Na podzim 2020 plnil stránky zpravodajských rubrik konflikt Arménie a Ázerbájdžánu a ještě předtím se často mluvilo o napětí ve Středomoří. Obě témata ale náleží do téhož rámce, který dokládá platnost klasických pouček o mezinárodní politice. Řecko-turecký spor je však zajisté důležitější z hlediska České republiky, jelikož se přímo týká i dvou mezinárodních organizací, které dnes demonstrují svou principiální slabost.
Rok se přehoupl. A žádný zelený seznam není. Země Evropské unie se nedokážou dohodnout, co je čisté a co špinavé.
V žebříčku schopnosti rychle a efektivně očkovat jsme na chvostu civilizovaných zemí. Čísla zveřejněná k pondělí 18. ledna, kdy odcházelo toto vydání Týdeníku Echo do tiskárny, jsou neúprosná. Nechme teď stranou Izrael, který má naočkovaných 28 procent ze svých necelých devíti milionů obyvatel. Pokud pojede dál tímto tempem (očkuje něco přes měsíc), dosáhne během dalšího měsíce kýžené kolektivní imunity 60 procent očkovaných.
Když Andrej Babiš v rámci ekonomických koronavirových opatření ohlásil, že senioři dostanou 5000 korun, nejeden ekonom a expert kroutil hlavou.
Zatím co se snáší na Evropskou komisi kritika za nákup vakcín a nově i za neplnění dodávek, podle její předsedkyně Ursuly von der Leyenové bude možné v Evropské unii v létě cestovat buď s očkovacími pasy nebo negativními testy. Předsedkyně EK to uvedla po jednání s portugalským premiérem Antóniem Costou, napsala agentura AP. O zavedení evropských očkovacích osvědčení, která by nahradila negativní testy, žádají země v jižní Evropě. Chtějí tímto způsobem podpořit cestovní ruch. K pasům je ale skeptická Světová zdravotnická organizace (WHO).
Měl to být rok, který odstaví Čínu na vedlejší kolej mezinárodního obchodu i politiky. Přesně na Silvestra roku 2019 se objevila první zmínka o výskytu nového koronaviru v čínském městě Wu-chan. Peking dlouho tutlal informace o epidemii nové nemoci. Až najednou 23. ledna 2020 uzavřel z hodiny na hodinu šedesát milionů lidí ve Wu-chanu a jeho okolí do neprodyšné karantény.
Zákony EU nebrání Maďarsku nakoupit si dodávky vakcíny od čínské společnosti Sinopharm. Uvedla to Evropská komise v tiskovém prohlášení. Maďarská vláda už ve čtvrtek uvedla, že smlouva o nákupu čínské vakcíny je prakticky dohodnutá. Píše o tom server Euroaktiv. Podle zástupců EU členským státům nic nebrání v tom jednat samostatně s výrobci vakcín a na vlastní odpovědnost povolit používání těchto látek.
Když 24. prosince Británie a Evropská unie slavnostně ohlásily, že dospěly ke shodě a odvrátily brexit bez dohody, bylo to považováno za vánoční zázrak. Po celý rok se zdálo, že rozhovory jsou neodvratně zablokované. Britský parlament objemný svazek ratifikoval již 30. prosince. Europarlament schvalovací proces teprve čeká. Do té doby smlouva platí provizorně. O tom, co se v Dohodě o obchodu a spolupráci vlastně skrývá, jaké jsou důsledky pro EU, Británii a Česko, diskutovali europoslanec za ODS Jan Zahradil, jeho kolega za Piráty Mikuláš Peksa, ekonom Lukáš Kovanda a britský velvyslanec v Praze Nick Archer.
Evropská komise buď ostudně zbabrala nákup vakcín proti koronaviru, anebo je vakcín dost, a pokud není, je to vina Andreje Babiše a řady ostatních členských zemí Unie. Buď tak, nebo onak, podle toho, jaké zdroje sledujete a komu věříte. Je to klasická ukázka toho, jak fungují dezinformační kampaně – ne že by všechny přesvědčily o své lži, ale vytvoří nejistotu o tom, zda se to, jak se věci mají, lze vůbec dozvědět.
Vzhledem k brexitu a uzavřené obchodní dohodě by se v EU mělo přestat mluvit "lámanou angličtinou". Alespoň si to myslí francouzský ministr pro záležitosti EU Clément Beaune. Vyzval k jazykové rozmanitosti, aby si politici zvykli mluvit svými jazyky. Informoval o tom server Politico.
Evropská komise zahájila hloubkové vyšetřování údajně neoprávněného přidělení unijních dotací velkým českým zemědělským podnikům. Exekutiva Evropské unie v tiskové zprávě oznámila, že má pochybnosti mimo jiné u dotací na restrukturalizaci a zavlažování farem, jejichž přidělení velkým firmám místo menším podnikům mohlo porušit unijní pravidla. Podle lidoveckého europoslance Tomáše Zdechovského se nejméně dva případy týkaly společností spojených s holdingem Agrofert.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes uvedl, že jeho země je odhodlaná napravit vztahy s Evropskou unií. Erdogan to řekl na obědě s velvyslanci členských zemí EU, uvedla agentura AP. Podle prezidenta se země nevzdala cíle vstoupit EU. Podle něj by vstup Turecka mohl být pro EU náhradou za odchod Británie. Erdogan tvrdí, že se Turecko snaží zlepšit vztahy EU, tuto snahu ale údajně kazí některé členské země.
Na sklonku loňského roku zaujal iRozhlas.cz anketou, v níž pětice známých kritiků z řad lékařské a vědecké obce dostala otázku, zda litují něčeho, co o covidu řekli, a zda by se za některé své výroky chtěli „omluvit“. Tendenčnost našich velkých médií v kostce.
Německá víra v evropskou integraci se zdála neochvějná. Jistě v tom hraje jistou roli snaha „očistit se od genocidy a požádat o opětovné přijetí k lidské rase“, jak to vysvětloval státní tajemník sir Humphrey Appleby v britském seriálu Jistě, pane ministře. Nelze však zapomínat, že členství v Evropské unii je pro Němce rovněž velmi výhodné. Euro je slabší, než by byla marka, což Německu umožňuje levně vyvážet.
Česká republika má podle premiéra Andreje Babiše zhruba 40 tisíc naočkovaných lidí. V případě Slovenska jde o polovinu menší číslo. Polsko naproti tomu stihlo naočkovat téměř 200 tisíc lidí. Z okolních zemí je na tom nejlépe Německo se svými 477 tisíci naočkovaných, naopak výrazně zaostává Rakousko – náš jižní soused doposud podalo vakcínu jen 6 tisícům obyvatel, vyplývá z dat OutWorldInData.org.
Evropská komise zajistila pro členské země Evropské unie dalších 300 milionů dávek první využívané vakcíny proti covidu-19 od firem Pfizer a BioNTech. Oznámila to dnes předsedkyně unijní exekutivy Ursula von der Leyenová; první část nové dodávky má být k dispozici na jaře. Komise tak po kritice od některých politiků členských zemí, podle nichž není v první fázi dostatek vakcín pro všechny státy, zvýšila dosud objednané množství očkovací látky od zmíněných firem na dvojnásobek.
Hnutí Trikolóra upravuje svůj program a nově usiluje o opakované konání referenda o vystoupení z Evropské unie s každými sněmovními volbami. Podle předsedy hnutí Václava Klause mladšího by návrh zákona mohl být hotový v pondělí. Důvodem pro změnu v programu bylo podle něj i zjednoznačnění postoje k EU. „Dříve jsme mluvili o vypovězení Lisabonské smlouvy, ale zdálo se nám, že se to nepodařilo pro voliče úplně zkomunikovat,“ uvedl Klaus pro Echo24.
Každodenní ruská korupce, jež se nevyhýbá ani tajným službám, se postarala už o několik pamětihodných provalů. Například když v roce 2018 nezávislí pátrači paralelně s britskými orgány zjistili totožnost agentů GRU, kteří provedli útok na Sergeje Skripala v Salisbury. Nedávno pak, když se Andrejovi Navalnému podařilo v roli vysokého aparátčíka rozpovídat jednoho z agentů FSB, který se podílel na jeho otrávení v Tomsku.
Premiér Andrej Babiš (ANO) tvrdil, že si Česká republika nemůže koupit vakcínu mimo dohodu Evropské unie, která podle něj nezvládla hromadnou objednávku a brzdí tím očkování. S tím ale nesouhlasí ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD), podle něhož by se ČR dostala k vakcíně mnohem později, kdyby si je objednala sama. Navíc pro Seznam Zprávy dodal, že je možné za ČR dokoupit vakcíny po vlastní ose. To samé potvrdil redakci Echo24.cz i europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) s tím, že by se muselo počítat s vyšší cenou a pomalejším dodáním. O nákupu mimo EU navíc uvažuje i Polsko.
Evropská unie by měla poskytnout vakcíny proti koronaviru sousedním balkánským zemím a podniknout kroky proti šíření viru SARS-CoV-2 na Ukrajině, uvedlo ve společném dopise adresovaném Evropské komisi 13 ministrů zahraničí členských států včetně České republiky. Informovala o tom agentura Reuters.
Zatímco se čeští liberálové tvářili, že každá návštěva Číny prezidentem Milošem Zemanem znamená brzké područí Číny, nejvýkonnějším spojencem říše středu je jimi tak vzývaná Angela Merkelová.
Čínský koronavirus prověřil, jak si jednotlivé země stojí v mezinárodní konkurenci. Čistou, exaktní konkurenční disciplínou je rychlost očkování. Kdo dřív zvládne proti covidu naočkovat alespoň tu rizikovou část společnosti, pro niž je virus skutečně nebezpečný, ten se dřív vrátí ke svobodnému životu bez ničivých lockdownů a izolací.
Británie definitivně ukončila svazek s Evropskou unií. O půlnoci skončilo přechodné období, v němž se země nacházela od odchodu z EU 31. ledna loňského roku. Zároveň začala v pátek provizorně platit dohoda o budoucích vztazích, kterou Londýn a Brusel uzavřely na Štědrý den. Britové schválili odchod své země z Evropské unie v referendu v červnu 2016. Pro brexit se tehdy vyslovilo 51,9 procenta hlasujících, proti jich bylo 48,1 procenta
Američtí činitelé ve středu oznámili, že Spojené státy zvyšují cla na dovoz vybraných produktů z Evropské unie včetně součástí do letadel a vín z Francie a Německa. S odvoláním na prohlášení úřadu amerického obchodního zmocněnce to uvedla agentura Reuters. Opatření jsou dalším krokem v dlouholetém sporu mezi Washingtonem a Bruselem kolem podpory výrobců civilních letadel.
Británie právě svým studentům a nejspíše i jejich kolegům z ostatních evropských zemí zničila jejich nejlepší léta.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady Charles Michel v Bruselu podepsali dohodu, která upravuje vztahy Evropské unie s Británií od příštího roku. Dokument bude nyní letecky doručen do Londýna, kde jej podepíše premiér Boris Johnson. Británie opustila EU letos na konci ledna.
V neděli se v zemích Evropské unie naplno rozběhlo očkování proti covidu-19, ČR nevyjímaje. První člověk, který u nás dostal vakcínu, byl premiér Andrej Babiš (ANO), hned po něm následovala pětadevadesátiletá válečná veteránka Emilie Řepíková. Demonstrativně se na veřejnosti nechala očkovat řada světových politiků a celebrit, ve většině případů ale úplně první dávku vakcíny dostali senioři z domovů důchodců, zdravotníci či epidemiologové.
Evropská léková agentura (EMA) s největší pravděpodobností nebude schopna v lednu schválit vakcínu proti nemoci covid-19 vyvinutou firmou AstraZeneca a Oxfordskou univerzitou. Prohlásil to zástupce výkonného ředitele EMA Noel Wathion. "Zatím u nás ještě nepodali žádost,“ uvedl Wathion v úterý v rozhovoru pro belgické noviny Het Nieuwsblad. Informuje o tom agentura Reuters.
Babiš jako šéf operace očkování musí přesně říct, kdy toto datum přijde. Kdy budeme mít dost vakcín pro všechny tyto lidi a zvládnou se naočkovat. Za toto datum nese odpovědnost jen on sám.
Stát nepředložil Evropské unii k proplacení dotace za více než 163 milionů korun pro holding Agrofert, které už byly holdingu předem poslány ze státní pokladny. Uvedl to dnes server iROZHLAS.cz. Důvodem zadržení žádostí o proplacení dotací je podle serveru velký počet chyb na straně Česka při rozdělování dotací z unijního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. O vysoké chybovosti se píše v auditu Evropské komise.
