Ve vídeňských školních jídelnách je podle Sdružení zemědělců stále méně pokrmů z vepřového masa, včetně tradičních jídel, jako je řízek nebo vepřová pečeně. V některých školách už dokonce vepřové zcela vymizelo z nabídky - studenti si mohou vybírat pouze mezi vegetariánskými pokrmy nebo jiným než vepřovým masem. Podle Sdružení zemědělců vzniká mezi studenty zmatek a nejistota.
Bývalý prezident Miloš Zeman vzbudil na přelomu týdne pozornost veřejnosti, když se ve vysílání pořadu Xaver Live objevil s potížemi při mluvení. Jeho artikulace byla místy nejasná a část diváků na sociálních sítích upozorňovala, že mu nebylo dobře rozumět. Podle jeho blízkého spolupracovníka Luboše Procházky však za Zemanovými problémy nestál alkohol, jak se objevilo v komentářích, ale zdravotní potíže.
Do konce září lékaři podle údajů Státního zdravotního ústavu (SZÚ) zaznamenali v Česku 1776 případů žloutenky typu A, loni za celý rok 636. Letošní počet je zatím druhý nejvyšší od roku 1989, více jich bylo jen v roce 1996, a to 2083. Téměř 40 procent případů bylo zachyceno v Praze, primátor Bohuslav Svoboda (ODS) situaci minulý týden označil jako lokální epidemii. Hygienici dříve uvedli, že se nemoc šíří především mezi lidmi bez domova.
Bývalý předseda Fotbalové asociace ČR (FAČR) Miroslav Pelta požádal soud o odklad nástupu do vězení, a to ze zdravotních důvodů. Uvedl to dnes server Seznam Zprávy, který citoval Peltova advokáta Bronislava Šeráka, podle nějž je bývalý šéf českého fotbalu opět v nemocnici. Pelta má nastoupit za mříže do pondělí 6. října, odpykávat si bude 5,5 roku odnětí svobody za zmanipulování sportovních dotací.
Slovenský premiér Robert Fico se nezúčastní dnešního neformálního summitu EU v Kodani kvůli zhoršeným zdravotním problémům souvisejícím s loňským atentátem. Informoval o tom dnes tiskový odbor úřadu slovenské vlády. „Předseda vlády Slovenské republiky Robert Fico se omluvil z účasti na neformálním summitu Evropské rady a summitu Evropského politického společenství z důvodu zhoršených zdravotních těžkostí spojených s atentátem,“ uvedl úřad vlády v tiskovém prohlášení. Více informací neposkytl.
Praha posílí pravidelný úklid vozidel a stanic městské hromadné dopravy kvůli rostoucímu počtu případů žloutenky typu A. Dopravní podnik (DPP) zvýší koncentraci dezinfekčních prostředků při čištění a přidá i mimořádné úklidy ve frekventovaných stanicích metra. Zároveň spustí informační kampaň zaměřenou na prevenci, Pražané tak uvidí letáky s doporučeními například v tramvajích nebo při vstupu do stanic metra. Cílem je snížit riziko šíření nákazy i uklidnit veřejnost, že cestování MHD je bezpečné.
Na předem avizované tiskové konferenci v Bílém domě prezident Donald Trump v pondělí prohlásil, že Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) okamžitě začne lékaře informovat, že „důrazně doporučuje ženám omezit užívání Tylenolu během těhotenství, pokud to není lékařsky nezbytné“. Tylenol je obchodní název léku, jehož hlavní účinnou látkou je paracetamol. Trump varoval, že jeho užívání během těhotenství by mohlo být „spojeno s výrazně zvýšeným rizikem autismu“.
Věda možná stojí na prahu nové éry medicíny. Biotechnologická společnost Altos Labs, založená v roce 2022, si klade za cíl odhalit tajemství stárnutí a vyvinout metody, které dokážou tělo omladit na buněčné úrovni. Projekt s rozpočtem tří miliard dolarů vede německý molekulární biolog Wolf Reik, mezi investory má být podle zákulisních informací i zakladatel Amazonu Jeff Bezos. Altos Labs využívá nejmodernější biologii a umělou inteligenci, aby dokázal „přeprogramovat“ lidské buňky. Smyslem je zpomalit nebo dokonce obrátit proces stárnutí.
Po ničivém zemětřesení, které 1. září zasáhlo východní Afghánistán a připravilo o život nejméně 2200 lidí, vychází najevo otřesná skutečnost: tisíce žen zůstaly bez pomoci. Zatímco muži a děti byli z trosek vyprošťováni, ženy často zůstávaly ležet zraněné pod sutinami, nebo se nedočkaly lékařské péče. Informuje Bild či Reuters. Důvodem je politika vládnoucího hnutí Tálibán. Mužským záchranářům je zakázáno dotýkat se žen, a ty zároveň nesmějí cestovat bez mužského doprovodu, aby si samy vyhledaly pomoc.
V necelých čtrnácti jsem si vyrobila mentální anorexii. Důvody byly osobní, pramenily z obtížné rodinné situace, naopak chyběly „patriarchální požadavky na ženské tělo“ a ambice vypadat jako Kate Moss; ani pokročilé šílenství mě nedokázalo připravit o elementární soudnost. Ostatně existenci topmodelky a příslušný typ estetiky jsem vnímala jen okrajově, o internetu jsem neslyšela ještě roky, čímž pádem jsem ale přišla o svou dávku devastující inspirace z tzv. pro-ana blogů.
V Německu vzbudil bouřlivou diskuzi návrh, aby lidé po vstupu do důchodu strávili povinně rok pomocí v sociálních službách či jiných veřejně prospěšných odvětvích. S nadsázkou lze říci, že podobná povinnost by se „hodila“ i v Česku. I zde totiž hrozí stejné problémy kvůli stárnutí populace a potížím s personálním zajištěním sociálních služeb. I zde však myšlenka vyvolává spíše kritiku. V Evropě se však objevují i jiné „recepty“.
Na evropský trh vstupuje první schválený lék, který umožňuje zpomalit progresi Alzheimerovy choroby. Případů obávaného onemocnění bude podle odborníků se stárnutím populace rapidně přibývat. Zatímco například v Německu už lék dorazil od září na trh, pacienti v Česku ho zatím nedostanou. Jak uvedl pro deník Echo24 Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), nelze ani odhadnout, zda a kdy bude na českém trhu dostupný.
Téměř každý pátý německý školák na prvním stupni jezdívá pravidelně do školy na zadním sedadle rodičova auta. Ukázal to aktuální průzkum motoristické organizace ADAC, která oslovila tisíc rodičů dětí ve věku od 5 do 15 let. Podle výsledků 19 procent rodičů své děti vozí denně, dalších devět procent alespoň obden. To se setkalo s kritikou jak z okolí škol, tak i celospolečensky. Lidé žijící v okolí škol si stěžují na kolony v ulicích a častější nehody.
Evropská léková agentura (EMA) upozornila na prudký nárůst prodeje falešných přípravků na hubnutí v zemích Evropské unie. Podle agentury se na sociálních sítích a e-shopech objevily stovky falešných profilů, reklam a nabídek, které podvodně propagují nelegální léky, píše server Politico. Ohromná popularita moderních léků na hubnutí (či původně léčbu diabetu) vedla velmi rychle ke snaze uspokojit bující poptávku za každou cenu. Nejčastěji jde o padělky přípravků ze skupiny GLP-1 agonistů.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) podstoupila drobný chirurgický zákrok v obličeji, lékaři v Ústřední vojenské nemocnici (ÚVN) v Praze jí odstranili bazaliom. Uvedla to dnes na síti X. Bazaliom je zhoubný kožní nádor, který ale roste jen pomalu, lze jej dobře odstranit a nezpůsobuje metastáze. Vzorek ještě poputuje na testy, dodala Černochová a vyzvala k nepodceňování prevence.
Všechny děti si podle nové vyhlášky o školním stravování, která bude platit od příštího školního roku, budou moci donést do jídelny i své obědy. Nebude se to týkat jen dětí se zdravotním omezením, jako je bezlepková dieta nebo cukrovka. Na tiskové konferenci k vyhlášce řekl náměstek ministra školství Jiří Nantl (ODS). Vyhláška, která změní potravinový koš pro vaření ve školní jídelně, má i své kritiky. Podle ministerstva zdravotnictví byla ale projednána dostatečně, příprava začala před 11 lety.
Hollywoodský herec Bruce Willis, který trpí frontotemporální demencí, nyní nežije se svou manželkou Emmou Heming Willisovou a dětmi doma. Rodina se rozhodla pro jeho přestěhování do "bezpečného prostředí s celodenní péčí", přesto s ním zůstává v každodenním kontaktu. Willisová to oznámila v rozhovoru se serverem ABC. „Bylo to jedno z nejtěžších rozhodnutí, které jsem kdy musela učinit,“ přiznala Willisová ve speciálu ABC „Emma a Bruce Willis – Neočekávaná cesta“
Nemocnice mohou podávat jídlo formou bufetu nebo v přístupné lednici, což dá pacientům možnost si jídlo vybírat. Ministerstvo zdravotnictví (MZd) připravilo nové doporučení. Bufet je podle něj vhodný například v porodnicích, na ortopedických nebo očních odděleních či rehabilitaci, vyšší náklady proti klasické stravě by hradil pacient jako nadstandardní službu nebo nemocnice z jiných zdrojů, než jsou náklady hospitalizace. V nemocnicích se každoročně stravuje asi 1,5 milionu lidí, v průzkumech ale často vyjadřují nespokojenost.
Téměř žádný jiný detail nezpůsobuje na sociálních sítích tolik diskuzí jako pravá ruka Donalda Trumpa. Nové fotografie z Washingtonu ukazují prezidenta s nápadnou modrou skvrnou na hřbetu ruky, která opět otevřela otázky o jeho zdravotním stavu. Na snímcích z přijetí jihokorejského prezidenta Lee Jae-myunga v Bílém domě byla na Trumpově pravé ruce patrná výrazná modrá skvrna. Spekulace se rozběhly okamžitě. Mluví se o podlitině, infuzi či vedlejších účincích léků.
Schůzka Trump–Putin přinesla u nás i ve světě gejzíry moralizování, před nimiž nebylo úniku. Chudák ministr Lipavský musel v úsilí o co nejefektnější připomenutí Mnichova sáhnout po citátu Anthonyho Edena, o němž většina příjemců netuší, kdo to byl, protože všechny Churchillovy citáty už zřejmě byly rozebrané. To je jen jeden příklad za všechno, čemu člověk přes veškerou snahu neunikne.
Rezistentní bakterie se stávají tichou, ale závažnou hrozbou pro veřejné zdraví. Podle nových údajů zveřejněných německým Institutem Roberta Kocha (RKI) ve spolupráci s mezinárodními výzkumnými týmy umírají každoročně desetitisíce lidí v souvislosti s infekcemi, proti nimž běžná antibiotika přestávají působit. RKI se domnívá, že za odolností bakterií mohou nesprávné postupy při podávání antibiotik. Podávají se příliš často, dlouho nebo i tam, kde to není nutné, uvádí Bild.
V Česku se trvale usadil komár japonský. Tento invazní druh je schopný přenášet virová onemocnění, jako jsou západonilská horečka, horečka dengue, nebo chikungunya, uvádí Státní zdravotní ústav (SZÚ). Podle Jiřího Černého z České zemědělské univerzity (ČZU), který se na výzkumu podílel, nepředstavuje zatím komár japonský pro lidi v Česku bezprostřední riziko. Může se to ale změnit v budoucnu. Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) varovalo před šířením dalších nemocí přenášených komáry jako je západonilská horečka.
Ve Spojených státech sílí tlak na farmaceutickou firmu Novo Nordisk, píše deník Bild. Proti jejímu přípravku Ozempic, původně určenému k léčbě diabetu, se hromadí více než 1800 žalob. Podle odhadů může celková výše požadovaných odškodnění přesáhnout dvě miliardy dolarů. Pacienti tvrdí, že lék způsobuje vážné vedlejší účinky, mimo jiné neprůchodnost střev, záněty slinivky či ztrátu zraku. Kritici upozorňují i na to, že Ozempic byl často užíván mimo schválené indikace jako prostředek k hubnutí, aniž by uživatelé znali všechna rizika.
Zaměstnavatelé budou od příštího roku nejspíš muset pracovní úrazy svých zaměstnanců hlásit úřadům elektronicky. Oznamovat je budou přes portál inspekce práce. Upraví se i evidence pracovních zranění či zasílání záznamů o nich. Vyplývá to z chystaného nařízení vlády o povinnosti zaměstnavatele při pracovních úrazech. Předpis připravilo ministerstvo práce a sociálních věcí. Podle něj by se měl díky digitalizaci proces zjednodušit a vyřizování urychlit.
Jde o běžnou praxi, která trvá dlouhé roky a ministerstvo zdravotnictví i pojišťovny před ní spíše zavírají oči. Zejména lékaři v hůře dostupných specializacích, podle kterých se bez toho v regulovaném prostředí dá těžko uplatit chod ordinací, vybírají od pacientů poplatky za něco, co už si platí v rámci zdravotního pojištění. Změnit se to má podle ministerstva od ledna, kdy začnou platit letos prosazené změny. Je však otázka, zda mohou situaci zlepšit i v praxi.
Výzkumníci z amerického UCLA Health Jonsson Comprehensive Cancer Center zaznamenali slibné výsledky experimentální vakcíny proti rakovině, která by mohla zabránit návratu některých typů nádorů. V klinické studii fáze 1 byla testována vakcína ELI-002 2P na 25 pacientech, kteří prodělali léčbu rakoviny slinivky břišní a kolorekta. U 21 z nich vakcína přinesla pozitivní imunitní reakci. Nyní se chystá druhá fáze klinického hodnocení.
Vládou prosazené změny u pohotovostí mohou vést k jejich efektivnějšímu využívání, zároveň však očekávaně vzbudily nevoli a obavy na straně krajů a zřizovatelů či části lékařů. Mohou totiž vést i k jejich rušení. Nyní se spustilo další kolo obav, v navazující vyhlášce o pohotovostních službách totiž ministerstvo zdravotnictví přišlo s dalším „rozvolněním“ pravidel. Navrhuje ustavit minimální dobu provozování pohotovostní služby v pracovních dnech na pouhé tři hodiny.
Naděje na dožití obyvatel Evropské unie se v roce 2023 po pandemickém propadu opět zvýšila, avšak Česko i Slovensko zůstávají pod průměrem. Vyplývá to z aktuálních statistik Eurostatu zveřejněných v publikaci Key figures on Europe 2025. Nejvyšší naději na dožití vykazují tradičně státy jižní a západní Evropy. Průměrná délka života v EU činila v roce 2023 podle Eurostatu 78,7 roku u mužů a 84,0 roku u žen. V Česku je to méně – novorozený chlapec má naději dožít se 76,9 roku a dívka 82,8 roku.
Léky na hubnutí, které v posledních letech zažívají obrovský boom, mohou být v horkých dnech vážným rizikem, varují někteří experti. Přípravky jako Ozempic, Wegovy či Mounjaro sice pomáhají snižovat hmotnost tím, že tlumí chuť k jídlu, ale zároveň podle nich potlačují i pocit žízně. To je v letních vedrech nebezpečná kombinace, protože lidé nemusí včas rozpoznat, že jejich organismus trpí nedostatkem tekutin. Následky mohou být vážné.
Případů pohlavně přenosných chorob v Evropě za poslední roky prudce přibývá a to až o stovky procent oproti minulému desetiletí. Před narůstajícími případy syfilidy, kapavky či chlamydií varuje i EU, která vydala příručku upozorňující na nebezpečné sexuální praktiky. Nárůst pohlavně přenosných chorob, a to jak mezi muži, tak ženami, pak zaznamenávají i čeští zdravotníci.
