Vakcíny – gól do vlastní branky
Pokud evropští lídři schválí na svém summitu opatření na omezení exportu vakcín, bude to z dlouhodobého hlediska pořádná rána. Krátkodobě to Evropanům pomůže méně, než by se zdálo.
Pokud evropští lídři schválí na svém summitu opatření na omezení exportu vakcín, bude to z dlouhodobého hlediska pořádná rána. Krátkodobě to Evropanům pomůže méně, než by se zdálo.
Vláda byla ve středu ve sněmovně podrobena tvrdé kritice za postup při objednávání vakcín. Babišův kabinet podle Hospodářských novin objednal pouze 81 % dávek, které České republice podle vyjednaných smluv v rámci EU náleželo.
Kde v české politice zůstala tradiční pravice? Občanští demokraté, vedoucí síla koalice SPOLU, by podle posledního průzkumu agentury Kantar sami získali pouhých 9,5 procenta, dohromady s lidovci a TOP 09 17,5 procenta. To by znamenalo, že už téměř došli do kýžené pozice vyzývatele Andreje Babiše (ANO si ve stejném průzkumu přijde na 22 procent), kdyby ovšem tuto kótu dávno neměli obsazenou Piráti se Starosty a nezávislými (STAN).
Evropská unie nepotřebuje ruskou vakcínu proti covidu-19 Sputnik V a je schopna do 14. července dosáhnout imunity na kontinentu s využitím dostupné evropské produkce. Uvedl to dnes podle agentury Reuters evropský komisař pro jednotný trh Thierry Breton. Mezitím ale státy jako Francie, Německo, Itálie a Rakousku už dohadují s Rusy její výrobu ve svých zemích.
Vakcína firmy AstraZeneca je bezpečná a její používání nezvyšuje riziko vzniku krevních sraženin. Uvedla to dnes Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA), která zkoumala možné vedlejší účinky látky, kvůli nimž několik zemí dočasně přestalo vakcínu používat. Přínos tohoto preparátu proti covidu-19 podle EMA stále převyšuje možná rizika. Zcela vyloučit spojitost mezi vakcínou a několika výjimečnými případy obtíží zatím nelze a jejich zkoumání bude pokračovat, dodala agentura.
Evropská unie chce přesvědčit své občany, že jim naslouchá, že není řízena jen spolkem byrokratů uzavřených v bruselské bublině. Proto vymyslela projekt konference o budoucnosti Evropy. Z Bruselu měla vyjet „eminentní evropská osobnost“, která by jezdila po kontinentě, setkávala se s občany, pořádala jednání a nasávala poznatky, aby se zhruba po dvouletém putování vrátila a slavnostně předložila návrh na reformu EU. Jenže to dopadlo jako vždycky.
Národní plán obnovy, který má být podkladem pro čerpání peněz z nového fondu EU, je podle senátorů sbírkou nápadů bez jasného zacílení. Senát se k němu postaví kriticky. Uvedli to předseda senátního evropského výboru Mikuláš Bek (za STAN) a předseda senátorů ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra. Vládní plán podle Beka „postrádá jasné zacílení na ekonomické s sociální priority“.
Krize čínského koronaviru je velkou lekcí, kterou by člověk mnohem déle získával v klidnější době. Lekcí, že v životě je toho víc nejistého než jistého. Že každý den přináší potřebu rozhodovat se.
Již asi dvě desítky zemí pozastavily očkování vakcínou AstraZeneca (nebo některou její šarží) kvůli podezřelým úmrtím po očkování. Dnes se k nim přidalo Německo, Itálie a Francie. Budou čekat na stanovisko Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA), která o bezpečnosti vakcíny rozhodne ještě tento týden. Česko se však na podobný krok podle vyjádření ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) nechystá.
Zahraniční země podle tuzemských cestovních kanceláří připravují podmínky cestování pro nadcházející letní sezonu. Pravidla by se u jednotlivých destinací nemusela příliš lišit. Zohledňovat by měly očkování, vstup turistů by měl být nadále povolený s negativním testem na koronavirus. Situaci by mohlo usnadnit zřízení očkovacích pasů, jejichž návrh by měla v příštím týdnu předložit Evropská komise. Evropská komise by měla do středy předložit návrh společného tzv. očkovacího pasu.
Evropská unie by měla co nejdříve uspořádat summit o přidělování vakcín, tak aby všechny členské státy EU byly schopné dosáhnout ve druhém čtvrtletí svých očkovacích cílů. Ve zveřejněném dopise to podle agentury APA napsalo pět premiérů členských zemí EU včetně předsedy české vlády Andreje Babiše a rakouského kancléře Sebastiana Kurze. Kurz už v pátek na narychlo svolané tiskové konferenci uvedl, že vakcíny proti covidu-19 nejsou v EU rozdělované spravedlivě podle počtu obyvatel jednotlivých států, jak se členové bloku původně dohodli.
Svět je v pozoru kvůli znepokojivým zprávám o závažných případech krevních sraženin, které potkaly lidi naočkované vakcínou od britsko-švédské firmy AstraZeneca. Přestože ještě nebyla prokázána přímá souvislost s očkovací látkou, některé evropské státy preventivně zastavily vakcinaci – patří mezi nimi Dánsko, Norsko, Island, Itálie či Bulharsko. Dění v Evropě s obavami sleduje i Asie, očkování s AstraZenekou odložilo například Thajsko. Naopak Polsko či Kanada pokračují s vakcinací dále, stejně jako Česko. Bezpečnost šarže prověřuje EMA i SÚKL.
Vakcíny proti covidu-19 nejsou v Evropské unii rozdělované spravedlivě podle počtu obyvatel jednotlivých států, jak se členové bloku původně dohodli. Prohlásil to rakouský kancléř Sebastian Kurz s tím, že porovnával údaje z Rakouska s čísly některých dalších členských zemí včetně ČR. Podle Kurze některé členské země zřejmě uzavřely separátní dohody s výrobci vakcín. Určité státy podle něj získají dostatečný počet očkovacích látek k imunizaci celého svého obyvatelstva již v květnu, zatímco jiné až koncem léta či na podzim, uvedl Kurz v pátek
Závažné alergické reakce by měly figurovat na seznamu nežádoucích vedlejších účinků vakcíny od společnosti AstraZeneca proti covidu-19, uvedla v pátek Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA). Reagovala tak na tento typ obtíží zaznamenaný v Británii, píše agentura AFP. Britsko-švédská farmaceutická společnost Astrazeneca odmítla obavy ze závažných vedlejších účinků své vakcíny, píše agentura DPA.
Státy EU dostaly do koronavirového arzenálu další schválenou vakcínu. Dlouho očekávané očkovací látce od americké společnosti Johnson & Johnson udělila zelenou Evropská léková agentura (EMA). Mnozí si od ní slibují rychlejší vakcinaci populace – na rozdíl od jiných přípravků stačí aplikovat pouze jednu dávku k plné imunitě. Do České republiky ale nedorazí jen tak, první dodávky se očekávají až v polovině dubna. Do toho výrobce údajně čelí logistickým a výrobním komplikacím, ve druhém čtvrtletí proto zřejmě nedodá do EU nasmlouvaný počet dávek.
Volnost cestování budou pravděpodobně diktovat elektronické vakcinační pasy. Evropská komise má příští týden představit svou vizi, jak by mohly covidové očkovací certifikáty vypadat v rámci Evropské unie. Stále je ale třeba vyřešit několik zásadních otazníků, největší obavy panují z možné diskriminace lidí, kteří se ještě nedostali k očkování nebo nemohou podstoupit vakcinaci proti covidu-19 vůbec, například kvůli alergii. Velkou neznámou jsou také lidé očkovaní neregistrovanou vakcínou. Musí proto vzniknout alternativní cesty, jako je třeba negativní PCR test.
Prezident Zeman žádá hlavy ministra zdravotnictví a předsedkyně Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) jako trest za obstrukce při povolování vakcíny Sputnik do České republiky. To, že prezident k věci přistupuje svým křiklavým stylem, že u toho zjednodušuje (oběti nenaočkované Sputnikem nejspíš teprve zemřou), nic nemění na podstatě věci.
Evropa patří k loserům Západu v očkování. My jsme loser mezi těmi losery. V disciplíně, která je jediným světlem na konci temného tunelu koronavirových izolací. Světový lídr Izrael stihl naočkovat 102 dávek na 100 tisíc obyvatel. Ještě před ním je Gibraltar se 128 dávkami, za ním Seychely s 83,5 dávky. Spojené arabské emiráty se 67,5, Británie se 34,65 dávky. Spojené státy s 27,82 dávky. Chile s 25,8 dávky.
Společnost Johnson & Johnson sdělila Evropské unii, že čelí problémům s dodávkami, které mohou zkomplikovat plány na dodání 55 milionů dávek její vakcíny proti covidu do členských zemí ve druhém čtvrtletí roku. Jak píše deník The Irish Times, uvedl to úředník EU pro agenturu Reuters. Přitom vakcínu této společnosti nyní posuzuje Evropská léková agentura (EMA) a schválit by ji měla údajně už ve čtvrtek.
Předsedkyně správní rady Evropské agentury pro léčivé prostředky (EMA) Christa Wirthumerová-Hocheová v neděli vyzvala členské státy Evropské unie, aby neschvalovaly nouzové nasazení ruské vakcíny proti covidu-19 Sputnik V ve svých zemích, dokud EMA sama dostatečně neposoudí její bezpečnost a efektivitu. O dodávku Sputniku do ČR požádal Rusko český prezident Miloš Zeman, který prohlásil, že by mu pro její používání stačila certifikace českého Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL).
Data Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC) ukazují, že podle počtu nakažených za posledních 14 dní je nejhorší situace ze zemí Evropské unie v České republice, kde je na 100 tisíc obyvatel 1395 případů. Po ČR následuje s 1038 případy Estonsko a Slovensko s 561 případy nákazy. Čísla všech zemí se tento týden zvýšila.
Česká republika zoufale zaostává v očkování proti covidu-19. Ze všech zemí visegrádské čtyřky je nejpomalejší a nachází se i pod unijním průměrem, ukazují grafy Ourworldindata.org. Za současného tempa bude mít ČR proočkováno 70 procent dospělého obyvatelstva až v prosinci roku 2022, vláda i evropská komise ale chtějí mít „hotovo“ ještě letos na začátku podzimu. V Česku je přitom k dispozici přes 200 tisíc nevyočkovaných dávek vakcín a statisíce zájemců na „čekačce“.
Slovenský premiér Igor Matovič se dopustil neodpustitelného. Tajně nakoupil ruskou vakcínu Sputnik V. Slovensko má od Moskvy obdržet až dva miliony dávek. Letadlo s první dodávkou vítal Matovič osobně na přistávací ploše. Slovensko je na nohou. Vládní koalice ohrožena.
Europoslanci strany Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána ve středu opustili poslanecký klub Evropské lidové strany (EPP). Orbán to oznámil v dopise šéfovi klubu Manfredu Weberovi. Reagoval tím na fakt, že klub schválil nová pravidla usnadňující vyloučení maďarských europoslanců, po němž dlouhodobě volala část frakce.
Zemím Evropské unie se ve skladech hromadí vakcína společnosti AstraZeneca, nevyužitá mimo jiné kvůli odmítání veřejností, napsal v neděli list Financial Times (FT). Sedmadvacítka se přitom s touto farmaceutickou firmou pře kvůli zpoždění dodávek, připomíná britský hospodářský deník. Například Francie do pátku zužitkovala 16 procent z 1,1 milionu dávek vakcíny, která se musí aplikovat dvakrát. První dodávku Paříž obdržela na začátku února. Německo do čtvrtka vyočkovalo něco málo přes pětinu 1,45 milionu dávek preparátu.
Příběh vakcíny z Gamalejova institutu v Moskvě zapadá do „očkovacího nacionalismu“, který se nevyhnul ani bohatším a vlivnějším státům. Ve světě sociálních sítí, kde je odborníků na virologii a imunologii plno, mají mnozí o (ne)kvalitách Sputniku V jasno předem. Ve skutečnosti bude posouzení jeho kvality a případné schválení v EU velmi nesamozřejmou záležitostí.
Německo nebude na hranicích žádat od řidičů kamionů testy na koronavirus. Na dnešním summitu Evropské unie to podle diplomatického zdroje Hospodářských novin (HN) prohlásila německá kancléřka Angela Merkelová. Český velvyslanec v Německu Tomáš Kafka řekl médiím, že o případných změnách zatím nemá informace. Německo od 14. února považuje Českou republiku za oblast s výskytem nebezpečných mutací koronaviru, proto pro příjezdy z Česka vyžaduje bez výjimek negativní testy.
Česká republika má za sebou rok s největším ekonomickým pádem v historii. Čínský koronavirus a hlavně reakce vlády na něj jí daly téměř největší hospodářskou ránu ze všech zemí Evropské unie. Podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu, který se může ještě lehce změnit a obrázek o kondici země v něm zatím není úplně detailní, se výkon ekonomiky propadl proti roku 2019 o 5,6 procenta. Bohatství se za jediný rok ztenčilo o 321 miliard korun.
Premiér Andrej Babiš informaci o hrozbě omezení dodávek vakcín AstraZeneca do Evropské unie ve druhém čtvrtletí dostal v úterý, nyní se ji snaží ověřit. Řekl to po dopoledním jednání vlády. Podle agentury Reuters farmaceutická společnost oznámila unijním činitelům, že ve druhém čtvrtletí doručí do Evropské unie méně než polovinu původně přislíbených dávek své vakcíny proti covidu-19.
Visegrádská skupina po vstupu do Evropské unie v roce 2004 ztratila jasný společný cíl. Radikální proekologický obrat EU a unijní fond obnovy evropských ekonomik po pandemii jsou příležitostí k vytvoření jednotné zeleně-konzervativní ekonomické agendy V4. Hospodářské koalice, často s pompou vyhlašované, bohužel často zpřetrhávaly úzce chápané národní zájmy. Jako lakmusový papírek takovýchto vazeb může posloužit energetika.