Energetická krize dál tvrdě dopadá na české firmy. Podle posledních průzkumů se chystá kvůli nutným úsporám propouštět až pětina z nich. Abnormálně vysoké ceny plynu a elektřiny způsobují potíže zejména podnikům v energeticky náročných odvětvích, jako jsou pekárny, sklárny nebo hutě. Propouštění by se mělo týkat hlavně administrativních pozic ve službách, dělnických nebo technických profesích.
Občas se stane, že některé zprávy jsou zaznamenány, ale nezdá se, že by je mediální a politický svět vstřebal. Přinejmenším v Česku, ale ani ve světě nejsou chápány natolik, aby je novináři snadno přeložili do titulků, dokázali k nim srozumitelně formulovat otázky na tiskovkách a tak podobně. Minulý týden se takto začaly vnucovat dvě velké události. V úterý na Salonu Echa v Knihovně Václava Havla a ve středu na česko-polské konferenci o energetice v institutu CEVRO bylo jedno téma, které dokázalo dokonale sjednotit všechny účastníky: německý plán na ochranu domácího průmyslu před vysokými cenami energií.
Ranní útok Ruska sebevražednými drony si vyžádal v Kyjevě životy tří civilistů. Rusko tvrdí, že likvidovalo „armádní cíle a objekty energetické soustavy“. Nyní starosta města Vitalij Kličko odhalil identitu dvou zabitých: byl to mladý pár, muž a žena v šestém měsíci těhotenství. „Během pátracích a záchranných operací v obytné budově v centru, kterou zasáhl ruský dron, vytáhli těla tří mrtvých civilistů,“ napsal Kličko na síti Telegram.
Maďarský premiér Viktor Orbán požádal guvernéra maďarské centrální banky a svého ministra financí, aby do konce letošního roku zmenšili míru inflace alespoň o polovinu. Centrální banka proti ní zasahovala už v uplynulých dnech a další kroky udělala v pátek, zřejmě se jí prozatím podařilo zastavit propad forintu. Maďarsko se potýká s inflací přes 20 procent, centrální banka v reakci na inflaci a na oslabení forintu přijímala drastická opatření.
Třetina hospod a restaurací, kam Plzeňský Prazdroj dodává pivo, si zejména kvůli energetické krizi není jistá svojí existencí. Skončit je rozhodnuto jedno procento z nich. Vyplývá to ze zářijového průzkumu mezi 5500 provozovnami. Největší pivovar v zemi dodává svá piva do 20.000 podniků, což jsou dvě třetiny celkového počtu restaurací a hospod v ČR, uvedl jeho mluvčí Zdeněk Kovář. Zavírá restaurací se nejvíc týká měst do 20 tisíc obyvatel.
Zvýšení mzdy ani jinou formu podpory kvůli rostoucí inflaci zatím nedostalo 61 procent zaměstnanců, 29 procentům firmy zvýšily mzdu nebo zavedly příspěvek na stravování či jinou formu zaměstnaneckých benefitů. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro společnost Up Česká republika, takzvaného Barometru zaměstnanců, mezi tisícovkou respondentů z českých firem a organizací. Podle expertů musí lidé počítat s ním, že i kupní síla jejich úspor bude klesat.
Míra inflace v Maďarsku v září vystoupila na 20,1 procenta, zatímco v srpnu byla na hodnotě 15,6 procenta. Ve své zprávě to v úterý oznámil maďarský statistický úřad. Zvyšují se hlavně ceny energií, meziročně jsou dražší o 62,1 procenta. Ekonomové očekávali, že míra inflace v září vystoupí k 19 procentům. Proti srpnu pak ceny vzrostly o 4,1 procenta.
Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získala trojice amerických vědců Ben Bernanke, Douglas Diamond a Philip Dybvig za "výzkum bank a finančních krizí". Oznámila to dnes švédská Královská akademie věd. Po týdnu tak končí vyhlašování letošních nositelů prestižního ocenění, kdy byli postupně zveřejňováni laureáti cen za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
Finanční trh je v posledních dnech opravdu hodně rozkolísaný. Prudké propady burz se střídají s ještě prudším růstem a pak se znovuobnovenými propady. Není výjimkou mezidenní skok i přes čtyři procenta. A stejně jako příčinou poklesů jsou povětšinou spekulace na vývoj úrokových sazeb hlavně ve Spojených státech, příčinou růstu burz je to samé – opět spekulace na budoucí vývoj úrokových sazeb, jenom se vždy v daný den spekuluje na druhou stranu.
Málokterému komentátorovi se povede, aby si s ním dějiny povídaly takřka v reálném čase, jako se to stalo Matthewu Lynnovi. Ve středu 31. srpna, když vrcholil souboj o vedení britské Konzervativní strany, se tento britský novinář ve sloupku v časopise Spectator vysmál tomu, jak se jeden z uchazečů, Rishi Sunak, zoufale snaží šířit strach z ekonomických návrhů své soupeřky Liz Trussové: „Přijde run na libru. Dluhopisové trhy budou padat volným pádem. Londýnská burza se propadne, protože vyplašení globální investoři se začnou zbavovat všech britských aktiv… nebude to dlouho trvat a Liz Trussová a její ministr financí se budou muset obrátit na MMF. Tedy aspoň podle bývalého ministra financí Rishiho Sunaka… hrozí krize libry, jakou jsme nezažili od 70. let.“
V roce 1981 britský ministr financí Geoffrey Howe předstoupil před parlament, aby představil nový státní rozpočet. Ještě během jeho řeči část vládních konzervativních poslanců znechuceně opustila sál. Lídr opozice Michael Foot prohlásil, že rozpočet je receptem na 3 miliony nezaměstnaných. V deníku The Times vyšel dopis podepsaný 364 význačnými ekonomy tvrdící, že rozpočet „nemá oporu v ekonomické teorii“ a ohrožuje britskou „sociální a politickou stabilitu“.
Slovenské ekonomice hrozí kvůli prudce rostoucím nákladům na elektřinu kolaps, řekl minulý týden listu Financial Times premiér země Eduard Heger. Podle Financial Times jde o dosud nejostřejší vyjádření představitele unijní země k dopadům globální energetické krize. Heger ovšem v té souvislosti žádá záchrannou pomoc Bruselu v řádu miliard eur, takže nelze vyloučit, že své výroky nadsazuje, aby zvýšil šance, že na evropské peníze dosáhne.
S&P Global Ratings v pátek snížila svůj výhled na vývoj státního dluhu Spojeného království s odvoláním na rizika pro ekonomiku země. Stalo se tak po nedávném oznámení plánů britské vlády na snížení daní. Informoval o tom například list WSJ. V reakci na vývoj v Británii se francouzský ministr financí a hospodářství Bruno Le Maire vyjádřil, že se obává „skutečné katastrofy“ britské ekonomiky.
Renáta Kellnerová a čtyři děti Petra Kellnera získaly podíl 98,93 procenta ve PPF Group N.V., která je hlavní holdingovou společností PPF. Dohoda o rozdělení pozůstalosti po podnikateli Petru Kellnerovi, který zemřel loni v březnu, nabyla právní moci. Vdova po Kellnerovi se stala majoritním akcionářem PPF s podílem přes 59 procent, každé z dětí bude mít vlastnický podíl necelých deset procent. Informovala o tom skupina PPF. Dohodu o rozdělení pozůstalosti schválil soud, rozhodnutí nabylo právní moci 23. září.
Pokles své životní úrovně vnímá sedm lidí z deseti. Každý druhý Čech začal kupovat levnější zboží. Podle reálných dat Češi omezili výdaje například na oblečení ve prospěch výdajů na jídlo, energie či dopravu. Vyplývá to z dat Banky Creditas o reálných finančních tocích klientů a z průzkumu agentury Ipsos. Zhoršení celkového stavu české ekonomiky vnímají téměř podle průzkumu všichni (98 procent), zhruba třetina lidí má ale za to, že média přehánějí a vytvářejí paniku.
Svým způsobem jako bychom se v posledním týdnu ocitli opět na začátku války s Ukrajinou – tedy minimálně pokud jde o náladu na finančním trhu. Jen samozřejmě v mnohem menším měřítku. Poté, co Vladimir Putin oznámil částečnou mobilizaci, finanční trhy zareagovaly co do směrů pohybu stejně, jako když válka vypukla: akciové trhy opět padají. Ceny energií opět rostou. A cena zlata v dolarech roste.
Životní a existenční minimum se od ledna zvýší. Dohodla se na tom vládní koalice. Vyčká ještě na údaje o inflaci. Zvednout se mají i přídavky na děti. Na tiskové konferenci to dnes oznámil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). „Předpokládáme, že vyjdeme z dat jako u předchozích valorizací. Využijeme údaje Českého statistického úřadu o růstu inflace,“ uvedl Jurečka. O kolik se minimum a přídavky zvednou, není zatím jasné. Koalice chce podle Jurečky vyčkat na aktuální údaje.
Rozhovor s Václavem Klausem vznikal v pátek, souběžně s jednáním evropských ministrů hospodářství, kteří se na popud českého ministra Jozefa Síkely v Bruselu dohadovali, jak krotit ceny energií. Podle bývalého prezidenta jsou to podružné technikálie, které se vyhýbají podstatě problému: přeregulovanosti energetického trhu, zelené a klimatické politice. Ve zlomové době, jako je tato, lze dělat radikálnější věci. Jaké a jak?
Propast mezi příjmy a výdaji rozpočtů se v ČR zvětšuje, obrat směrem k udržitelnosti není na obzoru. Nerovnováha veřejných financí dosáhla takového rozsahu, že může být odstraněna pouze zvýšením daňových příjmů ve spojení se změnou zákonů, které řeší takzvané mandatorní výdaje či definují rozsah činností státu. Vyplývá to ze Zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, kterou ve čtvrtek vydala Národní rozpočtová rada.
Životní úroveň většiny lidí se propadá nejvíc v historii České republiky. Inflace je nejvyšší. Ceny základního životního standardu, jako jsou energie, letí na násobky. Trend je všude v Evropě podobný. Jen u nás je to všechno hlubší a horší. Petr Fiala má jednu z nejnižších podpor ze všech premiérů v Evropě. Podle aktuálního průzkumu agentury Kantar pro Českou televizi je jen 22 procent lidí spokojeno s tím, jak vláda řeší energetickou krizi. Zbytek jí vyčítá, že nedělá dost. Měla by to být doba, kdy podpora opozice prudce sílí a u vládní koalice naopak padá. Jenže nic takového se podle aktuálního průzkumu citované agentury Kantar pro ČT neděje. ,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Válka na Ukrajině, energetický šok, hospodářská slabost Číny a především návrat inflace, tyto krize představují masivní hrozbu pro globalizaci a světovou ekonomiku, varuje jeden z nejznámějších světových ekonomů současnosti a bývalý hlavní ekonom Mezinárodní měnového fondu Kenneth Rogoff v německém deníku Handelsblatt. Obává se, že to nejhorší teprve přijde. „Pro globální ekonomiku to bude těžká zima,“ zdůrazňuje Rogoff.
Výkyvy na trhu s cenami energií mohou výrazně ohrozit budoucnost na trhu s elektrickými automobily. Tvrdí to němečtí experti. Na vině je ale kromě vysoké ceny elektřiny třeba trvalý nedostatek součástek a surového materiálu. Problém to znamená nejen pro samotné výrobce automobilů, ale také pro nabíjecí stanice, jejichž budování se nyní investorům a podnikatelům nevyplatí.
Americké ministerstvo financí zveřejnilo plán s pokyny na zastropování ceny ropy z Ruska. Washington žádá „naprostou spolupráci se soukromým sektorem“. Úřad pro kontrolu zahraničních aktiv (OFAC) chce donutit soukromé firmy k tomu, aby požadovaly potvrzení o tom, že je ruská ropa prodávána za cenu stanovenou Spojenými státy a dalšími členy G-7. Plán je zaměřený na pojišťovací a finanční společnosti, které zařizují mezinárodní obchod s ropou a ropnými produkty, informuje Bloomberg.
„Místo toho, aby lidé páchali sebevraždu, chodí do práce.“ Ale protagonista románu Korektura od Thomase Bernharda sebevraždu nakonec spáchá. Tak pracně se snažil vychytat všechny chyby v jednom svém traktátu, až seznal, že nejlepší bude, když se odhodlá ke korektuře nejzazší. Citát může pobouřit cynismem, ale nejspíš provokuje jen svou nevkusností. Ostatně, Bernhard byl Rakušan. A jeho knihy jsou mnohomluvnými filipikami mimo jiné proti rakouské absenci vkusu. Ale zcela výstřední ten výrok není. Přežití, nejen to fyzické, ale i duševní a duchovní, se pojí s prací.
Když má člověk chřipku, tak nějak očekává, že společně s chřipkou dostane i horečku. Nepředpokládá, že prvního ledna si papírově odbyde chřipku, zůstane na neschopence doma a teprve desátého března, dva měsíce po vyléčení z chřipky, dostane teplotu a ukrutné bolesti hlavy jako opožděné příznaky chřipky. Ale bude již papírově zdravý a bude s horečkou a bolestí hlavy ťapat do práce. Tento scénář se zdá býti poněkud podivným.
Německý ministr hospodářství Robert Habeck (Zelení) čelí mimořádné kritice po jeho středečním vystoupení v německé televizi ARD. V něm ukázal hrubou neznalost základních ekonomických pojmů jako bankrot a insolvence, které mu musela moderátorka během rozhovoru vysvětlit. Ministr Habeck na dotaz moderátorky, jestli očekává v souvislosti s energetickou krizí nárůst počtu bankrotů, odvětil: „Ne, neočekávám. Umím si představit, že určitá odvětví prostě na nějakou dobu přestanou vyrábět.“
Meziroční pokles maloobchodních tržeb v červenci mírně zrychlil na 7,2 procenta z červnových revidovaných 6,9 procenta. Projevil se nižší prodej pohonných hmot, nepotravinářského zboží i potravin. Tržby obchodníků klesají v Česku třetím měsícem v řadě. Vyplývá to z údajů, které ve středu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně byly tržby v maloobchodě vyšší o 0,6 procenta.
Důvěrný dokument pro ruskou vládu varuje před hlubokými a vleklými dopady západních sankcí na ruskou ekonomiku. Kontrastuje tak s optimistickými veřejnými prohlášeními ruských činitelů, informuje Bloomberg, který získal přístup ke kopii tohoto dokumentu. Rusko podle něj čelí prudkému poklesu produkce v klíčových odvětvích a rozsáhlému odlivu mozků. Dokument je výsledkem několikaměsíční snahy úředníků a odborníků o zhodnocení skutečných dopadů izolace ruské ekonomiky.
Běžná domácnost v Česku zaplatí počátkem příštího roku za energie zhruba 12 300 korun měsíčně. Plyne to z nové prognózy americké banky Goldman Sachs, která částku odhaduje na základě současného cenového vývoje příslušných termínových kontraktů. Goldman Sachs částku vypočítává pro běžnou domácnost v EU, tedy i tu v Česku. Na prognózu upozornil ekonom Lukáš Kovanda.
Reálná mzda po zahrnutí inflace v Česku klesá už tři čtvrtletí po sobě. V letošním druhém čtvrtletí se snížila meziročně o 9,8 procenta. Průměrná mzda stoupla proti stejnému období předchozího roku o 4,4 procenta na 40.086 korun. V hrubém tak zaměstnanci dostávali v průměru o 1696 korun více než před rokem. Vyplývá to z informací, které dnes na webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ekonomové podobný pokles reálné mzdy předpokládali.
