Premiér Andrej Babiš informaci o hrozbě omezení dodávek vakcín AstraZeneca do Evropské unie ve druhém čtvrtletí dostal v úterý, nyní se ji snaží ověřit. Řekl to po dopoledním jednání vlády. Podle agentury Reuters farmaceutická společnost oznámila unijním činitelům, že ve druhém čtvrtletí doručí do Evropské unie méně než polovinu původně přislíbených dávek své vakcíny proti covidu-19.
Visegrádská skupina po vstupu do Evropské unie v roce 2004 ztratila jasný společný cíl. Radikální proekologický obrat EU a unijní fond obnovy evropských ekonomik po pandemii jsou příležitostí k vytvoření jednotné zeleně-konzervativní ekonomické agendy V4. Hospodářské koalice, často s pompou vyhlašované, bohužel často zpřetrhávaly úzce chápané národní zájmy. Jako lakmusový papírek takovýchto vazeb může posloužit energetika.
Jedním z témat, která hýbou celou Evropskou unií, je očkování proti covidu. Orgány EU čelí kritice, že vyjednávání o nákupu vakcín zbabraly a nakoupily dávky v malém množství a pozdě. O tom, jak moc je tato kritika oprávněná a jak takové schvalování vakcín vlastně probíhá, diskutovali členové výboru Evropského parlamentu pro veřejné zdraví Alexandr Vondra (ODS), Stanislav Polčák (Starostové a nezávislí) a šéfka Státního ústavu pro kontrolu léčiv Irena Storová.
Očkování v České republice výrazně vázne. S aktuální rychlostí totiž ani zdaleka nesplní svůj cíl 70 procent naočkovaných k letošnímu podzimu. Podle živých dat serveru Politico bude mít ČR „hotovo“ mnohem později, a to v červenci roku 2023. O moc lépe se nedaří ani dalším členským zemím Evropské unie, ani jedna nestíhá v současném tempu nastavený termín 22. září, kdy by měla podle plánu Evropské komise být naočkovaná většina dospělé populace.
Česká republika jedná samostatně o dodávce vakcín proti koronaviru od firmy AstraZeneca nad rámec objednávky dojednané Evropskou unií pro všechny členské státy EU. Uvedl to dnes server Seznam Zprávy na základě vyjádření ministerstva zdravotnictví. Kdy a kolik dávek by mohlo dorazit, ministerstvo zatím neuvedlo. Ještě na konci ledna ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) rezolutně tvrdil, že Česko o nákupu vakcín mimo společné smlouvy EU neuvažuje. V EU je zatím povoleno použití vakcín firem Pfizer/BioNTech, Moderna a AstraZeneca.
Podle ředitelky Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) Andrey Ammonové se virus „zdá být velmi dobře přizpůsoben člověku“ a je „spíše pravděpodobné, že tu zůstane,“ než zmizí. Ammonová to řekla v rozhovoru s agenturou AFP, o kterém informuje deník Le Figaro. "Nyní to vypadá, že je pravděpodobnější, že tady zůstane, než aby vymizel," řekla Ammonová s tím, že je velmi dobře přizpůsoben lidem.
Moskva je připravena přerušit vztahy s Evropskou unií, pokud sedmadvacítka uvalí na Rusko sankce. Řekl to ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v rozhovoru, jehož část je umístěna na webových stránkách ruské diplomacie. Vztahy mezi Ruskem a EU zhoršilo dění kolem opozičního předáka Alexeje Navalného a některé unijní země volají po uvalení postihů na spolupracovníky ruského prezidenta kvůli uvěznění kritika Kremlu.
Česká republika nezvažuje, že by užívala ruskou vakcínu proti covidu-19 Sputnik V dříve, než ji schválí evropské orgány. Mohla by se nicméně předzásobit a získat náskok pro případ, kdyby Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) své doporučení vydala. Před středečním odletem do Srbska to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Maďarské úřady daly na konci minulého týdne souhlas k použití ruské vakcíny Sputnik V, země tak začne vakcinaci touto látkou ještě před tím, než své doporučení vydá EMA
Ruská vakcína Sputnik V má ke schválení v Evropské unii ještě daleko. Výrobci ve skutečnosti totiž u Evropské lékové agentury (EMA) ještě nepodali žádost o registraci, ale pouze o požádali o „vědeckou konzultaci“, upřesnil evropský úřad na dotaz redakce Echo24.cz. Z toho důvodu není v tuto chvíli jasné, kdy by mohlo ke schválení ruského preparátu dojít, tento měsíc tomu pravděpodobně ještě nebude.
Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell po návratu z Ruska ve svém blogu napsal, že Moskva nestojí o "konstruktivnější dialog s EU" a evropská sedmadvacítka z toho bude muset vyvodit důsledky. Nevyloučil ani sankce. Připomněl vyhoštění tří diplomatů Švédska, Polska a Německa, které Rusko oznámilo právě během jeho návštěvy. Moskva na příspěvek reagovala údivem. Podle ruské diplomacie je "v silném kontrastu s tím, co Borrell prohlásil na společné tiskovce" se šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem po jejich jednání.
Nemusíme za každým trochu neortodoxním komentářem na internetu hned vidět Moskvou placeného trolla a domnívat se, že americké volby zvrátilo pár Rusy vyrobených karikatur Hillary Clintonové, abychom uznali, že Rusko představuje pro Českou republiku jednu z největších zahraničněpolitických hrozeb.
Po uvěznění ruského opozičního politika Alexeje Navalného jsou už tak „vážně napjaté" vztahy mezi Evropskou unií Ruskem „na nejnižším bodu", uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell podle agentury AFP na úvod schůzky s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Přes existující problémy však není východiskem budovat mezi oběma stranami zeď mlčení, dodal Borrell podle agentury TASS. Vzájemným vztahům chybí normálnost a to je hlavní problém, řekl jeho hostitel.
Země Evropské unie očkují příliš pomalu. Za současného tempa by nestihly do podzimu proočkovat plánovaných 70 procent dospělé populace, jak si kladla za cíl Evropské komise. Naopak by členské státy neměly „hotovo“ ani na Vánoce, zatímco Velké Británii stačí současná rychlost k tomu, aby proočkovala potřebné procento obyvatelstva už do konce léta, ukazují aktualizovaná data serveru Politico.
Pro některé nebezpečná alternativa, pro jiné nadějný způsob, jak vyrovnat nedostatek vakcín. Ruská očkovací látka Sputnik V spustila divokou debatu na odborné i politické rovině. Ačkoliv ji Evropská unie ještě neschválila, na národní úrovni dostala zelenou v Maďarsku, které již obdrželo první dodávky. O podobném kroku přemýšlí i Německo, Polsko a Česká republika, země si ale na objednávku bez požehnání Evropské lékové agentury (EMA) a dat z finálních klinických testů netroufly. Studie zveřejněná odborných časopisem Lancet přinesla nadějné výsledky – účinnost ruské vakcíny v posledních fázích testů dosáhla 91,6 procent.
Velká Británie má novou hrdinku. Jmenuje se Kate Binghamová a vedla vládní tým zodpovědný za objednávky a nákup vakcín. Její nástup do čela byl silně kritizován. Sama přiznala, že ohledně očkování nemá zkušenosti, její jmenování nepodléhalo žádnému formálnímu procesu a během svého působení utratila 670 tisíc liber za PR služby. Britský tisk víc než naznačoval, že za post vděčí faktu, že její manžel je konzervativní poslanec a náměstek na ministerstvu financí Jesse Norman.
Očkovací plány v celé Evropské unii se potýkají se stejnými problémy – chybí vakcíny. Výrobci očkovacích látek redukují dodávky a hlásí zpoždění, což má vliv na tempo očkování rizikových skupin. Nejinak tomu je u vakcíny od britsko-švédské firmy AstraZeneca, která byla schválena v pátek. Ta již dříve hlásila, že sníží objem dodávek až na čtvrtinu, což rozlítilo některé evropské státy a zvýšilo napětí mezi EU a Velkou Británií. Jednak mělo být sérum od AstraZeneky původně první, které se mělo dostat do oběhu, jednak se s ním ve velkém počítá v očkovacích strategiích.
Evropská léková agentura (EMA) doporučila ke schválení vakcínu firmy AstraZeneca na trhu Evropské unie. Vakcína by měla být podávána lidem starším 18 let, nadále však panují otázky o tom, jaký má účinek na osoby starší 55 let. EMA její použití u starších osob nedoporučila omezovat, ale uvedla, že pokud je k dispozici vakcína jiné firmy, bylo by pravděpodobně vhodnější jí prozatím u starších osob dát přednost. Informuje o tom na svých stránkách agentura EMA.
Víc než sedmiletá éra vlády Andreje Babiše velmi významně ukrajuje a omezuje svobodu. Začíná mít čím dál víc diktátorských, mocenských rysů. Prosazují se samozřejmě zcela demokratickou cestou. Řádně přes parlament. A rozhodně v tom nejede Andreje Babiš sám. Má v tom okrajování svobody celou armádu ochotných pomahačů z řady stran od partnerské sociální demokracie a komunistů přes SPD Tomia Okamury, Trikolóru Václava Klause mladšího, a dokonce některé křesťanské demokraty, kteří se počítají do středopravicové předvolební koalice spolu s ODS a TOP 09. Řadu z nich motivují vlastní ekonomické nebo politické zájmy.
Očkování proti covidu-19 v České republice doprovázela po celou středu série chaotických a zmatečných prohlášení. Vše odstartovalo doporučením ministerstva zdravotnictví, že se má přerušit očkování první dávkou a pozastavit rezervace. O něco později ale takový pokyn trochu mdle vyvrátil sám ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). O žádném takovém doporučení pak nevěděl premiér Andrej Babiš (ANO), označil to za nedorozumění.
Agentura Evropské unie pro bezpečnost letectví (EASA) povolila obnovit komerční provoz letadel Boeing 737 MAX na území EU. Úřad to oznámil ve své tiskové zprávě. Provoz byl před téměř dvěma lety v celém světě přerušen kvůli dvěma tragickým nehodám. Obnovení provozu letounů už v listopadu odsouhlasili regulátoři ve Spojených státech.„Po důkladné analýze jsme dospěli k závěru, že letoun 737 MAX se může bezpečně vrátit do služby,“ uvedl šéf EASA Patrick Ky.
Když je něčeho nedostatek, který se nedá rychle a snadno vyřešit, padají zábrany, dobré mravy, etika. Boří se zvyky, konvence, dobré vztahy.
Zatímco čeští turisté berou útokem zájezdy do Bulharska, Evropská komise navrhuje koordinovat tvrdá opatření proti rekreačnímu cestování a důrazně vyzývá k omezení všech zbytných cest. Pro cestující z nejzasaženějších zemí, kam nyní Česko spadá, tak doporučuje povinnost negativního testu a zároveň karantény v cílové zemi. Na potřebě omezit cestování se shodli lídři zemí Evropské unie v minulém týdnu, návrh komise však musí teprve schválit.
Účelem krize je prý přicházet na to, na co nepřišli kontroloři účtů. Ve velmi podobném smyslu dnes rozjezd očkování proti covidu-19 ukazuje věci, na které nepřijdete jen prostým pohledem na výši HDP na osobu.
Evropský parlament schválil zprávu o využití umělé inteligence pro vojenské a civilní účely, jejíž součásti je i legitimizace využívání automatizovaných systémů pro rozpoznávání obličejů na veřejnosti. Plošné monitorování se ale nelíbí Pirátům – případné zneužití by podle nich mohlo vést k porušování lidských práv po vzoru pevninské Číny. Pro hlasovali europoslanci ANO s tím, že se debata týkala celé řady etických aspektů využívání umělé inteligence a doufají v přísné záruky proti zneužití.
Hranice se uvnitř Evropské unie zavírat nebudou, v praxi však spíše jen pro byznys. V návrhu, který má v pondělí předložit Evropská komise členským státům, bude vyzývat k „silnému odrazování“ a cíleným restrikcím na cestování za jiným než nezbytným, tedy například pracovním účelem ze zvláště zasažených zemí. Důvodem jsou obavy z nových mutací koronaviru.
Britsko-švédský výrobce "oxfordské" vakcíny AstraZeneca upozornil Evropskou komisi, že dodávky jeho očkovací látky budou nižší, než byl původní předpoklad. Jako důvod společnost uvedla úpravy preparátu v souvislosti s novými mutacemi koronaviru. Informovaly o tom dnes německý deník Bild a rakouský zpravodajský portál oe24.
Česká republika má druhé nejhorší výsledky v Evropě, co se týče počtu nakažených i zemřelých s covidem-19 v přepočtu na obyvatele. Zemřelých má v současnosti na 100.000 obyvatel pouze Slovinsko. Nakažených zase eviduje více z Evropské unie jenom Irsko. Vyplývá to z dat Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí.
Belgický premiér Alexander De Croo se bude na čtvrtečním summitu EU zasazovat o dočasný zákaz nepodstatných cest do zahraničí. Řekl to podle stanice RTL ve středu večer během televizních zpráv Het Journaal na kanálu VRT. "Nyní jsme v mírně lepší situaci, ale sebemenší jiskra může způsobit, že počty (nakažených) raketově vzrostou. Tomu se musíme vyhnout," zdůvodnil záměr De Croo.
Osm zemí Evropské unie prostřednictvím dopisu předsedovi sněmovního zemědělského výboru Jaroslavu Faltýnkovi (ANO) vyjádřilo výhrady vůči zvažovaným kvótám na vybrané české základní potraviny, o kterých by mohla ve středu rozhodovat Sněmovna. V případě schválení zákona by podle velvyslanců Německa, Francie, Itálie, Nizozemska, Rakouska a Belgie a zástupců velvyslanců Polska a Španělska, kteří dopis podepsali, mohlo jít o jasnou diskriminaci zahraničních výrobků, která je na jednotném trhu v unii nepřípustná.
Na podzim 2020 plnil stránky zpravodajských rubrik konflikt Arménie a Ázerbájdžánu a ještě předtím se často mluvilo o napětí ve Středomoří. Obě témata ale náleží do téhož rámce, který dokládá platnost klasických pouček o mezinárodní politice. Řecko-turecký spor je však zajisté důležitější z hlediska České republiky, jelikož se přímo týká i dvou mezinárodních organizací, které dnes demonstrují svou principiální slabost.
