Tag: Pobaltí

Články k tagu

Polsko eviduje rušení GPS nad Baltem, které podle něj souvisí s ruskými akcemi

Polsko eviduje rušení signálu satelitní navigace GPS nad Baltským mořem, které podle něj souvisí s ruskými akcemi, a to včetně sabotáží. Podle agentury PAP to v úterý řekl polský místopředseda vlády a ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz. Ruské velvyslanectví ve Varšavě na žádost o komentář nereagovalo. Podle Reuters Moskva už dříve ruský podíl v této souvislosti odmítla. Estonská veřejnoprávní stanice ERR píše, že se zvýšil počet případů rušení signálu globálního družicového polohového systému (GNSS).

Nad Baltem mizí drony. Narušování GPS začíná znepokojovat řadu států kvůli námořní a letecké dopravě

V několika oblastech polského pobřeží u Baltského moře se v posledních dnech zřítilo několik dronů. Často naprosto změnily směr či přímo spadly do moře. Podobné případy hlásí minimálně z pěti míst. O záhadném chování dronů informují polské servery WP a DoRzeczy. Jedním z možných důvodů je rušení signálu GPS nad Baltským mořem, proti kterému se v minulých dnech ohradila řada evropských států.

Napětí v Baltském moři. Rusko zadrželo ropný tanker, který vyplul z Estonska

Napětí v Baltském moři opět eskalovalo. Ruské úřady zadržely ropný tanker Green Admire plující pod liberijskou vlajkou, který odplul z estonského přístavu Sillamäe a mířil do nizozemského Rotterdamu. Incident se odehrál v oblasti poblíž ruského ostrova Hogland, v místě, kde lodní trasa mezi Estonskem a Finskem krátce prochází ruskými teritoriálními vodami, píše server IntelliNews. Podle agentury Reuters byl tanker odkloněn do ruského přístavu kvůli „navigační pokutě“.

Pobaltí nedovolí Ficovi přes svá území letět do Ruska. „Zkomplikovalo mi to plánované termíny“

Lotyšská republika zamítla přelet slovenského vládního speciálu s premiérem Robertem Ficem (Smer) na palubě na oslavy konce 2. světové války do Moskvy na pozvání Vladimíra Putina. Uvedl to slovenský server Pravda s odvoláním na informace ministerstva zahraničí Lotyšské republiky. Ke stejnému kroku přistoupily podle Pravdy i Litva a Estonsko. Rozhodnutí Pobaltí označil mluvčí Kremlu Peskov za rusofobii. Fico se má na cestu vydat zítra.

Pomněme i jiná květnová výročí

Jsou za námi první květnové dny, neúprosně se blíží osmdesáté výročí konce druhé světové války a atmosféra je zjančená. Může za to několik faktorů: jednak jsou to kulatiny, ale to je nejméně podstatné. Jednak je to výročí doslova živé, jelikož ještě pořád jsou mezi námi pamětníci tehdejšího jara – dokonce i takoví, kteří si ho dobře pamatují, protože jim bylo třeba deset. A jednak, a to je hlavní důvod, proč se jančí, je výročí využíváno a zneužíváno v aktuálních politických bojích, protože druhá světová válka je pořád vztažný bod dějin pro západní Evropu, pro Rusko, vlastně i Ameriku.

Čínská hrozba pod vodou. Vědci představili řezačku podmořských kabelů

Čína představila zařízení na přerušování podmořských kabelů, které může změnit rovnováhu sil. Technologie pekingských vědců umožňuje přerušit klíčovou globální infrastrukturu v mořských hloubkách, kam se konkurence nedostane.​​​​​​ Jde o mimořádně kompaktní a vysoce výkonný stroj, který dokáže přeříznout i ty nejodolnější komunikační a energetické kabely v hloubce 4000 metrů pod vodou. Podle South China Morning Post (SCMP) jde o první případ, kdy jakýkoli stát veřejně přiznal existenci technologie schopné narušit kritickou podmořskou infrastrukturu.

Ministři Polska a pobaltských zemí vzývají k vystoupení z úmluvy o zákazu protipěchotních min

Ministerstva obrany Polska, Litvy, Lotyšska a Estonska doporučila, aby tyto země odstoupily od takzvané Ottawské úmluvy, která zakazuje protipěchotní miny, oznámili ministři obrany těchto zemí ve společném prohlášení. Důvodem podle nich je, že v posledních letech výrazně vzrostlo riziko pro země, které sousedí s Ruskem a Běloruskem. Všechny čtyři státy jsou členy Severoatlantické aliance a sousedí buď s jedním nebo s oběma ze zmíněné dvojice zemí.

Pobaltské země se v sobotu poprvé odpojí od ruské elektřiny, mohou přijít nečekané problémy

Všechno by mělo být plynulé, ale mohou nastat neočekávané problémy. Lotyšsko, Estonsko a Litva se v sobotu 8. února poprvé odpojí od ruské elektrické sítě. Jde o historický moment. Společná síť byla poslední pupeční šňůrou mezi Pobaltím a Ruskem z dob sovětské éry. V neděli by se pak měly země připojit k evropské přenosové soustavě.

WP: Žádná ruská sabotáž v Baltu. Nezkušená posádka a špatný stav lodí, tvrdí prý západní rozvědky

Za poškozené kabely na dně Baltského moře mohou špatně udržované lodě a nezkušené posádky námořníků. Vyšetřovatelé z USA i Pobaltí nemají důkazy, že by za útokem stálo Rusko. Za poškození telekomunikačních kabelů mezi Finskem a Estonskem může série nehod spojených s bídným stavem zdejšího námořnictva, píše americký Washington Post. "Dosud nashromážděné důkazy ukazují na nehody, nikoliv na ruskou sabotáž," řekl vysoce postavený činitel jedné z evropských tajných služeb.

NATO rozjíždí operaci Baltská stráž. Bude chránit podmořské kabely před útoky sabotérů

Země NATO si v Baltském moři vyhrazují právo zakročit proti jakémukoli plavidlu, které je podezřelé z obcházení sankcí nebo představuje hrozbu. Lídři zemí kolem Baltského moře to dnes uvedli ve společném prohlášení po setkání v Helsinkách. Generální tajemník NATO Mark Rutte po schůzce oznámil novou operaci zaměřenou mimo jiné na ochranu podmořských kabelů v Baltském moři. Rutte řekl, že nová alianční aktivita v Baltském moři ponese označení Baltská stráž (Baltic Sentry).

Už máte lístek na Baltic Express?

15. prosince vyrazil první přímý vlak Českých drah z Prahy k Baltu – do Gdaňsku a Gdyně. Na hlavní nádraží přišli kromě cestujících i ministr dopravy Martin Kupka či zástupci polské ambasády. Denně vyjedou z Prahy k Baltu čtyři spoje, cesta bude trvat jen osm a půl hodiny. Proč ale taková sláva kvůli něčemu, co by mělo být úplně přirozené? Zaprvé, Baltic Express je symbol proměny, kterou prošel v posledních letech obraz Polska v Česku. Ještě nedávno se Polsko v obecném povědomí jevilo jako zaostalá východní země katolických fanatiků, postkomunistických tržišť s levnými výrobky a nudných planin.

„Přijde odpověď“. Estonci začali bedlivě střežit podmořský kabel na dně Baltu

Estonská armáda zahájila námořní operaci zaměřenou na ochranu podmořského energetického kabelu EstLink 1 v Baltském moři, vzhledem k tomu, že kabel EstLink 2 byl předtím poškozen. Podle agentury Reuters o tom dnes informoval estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna. Finské úřady ve čtvrtek zadržely tanker plující z Ruska pod vlajkou Cookových ostrovů, který podezírají v souvislosti se středečním poškozením kabelu EstLink2 mezi Finskem a Estonskem.

Další sabotáž v Baltu. Finsko podezírá ruský ropný tanker z poškození podmořského kabelu

Další záhadné škody na dně Baltského moře. Finské úřady zkoumají možné zapojení ruského plavidla ze „stínové flotily“ do poškození podmořského elektrického kabelu Estlink 2, který propojuje Finsko a Estonsko. Incident, k němuž došlo ve středu odpoledne, způsobil přerušení přenosu elektrické energie mezi těmito zeměmi, píše zpravodajský server Euronews. Mezi podezřelými je i ruský ropný tanker Eagle S. Podle finské policie se podezření soustředí na ruský ropný tanker Eagle S, plující pod vlajkou Cookových ostrovů.

Švédsko ruší plány na větrné elektrárny v Baltském moři. Obává se ruské hrozby v Kaliningradu

Stockholm se kvůli ruské hrozbě rozhodl zrušit ambiciózní plán na větrné elektrárny v Baltském moři. Švédská vláda odmítla plány na výstavbu 13 větrných elektráren kvůli obavám o národní bezpečnost. Rozhodnutí přišlo po analýze švédských ozbrojených sil, které varovaly, že tyto projekty by mohly zkomplikovat obranu země, zejména kvůli potenciální ruské hrozbě v podobě nedaleké exklávy Kaliningrad.

Simulace Putinova útoku na Pobaltí: zdevastovaná Litva a tisíce mrtvých vojáků

Možný útok na východní křídlo NATO se jako teoretická hrozba objevuje od začátku války na Ukrajině opakovaně. S tím pak i úvahy o skutečné akceschopnosti aliance vzhledem k vyznění zásadního článku 5 Severoatlantické smlouvy. Tyto skutečnosti pak hrají roli i ve válečné simulaci, o které informuje německý deník Bild. Ta modeluje scénáře možného ruského útoku na Pobaltí a ukazuje právě i nejhorší variantu, podle které by reakce aliance trvala několik dní. Ty by přitom byly zejména pro Litvu značně devastující.

Není kunda jako kunda

Patrně málokdo nezaznamenal, že vtipná věc se podařila a že v anketě, kterou vyhlásila letecká společnost airBaltic s cílem najít jména pro čtyřicet osm letadel své flotily, skutečně s absolutním předstihem zvítězil mezi jinými toponymy název estonského městečka (a řeky) Kunda. Opravdu se tak bude jmenovat letoun, který bude od příštího roku přistávat patrně také v Praze a Bratislavě. Lidé, tedy našinci, se smějí a jsou s výsledkem spokojeni, jelikož dobrý prank je holt dobrý prank a protože představa vulgarismu svobodně vrženého do prostoru osvobozuje.

Trolling jako u Královce. Češi mohutně hlasují pro „lechtivé“ názvy letadel

Baltská letecká společnost airBaltic vyhlásila internetovou soutěž, kde lidé hlasují pro pobaltská města, podle jejichž názvů se následně pojmenují i letadla. Společnost spojující Lotyšsko, Litvu a Estonsko nabídne dohromady 48 letadel, každá země samostatně disponuje šestnáctkou strojů. Z českého pohledu však některé názvy zní více než pikantně. Například estonskému žebříčku vévodí v hlasování o název letadla třítisícová vesnice Kunda o rozloze necelých 10 km2, kterou následuje ještě menší Püssi s 886 občany a rozlohou 2,1 km2.

Rusko chce překreslit hranice v Baltském moři. Ukrojí Finsku a Litvě

Rusko hodlá překreslit námořní hranice s Litvou a Finskem v Baltském moři. Ruská federace to oznámila skrze vyhlášku zveřejněnou na svých oficiálních internetových stránkách. Severské země ruský pokus o změnu námořních hranic označily za provokaci. Jednostranné rozhodnutí Moskvy, která si uzurpuje východ Finského zálivu a okolí Taranského mysu u Litvy, nebylo ani mezinárodně uznáno, píše ukrajinský deník The Kyiv Independent.

Východ Evropy nechce dalšího Nizozemce v čele NATO. „Jsme státy druhé kategorie?“

V Severoatlantické alianci i Evropské unii se letos bude rozhodovat o novém personálním obsazení na nejvyšších pozicích. Funkci generálního tajemníka NATO má díky podpoře Washingtonu, Londýna, Paříže či Berlína velkou šanci získat dosluhující nizozemský premiér Mark Rutte. Šlo by už o čtvrtého Nizozemce v této funkci. O místo však projevili zájem i politici z pobaltských zemí a oni i další představitelé střední a východní Evropy se teď ptají, zda jsou pro Západoevropany skutečně rovnocennými partnery, píše bruselský server Politico.

Pobaltí zakázalo vjezd ruským autům

Estonsko zakázalo vjezd aut s ruskými poznávacími značkami do pobaltské země. Zákaz platí od deseti hodin místního času (09:00 SELČ), uvedl server Delfi s odvoláním na ministerstvo vnitra. Tallinn tak následuje příklad Litvy a Lotyšska, které zákaz přijaly o den dříve. Děje se tak poté, co Evropská komise v uplynulých dnech vyjasnila pravidla ohledně zákazu dovozu automobilů a osobních věcí.

I přes válku Rusové loni zdvojnásobili vývoz LPG do Pobaltí, zbylo i na Ukrajinu

Ruští exportéři v roce 2022 více než zdvojnásobili prodej zkapalněného ropného plynu LPG do pobaltských států, část z něho byla přeprodána Ukrajině. Uvedla to tento týden agentura Reuters s odvoláním na tři obchodní zdroje z regionu. Na LPG se protiruské sankce nevztahují. Ke skoku v nákupech ruského LPG došlo navzdory ostrému odsouzení válečných akcí Moskvy proti Ukrajině ze strany tří pobaltských států, všech členů NATO a Evropské unie.

Váka na Ukrajině jako reklama na HIMARS. Raketomety si pořizuje celé Pobaltí

Estonsko uzavřelo kontrakt na nákup amerických raketometů HIMARS v hodnotě 200 milionů dolarů (4,6 miliardy Kč). Informovala o tom v sobotu agentura AP. Součástí smlouvy je i dodávka raket a výcvik, uvedlo estonské ministerstvo obrany. Výrobce raketometů, zbrojovka Lockheed Martin, má první raketomety dodat v roce 2024. Stejné zbraně pořizuje také Lotyšsko a Litva. Americké raketomety HIMARS jsou dalším důležitým krokem při rozvíjení obranných schopností Estonska.

Lukašenko pouští hrůzu na Ukrajinu i Pobaltí. Hrozbám čelí spíše doma

Litevská blokáda Kaliningradu dodala druhý dech běloruskému diktátorovi Alexandru Lukašenkovi. Z Běloruska se po delší době ozvala ruská palba, probíhají vojenská cvičení, Lukašenko mluví o vyhlášení války ze strany Litvy a spolu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o dodávce raket schopných nést jaderné hlavice. Pokud by však Lukašenko chtěl změnit nejasnou pozici Běloruska k válce s Ukrajinou, může ho čekat na domácí půdě řada vážných problémů.

Ani ruský útok na Pobaltí by neznamenal automaticky zásah NATO. Jak funguje zásadní článek 5

Blokáda Kaliningradu vyvolala ostré reakce Kremlu a v Rusku se začalo mluvit i o možném útoku na koridor na pomezí polsko-litevské hranice. To je kritické místo případného střetu s NATO, před kterým experti roky varují. A zároveň také řídce obydlené a jinak nepříliš významné území, kterým by mohlo Rusko otestovat jednotu aliance, která by musela rozhodnout o aktivaci zásadního článku 5.

VIDEO: „Stíháme, identifikujeme...“ České stíhačky v Pobaltí zasahovaly u tří ruských strojů

Alianční letouny během minulého týdne vzlétly v Pobaltí pětkrát k ruským strojům. Na svém webu to v pravidelné zprávě uvedlo litevské ministerstvo obrany. Které ze strojů NATO se ostrých vzletů zúčastnily, zpráva neuvádí. V Litvě již téměř dva měsíce působí české gripeny, při hlídkování spolupracují s dalšími spojenci. Armáda ČR působení svých stíhacích letounů z bezpečnostních důvodů nekomentuje. Dnes ale zveřejnila video, ze kterého vyplývá, že čeští stíhači zasahovali u tří ruských letadel.

Lídři Polska, Litvy, Lotyšska a Estonska míří za Zelenským. Bez Steinmeiera

Prezidenti z Polska, Litvy, Lotyšska a Estonska, Andrej Duda, Gitanas Nausėda, Egils Levits a Alar Karis ve středu navštíví Kyjev, hlavní město Ukrajiny. O návštěvě informoval na svém twitteru Nausėda. Prezidentská návštěva na Ukrajině má za cíl vyjádřit politickou podporu zemi, ve které již přes měsíc probíhá invaze ze strany Ruské federace. Informovala o tom agentura Ukrinform.

Čeští stíhači přistáli v Pobaltí. Na misi pohlídají, zda ruská letadla dodržují pravidla

Pět stíhacích letounů Jas-39 Gripen v úterý dopoledne odletělo z čáslavské základny do Litvy, odkud budou střežit vzdušný prostor pobaltských zemí. Na cestu se po 10:00 vydaly nejdříve dva a poté další tři stroje a všechny mají již za sebou přistání v litevském Šiauliai. Operační úkol čeští stíhači převezmou 1. dubna od dánského letectva, plnit ho budou do konce července. Jde už o jejich sedmé nasazení k ochraně vzdušného prostoru členských států Severoatlantické aliance, v Pobaltí budou hlídat počtvrté.

Další cesta západních politiků do Kyjeva. „Jsme vám vděční,“ řekl Zelenskyj pobaltským zemím

Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj se v Kyjevě ve čtvrtek setkal se zástupci Litvy, Lotyšska a Estonska, kteří do z části obléhaného města přicestovali. Společně projednávali dopady ruské invaze na Ukrajinu a podepsali prohlášení na podporu této země, uvedla agentura Unian. Šéfové parlamentů Lotyšska Inara Murniece, Litvy Viktorie Cmilyte-Nielsenová a Estonska Jüri Ratas přijeli dnes do Kyjeva, aby ukrajinskému prezidentovi projevili podporu během ruské invaze na Ukrajinu.

Pozor na Baltské moře. NATO se po ruské agresi soustředí na svůj nejslabší článek

Vypadá to jako návrat do minulosti. Severoatlantická aliance, založená v roce 1949 k obraně před sovětskou hrozbou, čelí návratu k mechanizovanému válečnictví, obrovskému navýšením výdajů na obranu a také možnosti pádu nové železné opony v Evropě. Po obtížích s hledáním své nové role po studené válce, boji proti terorismu po útocích z 11. září 2001 a ponižujícímu stažení z Afghánistánu v roce 2021 se NATO vrací k obraně před svým původním protivníkem, napsala agentura Reuters.

Bez razantní reakce Západu se Putin pokusí o Pobaltí, obávají se komentátoři

Rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina uznat nezávislost separatistických republik na východě Ukrajiny a vyslat tam jednotky postavilo Evropu do situace, kdy čelí bezprostřední hrozbě dalekosáhlého konfliktu a musí na porušení mezinárodního práva razantně reagovat. Pokud Západ kvůli liknavosti a neschopnosti dohody Rusku dovolí další porušení ukrajinské suverenity, může to být pro Putina pobídka, aby se příště o totéž pokusil třeba v Pobaltí, míní komentátoři evropských médií.