Čínské plastové vánoční stromky a další sváteční dekorace se potýkají s dopady obchodní války mezi Čínou a USA, konkrétně s rostoucími dovozními cly, které v nedávné době uvalil americký prezident Donald Trump. Pokud Američané chtějí letos nové vánoční ozdoby, budou si za ně muset výrazně připlatit.
Celní válka mezi Spojenými státy a Čínou zažívá další obrat. Poté, co americký exprezident Donald Trump vyvolal globální otřesy svými razantními dovozními cly, které měly výrazně postihnout i dovoz elektroniky, přichází s novým ústupkem. Jeho administrativa rozhodla o výjimkách, které mohou zmírnit dopad na spotřebitele a zároveň představují úlevu pro technologické giganty jako je Apple či Samsung.
Americký prezident Donald Trump v pátek večer (v noci na dnešek SELČ) prohlásil, že dluhopisový trh měl tento týden "slabší chvilku", kterou on však rychle vyřešil, a že věří, že jeho ekonomický plán povede k posilování dolaru. Informovala o tom agentura Reuters. "Trh s dluhopisy se vyvíjí dobře. Měl slabší chvilku, ale ten problém jsem rychle vyřešil," řekl Trump novinářům.
Čína a Spojené státy soupeří o nadvládu nad Panamským průplavem. Washington a Panama nyní podepsaly novou bezpečnostní dohodu, která umožní americkým jednotkám využívat vybrané vojenské základny podél Panamského průplavu. Jedná se o největší vojenské angažmá USA v oblasti od předání průplavu Panamě v roce 1999 a je vnímáno jako součást snahy prezidenta Donalda Trumpa znovu získat vliv nad touto strategickou tepnou světového obchodu, píše France24.
Eskalující obchodní válka mezi USA a především Čínou, se vyznačuje jednou zvláštností. Zatímco během nejistot na trhu investoři sahají po státních dluhopisech, americké státní dluhopisy zažily tento týden nebývalý výprodej a vyšší výnosy, což Spojeným státům zásadně prodražuje jejich už tak astronomický dluh. Podle časopisu Forbes se tak děje především na asijských trzích, tedy v době, kdy je americký trh uzavřen.
Čína od soboty navýší odvetná cla na americké zboží z 84 na 125 procent. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním čínské ministerstvo financí. Americký prezident Donald Trump ve středu oznámil navýšení cla, které označuje jako reciproční, na 125 procent. V součtu s předchozími cly uvalenými v souvislosti s fentanylovou krizí činí celní zátěž čínského dovozu do USA 145 procent.
Celková celní zátěž čínského dovozu do USA teď činí 145 procent. Bílý dům to potvrdil televizi CNBC. Prezident Donald Trump ve středu na síti Truth Social oznámil, že clo na čínský dovoz navyšuje na 125 procent. Neupřesnil, které položky se navýšení týká. Z příslušného exekutivního příkazu ale vyplývá, že na 125 procent navýšil takzvané reciproční clo, jež do té doby činilo 84 procent. Čína ale kromě toho čelí také 20procentnímu plošnému clu, které na ni Trump uvalil v souvislosti s fentanylovou krizí.
Trumpova administrativa ruší od počátku května tzv. výjimku de minimis, která osvobozovala zásilky do hodnoty 800 dolarů od cla. Trump argumentoval mimo jiné tím, že toto opatření pomůže zabránit pašování drog. Zdanění těchto položek však může mít zničující dopad na zásilky z čínských internetových tržišť, která jsou v USA populární především mezi chudšími Američany.
Proti ukrajinským ozbrojeným silám bojuje v ruské armádě nejméně 155 čínských občanů, může jich být i více, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury Interfax-Ukrajina. Rusové podle něj rekrutují Číňany hlavně prostřednictvím sociálních sítí a Peking si je toho vědom. Mluvčí čínské diplomacie dříve během dne podle agentury AFP označil úterní informaci Kyjeva, že po boku Rusů bojuje více čínských občanů, za nepodloženou.
Čína od čtvrtka zvýší odvetné clo na dovoz ze Spojených států ze 34 na 84 procent. Oznámilo to dnes čínské ministerstvo financí, informují tiskové agentury. Jde o reakci na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který po předchozí odvetě Pekingu na čínský dovoz uvalil další přirážku ve výši 50 procent. Celkové clo na dovoz z Číny do USA tak ode dneška činí 104 procent. Ministerstvo obchodu v Pekingu v úterním sdělení uvedlo, že Čína bude proti obchodní válce bojovat "až do konce".
Úhlavní konkurent Tesly vstupuje na tuzemský trh. Čínská automobilka BYD oznámila příchod na české území krátce poté, co Evropská unie uvalila pokuty ve výši stovek milionů eur na evropské výrobce vozů v čele s Volkswagenem. BYD v pražském Fóru Karlín nedávno představil tři modely svých vozů, které se budou prodávat v České republice. Zatím se automobilka domluvila s dealerem Louda Auto na prodeji v Praze, Teplicích a Poděbradech s tím, že do konce roku se otevře 30 obchodů a servisů.
Mantru o nutnosti zachránit klima a dekarbonizovat vyměnila Evropa za mantru, že je nutné zbrojit. Ta první mantra ale nezmizela, takže chceme zařídit obojí, což znamená vynaložit na to obrovské prostředky. Tedy zadlužit se. Do toho musí zachraňovat vlastní vinou zničený průmysl a investovat do stabilních energetických zdrojů. Co to všechno způsobí, jaká bude česká pozice a co je to čínská a ruská hrozba?
Americký prezident Donald Trump uvalí ve středu na veškerý čínský dovoz dodatečné clo ve výši 84 %. To znamená, že veškeré zboží z této země bude podléhat minimálně 104% clu. Uvedla to tisková mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová na tiskové konferenci. USA tento krok učinily poté, co Peking nezrušil svá odvetná cla na americké zboží. Donald Trump dal Číně čas do úterního poledne. Leavittová rovněž uvedla, že téměř 70 zemí požádalo o celní dohody. Trump minulý týden představil rozsáhlá cla na zboží prakticky ze všech zemí.
Americký prezident Donald Trump pohrozil Číně novými cly ve výši 50 %. Zavést je chce 9. dubna pokud Čína nezruší do středy protiopatření, tedy cla ve výši 34 %. Trump to oznámil na sociální síti Truth Social, kde uvedl, že varoval země předtím, aby v reakci na americká cla zvyšovaly vlastní. Pokud svou hrozbu vyplní bude Čína čelit celkovému navýšení cel o 104 % oproti tomu, co platili čínští exportéři na začátku roku.
Čína od 10. dubna zavede dodatečné 34procentní clo na veškerý dovoz ze Spojených států. S odvoláním na čínské ministerstvo financí o tom dnes informují tiskové agentury. Jde o reakci na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který ve středu oznámil novou sadu cel na dovoz z většiny zemí světa. Na Čínu se bude vztahovat 34procentní poplatek, celkové clo na dovoz z Číny do USA se tím zvýší na 54 procent. Trump uvedl, že Čína zvolila nevhodnou reakci na americká cla.
Čínská společnost ByteDance, která je majitelem sítě pro sdílení krátkých videí TikTok, bude muset zaplatit v EU pokutu přes 500 milionů eur (12,5 miliardy Kč). S odvoláním na informované zdroje to dnes uvedla agentura Bloomberg. Sankce bude podle nich za to, že firma nelegálně odesílala údaje o evropských uživatelích do Číny. Pokutu by měla dostat do konce tohoto měsíce od irské komise pro ochranu údajů, která je hlavním regulačním orgánem firmy v EU.
Plánovaná nová americká cla nejsou jen odvetou Evropě, ale stejně tak i testem síly Bílého domu vůči Číně - druhé největší světové ekonomice. Americký prezident Donald Trump plánuje dnes oznámit další vlnu cel na prakticky veškerý dovoz zboží do USA a označuje to za „den osvobození“. Jak upozorňuje bruselský deník Politico, půjde o významný moment v jeho druhém funkčním období, během něhož už dvakrát cla na čínské zboží navýšil.
Supersonické lety se pomalu vracejí na scénu a Čína se zřejmě hodlá profilovat jako nový lídr i v tomto oboru. Čínská státní letecká firma Comac tento měsíc odhalila svůj nadzvukový letoun C949, který by mohl zásadně změnit globální leteckou dopravu a přinést novou éru v komerčním létání, píše South China Morning Post (SCMP). Firma u letounu slibuje mimo jiné výrazně vyšší rychlost, nižší hluk a větší dolet než u ikony někdejšího nadzvukového létání, britsko-francouzského Concordu.
Hongkongský gigant CK Hutchison Holdings magnáta Li Kcha-šinga neuzavře příští týden plánovanou dohodu o prodeji dvou strategických přístavů u Panamského průplavu konsorciu vedenému americkou investiční společností BlackRock. Tento krok přichází v reakci na narůstající tlak na magnáta ze strany Pekingu, který oznámil zahájení protimonopolního vyšetřování této transakce. Informaci v pátek potvrdil zdroj blízký společnosti pro deník South China Morning Post.
Americký prezident Donald Trump je ochoten snížit cla na čínský dovoz, pokud to pomůže dohodě s čínskou společností ByteDance ohledně prodeje amerických aktivit její sociální sítě TikTok. Pokud ByteDance podíl v této síti pro sdílení krátkých videí neprodá do 5. dubna, znovu vstoupí v platnost zákaz sítě v USA. Trump nicméně připustil, že by mohl lhůtu znovu prodloužit. "Možná jim trochu snížím cla nebo něco jiného, aby se to podařilo," řekl Trump novinářům.
Globální poptávka po energii se v roce 2024 zvýšila o 2,2 %, tedy výrazně více než průměr 1,3 % za poslední dekádu. Hlavním důvodem byl prudký nárůst využívání klimatizací během vln veder, především v Číně a Indii, což vedlo k většímu spalování uhlí pro výrobu elektřiny. Spotřeba elektřiny rostla tak rychle, že zvrátila několik let trvající trend poklesu spotřeby i v rozvinutých ekonomikách, a byla dvojnásobná oproti dlouhodobému průměru. Její nárůst předběhl i globální růst ekonomiky. V
Vláda Petra Fialy (ODS) schválila minulý týden usnesení, kterým zakázala čínské firmě Emposat provozovat pozemní družicovou stanici ve Vlkoši na Hodonínsku. Kabinet o tom rozhodl v utajeném režimu kvůli varování kontrarozvědky, že zařízení může sloužit ke špionáži dění na oběžné dráze Země, píše s odkazem na zdroje blízké vládě web Seznam Zprávy. Podle něj jde o první případ, kdy ministři využili nejtvrdší opatření zákona umožňujícího prověřovat zahraniční investice.
Čína představila zařízení na přerušování podmořských kabelů, které může změnit rovnováhu sil. Technologie pekingských vědců umožňuje přerušit klíčovou globální infrastrukturu v mořských hloubkách, kam se konkurence nedostane. Jde o mimořádně kompaktní a vysoce výkonný stroj, který dokáže přeříznout i ty nejodolnější komunikační a energetické kabely v hloubce 4000 metrů pod vodou. Podle South China Morning Post (SCMP) jde o první případ, kdy jakýkoli stát veřejně přiznal existenci technologie schopné narušit kritickou podmořskou infrastrukturu.
Čína zřejmě zvažuje účast v případných mírových silách na Ukrajině. Čínští diplomaté se v Bruselu dotazovali, zda by takový krok byl z evropské perspektivy myslitelný a případně dokonce žádoucí, píše Welt am Sonntag s odkazem na diplomatické kruhy EU obeznámené s touto záležitostí. O případném rozmístění čínských jednotek na Ukrajině probleskly spekulace už koncem loňského roku.
Návrh amerického prezidenta Donalda Trumpa na získání části ukrajinského nerostného bohatství vzbudil mezi ložiskovými geology spíš podivení nad tím, co vlastně americká administrativa sleduje. Možná jsou dvě řešení: buď se jedná o kouřovou clonu na zastření nějakého jiného cíle, anebo pan prezident naslouchá nějakému neznámému, ale mocnému vizionáři v pozadí. Pojďme se nejprve podívat na základní fakta, a to z hlediska doby i nerostných surovin. Při budování státu či jeho průmyslu uvažujeme o stadiu materializace a dematerializace.
Německá automobilka Volkswagen vede jednání s čínským vývojářem digitálních kokpitových systémů Ecarx o implementaci jeho technologií do vozidel prodávaných na rozvinutých trzích, včetně Evropy. Informoval o tom generální ředitel Ecarx Shen Ziyu s tím, že společnost nyní usiluje o rozšíření partnerství na vozidla značky Škoda. Volkswagen již s firmou, za níž stojí předseda představenstva Geely Eric Li, uzavřel partnerství. Cílem je vyrábět v Brazílii a Indii chytré vozy s digitálním kokpitem Antora 1000 společnosti Ecarx.
Nečekaná přítomnost čínských válečných lodí u australských břehů vyvolala v Austrálii pozdvižení, píše americký deník The New York Times. V zemi začala debata o australské stárnoucí flotile a její závislosti na Spojených státech. Incident zároveň ukázal rostoucí vojenskou sílu Číny a její schopnost operovat daleko od vlastních vod. Čínská flotila, složená z křižníku, fregaty a zásobovacího tankeru, operovala téměř měsíc v blízkosti Austrálie.
Německo žije šokující zprávou o tom, že Německá Spolková zpravodajská služba (BND) měla již v roce 2020 důkazy o tom, že covid-19 s největší pravděpodobností unikl z čínské laboratoře. BND zjištění tehdy předložila i spolkovému kancléřskému úřadu. Informovali jsme o tom zde. Tehdejší kancléřka Angela Merkelová nyní odmítá, že by informace veřejnosti tajila, uvedla rozhlasová stanice Deutschlandfunk. Čína hovoří o politickém manévru.
Německá Spolková zpravodajská služba (BND) se přiklání k tomu, že koronavirus SARS-CoV-2 unikl při nehodě z čínské laboratoře a následně se rozšířil po celém světě. Na základě svého pátrání to dnes napsaly noviny Süddeutsche Zeitung (SZ) a Zeit. Podle nich se tajná služba domnívá, že vědci v čínském Wu-chanu prováděli riskantní experimenty a nedodržovali bezpečnostní opatření. V úterý uplynulo pět let ode dne, kdy Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila pandemii covidu-19.
Šéf automobilového giganta Volkswagen Oliver Blume si za poslední rok finančně polepšil. Přestože německý automobilový gigant oznámil dramatický pokles čistého zisku za rok 2024 o 30,6 procenta, tak generální ředitel dostal odměnu ve výši 10,3 milionu eur. Hlavním důvodem poklesu je prudký propad prodejů na čínském trhu, což se odrazilo na celkovém počtu prodaných vozidel, píše německý deník Bild.
