Udržení koruny pod hranicí 25 za euro stálo za měsíce květen a červen deset miliard eur. Skoro 250 miliard korun. Zatím nejsou k dispozici data na červenec. Česká národní banka ale uměle drží korunu intervencemi pod touto laťkou stejně jako v předchozích dvou měsících. Pokud to stojí stejné peníze jako v onom období, dá se očekávat, že koncem července se objeví celkový účet za intervenci 15 miliard eur, 375 miliard korun.
Bruno Maçães (1974) napsal knížku o pandemii, která je myslím zajímavá ještě několika způsoby nad to, jak by byla zajímavá každá knížka od Maçãese o pandemii. Zmiňuje v ní občas připomínaný poznatek, že španělská chřipka, která v letech 1918–1920 zabila víc lidí než první světová válka, zanechala v kolektivní paměti či v literatuře minimální stopu. Moc nevíme, jak na ni tehdy společnost reagovala. Proto mu přišlo zajímavé napsat záznam toho, jaké to bylo pro nás, ještě než začneme zapomínat.
Strategie „nulového covidu“ čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, tedy uzavírání celých oblastí, přinesla téměř nulový hospodářský růst. Doby, kdy se druhá největší ekonomika světa chlubila dvojcifernými přírůstky, jsou nenávratně pryč. Čína dokázala ve druhém čtvrtletí meziročně vykázat pouze 0,4% růst, což je pokles ze 4,8 % v prvním čtvrtletí. Výsledky přispěly k obavám z blížící se globální recese.
Účty za zboží a služby nám rostou čtvrtou největší rychlostí v celé Evropské unii. Oproti předchozímu roku jsou o 16 procent vyšší. Těm, kdo nedostali aspoň o tolik přidáno, se propadá životní úroveň. Co může s ničivou inflací udělat vláda? A co centrální banka, která má od července nového guvernéra, viceguvernérku a dva členy bankovní rady? V Salonu Týdeníku Echo a Knihovny Václava Havla se sešel ministr financí Zbyněk Stanjura s členem Národní rozpočtové rady, bývalým viceguvernérem Mojmírem Hamplem a ekonomickým poradcem premiéra Štěpánem Křečkem.
Evropská unie se snaží dekarbonizovat kontinent. Plánuje, že pomocí svého Green New Dealu do roku 2050 dosáhne klimatické neutrality, tedy konečný počet vypuštěných emisí bude nula. Za tímto účelem zavádí dost drastické regulace a omezení, které podle kritiků prodražují Evropanům život a ničí domácí průmysl. Právě situaci v těžkém průmyslu popsal analytik Karel Voldřich z think-tanku International Sustainable Finance Centre.
Naposledy takhle dav obsadil prezidentský palác v roce 2014, když na Ukrajině vyhnali Janukovyče. Od té doby tomu byl nejblíž Emmanuel Macron, když vrcholilo hnutí žlutých vest. Ale v plné parádě to máme znovu až teď. Obyvatelé Šrí Lanky vydrancovali sídlo premiéra, nejvyššího činitele země, poté, co prezident Gotabaja Radžapaksa uprchl ze země. Výrazné příběhy si žádají výrazná vysvětlení. Nic není větším pokušením pro iluzi, že něčemu rozumíme.
Ačkoliv řada lidí již nenakupuje ve velkém množství a obchodníkům padají tržby, tak se inflace může letos vyšplhat až nad 20 procent. A to i v případě, že poroste meziměsíčně tempo zdražování jako v letošním červnu. Čechům by se tak znatelně propadla životní úroveň, kdy by míra zdražování značně předčila nárůst mezd či případně platů. V červnu zdražování táhly potraviny, konkrétně pekařské výrobky, maso či mléčné produkty. Analytici varují, že to nejhorší přitom přijde na podzim.
Na pultech obchodů v polovině června meziročně nejvíce zdražila mezi základními potravinami hladká pšeničná mouka. Její cena byla o téměř 74 procent vyšší než před rokem. Zhruba o dvě pětiny se proti loňské polovině června zvýšila průměrná cena vajec a kmínového chleba a o třetinu více zákazníci zaplatili za krystalový cukr a bílé pečivo. Naopak zlevnila jablka. Vyplynulo to z dat na webu ČSÚ. Právě zdražení potravin podle statistiků nejvíce ovlivnilo červnový nárůst spotřebitelských cen v Česku.
Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen ve Spojených státech v červnu zrychlilo na 9,1 procenta z květnových 8,6 procenta. Míra inflace se tak nachází na nejvyšší úrovni od listopadu 1981, uvedlo ve své středeční zprávě americké ministerstvo práce. Analytici červnovou inflaci odhadovali na 8,8 procenta. Statistika podporuje očekávání, že americká centrální banka (Fed) tento měsíc zvýší svou základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu.
Jednotná evropská měna euro se poprvé od konce roku 2002 propadla pod paritu s americkým dolarem a krátce před 15:00 SELČ se prodávala zhruba v kurzu 0,9998 USD. Podle analytiků k tomu přispívají obavy z recese v eurozóně a také předpoklad, že americká centrální banka (Fed) bude pokračovat ve svižném zvyšování úrokových sazeb. Náladu na trhu ovlivnila dnešní statistika ze Spojených států, která ukázala, že míra inflace v USA v červnu překvapivě vystoupila na 9,1 procenta.
Euro se v úterý dopoledne na devizovém trhu propadlo vůči dolaru na nejnižší hodnotu od prosince 2002. Podle analytiků k tomu přispívají obavy z recese a také energetická krize v eurozóně. Dolar naopak těží z razantního zpřísňování měnové politiky ve Spojených státech. Euro se dnes dopoledne propadlo na svoji nejnižší úroveň vůči dolaru za posledních dvacet let.
Německo jako ekonomická velmoc v celosvětovém měřítku začíná upadat. Po desetiletích přebytků v květnu poprvé více dovezlo, než vyvezlo. Informují o tom média na základě předběžných dat německého statistického úřadu Destatis. Jde o důsledky covidu, vysokých cen surovin, války na Ukrajině a narušení výrobních řetězců. I když válka skončí a ceny se stabilizují, někteří ekonomové tvrdí, že nastává změna paradigmatu a s přebytkem zahraničního obchodu, ze kterého Německo mohutně léta těžilo, je konec.
Zatímco ukrajinská ekonomika je kvůli válce v koncích, obrovsky zadlužená, letošní propad HDP se odhaduje na 45 % a oligarchický ekonomický systém, který se nepodařilo odstranit ani za války, bude značnou překážkou, evropské země se chystají vrhnout na to, co zůstane a masivně investovat.
Ve světě se pomalu rýsuje plán poválečné obnovy Ukrajiny. Program, kterému se přezdívá nový Marshallův plán, by měl být představen na dvoudenní konferenci ve švýcarském Luganu začínající v pondělí. Jeho součástí by měly být investice do obnovy ukrajinské infrastruktury, ale také digitalizace či zelených projektů. Mezi zapojenými státy, jimž dominují členské země Evropská unie, se hovoří o částce 500 miliard až bilion eur, tedy asi 25 bilionů korun.
Vláda prezidenta Vladimira Putina předložila Státní dumě návrh zákona o „zvláštních ekonomických opatřeních“ pro „protiteroristické a jiné operace“ mimo Rusko. Cílem má být podpora vedení vojenských operací v zahraničí. Výkonná moc by získala zvláštní pravomoci v hospodářské oblasti, mohla by mimo jiné prodloužit pracovní dobu či přinutit firmy ke spolupráci se státem, píše web Newsweek, který si opatření vykládá jako první přiznání, že Rusku docházejí zbraně.
Češi letos za dovolenou podle průzkumu společnosti Europ Assistance plánují utratit v průměru 28.421 korun, meziročně zhruba o šest procent více. Vyrazit na letní pobyt se chystá sedm z deseti Čechů. Ve srovnání s loňskem ale přibylo lidí, kteří si dovolenou odepřou, aby ušetřili. Zatímco loni tento důvod uvádělo 22 procent dotázaných, letos jich bylo 36 procent. Dalších 41 procent lidí z těch, kteří zůstanou přes léto doma, si dovolenou nemůže dovolit.
Guvernér České národní banky Aleš Michl, který do funkce nastoupil v pátek, se přihlásil ke dvěma hlavním cílům centrální banky, tedy cenové a finanční stabilitě. Michl to v pátek sdělil v prohlášení na webu ČNB. Prioritou bude podle něj snížení inflace. Cenovou stabilitu, tedy udržování nízké a stabilní inflace, bude podle svého vyjádření nadále zajišťovat prostřednictvím režimu cílování inflace.
Ekonomickou situaci Německa je ale třeba popsat realisticky. "A je to samozřejmě drama." Hospodářství nemá podle bavorského premiéra Markuse Södera zajištěné zásobování plynem; zemský ministerský předseda varoval, že největší ekonomice EU hrozí infarkt. Jeho protějšek z Bádensko-Württemberska Winfried Kretschmann během debaty uspořádané listem Süddeutsche Zeitung řekl, že situace je dramatická a případné odstavení některých podniků od dodávek plynu může mít dopad na dodavatelské řetězce v automobilovém průmyslu.
Česká ekonomika letos v prvním čtvrtletí stoupla meziročně podle zpřesněného odhadu o 4,9 procenta. Oznámil to dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Statistici tak zlepšili svůj odhad z konce května, kdy uváděli růst o 4,8 procenta. Mezičtvrtletní růst hrubého domácího produktu (HDP) zůstal na 0,9 procenta. V prvním čtvrtletí loňského roku, které bylo negativně ovlivněno pandemií nemoci covid-19, naopak výkon ekonomiky meziročně klesl.
Ruská federace je v platební neschopnosti, protože věřitelé nedostali na účet platbu úroků. Uvedla to mezinárodní ratingová agentura Moody‘s Investors Service, která je jednou z autorit, která může takové prohlášení učinit. Moskva selhání u obsluhy zahraničního dluhu dosud odmítala s odkazem na to, že peníze odeslala, ale věřitelé je nedostali kvůli západním sankcím uvaleným na Moskvu. Rusko od začátku sankcí opakuje, že peníze na zaplacení má a že je ochotno své závazky vůči zahraničí i nadále plnit.
Ekonomická situace v Česku tvrdě dopadá na domácnosti a lidé to vnímají čím dál intenzivněji. Hodnocení situace jednotlivých domácností se za poslední rok prudce zhoršilo, jedná se přitom o největší propad ve vnímání lidí od vzniku samostatné ČR v roce 1993. Češi a Češky nyní situaci vnímají podobně jako za minulé krize před desetiletím. Ukázal to květnový průzkum agentury STEM ve spolupráci se společností KPMG. Češi ve snaze ušetřit odkládají dovolené, šetřit se snaží třeba na nákupech potravin či obuvi.
Ruská federace odmítá tvrzení, že se poprvé od bolševické revoluce před více než 100 lety ocitla v platební neschopnosti. Úroky, které měla zaplatit, zahraničním držitelům dluhopisů odeslala, oznámil v pondělí mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Pokud peníze nedorazily, jsou na vině sankce, které na Rusko uvalily západní země, dodal.
Rusko se po 104 letech ocitlo v takzvané platební neschopnosti, tedy v technickém bankrotu. Stalo se tak poté, co v neděli večer Moskvě vypršela lhůta na zaplacení zhruba 100 milionů dolarů (asi 2,3 miliardy Kč) úroků ze zahraničních dluhopisů, informovala v pondělí agentura Bloomberg. Moskva dostatek financí sice má, ale sankce Západu mu fakticky znemožňují dluh uhradit. Věřitelé tak budou patrně chtít získat něco alespoň ze zabraných majetků ruských oligarchů či zmrazených rezerv Moskvy, píše ekonom Lukáš Kovanda.
Řada evropských zemí si neví rady se současnou vysokou inflací. Volí proto různé scénáře, jak proti vysokým cenám energií, paliv či potravin bojovat. Některé vlády se rozhodly dočasně snížit či odpustit daně z přidané hodnoty nebo spotřební daně, a některé státy se vydaly cestou jednorázových příspěvků. To je příklad i Rakouska nebo České republiky, která bude zřejmě od září vyplácet 5 tisíc korun pro rodiny s dětmi.
Rekordní inflace v České republice se mezitím odráží už i na důvěře občanů ve vlastní měnu. Od krize eurozóny před třinácti lety donedávna platilo, že poměr odpůrců a stoupenců eura je zhruba 4 : 1. Postupně ale vzpomínky na krizi eurozóny, zachraňování Řecka nebo Španělska slábnou. Z šetření Eurobarometru zveřejněného před dvěma týdny vyplývá, že pro vstup, ať už okamžitě, nebo později, je 44 procent Čechů. Před rokem jich bylo 33 procent.
Česká republika zažívá situaci, jakou ve své historii ještě nepoznala. Dostává se mezi země s nejprudším zdražováním v celé Evropské unii. Se 16 procenty jsme aktuálně na čtvrté nejhorší příčce. Průměr celé Unie je 8,5 procenta. Patříme i k zemím, kde nejrychleji letí vzhůru ceny potravin. To se nedá svést jen na prudce zdražující energie. Ty stoupají všude v Evropě. Zdaleka ne všude se ale tak výrazně zdražuje další zboží a služby.
Česká republika se zmítá v několika souvisejících krizích současně. V energetické, inflační a geopolitické. Vláda se však zdá podivuhodně nečinná. Těch pár řešení, které představila, se zdají nesystémová a bez dlouhodobějších účinků. Kritizovat vládní kroky začínají i voliči vládních stran. Jedním z nejprominentnějších je bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. Ten strážil státní kasu v době poslední velké finanční krize.
Ruská elita řešila na „zchudlém“ petrohradském ekonomickém fóru hospodářskou realitu příštích let. A ačkoliv ruský vůdce Vladimir Putin opět vyvolával dojem, že se Rusko se sankcemi vypořádalo, někteří ruští odborníci už tak shovívaví nebyli. Podle analytiků hraje Rusku do karet kromě vysokých cen energií také to, že si na západní sankce zvykalo už od roku 2014 po anexi Krymu. Dopady sankcí se tak zřejmě v řadě ohledů teprve projeví.
Chmurné předpovědi, které Ruské federaci načrtly západní země, se nenaplnily. Rusko odolává bezprecedentním sankcím, které se naopak obrátily proti Západu. V projevu na ekonomickém fóru v Petrohradě to v pátek řekl ruský prezident Vladimir Putin. Míra inflace v některých zemích Evropské unie podle něj přesáhla 20 procent a EU jako celek bude chudší o více než 400 miliard USD (9,4 bilionu Kč) právě v důsledku sankcí, které zavedla proti Rusku.
Minulý týden Evropský parlament potvrdil návrh viceprezidenta Evropské komise Franse Timmermanse, aby se na území EU od roku 2035 zakázaly prodej a registrace nových vozů se spalovacím motorem. Zákaz se má týkat osobních a lehkých užitkových aut. Souběžně se vyjednávají parametry nové normy Euro-7, která určuje, kolik mohou auta emitovat různých škodlivých plynů a částic. Pokud budou parametry nastaveny drasticky, hrozí klasickým autům konec ještě dřív.
