Vládou prosazené změny u pohotovostí mohou vést k jejich efektivnějšímu využívání, zároveň však očekávaně vzbudily nevoli a obavy na straně krajů a zřizovatelů či části lékařů. Mohou totiž vést i k jejich rušení. Nyní se spustilo další kolo obav, v navazující vyhlášce o pohotovostních službách totiž ministerstvo zdravotnictví přišlo s dalším „rozvolněním“ pravidel. Navrhuje ustavit minimální dobu provozování pohotovostní služby v pracovních dnech na pouhé tři hodiny.

Odpovědnost za zřizování lékařských pohotovostí totiž přejde od ledna z krajů na zdravotní pojišťovny. Pohotovosti pro dospělé budou ze zákona v nemocnicích s urgentními příjmy a pro děti u poskytovatelů akutní lůžkové pediatrické péče. Změny předpokládá vládní novela o zdravotních službách, kterou v červenci podepsal prezident Petr Pavel.

Nynější navazující vyhláška o pohotovostních službách, která je zatím v připomínkovém řízení, pak upravuje další detaily a povinnosti provozu pohotovostí. Mimo jiné pak u lékařských pohotovostí pro dospělé i u těch pro děti stanovuje novinku – služba má být v rámci časového rozmezí od 16 do 22 hodin otevřená v pracovní dny minimálně tři hodiny denně. O víkendech či svátcích má mít pak pevně stanovenou otevírací dobu osmi hodin od 10 do 16 hodiny.

Ministerstvo v důvodové zprávě argumentuje tím, že časové okno vychází z předpokladu konce pracovní doby v běžných ordinacích, které mají následně pohotovosti doplňovat. Ze zkušeností z praxe pak má vycházet i minimální ordinační doba tří hodiny. „Z dostupných dat na internetových stránkách jednotlivých krajů, které byly dosud odpovědné za organizaci a zajištění pohotovostních služeb, vyplývá, že drtivá většina pracovišť lékařské pohotovostní služby pro dospělé v pracovní dny fungovala minimálně po dobu tří hodin,“ uvádí ministerstvo s tím, že navržené časy mají umožnit jak uzpůsobit pojišťovnám otevírací doby podle potřeb každého regionu, tak vytvořit garanci alespoň minimální péče poskytování služby pacientům.

Proti vyhlášce se však staví odpor. A to zejména z obav, že se „minimální“ doba promění na standard. Od pojišťoven se totiž obecně očekává, že se budou snažit systém pohotovostí z hlediska dostupnosti a nákladů zefektivnit.

„Navržený minimální časový rozsah poskytování pohotovostní služby považujeme z hlediska potřeb pacientů za zcela nedostatečný. Obáváme se, že se tento navržený minimální rozsah stane do budoucna faktickým standardem a zdravotní pojišťovny nebudou nad rámec minimálního rozsahu ochotny financovat širší provoz pohotovostních služeb, což by mohlo reálně omezit dostupnost zdravotní péče pro pacienty. Trváme na tom, aby byla pohotovostní služba i nadále zajišťována za stávajících podmínek,“ kritizuje návrh Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) s tím, že ho odmítá jako celek.

Námitky ale přichází například i z Karlovarského kraje. „V Karlovarském kraji je LPS pro dospělé a děti zajištěna 5 hodin ve všední den a 10 hodin o víkendu. Tento časový rozsah požadujeme ponechat. Snížení časového rozsahu povede jednak ke snížení dostupnosti této služby pro pacienty, což je s ohledem na zhoršenou dostupnost zdravotních služeb v Karlovarském kraji chybný krok, ale zároveň lékaři nebudou mít zájem (když už se je podaří pro LPS získat) sloužit jen tato minima hodin (nižší výdělek),“ uvedl v připomínkách kraj.

„Dáváme ke zvážení, zda je minimální časový rozsah čtyř hodin v čase mezi 7:00 a 15:00 v sobotu, neděli a v den pracovního klidu, tj. poslední možnost ošetření může být stanovena již v 11:00, dostačující. Navrhujeme minimální časový rozsah a jeho rozmezí upravit tak, aby bylo zajištěno poskytování pohotovostní služby i v odpoledních hodinách, příp. večerních hodinách,“ uvedlo například také ministerstvo vnitra.