Tag: bankovnictví

Články k tagu

Rvačka o klienty nepřestává. Banky nadále snižují sazby hypoték

Banky na tuzemském trhu se nepřestávají přetahovat o klienty, kterým nabízejí zvýhodněné sazby k hypotékám. Sestupný trend začal v únoru letošního roku a sazby v dubnu klesly na průměrně 2,85 procenta. Důvodem je na prvním místě regulace ze strany České národní banky (ČNB), která v minulém roce navyšovala sazby celkem pětkrát. Vyššími úrokovými sazbami lákají banky také na své spořící účty, které jsou však pro zákazníky nevýhodné kvůli vysoké inflaci.

Kdy banky zakleknou na Babiše

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman upozorňuje, že zjištění z auditu Evropské komise o tom, jak je Andrej Babiš ve střetu zájmů a zneužívá dotace, jsou závažná. Mohla by podle něj zavdávat podezření na trestný čin. Proto si Nejvyšší státní zastupitelství udělá vlastní analýzu zprávy Evropské komise. Andrej Babiš se rozčílil nad míru, která u něj bývá běžná. To ukazuje, že i on ví, že jde do tuhého. Popis konkrétních případů Babišových dotací ve zprávě totiž ty trestné činy víc než naznačuje.

Další Babišův nápad. Banky mají dotovat tisíce projektů z tajného investičního plánu

Peníze vybrané od bank do speciálního Fondu národního rozvoje se mají použít na projekty v rámci vládního investičního plánu. Ten vytvořila Babišova první vláda, která objížděla regiony a slibovala mohutné investice. Vládní postoj je přitom takový, že by mělo jít o nenávratně poskytnuté prostředky. Manažeři však počítají s tím, že by peníze do fondů měly být vynaloženy jen jako zvýhodněné úvěry pro prospěšné projekty.

Číňané na Pražském hradě. Zeman přijal delegace z provincie Če-ťiang a banky ICBC

Prezident Miloš Zeman ve čtvrtek na Pražském hradě přijal čínské delegace z banky Industrial and Commercial Bank of China (ICBC) a z východočínské provincie Če-ťiang. Zástupci banky podle prezidentova mluvčího Jiřího Ovčáčka přislíbili financování projektů čínských investorů v České republice a českých v Číně. Delegace z provincie Če-ťiang jednala především o ekonomice a železničním spojení.

Banky odvedou více do rezerv na ochranu úvěrového trhu. Domácí sektor je stabilní

Banky budou od července 2020 odvádět více peněz do rezerv na ochranu úvěrového trhu. Česká národní banka (ČNB) totiž zvýšila tzv. sazbu proticyklické kapitálové rezervy na dvě procenta. Informovala o tom ČNB. Sazbu, která platí pro všechny banky, spořitelní a úvěrní družstva a obchodníky s cennými papíry, stanovuje ČNB pravidelně každé čtvrtletí s účinností za rok. Ve čtvrtek zveřejněné rozhodnutí je tedy platné od 1. července 2020.

Vláda zvýší lidem poplatky za banku a zdraží půjčky

Sociálním demokratům se za celou dobu společného vládnutí poprvé podařilo dostat Andreje Babiše do kouta. Pod chytlavým heslem „Děti, nebo banky“ se ho snaží dotlačit k uvalení sektorové daně na banky. Jejich průkopníkem bylo v Evropě Rakousko pod vládou sociálnědemokratického kancléře Fajmana. Postupně je pod politickými slogany o „daních z hamižnosti“ bankéřů zavedl v Maďarsku Viktor Orbán, na Slovensku Robert Fico a v Polsku Jarosłav Kaczyński.

Z miláčka investorů vyděděncem. Koruna už není bezpečné útočiště, píše Bloomberg

Investoři přestali českou korunu vnímat jako bezpečné útočiště a v důsledku nadměrných sázek na její růst se česká měna změnila "z miláčka ve vyděděnce". Píše o tom na svých internetových stránkách agentura Bloomberg. Analytici před rokem předpovídali tříprocentní růst kurzu koruny, který se ale nedostavil. Koruna se nyní k euru prodává v kurzu kolem 25,70 Kč za euro.

Babiš už nechce bankovní daň, ale odvést dividendy do fondu. Banky by přišly o peníze tak jako tak

Návrh premiéra Andreje Babiše (ANO), aby banky odevzdávaly až pětinu svých dividend do zamýšleného Fondu národního rozvoje, vyvolává více otázek než odpovědí. Premiér totiž neuvedl detaily a není jasné, co přesně chce zavést. V extrémním případě je plán, který Babiš oznámil v České televizi, návrhem na zvýšení daně z dividendy bankám až o dvacet procent, a tedy snížení zisků akcionářů bank. Daň z dividend je nyní patnáctiprocentní. Samotné banky jsou v hodnocení Babišova návrhu opatrné.

Babiš chce bankám brutálně zvýšit daně, násobně víc než ČSSD

Výroky Andreje Babiše o zdanění bank je třeba brát s obrovskou rezervou. Ministerský předseda je tady v brutálním konfliktu mezi svými existenčně-ekonomickými a politickými zájmy. A z toho, jak mezi nimi manévruje, nakonec vznikají slovně a myšlenkově podivuhodné výroky. Většinou platí nejdéle dva dny, než je sám Babiš odvolá. S odvoláním na to, že byl špatně pochopen. Pozoruhodné jazykové konstrukce je skutečně třeba brát s rezervou.

Babiš chce, aby banky odevzdávaly až 20 pct z dividend do fondu. Podle Fialy jen další chiméra

Premiér Andrej Babiš (ANO) chce, aby banky odevzdávaly deset až 20 procent z dividend do zamýšleného Fondu národního rozvoje. Uvedl to v neděli v České televizi v pořadu Otázky Václava Moravce. Bankovní sektorovou daň, kterou prosazuje koaliční ČSSD, označil předseda vlády za nesmysl. "Mám jiný návrh, jak získat ty peníze z bank, aby neodcházely do zahraničí a aby pomohly všem," řekl Babiš s tím, že s bankami už jedná. Peníze z dividend hodlá použít na investice.

Dilemata časů „kojící guerilly“

Komunikace na sociálních sítích má hodně společného s procházkou minovým polem, to už se tak nějak všeobecně ví. I v tomhle celkově k explozím náchylném prostředí ale existují témata, jež svou výbušností daleko přesahují místní normy. Třeba porody. Nebo kojení. Prakticky všechno, co souvisí s rodičovstvím nebo spíš s jeho ranou fází. Jestli existuje nějaké téma, na něž je dobré a bezpečné prostě nemít názor – zvlášť je-li člověk muž –, je to tohle.

Co je nám po vašem soukromí

Pondělní demonstrace kojících matek v pobočkách Raiffeisenbank nedopadla nijak velkolepě, aspoň pokud úspěch měříme počtem účastnic – zhruba deset matek a deset kojenců. Tento protest vznikl na protest proti incidentu, kdy z pobočky na Václavském náměstí vykázala ochranka kojící matku a prý ji obvinila z exhibování. Zpráva o incidentu se dostala na Facebook, případu se ujala Laktační liga (autor přiznává, že o lize dosud nevěděl), poslala stížnost bance, která se matce obratem omluvila.

Banky mění své chování. Zlevňují půjčky a zvyšují úročení spořících účtů

V posledních měsících nastává v bankovním sektoru zajímavý fenomén, který může těšit české zákazníky. Některé peněžní ústavy při stagnaci úrokových sazeb mírně zlevňují půjčky a úvěry, úroky na spořících účtech naopak řada z nich zvedla. ČNB minulý týden úrokové sazby nezměnila. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, zůstává na 1,75 procenta. Za chování bank může kromě nízké úrokové sazby rovněž konkurenční prostředí.

Konec pro podvodné směnárny? Zlepšení pozice klienta, peníze lze vrátit. Dvě banky s výměnou končí

Československá obchodní banka a Raiffeisenbank přestaly od pondělí poskytovat směnárenské služby, vyplývá z ankety mezi největšími bankami. Komerční banka, Česká spořitelna, UniCredit Bank či Moneta Money bank tyto služby dále poskytují. Od pondělí platí novela zákona, která posiluje postavení klientů směnáren například tím, že mohou do tří hodin od provedení výměny od směny peněz odstoupit.

ČNB úrokové sazby nemění, obává se vývoje v zahraničí

Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek ponechala úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstává na 1,75 procenta. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Důvodem rozhodnutí je podle ekonomů především nejistý vývoj v zahraničí. Ten souvisí hlavně s vyjednáváním o brexitu a zhoršením výhledu vývoje německé ekonomiky. „Stejně jako na předchozím únorovém jednání rozhodování ČNB nebylo ani tolik o samotné domácí ekonomice, ale spíše o vnímání vývoje v zahraničí.

Nejistota kolem sazeb. Dle analytiků je ČNB zvýší nejspíše až v květnu.

Pokud Bankovní rada České národní banky nezvýší úrokové sazby na zasedání ve čtvrtek 28. března, učiní tak na zasedání v květnu. Vyplývá to z vyjádření analytiků oslovených ČTK. Pro růst sazeb hovoří podle ekonomů slabá koruna a vývoj na trhu práce, proti ovšem nejistoty ohledně vývoje v zahraničí, především brexit nebo zhoršení výhledu vývoje německé ekonomiky. Čtvrteční výsledek jednání rady je tak podle ekonomů nejistý.

Vznikne třetí největší banka v Evropě? Commerzbank a Deutsche Bank potvrdily jednání o fúzi

Německé bankovní domy Commerzbank a Deutsche Bank potvrdily spekulace médií, že zvažují fúzi. Commerzbank v krátkém sdělení uvedla, že banky se dohodly na zahájení rozhovorů, Deutsche Bank ale upozorňuje, že jednání nemusejí žádný výsledek přinést. Deutsche je největší bankou v Německu a pokud by se spojila s Commerzbank, vznikla by zřejmě třetí největší banka v Evropě za britskou HSBC a francouzskou BNP Paribas, uvedla agentura Reuters.

Průměrný dluh z hypoték a stavebního spoření činil 1,6 milionu Kč. V Praze 2,9 milionu

Průměrný dluh z hypoték a úvěrů ze stavebního spoření na jednoho klienta dosahoval koncem loňského roku v Česku 1,6 milionu korun. Nejvyšší byl v Praze, kde meziročně stoupl na 2,9 milionu Kč. Následoval Středočeský kraj s průměrným dluhem vázaným na bydlení 1,9 milionu Kč. Vyplývá to ze statistik Bankovního a Nebankovního registru klientských informací.

Státní hypotéku dostalo 298 rodin, stát vyplatil 248 milionů. Zájem o ně ale klesá

Stát nabízí mladým rodinám půjčky na bydlení od loňského srpna, za tu dobu se o peníze na koupi či modernizaci bydlení přihlásilo 642 zájemců, respektive mladých rodin. Zájem o státní půjčky se ale koncentroval do prvních dnů po jejich zavedení. Mezi 15. a 25. srpnem se o peníze přihlásilo 368 rodin. V následujícím půlroce už zájem takový nebyl, do 10. ledna dorazilo dalších 274 žádostí.

Regulace ČNB dopadly na hypoteční trh. Objem loni klesl o šest miliard

Objem hypotečních úvěrů činil loni 220 miliard korun, což je o šest miliard méně než v roce 2017. Odhady zveřejnila Hypoteční banka, která je lídrem tuzemského trhu. Generální ředitel banky Jiří Feix očekává v letošním roce pokles na 200 miliard korun. Podle odhadů banky rostly vysokým tempem i ceny nemovitostí a pozemků. Vývoj na trhu hypoték v minulém roce podle Feixe výrazně ovlivňovaly regulace ze strany České národní banky, které znamenaly postupný růst úrokových sazeb i výrazné zpřísnění podmínek pro získání hypotéky.

Sazby zůstaly nezměněné, podle gevernéra ČNB bude ale jejich zvýšení příští rok zřejmě nezbytné

Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek ponechala úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstává na 1,75 procenta. Guvernér Jiří Rusnok  uvedl, že zvýšení úrokových sazeb bude zřejmě příští rok nezbytné, ale bude to pozvolnější než v letošním roce. ČNB letos zvýšila úrokové sazby pětkrát. Ekonomové čekají další zvýšení sazeb na únorovém zasedání rady.

Maskovaná progresivistická daň

Je to exemplární ukázka, jak prosazuje velmi motivovaná, ideologicky pevně přesvědčená menšina své zájmy. Nová vlna šíření progresivního dobra se jmenuje Koncepce udržitelných financí Evropské unie. Tak jako v roce 1977 donutili politici novou regulací známou jako Community Reinvestment Act (CRA) popřít princip rizika a půjčovat na bydlení lidem, u nichž bylo zjevné, že hypotéky nebudou schopni splácet, teď chtějí donutit banky, aby půjčovaly na „trvale udržitelné“ a „společensky zodpovědné projekty“, které nemají potenciál samy o sobě vydělávat. Pravidla pro to, jak se vykazuje riziko a zisk, se tudíž musí úplně postavit na hlavu přes nové ratingy a zelené úvěry a dluhopisy. Je jsou to nechvalně proslulé sociální hypotéky, které stáhly svět do těžké finanční a hospodářské krize po roce 2008 v nové verzi 2.0.

Regulace hypoték není až tak drakonická, říká šéf Hypoteční banky

Trh hypoték v příštím roce klesne, dopad regulací hypoték, ke kterým sáhla ČNB, ale nebude dramatický. V rozhovoru pro deník Echo24 to říká ředitel Hypoteční banky Jiří Feix. Celkový trh úvěru na bydlení za letošní rok navíc dle něj bude silnější než loňský. „Hypotéky sice za celý rok 2018 oproti loňským několik miliard ztratí, ale úvěry ze stavebního spoření rostou tak významně, že díky nim celkový trh úvěrů na bydlení bude několik miliard korun silnější než loňský."

Průměrný dluh českých dlužníků se loni zvýšil na 29 700 Kč. Největší sumy si půjčují Pražáci

Po řadě let snižování se průměrný dluh českých dlužníků loni meziročně zvýšil o 4000 korun. Češi v roce 2017 průměrně dlužili 29.700 korun, zatímco o rok dříve to bylo 25.700 Kč. Stále platí, že si častěji a více půjčují muži (54 procent dlužníků s průměrným dluhem 31.500 Kč), zatímco u žen činí průměrný dluh 27.200 Kč. Vyplývá to z analýzy společnosti KRUK, která se zaměřuje na správu pohledávek.