ženy, prohlásil mluvčí elektrárny Jiří Bezděk. Dukovanská elektrárna je v provozu 36 let, její čtyři bloky řídí 102 operátorů.
Íránská státní televize odvysílala reportáž, která ukazuje odpálení několika balistických raket dlouhého doletu, které jsou schopné nést jaderné hlavice. Rakety a bojové drony zničili maketu, která nápadně připomíná izraelský jaderný reaktor Dimona. Simulovaný odpal íránci provedli jen pár dnů před tím, než bude Bílý dům jednat s Íránem o obnovení jaderného programu z roku 2015. O incidentu informovala minulý pátek agentura Reuters.
Summit Evropské unie minulý týden byl svou povahou energetický, neboť Evropa – na rozdíl třeba od USA – je v energetické krizi. Skončil bez výsledků. Flexibilnějším členským státům se nepodařilo změnit pravidla, rozpohybovat status quo. Mezi těmi flexibilnějšími byla i česká vláda. Nápady, jak status quo trochu rozstřelit, jsou dnes v podstatě dva. Jednak do taxonomie, seznamu kádrově vhodných zdrojů energie, na něž bude bankám dovoleno půjčovat peníze, dopsat jádro.
Klíčové rozhodnutí čeká Evropskou komisi, která může zařadit jádro mezi klimaticky šetrné zdroje. O přesunu v rámci taxonomie do zelené a šetrné kategorie se neshodli premiéři a prezidenti členských států unie. Proti stojí zejména Německo a Rakousko, které celou dohodu brzdí. Podle europoslance za ODS Alexandra Vondry je přesunutí jádra do zelené kategorie zásadní.
Návrh Evropské komise na zákaz výroby a prodeje automobilů se spalovacími motory po roce 2035 je pro vládu nepřijatelný. V rozhovoru v CNN Prima News to v neděli řekl premiér Petr Fiala (ODS). Jádro podle něj musí být mezi podporovanými zdroji energie, nutností je podle něj dostavět další bloky jaderných elektráren, jinak nebude mít Česko dost energie v rozumných cenách.
Bez dohody skončila v noci na dnešek několikahodinová debata o jaderné energii a emisních povolenkách, kterou vedli lídři zemí Evropské unie na bruselském summitu. Řekl český premiér Andrej Babiš. Skupina států včetně Česka navrhla prosadit do závěrů jednání, aby Evropská komise jádro zařadila na seznam zelených investic. Tradičně k atomu kritické Rakousko spolu s Německem a Lucemburskem se však postavilo proti. Prezidenti a premiéři se neshodli ani v pohledu na regulaci trhu s emisními povolenkami.
Česko je schopné splnit své klimatické závazky vzhledem k zeměpisným podmínkám jen při dalším využívání a rozvoji jaderné energetiky, uvedla sněmovna na návrh nastupující vládní většiny pětice stran. Plyn by měl být podle schváleného usnesení přechodným zdrojem energie. Poslanci nastupující koalice obvinili zákonodárce z hnutí ANO z obstrukcí, sněmovně trvalo více než dvě hodiny schválit program. Končící vládě se nepodařilo prosadit projednávání státního rozpočtu.
Horkovod z jaderné elektrárny Temelín do Českých Budějovic dostaví firmy Elte a Energie – stavební a báňská. Náklady budou 1,69 miliardy Kč. Vítěznou dvojici firem vybral ČEZ v tendru. Vyplývá to z věstníku veřejných zakázek. Temelínský mluvčí Marek Sviták v pondělí potvrdil, že ČEZ tendr ukončil. Horkovod dlouhý 26 kilometrů měl začít dodávat teplo do Budějovic na přelomu loňského a letošního roku. Stavba bude mít ale zhruba dva roky zpoždění.
Evropa zmítaná prudce rostoucími cenami energií si předsevzala plnění klimatických cílů bez ohledu na to, že příliš překotný přechod k uhlíkové neutralitě může ještě více lidí uvrhnout do energetické chudoby a citelně poškodit unijní ekonomiky. Nejlépe se to nyní ukazuje na zeleném experimentu nové německé vlády. Proti tomu stojí pragmatická snaha Francie vsadit na jádro, a zajistit si tak energetickou nezávislost. Jak ukazují poslední data Eurostatu, už nyní platí francouzské rodiny za elektřinu podstatně méně než Němci.
Chladné počasí nepřálo větrným elektrárnám, což vedlo k návratu k odmítanému uhlí, a tedy větší poptávce po emisních povolenkách. To způsobilo, že jejich ceny, které se silně propisují i do koncové ceny elektřiny, opět vystřelily vzhůru a jsou rekordní. Situaci může podstatně ovlivnit i Německo a jeho dosud nejasná budoucnost po odstavení jádra. „Němcům se to moc nepovedlo, jejich budovatelský plán v obnovitelných zdrojích je nereálný,“ myslí si analytik Michal Šnobr.
Krátce před rozhodnutím Evropské komise o tom, jak má EU pohlížet na jadernou energií v době Green Dealu, se komisař pro vnitřní trh Francouz Thierry Breton vyslovil pro klasifikaci jaderné energie jako klimaticky neutrální. "Bez jaderné energie je prostě nemožné zdvojnásobit naše elektrické kapacity," řekl Breton na závěr rozhovoru pro sobotní německý ekonomický deník Handelsblatt a další média. Europoslanec Alexander Vondra (ODS) současně oznámil, že se mu společně s dalšími poslanci EU podařilo založit Parlamentní klub pro jádro.
Rakouská vláda oznámila, že projde-li na celoevropské úrovni záměr zařadit jadernou energii mezi ekologické zdroje, bude toto rozhodnutí žalovat. Rakušané ve svém odporu nejsou sami; proti akceptaci jádra je i Německo, Portugalsko, Dánsko a Lucembursko. Pouze Vídeň však zatím hrozí žalobou. Není to poprvé, co se Rakušané snaží zabránit jiným státům v rozvoji jaderné energetiky.
Už brzy by mělo být jasné, zda Brusel oficiálně zařadí jádro mezi zelené bezemisní zdroje. Jaderná energie jakožto „čistý“ zdroj je klíčová pro Česko při jeho zvládání energetické transformace, tak jak ji diktuje takzvaný evropský Green Deal. Proto patříme mezi více než desítku unijních zemí v čele s Francií, která vede silný a účinný boj o ozelenění jádra. Proti ní však stojí uskupení států vedených Rakouskem.
Dopady covidových restrikcí se spojily s nastupujícím evropským Green New Dealem a tažením za bezemisní ekonomiku. Výsledkem je prudké zdražování zboží a služeb napříč vyspělým světem. Evropa patří k nejvíc zasaženým. Začíná to cenami energií, které ženou vzhůru účty za všechno zboží a služby. Evropa se ocitla v pasti svého závazku vybudovat jako pionýr první bezemisní ekonomiku na světě. Při tom velkém tažení ale chybí odpověď na zásadní otázku.
Jak dosáhnout uhlíkové neutrality, kterou po nás chce Evropská zelená dohoda? Podle předsedkyně Státního ústavu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové by nám mohly pomoct jaderné elektrárny. Dostavba Dukovan, které brzy půjdou do důchodu, je však zatím v nedohlednu a ani z novějšího Temelína do roku 2040 víc energie nedostaneme. Hrajeme tak zatím spíš o udržení než navýšení produkce jaderné elektřiny.
