Všechno by mělo být plynulé, ale mohou nastat neočekávané problémy. Lotyšsko, Estonsko a Litva se v sobotu 8. února poprvé odpojí od ruské elektrické sítě. Jde o historický moment. Společná síť byla poslední pupeční šňůrou mezi Pobaltím a Ruskem z dob sovětské éry. V neděli by se pak měly země připojit k evropské přenosové soustavě.
Za poškozené kabely na dně Baltského moře mohou špatně udržované lodě a nezkušené posádky námořníků. Vyšetřovatelé z USA i Pobaltí nemají důkazy, že by za útokem stálo Rusko. Za poškození telekomunikačních kabelů mezi Finskem a Estonskem může série nehod spojených s bídným stavem zdejšího námořnictva, píše americký Washington Post. "Dosud nashromážděné důkazy ukazují na nehody, nikoliv na ruskou sabotáž," řekl vysoce postavený činitel jedné z evropských tajných služeb.
Země NATO si v Baltském moři vyhrazují právo zakročit proti jakémukoli plavidlu, které je podezřelé z obcházení sankcí nebo představuje hrozbu. Lídři zemí kolem Baltského moře to dnes uvedli ve společném prohlášení po setkání v Helsinkách. Generální tajemník NATO Mark Rutte po schůzce oznámil novou operaci zaměřenou mimo jiné na ochranu podmořských kabelů v Baltském moři. Rutte řekl, že nová alianční aktivita v Baltském moři ponese označení Baltská stráž (Baltic Sentry).
15. prosince vyrazil první přímý vlak Českých drah z Prahy k Baltu – do Gdaňsku a Gdyně. Na hlavní nádraží přišli kromě cestujících i ministr dopravy Martin Kupka či zástupci polské ambasády. Denně vyjedou z Prahy k Baltu čtyři spoje, cesta bude trvat jen osm a půl hodiny. Proč ale taková sláva kvůli něčemu, co by mělo být úplně přirozené? Zaprvé, Baltic Express je symbol proměny, kterou prošel v posledních letech obraz Polska v Česku. Ještě nedávno se Polsko v obecném povědomí jevilo jako zaostalá východní země katolických fanatiků, postkomunistických tržišť s levnými výrobky a nudných planin.
Estonská armáda zahájila námořní operaci zaměřenou na ochranu podmořského energetického kabelu EstLink 1 v Baltském moři, vzhledem k tomu, že kabel EstLink 2 byl předtím poškozen. Podle agentury Reuters o tom dnes informoval estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna. Finské úřady ve čtvrtek zadržely tanker plující z Ruska pod vlajkou Cookových ostrovů, který podezírají v souvislosti se středečním poškozením kabelu EstLink2 mezi Finskem a Estonskem.
Další záhadné škody na dně Baltského moře. Finské úřady zkoumají možné zapojení ruského plavidla ze „stínové flotily“ do poškození podmořského elektrického kabelu Estlink 2, který propojuje Finsko a Estonsko. Incident, k němuž došlo ve středu odpoledne, způsobil přerušení přenosu elektrické energie mezi těmito zeměmi, píše zpravodajský server Euronews. Mezi podezřelými je i ruský ropný tanker Eagle S. Podle finské policie se podezření soustředí na ruský ropný tanker Eagle S, plující pod vlajkou Cookových ostrovů.
Stockholm se kvůli ruské hrozbě rozhodl zrušit ambiciózní plán na větrné elektrárny v Baltském moři. Švédská vláda odmítla plány na výstavbu 13 větrných elektráren kvůli obavám o národní bezpečnost. Rozhodnutí přišlo po analýze švédských ozbrojených sil, které varovaly, že tyto projekty by mohly zkomplikovat obranu země, zejména kvůli potenciální ruské hrozbě v podobě nedaleké exklávy Kaliningrad.
Možný útok na východní křídlo NATO se jako teoretická hrozba objevuje od začátku války na Ukrajině opakovaně. S tím pak i úvahy o skutečné akceschopnosti aliance vzhledem k vyznění zásadního článku 5 Severoatlantické smlouvy. Tyto skutečnosti pak hrají roli i ve válečné simulaci, o které informuje německý deník Bild. Ta modeluje scénáře možného ruského útoku na Pobaltí a ukazuje právě i nejhorší variantu, podle které by reakce aliance trvala několik dní. Ty by přitom byly zejména pro Litvu značně devastující.
Patrně málokdo nezaznamenal, že vtipná věc se podařila a že v anketě, kterou vyhlásila letecká společnost airBaltic s cílem najít jména pro čtyřicet osm letadel své flotily, skutečně s absolutním předstihem zvítězil mezi jinými toponymy název estonského městečka (a řeky) Kunda. Opravdu se tak bude jmenovat letoun, který bude od příštího roku přistávat patrně také v Praze a Bratislavě. Lidé, tedy našinci, se smějí a jsou s výsledkem spokojeni, jelikož dobrý prank je holt dobrý prank a protože představa vulgarismu svobodně vrženého do prostoru osvobozuje.
Baltská letecká společnost airBaltic vyhlásila internetovou soutěž, kde lidé hlasují pro pobaltská města, podle jejichž názvů se následně pojmenují i letadla. Společnost spojující Lotyšsko, Litvu a Estonsko nabídne dohromady 48 letadel, každá země samostatně disponuje šestnáctkou strojů. Z českého pohledu však některé názvy zní více než pikantně. Například estonskému žebříčku vévodí v hlasování o název letadla třítisícová vesnice Kunda o rozloze necelých 10 km2, kterou následuje ještě menší Püssi s 886 občany a rozlohou 2,1 km2.
Rusko hodlá překreslit námořní hranice s Litvou a Finskem v Baltském moři. Ruská federace to oznámila skrze vyhlášku zveřejněnou na svých oficiálních internetových stránkách. Severské země ruský pokus o změnu námořních hranic označily za provokaci. Jednostranné rozhodnutí Moskvy, která si uzurpuje východ Finského zálivu a okolí Taranského mysu u Litvy, nebylo ani mezinárodně uznáno, píše ukrajinský deník The Kyiv Independent.
V Severoatlantické alianci i Evropské unii se letos bude rozhodovat o novém personálním obsazení na nejvyšších pozicích. Funkci generálního tajemníka NATO má díky podpoře Washingtonu, Londýna, Paříže či Berlína velkou šanci získat dosluhující nizozemský premiér Mark Rutte. Šlo by už o čtvrtého Nizozemce v této funkci. O místo však projevili zájem i politici z pobaltských zemí a oni i další představitelé střední a východní Evropy se teď ptají, zda jsou pro Západoevropany skutečně rovnocennými partnery, píše bruselský server Politico.
Estonsko zakázalo vjezd aut s ruskými poznávacími značkami do pobaltské země. Zákaz platí od deseti hodin místního času (09:00 SELČ), uvedl server Delfi s odvoláním na ministerstvo vnitra. Tallinn tak následuje příklad Litvy a Lotyšska, které zákaz přijaly o den dříve. Děje se tak poté, co Evropská komise v uplynulých dnech vyjasnila pravidla ohledně zákazu dovozu automobilů a osobních věcí.
Ruští exportéři v roce 2022 více než zdvojnásobili prodej zkapalněného ropného plynu LPG do pobaltských států, část z něho byla přeprodána Ukrajině. Uvedla to tento týden agentura Reuters s odvoláním na tři obchodní zdroje z regionu. Na LPG se protiruské sankce nevztahují. Ke skoku v nákupech ruského LPG došlo navzdory ostrému odsouzení válečných akcí Moskvy proti Ukrajině ze strany tří pobaltských států, všech členů NATO a Evropské unie.
Estonsko uzavřelo kontrakt na nákup amerických raketometů HIMARS v hodnotě 200 milionů dolarů (4,6 miliardy Kč). Informovala o tom v sobotu agentura AP. Součástí smlouvy je i dodávka raket a výcvik, uvedlo estonské ministerstvo obrany. Výrobce raketometů, zbrojovka Lockheed Martin, má první raketomety dodat v roce 2024. Stejné zbraně pořizuje také Lotyšsko a Litva. Americké raketomety HIMARS jsou dalším důležitým krokem při rozvíjení obranných schopností Estonska.
Litevská blokáda Kaliningradu dodala druhý dech běloruskému diktátorovi Alexandru Lukašenkovi. Z Běloruska se po delší době ozvala ruská palba, probíhají vojenská cvičení, Lukašenko mluví o vyhlášení války ze strany Litvy a spolu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o dodávce raket schopných nést jaderné hlavice. Pokud by však Lukašenko chtěl změnit nejasnou pozici Běloruska k válce s Ukrajinou, může ho čekat na domácí půdě řada vážných problémů.
Blokáda Kaliningradu vyvolala ostré reakce Kremlu a v Rusku se začalo mluvit i o možném útoku na koridor na pomezí polsko-litevské hranice. To je kritické místo případného střetu s NATO, před kterým experti roky varují. A zároveň také řídce obydlené a jinak nepříliš významné území, kterým by mohlo Rusko otestovat jednotu aliance, která by musela rozhodnout o aktivaci zásadního článku 5.
Alianční letouny během minulého týdne vzlétly v Pobaltí pětkrát k ruským strojům. Na svém webu to v pravidelné zprávě uvedlo litevské ministerstvo obrany. Které ze strojů NATO se ostrých vzletů zúčastnily, zpráva neuvádí. V Litvě již téměř dva měsíce působí české gripeny, při hlídkování spolupracují s dalšími spojenci. Armáda ČR působení svých stíhacích letounů z bezpečnostních důvodů nekomentuje. Dnes ale zveřejnila video, ze kterého vyplývá, že čeští stíhači zasahovali u tří ruských letadel.
Prezidenti z Polska, Litvy, Lotyšska a Estonska, Andrej Duda, Gitanas Nausėda, Egils Levits a Alar Karis ve středu navštíví Kyjev, hlavní město Ukrajiny. O návštěvě informoval na svém twitteru Nausėda. Prezidentská návštěva na Ukrajině má za cíl vyjádřit politickou podporu zemi, ve které již přes měsíc probíhá invaze ze strany Ruské federace. Informovala o tom agentura Ukrinform.
Pět stíhacích letounů Jas-39 Gripen v úterý dopoledne odletělo z čáslavské základny do Litvy, odkud budou střežit vzdušný prostor pobaltských zemí. Na cestu se po 10:00 vydaly nejdříve dva a poté další tři stroje a všechny mají již za sebou přistání v litevském Šiauliai. Operační úkol čeští stíhači převezmou 1. dubna od dánského letectva, plnit ho budou do konce července. Jde už o jejich sedmé nasazení k ochraně vzdušného prostoru členských států Severoatlantické aliance, v Pobaltí budou hlídat počtvrté.
Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj se v Kyjevě ve čtvrtek setkal se zástupci Litvy, Lotyšska a Estonska, kteří do z části obléhaného města přicestovali. Společně projednávali dopady ruské invaze na Ukrajinu a podepsali prohlášení na podporu této země, uvedla agentura Unian. Šéfové parlamentů Lotyšska Inara Murniece, Litvy Viktorie Cmilyte-Nielsenová a Estonska Jüri Ratas přijeli dnes do Kyjeva, aby ukrajinskému prezidentovi projevili podporu během ruské invaze na Ukrajinu.
Vypadá to jako návrat do minulosti. Severoatlantická aliance, založená v roce 1949 k obraně před sovětskou hrozbou, čelí návratu k mechanizovanému válečnictví, obrovskému navýšením výdajů na obranu a také možnosti pádu nové železné opony v Evropě. Po obtížích s hledáním své nové role po studené válce, boji proti terorismu po útocích z 11. září 2001 a ponižujícímu stažení z Afghánistánu v roce 2021 se NATO vrací k obraně před svým původním protivníkem, napsala agentura Reuters.
Rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina uznat nezávislost separatistických republik na východě Ukrajiny a vyslat tam jednotky postavilo Evropu do situace, kdy čelí bezprostřední hrozbě dalekosáhlého konfliktu a musí na porušení mezinárodního práva razantně reagovat. Pokud Západ kvůli liknavosti a neschopnosti dohody Rusku dovolí další porušení ukrajinské suverenity, může to být pro Putina pobídka, aby se příště o totéž pokusil třeba v Pobaltí, míní komentátoři evropských médií.
Evropská komise hodlá umožnit Polsku a pobaltským státům, aby volněji nakládaly s migranty, kteří překročí běloruskou hranici. Podle návrhu, o němž ve středu informoval bruselský web Politico, by mohly polské, litevské či lotyšské úřady držet žadatele o azyl u hranic déle, než je obvyklé. Měly by zároveň snazší jejich deportace. Unijní exekutiva se návrhem snaží vyjít vstříc požadavkům zmíněných států, které dlouhodobě odmítají pouštět přes hranice kohokoliv z tisícovek běženců pokoušejících se dostat na západ.
Ruské ministerstvo zahraničí dnes oznámilo, že vyhošťuje diplomaty z Estonska, Litvy a Lotyšska v odvetě za to, že pobaltské země vypověděly ruské diplomaty v gestu solidarity s Českem. Z Ruska budou podle agentury TASS muset odjet také tři pracovníci slovenského velvyslanectví v Moskvě. Rusko podle agentury AFP vyhošťuje celkem sedm diplomatů - tři Slováky, dva Litevce a po jednom diplomatovi z Lotyšska a Estonska. Na opuštění země jim dalo týden.
Litevský ministr zahraničních věcí Gabrielius Landsbergis na twitteru oznámil, že v rámci solidarity s Českou republikou vyhostí Litva společně s Lotyšskem a Estonskem dva ruské zaměstnance ruské ambasády. Pobaltským státům pak ruská ambasáda v Bělorusku nediplomatickým způsobem naznačila, že jejich krok vypovídá o komplexu jejich malého přirození. ,,Lotyšsko, Estonsko a Litva se společně rozhodly projevit solidaritu České republice a vyloučí dva zaměstnance Velvyslanectví Ruska za jejich aktivity neslučitelné s jejich diplomatickým statusem,“ informoval Landsbergis na twitteru.
Litva, Lotyšsko a Estonsko v solidaritě s Českem, které se dostalo do roztržky s Moskvou, nařídily celkem čtyřem ruským diplomatům, abych opustili jejich území. Podle agentury Reuters o tom informoval litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis a potvrdil to i jeho lotyšský kolega Edgars Rinkévičs. Německo o ruském pozadí výbuchu muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014 jedná s členy EU a NATO a o případné reakci vůči Moskvě se poradí se svými spojenci.
Vakcinaci v největší pobaltské zemi provází chaos v očkovací strategii a také značná nedůvěra v oficiálně schválené preparáty. Zatímco v Česku chce být naočkováno přes 80 % seniorů, v Litvě se v některých oblastech nedaří dosáhnout ani desetiprocentní hranice. Je všední dopoledne a na ulicích Kaunasu, druhého největšího litevského města, se pohybuje jen málo lidí. Většinou jde o důchodce směřující do nedalekého obchodního centra.
Pobaltské státy by měly společně vymáhat na Rusku kompenzaci za sovětskou okupaci z let 1940-91. V estonském parlamentu to řekl ministr zahraničí Urmas Reinsalu. „Jsou-li škody, oběti a mrtví, musí existovat i viník,“ řekl ministr. Moskva pobaltské požadavky na odškodnění rezolutně odmítá.
Česko bude moci posílit své vojenské mise v Iráku, Afghánistánu a v Mali. Bude také moci vyslat letectvo na ochranu vzdušného prostoru pobaltských států. Plán vlády ANO v demisi hladce schválila Sněmovna, byť až po místy bouřlivé debatě. Senátoři s návrhem souhlasili již dříve.
