Čtvrtá největší španělská banka čelí obvinění z diskriminace izraelských klientů. Ti tvrdí, že jim Banco Sabadell mrazí a blokuje účty. Banka se odvolává na v září schválené vládní nařízení související s bojem proti genocidě v Gaze.

Izraelští podnikatelé registrovaní ve Španělsku uvádějí, že jim Banco Sabadell zmrazila nebo zablokovala přístup k prostředkům v souvislosti s uplatňováním královského dekretu č. 10/2025, který španělská vláda schválila v září jako „naléhavá opatření proti genocidě v Gaze a na podporu palestinského obyvatelstva“. Informoval o tom izraelský deník Calcalist, později s doplňujícími informacemi také britský list Jewish News.

Podle izraelských klientů banka, jejíž sídlo se nachází v Katalánsku, požaduje, aby příslušné společnosti i jejich zákazníci podepsali prohlášení, že neprovádějí obchodní aktivity „spojené s izraelskými osadami“ – a dokud tak neučiní, peníze z Izraele zůstávají zadrženy.

Jeden z podnikatelů, kterého zpovídal Calcalist, má dle svých slov na účtu „zablokováno přes 10 000 eur“ a „desítky dalších Izraelců nemohou vybrat své prostředky, zaplatit nájem nebo základní výdaje.“

Jiný podnikatel, který situaci popsal na sociální síti X a jehož výrok převzal Calcalist, uvedl: „Manažer banky mi řekl: ‚Každý Izraelec, který přijímá peníze z Izraele, musí prokázat, že jsou čisté a v souladu s novým zákonem. Je to šílená situace, o které jsem si nikdy nemyslel, že ji zažijeme.‘“

Formulář, který banka rozeslala klientům, vyžaduje k transakcím detailní dokumentaci — faktury, účel platby, adresy konečných uživatelů — a písemné potvrzení, že transakce „neporušuje omezení uvedená v královském dekretu č. 10/2025“, cituje Calcalist. Každý převod má být následně speciálně schválen bankou.

„Zdá se, že uplatňují zákon nadměrným a možná nezákonným způsobem,“ uvedl pro Jewish News další z oslovených podnikatelů, který kritizoval šíři výkladu dekretu bankou. „Dekret se vztahuje na španělské společnosti, ne na jejich klienty,“ domnívá se.

Banco Sabadell — instituce spravující aktiva v objemu zhruba 240 miliard eur — se k jednotlivým stížnostem zatím veřejně nevyjádřila.

Španělsko pod vedením levicového premiéra Pedra Sáncheze bylo společně s Irskem a Norskem jedním z prvních států, které v květnu loňského roku uznaly stát Palestina.