Do sněmovních voleb zbývá necelý měsíc a deník Echo24 postupně přináší názory předsedů a lídrů jednotlivých stran a hnutí k zásadním ekonomickým, sociálním či bezpečnostním otázkám, které Českou republiku trápí. V tomto případě lídři odpovídali na otázky, které jsou ekonomicky zcela zásadní: Jak si poradíte s tím, že rostou výdaje na zbrojení i mandatorní výdaje? Zvednete ruku pro zvýšení daní?
Tento rozhovor vznikl přesně měsíc před sněmovními volbami. Ještě před čtyřmi lety byl Miroslav Kalousek nejen členem TOP 09, a tedy přeneseně i koalice Spolu, ale jejím voličem, který měl nějaká očekávání. Jak to vidí dnes a co říká na představy Spolu a Babišova hnutí ANO coby letitý strážce rozpočtové odpovědnosti?
Nedávná vyostřená debata o národních dotacích nakonec neznamenala nulu v návrhu rozpočtu na příští rok, odhalila ale znovu problém, který tady je jak podle expertů třeba z Hospodářské komory, tak podle velké části politického spektra. Tím je do velké míry nefunkční, respektive neefektivní dotační systém. Analytik Národní rozpočtové rady Daniel Bárta popsal, do čeho a v jakému objevu peníze jdou.
Předseda opozičního hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomio Okamura si připravil pro návštěvníky předvolebního mítinku v Ostravě neobvyklé vystoupení. V pracovním oděvu vyběhl na pódium a s křovinořezem v rukou pomyslně „sesekal“ státní dluh, nařízení Evropské unie, výdaje na pomoc Ukrajině či byrokracii. Šéf SPD demonstroval tímto gestem své plány na škrty ve státním rozpočtu a snížení „zbytečných výdajů“.
Jestli se na něčem ve volebních programech shodnou prakticky všechny strany, je to obligátní podpora lidí v tom, ať se raději do systému zdravotní péče vůbec nedostanou. Souvisí to možná i s tím, že na nějaké zásadnější, konkrétní kroky až na výjimky v programech nezbylo příliš místa. Zatímco systém zdravotního pojištění a s ním financování zdravotní péče podle expertů už prakticky míří do zdi, ve volebních programech se objevují spíše hesla jako „zlepšíme stravování v nemocnicích“ či „zajistíme dostupnost zdravotních služeb a léků“.
Do sněmovních voleb zbývá necelý měsíc a deník Echo24 postupně přináší názory předsedů a lídrů jednotlivých stran a hnutí k zásadním ekonomickým, sociálním či bezpečnostním otázkám, které Českou republiku trápí. V tomto případě lídři odpovídali na otázky, které mají zásadní dopad: Podle většinového mínění je Green Deal zralý na revizi. V čem by podle vás měla spočívat? Lídři jsou řazeni podle postavení v předvolebních průzkumech.
Když jsme se před lety ohlíželi za vládou Petra Nečase a tázali se, jak mohla být smetena tak snadno, nabíral zpětně na významu jeden faktor, který si člověk ve víru policejní razie na Úřadu vlády tolik neuvědomoval. Kupní síla průměrného Čecha se během dvou let razii předcházejících zmenšila o dvě procenta. Ekonomické zahnívání, zní jedna hypotéza, tak ve společnosti vytvářelo pocit nespokojenosti, v jakém pak i naprosto absurdní policejní zátah mohl u veřejnosti projít s jakýmsi porozuměním.
Podle aktuálního volebního průzkumu NHS by volby vyhrálo hnutí ANO s 31 % hlasů, na druhém místě by s 19,9 % hlasů skončila koalice SPOLU. Na třetím místě by skončilo aktuálně hnutí STAN s 12,6 % hlasů, těsně následováno SPD s 12,3 %. Do Poslanecké sněmovny by se ještě dostali Piráti (9 %), Stačilo! (5,5 %) a Motoristé sobě (5,4 %). Průzkum si však také všímá, že hnutí ANO stouplo jádro voličů, tedy těch, kteří jsou rozhodnuti ho volit, o deset procentních bodů. Koalici naopak pokleslo a je na 8 %.
Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se na síti X obul do svého potenciálního koaličního partnera. Hřib apeloval na hnutí STAN a Víta Rakušana, který podle něj „musí zodpovědět několik zásadních otázek.“ Ty se týkají nechvalně známé kauzy Dozimetr a především údajného financování politické kampaně STANu skupinou kolem obžalovaného Michala Redla. Podle serveru novinky.cz skupina kolem Michala Redla skrytě financovala kampaň STANu, konkrétně sám Redl a jeho pravá ruka Pavel Kos.
Předseda české vlády dělá před volbami vcelku intenzivní kontaktní kampaň. První fáze začala v květnu, po několik týdnů Iva Pazderková a Petr Fiala jezdili po českých městech do sálů s kapacitou do sta, dvou set míst, která pak dokázali zaplnit příznivci, často přímo členové, a dokonce funkcionáři koaličních stran. Zhruba poslední měsíc však Fiala vystupuje i v plenéru, což má z pohledu marketérů Spolu dvě výhody. Jednak mívá slušnou účast, nezažívá propadáky, což každého politika, vlastně každého člověka, nabíjí. Jednak na mítinky chodí i nabuzení odpůrci a Fialův tým pak na sítě může zavěšovat sestřihy konfliktních situací.
Do předvolebních debat se vrátil jeden z evergreenů, otázka, zda zakázat dětem používání mobilních telefonů na školách. Zatímco tam, kde už to vyzkoušeli, popisují často efekt jako kouzelné mávnutí proutku, po kterém se děti začnou znovu bavit mezi sebou, běhat po chodbách a lépe se soustředí, část odborníků zůstává k zákazům naopak skeptická. Stejná pak zůstává situace i mezi politiky. A zatímco v některých zahraničních zemích už se k plošným zákazům uchýlili, v Česku se tak děje už roky na úrovni jednotlivých škol.
Šéf hnutí STAN a a ministr vnitra Vít Rakušan čelil na jednom z předvolebních mítinků odpůrcům, kteří na akci přinesli hákový kříž a Rakušana obvinili z nacismu. To Rakušan odmítl s tím, že jeho dědu věznili nacisté čtyři roky v koncentračních táborech a před hajlujícími lidmi si vždy „odplivne“. Video využil europoslanec Filip Turek (Motoristé sobě), který z něj vystřihl Rakušana se zdviženou pravicí na pozadí s hákovým křížem a do podkresu snímku přidal německou vojenskou pochodovou píseň.
Hnutí ANO představilo svou hospodářskou strategii, jejímž cílem je „vytvořit z Česka zemi založenou na vysoké přidané hodnotě“. Tu musí podle ANO generovat podniky, tedy zaměstnavatelé, jejich zaměstnanci, ale i živnostníci. Úlohou státu není podnikat a konkurovat firmám, ale vytvořit jim podmínky pro to, aby zde zaměstnávaly, investovaly, exportovaly, a tím dosahovaly vysoké ziskovosti a v důsledku platily odpovídající daně. Deník Echo24 přináší celou hospodářskou strategii.
Do sněmovních voleb zbývá necelý měsíc a deník Echo24 postupně přináší názory předsedů a lídrů jednotlivých stran a hnutí k zásadním ekonomickým, sociálním či bezpečnostním otázkám, které Českou republiku trápí. V tomto případě lídři odpovídali na otázky, které mají zásadní bezpečnostní dopad: Jak vyřešíte podstav české armády? Zapojili byste do obrany země i civilisty? Lídři jsou řazeni podle postavení v předvolebních průzkumech.
Tři velká opoziční hnutí se shodují na tom, že chtějí zavést do českého právního řádu referendum. Naposledy ústavní zakotvení celostátního referenda avizuje hnutí ANO, historicky je tento tlak spojený především s SPD a chce ho i hnutí Stačilo!. Mezi jednotlivými subjekty se ale liší podoba referenda. ANO odmítá otázky o vystoupení z NATO a EU, u SPD a Stačilo! je spor o počet podpisů. Hnutí ANO minulý týden při představování svého programu uvedlo ústavní zakotvení práva na referendum.
Zdravotnictví se dostává do finanční tísně a část odborníků vidí jako součást řešení to, že do něj začne proudit více soukromých peněz. O zavedení tzv. nadstandardu se mluví roky, ale snahy o jeho zavedení dosud vždy ztroskotaly. Po řešení nadstandardů volají už i pacientské organizace a průzkumy ukazují, že lidé už v řadě případů stejně za zdravotnictví platí. Snahy ale většinou končí už na základním předpokladu, že chybí definice standardní péče.
Část politické scény se pro nadcházející sněmovní volby pospojovala do skrytých koalic, subjekty tak čelí propadnutí hlasů. Těch před čtyřmi roky bylo zhruba milion, v důsledku čehož mohla vzniknout současná vláda. Nezmasakrují se ale kandidáti různých stran a hnutí na jedné kandidátce kvůli preferenčním hlasům? Strany vymyslely kroužkuvzdorné řešení. Kroužkovací masakr. Takové označení se vžilo pro výsledek Pirátů ve sněmovních volbách 2021, kdy se na úkor zisku mandátů této stranydostalo 33 zástupců Starostů a nezávislých.
Dnešní parlamentní volby v Norsku podle odhadů vyhrála sociálnědemokratická Dělnická strana premiéra Jonase Gahra Störeho. Na Störeho vítězství nad pravicovými stranami, které se očekávalo, se shodují deník VG a televize NRK i TV2. Oficiální výsledky budou dostupné patrně ale až v úterý. Odhady levicovému bloku Dělnické strany a čtyř dalších menších stran slibují ve 169členném parlamentu 87 křesel, zatímco pravicové strany získají 82 mandátů, uvedla agentura Reuters.
S blížícím se termínem voleb se strany předhánějí v záplavě předvolebních klipů. Ať už jsou reakcí rozpaky či pochopení, strany napříč politickým spektrem se snaží voliče oslovovat více či méně vtipnými pokusy, které jim mají hravější formou předat stranický program či priority. Lidé tak v posledních dnech mohou vidět například autoservis Motoristů, kteří se v širokém týmu snaží opravit „složité věci“ či osobní zpověď ženy ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09)
Volební program opozičního hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) cílí na zlevnění energií a potravin, dostupné bydlení či bezpečnost. Předseda SPD Tomio Okamura dnes na tiskové konferenci ve Sněmovně řekl, že program je plánem pro obnovu hrdosti a prosperity v Česku. SPD je připravená na to, aby po říjnových sněmovních volbách poprvé vstoupila do vlády a má na to připravené jasné plány, dodal. Program rozvíjí desatero, které SPD představila koncem prázdnin.
Koalice Spolu varuje před plánem Andreje Babiše a hnutí ANO na vykoupení minoritních akcionářů ČEZu. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na tiskové konferenci k programu ANO řekl, že buď Babiš zničí ČEZ tím, že ho donutí, aby akcie koupil z vlastních peněz, nebo to bude stát státní rozpočet 250 až 300 miliard korun. To je v době, kdy stát má každý rok více než čtvrtbilionový schodek velmi nebezpečné. Podle Spolu vykoupení ČEZu přímo ohrozí energetickou stabilitu ČR.
Šéf SPD Tomio Okamura je proti dalšímu vydání Andreje Babiše (ANO) ke stíhání, ke kterému bude muset přistoupit v kauze Čapí hnízdo po volbách nová sněmovna. Soudní systém podle něj v Česku nefunguje, když se na výsledek čeká více než deset let, nemá to prý se demokracií nic společného. Okamura to řekl ve velkém předvolebním rozhovoru pro Echo24. Dále hovořil o prioritách SPD či o tom, že návrh referenda z pera hnutí Stačilo! je populistickým plácnutím do vody.
Do voleb zbývá méně než měsíc a sázkové kanceláře už mají samozřejmě vypsané kurzy na jejich výsledek. Není překvapením, že nezpochybnitelným favoritem na celkové vítězství je hnutí ANO. U Tipsportu či Betano je v současnosti kurz 1,01:1, u Fortuny pak 1,02:1. Stejný kurz, tedy 13:1, mají obě sázkové společnosti na vítězství koalice Spolu, u Betano je to dokonce 15:1 Sázet lze ale i na konkrétní události, například na to, že se Jindřich Rajchl ze strany PRO stane ministrem financí či na to, že šéf ANO Andrej Babiš bude po volbách líbat muže.
Hnutí ANO ve svém programu neavizuje příliš škrtů, naopak plánuje celou řadu velmi drahých výdajů jako je vykoupení minoritářů ČEZu či zastropování věku odchodu do důchodu na 65 letech. Každoroční deficity státního rozpočtu chce pokrývat důsledným výběrem daní a také nastartováním ekonomiky. Kromě debyrokratizace či snížení regulované složky energií plánuje v hospodářské strategii, kterou představí v úterý, například rozjet kampaň „Czech Republic: The Country For The Future 2.0“.
Podle místopředsedy hnutí ANO Karla Havlíčka plánuje uskupení v případě úspěchu ve volbách zrušit tři stávající ministerské posty: post ministra pro evropské záležitosti, ministra pro vědu, výzkum a inovace a ministra pro místní rozvoj. ANO nepočítá ani se znovuzavedením ministra pro legislativu, uvedl Havlíček v nedělním pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Havlíček v diskuzním pořadu uvedl, že počet ministerských postů je odhodlán snížit nehledě na počet možných povolebních koaličních partnerů hnutí ANO.
Heslo „Starostové do čela“, s nímž rozjelo hnutí STAN svou horkou fázi předvolební kampaně, se nelíbí volebním partnerům z minulých voleb, tedy Pirátům. Šéf hnutí STAN Vít Rakušan mimo jiné avizuje premiérskou ambici, na což šéf Pirátů Zdeněk Hřib a také jeho předchůdce Ivan Bartoš reagovali s tím, že „vládní židličky se rozdělují až po volbách“. Bartoš k tomu dodal, že jemu je to jasné od roku 2021, kdy Piráti utrpěli jako koaliční partner Starostů kroužkovací debakl.
V případě, že by opoziční hnutí ANO po říjnových sněmovních volbách vládlo, vrátilo by ze Sněmovny nynější návrh státního rozpočtu na příští rok kabinetu přepracování. Na počátku roku 2026 by stát hospodařil v rozpočtovém provizoriu. V Partii na CNN Prima News to řekla předsedkyně poslaneckého klubu ANO a někdejší ministryně financí Alena Schillerová. Současný ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl, že návrh rozpočtu, jak jej nedávno ministerstvo financí zveřejnilo, je pracovní materiál.
Podle nejnovějšího volebního modelu agentury STEM pro CNN Prima NEWS stále s velkým náskokem vede hnutí ANO, jeho podpora však oproti předchozímu průzkumu z konce srpna lehce poklesla. Podpora vládního Spolu stále přesahuje 20 procent. Pro ANO, největší opoziční hnutí, by se nyní rozhodlo 30,7 procenta voličů, v průzkumu zveřejněném minulý týden se přitom pro ANO vyslovilo 31,2 procenta dotázaných. Spolu, koalici stran ODS, KDU-ČSL a TOP 09, by nyní volilo 20,3 procent občanů.
Do sněmovny se po podzimních volbách může dostat o něco více mladých politiků, než kolik jich v ní bylo v období současném. Na volitelných místech jich přes 30, nejvíce mladých nasadili Piráti, kteří zároveň nejvíce uspěli v anketě serveru Bold News s názvem 30 pod 30, tedy 30 nejpopulárnějších kandidátů pod 30 let. Deník Echo24 celé léto přinášel rozhovory s mladými kandidáty napříč politickými stranami a různými kraji. Podívejte se, jaké mladé osobnosti strany nasazují i ve formátu „Volební minuty Echa“.
Když se podíváme na hlasování SPD za poslední čtyři roky proti zavádění nových daní či novým dotacím, tak je jasné, že je nám ze sněmovních stran nejbližší. V rozhovoru pro Echo24 na mítinku SPD a jejích partnerů to řekl šéf Svobodných a lídr strany v Jihočeském kraji Libor Vondráček. Vyjádřil se také k velmi nízkému počtu kandidátů Svobodných na kandidátkách SPD. Řekl, že ho mrzí, že v řadě krajů není žádný kandidát Svobodných, v těchto volbách ale prý bylo potřeba se zachovat státnicky.
