Ze zglajchšaltované CDU donedávna vyčnívala postava Arnolda Vaatze. Politický vězeň Honeckerova režimu, posléze zemský ministr životního prostředí a nakonec místopředseda poslanecké frakce strany v Bundestagu, je téměř dokonalý protějšek jiné východoněmecké kariéry v téže straně, Angely Merkelové.
Angela Merkelová seděla na kancléřské židli dlouhých 16 let. Stačilo to k tomu, aby mladší generace Němců neznaly roku 2021 jiného kancléře než ji. Nemajíc rodinu ani žádné zjevné koníčky, žila hlavně politikou a trvalo to velmi dlouho, než ji její kolegové ze špičky CDU přesvědčili, že v dalších volbách už kandidovat nemá. O přesném průběhu tohoto přesvědčování víme jen málo, ale prý to hraničilo s donucením. Za několik let, po něž je Merkelová v politickém důchodu, se základy jejího politického systému stihly rozsypat napadrť.
Určitý typ lidí – zpravidla ti, které by ještě před pár lety nenapadlo se ptát, jestli je dobré, že nás Německo Angely Merkelové kompletně napojuje na ruský plyn – si boj s hybridní válkou vykládá jako co nejhlasitější odsuzování Ruska a hledání jeho vlivu za vším. Je to naivní. Zkušený praktik hybridní války, jímž Rusko je, vám nebude servírovat své záměry na stříbrném podnose. Bude vám hybridní kampaň šít na míru – tak, že se bude strefovat do témat, jež polarizují vaši společnost.
Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová prohlásila, že využila všech dostupných prostředků, které měla k dispozici, v pokusu o zabránění války na Ukrajině. "Skutečnost, že se to nepovedlo, není důkazem toho, že bylo špatné to zkusit," řekla Merkelová v rozhovoru pro německý deník Die Zeit. Zároveň obhajovala svou politiku vůči Rusku a svou imigrační politiku.
Bývalá spolková kancléřka Angela Merkelová obdržela v pondělí nejvyšší německé vyznamenání, takzvaný Velkokříž Záslužného řádu v jeho nejvyšší formě. Od roku 1951, kdy byl založen, ho dostali jen dva kancléři, Konrad Adenauer a Helmut Kohl: o tom prvním nebylo sporu, neboť symbolizoval německé znovuvzkříšení, druhý německé znovusjednocení. Co však symbolizuje Angela Merkelová? Šestnáct let bujení a propadání Německa a s ním i Evropy. Šestnáct let špatně zvládnutých krizí, které jsou přitom vydávány za úspěch a za projev státnické moudrosti a politické vyspělosti.
Někdejší dlouholetá německá kancléřka Angela Merkelová v pondělí z rukou spolkového prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera převzala Záslužný řád Spolkové republiky Německo. Merkelová ocenění dostala v nejvyšším stupni, a to jako Velkokříž ve speciálním vyhotovení. V této podobě dosud získaly řád před Merkelovou jen dvě osobnosti, a to bývalí kancléři Konrad Adenauer a Helmut Kohl. Podle historiků se exkancléřka nemůže těmto politikům rovnat.
Bývalá dlouholetá německá kancléřka Angela Merkelová v rozhovoru s týdeníkem Spiegel přiznala, že ke konci svého mandátu už neměla žádné páky, jak přimět ruského prezidenta Vladimira Putina k jednání. Putinovi podle ní záleží jen na moci a tu ona jako odcházející politička neměla, řekla Merkelová.
Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová ve čtvrtek řekla, že nijak nelituje kurzu, který razily její vlády v energetické politice a vůči Rusku. Podle agentury Reuters se tak vyjádřila před novináři v Lisabonu, kde předsedala porotě vybírající vítěze Gulbenkianovy ceny za lidskost. Někdejší dlouholetá šéfka německé vlády čelí kritice, že největší evropskou ekonomiku učinila příliš závislou na ruském plynu. Merkelová zdůraznila, že politiku je třeba vnímat v kontextu dané doby.
V Británii padl Boris Johnson a pro řadu lidí široko daleko, kteří komentují politiku, a to i v Evropě, to byla jediná událost na světě. Jeho pád byl nevyhnutelný kvůli souběhu dvou věcí – že spoustu kolegů různě naštval a podrazil a že strana klesá v průzkumech. Ale opravdu to pobouření, radost a zadostiučinění v jednom, jež tvořilo mainstreamovou reakci, bylo úměrné realitě? Když si dohledáte Johnsonovy poslední kauzy, zjistíte, že to byly trapné, občas lechtivé pitomosti, jakými se britský parlamentarismus vzrušuje už dvě stě let, akorát že ti lidé dřív bývali zajímavější.
Ruská invaze na Ukrajinu je neomluvitelná a brutální. V prvním velkém veřejném rozhovoru po odchodu z funkce to prohlásila bývalá německá kancléřka Angela Merkelová, která Německo vedla 16 let do loňského prosince. Řekla, že z mezinárodního vývoje je jí velice smutno, ale ví, že se snažila nejčernějším scénářům zabránit. "Je velmi smutné, že se to nepodařilo, ale nemám výčitky, že bych se nesnažila," poznamenala Merkelová.
Emmanuel Macron byl zvolen nejnižším procentem francouzských voličů od roku 1969 – 38,1. Marine Le Penová se mu přiblížila víc než minule. To nebránilo generování oslavných komentářů, v nichž se Macronovo upachtěné vítězství proměnilo v bezmála historický triumf. „Porážka Marine Le Penové je důkazem, že populismus lze porazit, přestože bojuje bez rukavic a bez pravidel,“ napsal třeba Vít Rakušan.
Ukrajinské vedení dál stupňuje rétoriku vůči Německu. Bývalá kancléřka Angela Merkelová by měla požádat celý svět o odpuštění za to, co se stalo na Ukrajině. Prezident Vladimir Putin jí zmanipuloval natolik, že učinila Německo a Rusko na sobě závislými, prohlásila ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková v rozhovoru pro polský server Wiadomości. Rovněž požaduje stíhání válečných zločinců.
Uplynulý týden zažila Evropa asi největší dávku dějin od roku 1989. Putinova armáda vůbec není tak světoborná, jak se soudilo, a ukrajinský národ zjevně existuje a nevítá ruskou armádu jako osvoboditele. Jednoho rána se v prohlášeních činitelů EU poprvé objevil do té doby nemyslitelný výraz „útočná zbraň“ a v noci EU schválila dodání stíhaček. Německo bude investovat do obrany dvě procenta HDP ročně, o což se marně snažili tři američtí prezidenti, až to během tří dnů dokázal Vladimir Putin.
O dlouhých šestnácti letech, které Německo a trochu i Evropa strávily pod vládou Angely Merkelové, jsme si povídali s jejím rivalem a kolegou Peerem Steinbrückem. Sociální demokrat sloužil v její první vládě a jako ministr financí spolu s kancléřkou musel v říjnu 2008 vyhlásit garanci vkladů. To bylo velké riziko, Němci měli tehdy podle odhadů na kontech dohromady téměř šest bilionů eur. Bylo však nutné zabránit runu na banky.
Je všude, naráželi jsme na její fotografii neustále posledních šestnáct let, a přesto o Angele Merkelové, o jejích skutečných názorech a o vlivech, které ji utvářely, mnoho nevíme. Může nás utěšovat, že to nevědí ani Němci, ač si ji čtyřikrát zvolili. První hutnější životopis se objevil až letos, tedy těsně před odchodem Merkelové z politiky. Je od redaktora Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung Ralpha Bollmanna, povahou je spíš novinářský než historický.
Nenápadná zpráva, která by ještě před rokem byla senzací, ale nyní zapadla kamsi na méně navštěvované stránky portálů: Friedrich Merz, nemesis bývalé kancléřky Merkelové, drtivě vyhrál celostranické hlasování CDU o pozici budoucího předsedy. Událost je přitom mimořádně zajímavá a zaslouží si pozornost hned z několika důvodů. Zaprvé, Merz měl být vlastně už politicky mrtev.
Je to necelých deset let. Evropa za sebou měla horkou fázi krize eurozóny, kdy Němci ve jménu záchrany eura prolomili tabu, s nímž do měnové unie vstupovali. Nikdy se nesmějí sdílet dluhy. Nikdy nikdo nebude ručit za dluhy těch druhých. Stalo se. Jen to tehdy euro udrželo. Němce do toho dotlačili Francouzi. Ti po dluhové unii toužili od vzniku eura. Společné dluhy, společné ministerstvo financí. Evropská unie jako přerozdělovací unie. Francouzská vize Evropy.
Po šestnácti letech Angela Merkelová není spolkovou kancléřkou. Nejdůležitější politickou židli Evropy po dámě z východoněmeckého Braniborska přebírá Olaf Scholz z Hamburku. Jehoi vláda sociálních demokratů, Zelených a liberálů bude svým složením, ale hlavně programem naprosto západoněmecká. O Merkelové se mezi českými zájemci o zahraniční politiku vytvořila shoda, že pro nás Středovýchodoevropany byla ona požehnáním jak svou znalostí střední Evropy, tak i schopností se do nás „postkomunistů“ vcítit.
Německá armáda se ve čtvrtek večer slavnostní ceremonií zvanou velké čepobití rozloučila s konzervativní kancléřkou Angelou Merkelovou, která Německo vede 16 let. Merkelová v děkovném projevu ocenila nejen práci vojáků a mezinárodních organizací, ale vyjádřila úctu také lékařům a zdravotníkům bojujícím s pandemií nemoci covid-19. Popřála též úspěch svému sociálnědemokratickému nástupci Olafu Scholzovi, kterého Spolkový sněm zvolí kancléřem 8. prosince.
Vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská kritizovala odcházející německou kancléřku Angelu Merkelovou za nedávné telefonické rozhovory s běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem. Na běloruský lid to podle ní působí velmi zvláštně. I když v telefonátech šlo o humanitární situaci migrantů na běloruské hranici, nesmí být podle Cichanouské Lukašenko legitimizován diplomatickým dialogem.
Vedle pandemie koronaviru představovala největší výzvu pro německou kancléřku Angelu Merkelovou migrační krize z roku 2015. Uvedla to v rozhovoru pro stanici Deutsche Welle. Kancléřka na odchodu se v něm ohlížela za 16 lety své vlády. V boji proti změnám klimatu radí mladým lidem, aby vyvíjeli více tlaku. Nápor uprchlíků ze Sýrie a okolních zemí, a potom pandemie koronaviru si od odcházejí německé kancléřky Angely Merkelové vyžádaly nejvíc osobního nasazení.
Německá kancléřka Angela Merkelová chce zpřísnit omezení pro neočkované proti nemoci covid-19, v úvahu připadají mimo jiné odepření vstupu do vybraných zařízení či každodenní testování na pracovišti. Podle informací televize n-tv to kancléřka řekla na jednání předsednictva své Křesťanskodemokratické unie (CDU). Tlak na neočkované se rozhodlo vyvinout i Sasko, které chce od pondělí omezit vstup do kulturních, gastronomických a volnočasových zařízení.
Český premiér Andrej Babiš v pondělí na konferenci OSN o změnách klimatu COP 26 v Glasgow kritizoval evropský klimatický balíček známý pod označením Fit for 55. Zelená dohoda (Green Deal) se podle něj bez racionálního přístupu může stát evropskou zelenou sebevraždou. Podle Babiše je nutné nejprve řešit, zda nejsou cíle příliš ambiciózní, kolik peněz bude transformace stát a zda si to mohou Evropa i jednotlivé státy dovolit. Německá kancléřka Angela Merkelová naopak vyzvala k celosvětovému konci spalování uhlí.
Přesně poloviny z 214 dosavadních summitů Evropské unie se zúčastnila odcházející německá kancléřka Angela Merkelová, s níž se dnes v Bruselu rozloučili lídři ostatních unijních zemí. Podle mnoha svých kolegů byla kancléřka často ústřední postavou jednání, když moderovala řadu sporů a pomáhala najít kompromis. Šéf unijních vrcholných schůzek Charles Michel podle jednoho z činitelů prohlásil, že summity bez ní budou jako Paříž bez Eiffelovy věže či Řím bez Vatikánu.
Prezidenty a premiéry zemí Evropské unie čeká dnes v Bruselu debata o tom, jak se efektivně a podle společných pravidel vyrovnat s rychlým růstem cen energií. Na summitu, který bude zřejmě posledním pro německou kancléřku Angelu Merkelovou a možná i pro českého premiéra Andreje Babiše, se budou věnovat i covidové pandemii či obchodní politice. Podle diplomatů však může tyto plánované body zastínit potenciálně vyhrocená výměna názorů o právním státu v Polsku.
Německá kancléřka Angela Merkelová zdůraznila, že členské státy Evropské unie musí nalézat kompromisy a je třeba hovořit i s polskou vládou o možnostech překonání rozdílných názorů. Ve sporu s Polskem a Maďarskem je však třeba podle Merkelové vyčkat rozhodnutí Soudního dvora EU. V unii jsou podle ní velké problémy ohledně právního státu, ale ty by měly být řešeny vzájemnou komunikací.
Šestnáct let pod kancléřkou Angelou Merkelovou (CDU) přineslo stabilitu a prosperitu, a to nejen Německu, ale i celé Evropě, potažmo celému světu, míní bývalý velvyslanec v Německu a současný ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Rudolf Jindrák. Připomněl, že Merkelová dobře rozuměla dění v Česku a dodnes umí trochu česky. V rozhovoru pro Echo24 zároveň říká, že usiluje o to, aby kancléřka zavítala na rozlučkovou zahraniční cestu do Prahy. Merkelová v poslední době navštívila několik států, ČR však vynechala.
Němci jdou 26. září volit. Volby ve Spolkové republice mají samozřejmě pro vývoj Evropy řádově větší význam než volby naše. Tentokrát jsou ale těm českým v jednom důležitém ohledu podobné: jsou tu tři větší uskupení, která kandidují s téměř zaměnitelným programem, a všechno rozhoduje dojem, jaký dokáže vzbudit ten který lídr. Německou velkou trojku představují Zelení (17 procent), Křesťanskodemokratická unie (CDU a CSU, 22 procent) a sociálnědemokratická strana (SPD, 25 procent; údaje pocházejí z politického barometru televize ZDF zveřejněného v sobotu 11. září).
Německá kancléřka Angela Merkelová se vyslovila pro řešení sporu EU s Polskem kvůli kontroverzní reformě justice jednáním, nikoli soudní cestou. Podle DPA to řekla po dnešním jednání s polským premiérem Mateuszem Morawieckým ve Varšavě. „Politika je víc, než jen jít k soudu,“ prohlásila Merkelová s narážkou na čtvrteční návrh Evropské komise Soudnímu dvoru EU, aby uložil Polsku pokutu za neplnění soudního příkazu k zastavení činnosti orgánu trestajícího polské soudce.
Česká republika s Tálibánem určitě jednat nebude. V rozhovoru s Mladou frontou DNES to uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Postoj k Afghánistánu pod vedením Tálibánu je podle něj spíš otázkou na Evropskou radu nebo na debatu v Severoatlantické alianci (NATO). Jestli se dá radikálnímu islamistickému hnutí Tálibán, které v polovině srpna ovládlo Afghánistán, věřit, ukáže podle Babiše čas. Premiér je ve svém tvrzení v přímém rozporu se slovy německé kancléřky Angely Merkelové.
