Tag: ekonomika

Články k tagu

Inflace a covid berou lidem víru v budoucnost. Rok 2022 podle nich bude horší

Důvěra v českou ekonomiku se v listopadu snížila meziměsíčně o 0,1 bodu na hodnotu 95,2. Klesá tak už pět měsíců v řadě. Za poklesem stojí hlavně propad důvěry spotřebitelů, zatímco u podnikatelů se pohled na vývoj hospodářství zlepšil. Vyplývá to z výsledků průzkumu, které ve středu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Oproti loňskému listopadu ale naopak důvěra rostla, a to jak celkově, tak i mezi jednotlivými skupinami spotřebitelů a podnikatelů.

Příliš mnoho peněz nahání příliš málo zboží

Zdražuje se nejrychleji za posledních deset let. A to je teprve začátek. Nahoru jdou ceny energií, ale následně i dalšího zboží a služeb. Do toho se Česká národní banka chystá inflaci zbrzdit prudkým zvýšením úroků. Kdo, kdy a jak zastaví tuto vlnu zdražování? Na veřejném Salonu Týdeníku Echo v Knihovně Václava Havla se sešli centrální bankéř Vojtěch Benda, budoucí ministr průmyslu Věslav Michalik ze STAN a hlavní ekonom J&T Bank Petr Sklenář.

„Vláda slibovala, že lockdown už nebude.“ Zpřísněné podmínky poškozují podnikatele

Provozovatelé služeb sledovali odliv zákazníků až o 30 procent ještě před zpřísněním opatření. Lidé kvůli zhoršení epidemické situace znovu začali častěji pracovat z domu, nechodí tak často do společnosti, někteří také začali šetřit. Plánované kompenzace podle některých podnikatelů nejsou ani tentokrát dobře nastavené. Holičství Gentlemen Brothers evidují podle jednatele společnosti Petra Kucka úbytek zákazníků poslední tři týdny, pokles činí 20 až 30 procent.

Výrobci zdražili nejvíc za 30 let. Centrální banka má další důvod ke zvyšování sazeb

Růst spotřebitelských cen, ale také překvapivá nejnovější čísla průmyslových výrobců budou pro radu České národní banky silným argumentem pro další růst základní úrokové sazby. V posledních měsících se pravidelně zvyšovala a k nejradikálnějšímu nárůstu se centrální bankéři odhodlali na začátku listopadu. Do příštího roku může sazba přesáhnout tři procenta a lidem se tak ještě více prodraží hypotéky či firmám úvěry.

Výroba, migrace, školství. 32 českých byznysmenů vyzvalo ke druhé transformaci naší ekonomiky

Dvaatřicet známých a úspěšných podnikatelů a manažerů vyzvalo politiky i veřejnost v předvečer výročí 17. listopadu ke změnám, které podle nich nastartují druhou transformaci české ekonomiky. Počet signatářů, mezi kterými jsou majitel skupiny KKCG Karel Komárek, místopředseda Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar nebo šéfové představenstva ČEZ Daniel Beneš a České spořitelny Tomáš Salomon, odkazuje k počtu let, které letos uplynou od revoluce v listopadu 1989.

Pokles českého průmyslu v září zrychlil, může za to omezení výroby aut

Meziroční pokles českého průmyslu v září zrychlil na čtyři procenta ze srpnových 1,4 procenta. Může za to zejména omezení výroby aut a jejich dílů. Hodnota nových zakázek proti loňskému roku klesla o 1,2 procenta. Vyplynulo to z údajů, které v pondělí na webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). V meziměsíčním srovnání byla průmyslová výroba nižší o 3,3 procenta.

„Jste překvapeni?“ ptala se ČNB na instagramu po zvýšení úrokových sazeb

Razantní a nečekané zvýšení úrokových sazeb ze strany České národní banky (ČNB) znamená pro podniky dražší úvěry na investice a provoz, pro domácnosti zase dražší půjčky na bydlení. ČNB však o tomto kroku na Instagramu prvotně informovala formou tzv. stories, které obsahovaly samolepky. S jejich pomocí mohli lidé hlasovat, jak se podle nich výše sazeb bude měnit a následně ukázat míru svého překvapení z tohoto kroku.

ČR má nižší minimální mzdu než Slovensko či Polsko. Od nového roku se mzdy zvýší o tisíc korun

Minimální mzda od ledna vzroste o 1000 korun na 16.200 Kč. Nařízení schválil kabinet. Informaci potvrdil premiér Andrej Babiš (ANO). S minimální mzdou se zvýší i zaručená mzda, a to podle odbornosti, složitosti a odpovědnosti práce až na 32.400 korun. Podle podkladů k nařízení nejnižší výdělek pobírá asi 139.000 lidí. Podle předáka Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly je rozhodnutí o přidání tisícikoruny od vlády „přezíravost a vrchol arogance“.

Totální úrokový šok

Čtvrtek minimálně v České republice a na její ekonomické scéně intenzívně očekávaný. Zasedala totiž bankovní rada České národní banky (ČNB) a rozhodovala opět o nastavení signálních úrokových sazeb. Hodně razantní zvýšení úrokových sazeb by bylo za jinak normálních okolností relativně silnou zbraní proti inflaci, ale taky by – jako každá jiná příliš razantní léčba – mělo dost značné negativní efekty.

Socialismus prudce sílí

Nová vláda Petra Fialy se ještě ani nezformovala, a už ví, co bude bez ohledu na program jejím prvním největším úkolem. Odvrátit energetickou krizi, která startuje vlnu obrovského zdražování. Ví, že bez ohledu na to, co si myslí o škodlivosti přerozdělování, bude muset ten prudký růst cen kompenzovat minimálně části společnosti. Kandidát na ministra financí nové vlády Zbyněk Stanjura tvrdí, že tyto kompenzace, ať už ve formě sociálních dávek, nebo daňových slev, dostane víc než 10 procent rodin. Zároveň ujišťuje, že to bude méně než polovina společnosti. Řeč je tedy minimálně o milionu lidí, k nimž zamíří další přerozdělování. Ty peníze, které dostanou, totiž bude muset někdo jiný ze svých účtů zaplatit.

K čemu nám je plnění klimatických cílů, když to zničí ekonomiku, varuje guvernér ČNB

Nemůžeme ignorovat ekonomické dopady opatření na ochranu klimatu. Tvrdí to guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Podle něj je nutné vypracovat analýzu dopadu jednotlivých kroků, které mají vést ke snížení emise skleníkových plynů. Podle Rusnoka se nevede ani žádná racionální veřejná debata na toto téma. Guvernér ČNB Rusnok v pořadu Očima guvernéra na serveru E15 uvedl, že „zelená ekonomika nemůže ignorovat dopady rozhodnutí.“

Trochu upřímnosti do toho zdražování

V řadě varovných zpráv z energetiky ční zpráva o strmém růstu cen kapaliny AdBlue. Řidič dieselového auta sice za litr této příměsi nezaplatí moc, zato si snadno představí katastrofu, od níž nás dnes dělí jen několik zpráv o tom, jak tu či onde AdBlue už není, ostatní řidiči začali příměs nakupovat do zásoby, příměs došla a velká část vozového parku včetně nákladních aut a autobusů prostě nevyjede.

Zelenání bank sílí. Chystají aplikaci na šmírování uhlíkové stopy

Zelené trendy a osvěta o udržitelnosti se v dnešní době promítá téměř do všech oblastí života. Banky i jiné finanční instituce už delší dobu odmítají financovat takzvané špinavé projekty, které vyhodnotí jako nešetrné ke klimatu, a podporují jen ty „společensky odpovědné“. Nově však banky chtějí jít ještě dál a pomocí speciální aplikace měřit klientům přes jejich platební transakce uhlíkovou stopu. Lidé by tak například mohli zjistit, jak moc „zhřešili“ nákupem masa, a byli by poučeni o tom, jak to napravit.

„Chováme se jako šílenci“. Služby a průmysl běží, přesto natahují ruce pro pomoc od státu

I když kvůli koronavirové nákaze nejsou provozovny a služby zavřeny či omezeny, některé podnikatelské obory přesto žádají o pomoc stát. A to zejména v rámci udržení pracovních míst. Touto cestou jde například největší podnik působící na tuzemském trhu Škoda Auto, ale i hoteliéři nebo odvětví cestovního ruchu. Ekonomové upozorňují, že se jedná o nebezpečný trend, protože pomoc se dříve poskytovala kvůli koronavirové krizi a uzávěrám celých odvětví.

Socialistický přežitek v podobě zaručené mzdy zřejmě zůstane. Do její rušení se strany nehrnou

Evropská rarita v podobě osmi stupňů minimální mzdy zřejmě přežije další období. Institut zaručené mzdy, který nařizuje jak mají být vysoké mzdy pro vybraná povolání, se totiž nedostal do volebních programů a ani se strany k jeho změně nehlásí. Firmy po konci tohoto nástroje volají již delší dobu, protože je prý poškozuje více jak zvyšování průměrné mzdy. Ekonomové pak dodávají, že v tržní ekonomice nemá zaručená mzda co dělat.

Julius Meinl už bez Turka. Rakouský obchodní řetězec kvůli údajnému rasismu mění známé logo

Podvolení. Rakouský obchodník a producent lahůdek a provozovatel kaváren Julius Meinl mění své logo kvůli tvrzením, že je rasistické. Společnost se reprezentuje logem, na kterém je hlava osmanského chlapce s červeným fezem. Informoval o tom server Yahoo News. „Toto logo již nejde s dobou," uvedl Herbert Vlasaty, spoluředitel firmy Julius Meinl, když se po několikaměsíčním přerušení prodeje pražené kávy během rekonstrukce znovu otevřel její vídeňský vlajkový obchod

Likvidační ceny energií. Někteří zákazníci Bohemia Energy teď zaplatí na zálohách i 20 tisíc korun

Lidé, kteří odebírali energie od společnosti Bohemia Energy nyní platí mnohonásobně více na zálohách za plny a elektřinu. Někdy až čtyřnásobně, konkrétně 12, 17 či dokonce 20 tisíc korun měsíčně. Řada z těchto zákazníků končícího dodavatele se o své vyúčtování podělila na sociálních sítích. Klienti zkrachovalé společnosti spadli k tzv. dodavateli poslední instance (DPI). Tam mohou zůstat maximálně půl roku.

Německo nemá zaměstnance, chybí asi 1,2 milionu lidí

Německo se potýká s prohlubujícím se velkým problémem. Není dostatek zaměstnanců. Šéf Spolkového úřadu práce varuje, že zhruba v 70 profesích je již nyní nedostatek pracovníků na odborné úrovni. Nový seznam od Institut der Deutschen Wirtschaft ukazuje, kde chybí obzvlášť velké množství lidí. Nová data IW ukazují, ve kterých oborech chybí nejvíce kvalifikovaných pracovníků. Největší je nedostatek kvalifikovaných pracovníků u sociálních pedagogů (18 300). Podobně velký je i u geriatrických sester (17 900) a ošetřovatelů (16 700).

Mandát, šmandát

Když Ivan Krastev ve své knize Po Evropě, žalozpěvu na zklamané naděje východní Evropy z demokracie, popisoval nové globalizované východoevropské elity, vypíchl, jak jsou odpoutané od zkušeností svých krajanů. Nezáleží jim na stavu místního školství ani zdravotnictví – využívají soukromé. „Ztratily schopnost sdílet vášně svých spoluobčanů… Meritokratické elity jsou velmi propojené, ale jejich sítě jsou horizontální. Přední ekonom v bulharské Sofii se důvěrně zná se svými kolegy ve Švédsku, ale nemá znalosti o starostech těch svých spoluobčanů, kteří v technokratických zkouškách neuspěli.

Rodí se nám vláda

Týden po volbách doznívala radost v táboře překvapivých vítězů (netýká se České pirátské strany), a do té radosti se vkrádalo klepání na dveře. Klepe realita – energetická krize, první krachy dodavatelů plynu a elektřiny, inflace. Zatímco veřejný prostor zaplňovaly spekulace o prezidentově zdraví, nastávající vládní partneři pilně vyjednávali o programu, přičemž od začátku platí, že teprve po dohodnutí koaliční smlouvy se mají závazně dělit ministerstva mezi strany a obsazovat konkrétními politiky. Z tohoto pohledu je času zatím dost.

Schillerová má rozhodnout o prominutí DPH na energie do konce roku

Vláda dnes podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zmocní ministryni financí Alenu Schillerovou (za ANO), aby mohla rozhodnout o odpuštění daně z přidané hodnoty (DPH) energií na listopad a prosinec. Babiš to řekl na tiskové konferenci před jednáním kabinetu. Státní rozpočet to podle Schillerové bude stát jednu miliardu korun měsíčně. Pro energie nyní platí sazba DPH 21 procent. Vláda tímto krokem reaguje na rostoucí ceny elektřiny a plynu.

Kupujte, nebudou!

Dalo by se říci, že změny na trhu nových aut jsou měsíc od měsíce hmatatelnější, bohužel jdou však směrem, který zákazníky vůbec netěší. Důsledky komplikovaného propletence navzájem více či méně souvisejících negativních faktorů, které se potkaly v relativně krátkém období, již nebylo možné ze strany automobilek dál schovávat před zraky koncových zákazníků. Výsledek? Omezení nabídky verzí a motorizací, dlouhé čekací doby a zejména pak výrazný růst cen nových aut, který sekundárně zvyšuje ceny i na trhu ojetin.

Největší dodavatel plynu innogy zvýší cenu v průměru o 10,6 % u základního produktu

Největší dodavatel plynu v ČR innogy Energie zvýší od 20. listopadu ceny plynu, u základního produktu Standard to bude v průměru o 10,6 procenta. Měsíční platba v typickém rodinném domě naroste o zhruba 200 korun, pro stávající zákazníky s fixovanými produkty cena zůstane. Firma o tom dnes informovala ČTK. Důvodem je podle ní dramatický růst ceny komodity na velkoobchodních trzích.

Nobelova cenu za ekonomii míří do USA za nový pohled na pracovní trh

Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získali vědci působící ve Spojených státech David Card, Joshua Angrist a Guido Imbens. Američan kanadského původu Card byl oceněn za svůj empirický přínos ekonomii práce, která se snaží pochopit vztah mezi prací a mzdou. Američan Angrist a americký expert nizozemského původu Imbens byli vyznamenáni za metodologický přístup k analýze kauzálních vztahů, kde prokázali, jak jsou přírodní experimenty cenným zdrojem poznání. Oznámila to dnes švédská Královská akademie věd.

Inflace prudce zrychluje. Od loňského září se zvýšila o 4,9 procenta

Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku potřetí za sebou výrazně zrychlil. V září se inflace zvýšila na 4,9 procenta, což bylo o 0,8 procentního bodu více než v srpnu. Vyšší meziroční růst byl naposledy v roce 2008. Vývoj ovlivnily zejména ceny za bydlení a dopravu. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici zrychlení inflace očekávali, předpokládali ale nižší tempo.

Bublina na čínský způsob

Po zprávě o tom, že čínský realitní mamut Evergrande nedokáže dostát všem svým závazkům, se v investorské komunitě ozval nervózní šepot. Jde jen o dočasné potíže, nebo se jedna z největších čínských firem předlužila natolik, že ji čeká nevyhnutelný pád? A pokud to druhé – což vypadá pravděpodobněji –, kolik dalších realitních firem padne po ní? Ačkoli 300 miliard dolarů dluhů, které Evergrande nashromáždil, nemá v oboru obdoby, pro jeho menší konkurenty může být smrtelně nebezpečné i podstatně nižší zadlužení.

Británie mění směr. Přestaneme se spoléhat na levné zahraniční pracovníky, říká Johnson

Británie mění směr a podobu svého hospodářství, země se přestane spoléhat na levnou importovanou pracovní sílu, prohlásil premiér Boris Johnson. Britská ekonomika takovou změnu dlouho potřebovala, poznamenal šéf kabinetu na závěr výroční konference své vládní Konzervativní strany v době, kdy se Britové potýkají mimo jiné s nedostatkem pohonných hmot.

„Nejhorší ministryně financí“. „Takže sorry.“ Ekonomové sepsuli Schillerovou za nekompetentní výroky

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) se dostala pod palbu kritiky ekonomů za její slova o čtvrtečním navýšení základních úrokových sazeb Českou národní bankou. Šéfka státní kasy se totiž nechala slyšet, že řešení vysoké inflace nevidí v navyšování sazeb. Guvernér ČNB Jiří Rusnok v Otázkách Václava Moravce prohlásil, že to je naprosto nekompetentní výrok, ředitel služeb pro finanční sektor KPMG ČR Mojmír Hampl byl ještě tvrdší – Schillerová se podle něj zapíše jako nejhorší ministr financí po roce 1989.

Světu hrozí další ekonomický šok. Co všechno zdraží kvůli extrémním cenám křemíku

Ceny kovového křemíku za necelé dva měsíce vzrostly o 300 procent. Příčinou je omezení produkce v Číně kvůli výpadkům dodávek elektřiny, upozornila agentura Bloomberg. Kov vyráběný z druhého nejrozšířenějšího prvku na Zemi se tak stal vzácným, což ohrožuje vše, od automobilových součástek přes počítačové čipy až po solární panely, a představuje další problém pro světovou ekonomiku.