KOMENTÁŘ LENKY ZLÁMALOVÉ

Není alternativa

KOMENTÁŘ LENKY ZLÁMALOVÉ
Není alternativa

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Životní úroveň většiny lidí se propadá nejvíc v historii České republiky. Inflace je nejvyšší. Ceny základního životního standardu, jako jsou energie, letí na násobky. Trend je všude v Evropě podobný. Jen u nás je to všechno hlubší a horší. Petr Fiala má jednu z nejnižších podpor ze všech premiérů v Evropě. Podle aktuálního průzkumu agentury Kantar pro Českou televizi je jen 22 procent lidí spokojeno s tím, jak vláda řeší energetickou krizi. Zbytek jí vyčítá, že nedělá dost.

Měla by to být doba, kdy podpora opozice prudce sílí a u vládní koalice naopak padá. Jenže nic takového se podle aktuálního průzkumu citované agentury Kantar pro ČT neděje. Nejsilnější podporu má opoziční ANO Andreje Babiše se 32 procenty. Hned za ním je koalice Spolu s 29 procenty. Statistická chyba v průzkumu je 1,1 až 3,7 bodu. Takže s přihlédnutím k ní se dá říct, že jsou na tom Babiš a Spolu velmi podobně. Podpora silnější koalice z vládnoucí sestavy je ještě o něco vyšší, než byla v loňských říjnových volbách. To všechno po měsících, kdy země prochází prudkým zdražováním a pádem životní úrovně.

Opozice z té situace nedokáže nic získat. Nepřitahuje v zásadě žádné nové voliče. U Andreje Babiše, který opozičnímu táboru jednoznačně dominuje, se ukazuje, že někde kolem 30 procent leží strop jeho potenciálu. Že víc lidí ho nebude volit, ať se v zemi děje cokoli. Ostatní levicové strany, které se nedostaly do sněmovny, nezískávají na krizi vůbec nic. Sociální demokraté i komunisté jsou dál pod pěti procenty potřebnými pro vstup do sněmovny. SPD Tomia Okamury zůstává na svých 11 procentech.

Podpora jednotlivých stran vypadá, jako by se v zemi nic vážného nedělo. Jediný, kdo prudce ztratil, je juniorní vládní koalice Starostů a Pirátů. Ta vedle seniorní Spolu, která má na bedrech řešení bezpečností a energetické krize, působí jako nepříliš důležitý vládní doplněk. Kde STAN má dost potíží sám se sebou a s podivnými vazbami na podivný pseudopodnikatelský svět veřejných kšeftíků a Piráti jsou úplně nevýrazní. Takže podpora celé koalice na 10 procentech není překvapivá.

Z celé té aktuální nabídky tak přes všechnu kritiku za neschopnost rychle a efektivně řešit energetickou krizi vychází koalice Spolu jako nejlepší volba. Jako něco, co bohužel nemá žádnou realistickou alternativu.

Průzkum potvrzuje, že navzdory všem těm překotným událostem od říjnových voleb, bezprecedentnímu poklesu životní úrovně a obav z budoucnosti se voliči stále nepřesouvají přes tvrdou dělicí linii mezi vládou a opozicí. Že země zůstává politicky rozdělená na dva velmi ostře oddělené světy a změny posledních měsíců na tom nic nemění. Voliči, kteří jsou nespokojeni s tím, jak Petr Fiala a Spolu řeší energetickou krizi, se prostě nepřesunou k Andreji Babišovi, SPD, sociálním demokratům ani ke komunistům. Jako alternativa schopná řešit současné výzvy jim zjevně nepřipadá ani STAN s Piráty. Ti loajálně drží ve vládě krok se Spolu. Žádné návrhy na větší akčnost při řešení energetické krize od nich nepřicházejí. Jsou často spíš v roli glosátorů návrhů, které přicházejí od koalice Spolu. A jestli někdo působí mimořádně chaoticky, nesrozumitelně a neakčně při řešení energetické krize, je to ministr průmyslu Jozef Síkela. Nestraník vyslaný do vlády STAN.

Výsledek pak vypadá přesně tak, jak ukazuje průzkum Kantaru. Koalice Spolu a v ní ODS si udržují vysokou podporu, přestože jejich voliči nejsou s jejich výkonem spokojeni. Nemají ale kam jít. Nemají alternativu. Dilema pro ně velmi často nestojí, koho by volili. Rozhodují se, jestli by přes to všechno ještě dali hlas Spolu, nebo by raději nešli k volbám. Možná i vědomí toho, že pro voliče vládních koalic se nenabízí alternativa, uklimbává kabinet Petra Fialy k pomalosti při rozhodování o řešení energetické krize. Jestli ho teď něco posunulo, jsou to spíš obavy, že by ve společnosti skutečně mohl přijít nějaký vážný výbuch a rozklad. Nikoli to, že by mohla přijít o přízeň voličů.

15. září 2022