Tag: EU

Články k tagu

Plyn bude až dvakrát dražší

Ruský vpád na Ukrajinu má a hlavně bude mít i mohutné ekonomické dopady. Nejsou to jen přímé hospodářské škody pro Ukrajinu, ale i sankce uvalené západní Evropou a USA na Rusko (bývalý třetí svět se nepřidal). Aspoň teď vypadá zcela reálně budoucnost, v níž někde mezi Ruskem a EU povede železná opona, tentokrát hospodářská. EU se od Ruska ekonomicky odpoutává, zatímco Rusové uzavírají ad hoc smlouvy na odběr svého plynu a dalších surovin s Indií, Pákistánem, Čínou a dalšími. Ekonomka Elisabeth Christenová je specialistkou na mezinárodní obchod v rakouském institutu WIFO ve Vídni.

Přijetí Ukrajiny do EU brzdí západ. Má obavy o další kandidáty a ekonomiku

Chceme je mezi námi. Tuto větu hned na začátku války pronesla na adresu přijetí Ukrajiny do Evropské unie předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Už nyní je jasné, že nepůjde o žádné bleskové přijetí. Proti zrychlenému procesu ostře bojuje Francie nebo třeba Nizozemsko. Naopak český premiér Petr Fiala uvedl, že by rád Ukrajinu viděl v EU co nejdříve. Podle vyjádření českých europoslanců pro Echo24 nedojde k přijetí hned, ale Ukrajina by přijata nakonec být měla.

EU proti drahým energiím: společný nákup plynu a plnění zásobníků

Lídři zemí EU se v pátek po více než osmihodinové diskusi shodli na tom, že jejich státy budou moci v zájmu snížení nebývale vysokých cen plynu sáhnout ke společným nákupům. Podpořili také návrh na zavedení povinnosti plnit před zimou plynové zásobníky. Po druhém dni summitu to uvedla předsedkyně EK komise Ursula von der Leyenová. Požadavky zvláště jihoevropských zemí na zavedení cenových stropů summit neschválil, komise však do května prověří možnosti oddělení ceny plynu a elektřiny, o něž tyto státy též usilovaly.

Polsko, Česko a Slovinsko navrhují EU deset kroků k ukončení války

Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Oznámil to polský premiér Mateusz Morawiecki. Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.

Biden slibuje Evropě větší dodávky plynu. USA na to nemají infrastrukturu, říkají analytici

Spojené státy v zájmu dosažení evropské energetické nezávislosti na Rusku dodají do Evropy 15 miliard metrů krychlových zkapalněného zemního plynu do konce letošního roku. Oznámili to v pátek ve společném prohlášení americký prezident Joe Biden a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Cílem pro následující roky bude podle nich posílat přes Atlantik přibližně 50 miliard kubíků ročně nejméně do roku 2030. To odpovídá zhruba desetině celkové spotřeby plynu v EU.

Lídři EU nad ránem pohrozili Rusku dalšími sankcemi

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie dnes nad ránem pohrozili Rusku dalšími robustními sankcemi za agresi na Ukrajině, neshodli se však na diskutovaném embargu na dovoz ruských energií ani jiných konkrétních krocích. Rusko podle nich musí přestat páchat válečné zločiny a umožnit lidem z ostřelovaných měst odejít či do nich dostat humanitární pomoc. Lídři v závěrech prvního dne bruselského summitu také slíbili vytvoření fondu solidarity pro Ukrajinu a další podporu pro uprchlíky i země, které je přijímají.

Platba v rublech za plyn a ropu ukazuje, že Rusům docházejí devizy. Dopadnout to může i na Čechy

Platba pouze v rublech za ruský plyn či ropu může prodražit Čechům život. Zároveň to však ukazuje, že západní sankce skutečně fungují. Ruská centrální banka má totiž zmrazené devizové rezervy a od začátku invaze na Ukrajinu silně oslabil rubl. Ruskou měnu se nyní snaží prezident Ruska Vladimir Putin posílit tím, že požaduje platby po Evropě za plyn a ropu právě v rublech. Platí to pro ty státy, které jsou brány z ruské strany jako nepřátelské.

Evropa nemusí Rusku platit v rublech za zemní plyn, vzkazuje Německo do Moskvy

Měna, kterou zákazníci platí za ruský zemní plyn, je stanovená smlouvami, upozornil ve čtvrtek v Bruselu před začátkem summitu EU německý kancléř Olaf Scholz. Reagoval tak na středeční prohlášení ruského prezidenta Vladimira Putina, podle nějž Rusko v platbách za plyn určený pro Evropu už nebude přijímat eura ani dolary, nýbrž pouze rubly. Odmítavě se k Putinovu požadavku staví i představitelé Itálie, Belgie či Slovinska.

NATO nebylo nikdy sjednocenější. Prezident Biden promluvil po summitu NATO

Americký prezident Biden promluvil po čtvrtečním mimořádném summitu Severoatlantické aliance. Ve svém projevu řekl, že NATO nebylo nikdy sjednocenější. „Jsme jednotní spojenci s Evropou a i v rámci G7.“ Prezident dále řekl, že šéf Kremlu Vladimir Putin dosahuje přesného opaku toho, čeho chtěl dosáhnout. Lídři zemí Severoatlantické aliance dnes na mimořádném summitu v Bruselu odsoudili ruskou agresi vůči Ukrajině, vyzvali k potrestání válečných zločinů a varovali Moskvu před použitím chemických zbraní.

Přál bych si, aby se Ukrajina stala zemí Evropské unie co nejdřív, řekl Fiala v Bruselu

Klidně se vzdám politických bodů za přijetí Ukrajiny do Evropské unie během našeho předsednictví za to, když ji přijme hned. Řekl to premiér Petr Fiala na tiskové konferenci po zasedání summitu NATO a před jednáním Evropské rady. Podle něj je členství v EU pro Ukrajinu nadějí a posílením v dalším boji. Podle Fialy skutečně v tuto chvíli nejde v souvislosti s přijetím Ukrajiny do EU o žádný politický proces.

Dohoda TTIP, která vyvolávala obří demonstrace, je na summitu znovu na stole

Velkou bouří nevole může vyvolat obnovené jednání o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP) mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Tato dohoda o volném obchodu byla předmětem masových demonstrací, které probíhaly zejména v Německu. Právě Německo chce o partnerství jednat na čtvrtečním summitu v Bruselu, kam dorazí prezident Spojených států Joe Biden.

Firmy z EU zasažené sankcemi budou moct čerpat až 400 tisíc eur

Firmy z EU zasažené protiruskými sankcemi budou mít nárok na státní pomoc až 400.000 eur (9,8 milionu Kč). Oznámila to Evropská komise (EK). Za tímto účelem uvolnila pravidla poskytování státní pomoci, která by to jinak neumožňovala. Unie zavedla proti Rusku sérii sankcí a na další se chystá. Je to postih v reakci na invazi ruských vojsk na Ukrajinu. Firmy z odvětví zemědělství, rybolovu či akvakultury budou moci dostat až 35.000 eur, zatímco firmy, které nejsou schopny dostat se k úvěrům, mohou využít státních garancí a subvencovaných půjček.

Unie chce společně nakupovat plyn. Kdy se tak stane však není jasné

EU začne v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu urychleně pracovat na naplnění plynových zásobníků, aby měla odpovídající zásoby na příští zimu. Sedmadvacítka také ve snaze omezit další růst cen přichystá společné nákupy zemního plynu či vodíku. Podle návrhu závěrů summitu se na tom ve čtvrtek v Bruselu chystají shodnout prezidenti a premiéři členských zemí, kteří rovněž chtějí potvrdit plán co nejrychlejšího odbourání závislosti na ruském plynu, ropě a uhlí. Konkrétní časový horizont však patrně nestanoví.

EU se nedokáže shodnout ohledně zákazu ruské ropy. Němci či Nizozemci embargo nechtějí

Zatímco Austrálie, Británie, Kanada a Spojené státy nákup ruské ropy kvůli invazi ruských vojsk na Ukrajinu zakázaly, v Evropské unii není na tuto problematiku jasný názor. Členské země chtějí návrhy na takový zákaz projednat v nejbližších dnech a už jen představa, že návrh schválí, přispívá k dalšímu růstu cen ropy na světových trzích. Před unáhlenými zákazy ale v EU varuje například Německo nebo Nizozemsko.

Zbytečná námaha s pandemickým zákonem. Prodloužení covid pasů nařídí EU

Argument, že je potřeba přijmout kritizovaný pandemický zákon kvůli možnosti cestovat, nyní padá. Postarala se o to Evropská komise. Připravila nařízení o prodloužení covid pasů, které bez ohledu na český pandemický zákon umožní cestování mezi členskými státy EU. Covid pasy dosud měly platit k poslednímu dni v červnu. Chystá se však další prodloužení o rok, přičemž občané se k návrhu mohou vyjadřovat do 8. dubna.

EU bude mít svou jednotku. Pod hrozbou Ruska státy vyčlení 5000 vojáků

Státy EU se dnes v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu shodly na nové obranné strategii počítající mimo jiné s vytvořením brigády rychlého nasazení o síle až 5000 vojáků. EU hodlá také pořádat pravidelná pozemní a námořní cvičení a posílit své civilní a vojenské mise. Ministři zahraničí a obrany členských zemí schválili novou strategickou koncepci, jejíž součástí je výrazné zvýšení armádních výdajů a investice do společného vývoje a nákupu vojenského vybavení a nových technologií.

EU zvažuje zřízení fondu solidarity, oznámil Michel. Ukrajině dá i peníze na obnovu

Ukrajina se možná dočká zřízení mezinárodního fondu solidarity. Předseda Evropské rady Charles Michel v pátek večer oznámil, že o možném vytvoření takového pomocného instrumentu hovořil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Fond by podle Michela poskytl likviditu pro další podporu a po skončení války by dlouhodobě sloužil jako páteř obnovy svobodné a demokratické Ukrajiny. Partneři by podle něj mohli do fondu přispět prostřednictvím mezinárodní dárcovské konference.

Do Ruska šla z Evropy výzbroj za miliardy. Embargu navzdory

Evropská unie v současnosti vyčlenila půl miliardy eur do fondu na vojenskou podporu Ukrajiny, která je ve válce s Ruskem. Některé státy EU však i po ruské anexi Krymu až do roku 2020 do Ruska vyvážely zbraně či vojenskou techniku a náhradní díly. A to přesto, že vývoz zbraní do Ruska zakázala Rada Evropské unie. Data o exportu zmapovala pracovní skupina pro nešíření a vývoj zbraní, která pod radu spadá. Analýzu zveřejnil server Investigate Europe a týká se i České republiky.

Teď je možné přesvědčit Brusel

Ještě nedávno by se rozhovor s ministrem vnitra Vítem Rakušanem (STAN) točil kolem stipendia poslance Farského, kolem nového policejního prezidenta a kolem tlaku vlády na neočkované. Válkou na Ukrajině se i Rakušanovi prudce změnila náplň práce. Jeho resort, jmenovitě Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám, vede boj proti tzv. dezinformacím a cítí se být naším obráncem v jakési hybridní válce proti nepřátelským mocnostem. Kromě toho se vláda musí starat o vlnu ukrajinských uprchlíků a v neposlední řadě řešit raketový růst cen benzinu a nafty.

Ubrzdit to před evropským Afghánistánem

Je pozoruhodné, jak ztuha se ty nadějnější zprávy z rusko-ukrajinské války dostávají do našeho veřejného prostoru. Obě strany kromě bojů spolu také vyjednávají a včera poprvé za ty tři týdny nastal moment, kdy obě ve stejný den mluvily o významném pokroku v jednání. Řeč přitom není o koridorech, jimiž může odcházet obyvatelstvo z Rusy dobývaných měst, ani o žádných dalších sice důležitých, ale dílčích bodech, řeč je o podmínkách mírového uspořádání.

Zadluží se znovu EU? „Dluh podpoří inflaci, v době války lidé radši přistoupí na vyšší daně“

Válka na Ukrajině a na Rusko uvalené západní sankce vyvolaly další vlnu zdražování a ještě více prohloubily rozjetou energetickou krizi. Unijní lídři vymýšlejí, jak finanční ztráty zalepit a žádným tabu už není ani další masivní společné zadlužení. Stejně jako u historicky prvních vydaných evropských dluhopisů v reakci na ekonomický otřes po covidu tlačí tuto myšlenku hlavně Francouzi.

Rusko hrozí Evropě energetickou válkou. „Máme pevnější nervy,“ vzkazuje

Rusko v sobotu varovalo Evropskou unii před růstem cen energií způsobeným západními sankcemi uvalenými za ruskou invazi na Ukrajinu. Je připraveno na konfrontaci s evropským blokem v energetickém sektoru, pokud to bude nutné, uvedla agentura Interfax s odkazem na představitele ruského ministerstva zahraničí. Rusko v pondělí večer poprvé od napadení Ukrajiny otevřeně pohrozilo přerušením dodávek plynu, který do Německa proudí plynovodem Nord Stream 1, pokud Západ zakáže dovoz ruské ropy.

Česko žádá EU o pomoc s uprchlíky: „Už nemůžeme být cílovou zemí“

Česko požádalo prostřednictvím mechanismu civilní ochrany EU o pomoc se zajištěním ubytování pro 50.000 uprchlíků z Ukrajiny. Podle ministra vnitra Víta Rakušana je k tomu potřeba 25 modulárních základen. "Kapacity státu jsou už vyčerpány, země se dostává do stavu, kdy uprchlíkům zvládne zajistit pouze nouzové přístřeší," uvedla mluvčí generálního ředitelství hasičů Pavla Jakoubková. Doplnila, že ČR nemůže být dál cílovou zemí.

Rusové bez luxusního zboží a těžařských technologií. EU schválila čtvrtý balík sankcí

Evropská unie v sobotu uvalí další sankce na Moskvu kvůli ruské agresi na Ukrajině. Členské státy Rusku pozastaví doložku nejvyšších výhod a omezí používání kryptoměn, aby jejich prostřednictvím ruský stát a elity neobcházely sankce. Zakážou také vývoz luxusního zboží do Ruska a dovoz výrobků ze železa a oceli, oznámila dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Nová opatření představují čtvrtý balík sankcí proti Rusku kvůli jeho invazi na Ukrajinu.

EU poskytne Ukrajině 500 milionů eur na zbraně. Shodli se na tom lídři

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes shodli na výrazném zvýšení obranných výdajů členských států i celého bloku. V reakci na ruskou agresi na Ukrajině se chtějí soustředit na posílení investic do společně vyvíjených nových obranných kapacit. EU by se také měla lépe připravit na hybridní hrozby a být schopna efektivněji bojovat proti kybernetickým útokům a dezinformacím, uvedli lídři v závěrečné deklaraci dvoudenního summitu ve francouzském Versailles.

Zelenskyj burcuje proti Rusům a žoldnéřům: „Jsme v bodě zlomu“

Evropská unie by měla pro Ukrajinu dělat víc, řekl dnes na videu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Lídři EU přitom na summitu ve Versailles v noci na pátek prakticky vyloučili rychlé přijetí Ukrajiny do EU. Pokud jde o válku s Ruskem, podle Zelenského v ní Ukrajina dosáhla zlomového bodu. Zdůraznil však, že není možné říct, jak dlouho ještě boje budou pokračovat. „Musíte postupovat rázněji. Toto není to, co očekáváme,“ prohlásil Zelenskyj ve videu na sociální síti Telegram.

EU chce skončit s energiemi z Ruska. Podle Bruselu to potrvá do roku 2027

Lídři členských zemí EU se na summitu ve Versailles vyslovili pro postupné ukončení závislosti na plynu, ropě i uhlí z Ruska, které aktuálně tvoří velkou část unijní spotřeby. Docílit toho chtějí kombinací nových zdrojů dodávek, ale i urychlením odklonu od fosilních paliv a dalšími kroky. Evropská komise navrhuje ukončit odběry z Ruska do roku 2027, summit deklaroval, že se tak má stát „co nejdříve“. Snahy odpoutat se od nákupu fosilních paliv z Ruska jsou součástí unijní reakce na ruskou invazi na Ukrajinu.

Fiala mluví o „jistých neshodách“ na summitu EU. Ukrajina ale zavřené dveře nemá

Lídři zemí Evropské unie chtěli na summitu ve Versailles poslat Ukrajině vzkaz, že o ni stojí a že má do Evropy dveře otevřené. Na začátku druhého dne jednání to řekl český premiér Petr Fiala, přičemž zmínil i jisté neshody mezi jednotlivými členy unie. Také hovořil o přípravě dalších sankcí proti Rusku a avizoval možnost dalších diskusí kolem mezinárodního platebního systému SWIFT. Podle Fialy summit EU přijal deklaraci odsuzující ruskou agresi a počítá s dalšími kroky, které je potřeba udělat.

Summit EU pohrozil dalšími sankcemi Rusku. Členství Ukrajině však neslíbili

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie ukončili první den summitu ve francouzském Versailles, kde pohrozili Rusku přijetím dalších sankcí kvůli pokračující invazi na Ukrajině. Ve společném prohlášení také přislíbili posílení vazeb s Kyjevem, nevyjádřili se však k ukrajinské žádosti o urychlené přijetí do řad bloku, na něž mají členské země rozdílné pohledy. Sedmadvacítka lídrů se ve čtvrtek v podvečer na pozvání francouzského prezidenta Emmanuela Macrona sešla ve versailleském zámku.

EU zaujala k Putinovi ten nejhorší postoj, vyložila na stůl všechny karty, tvrdí Vondra

Úplné ukončení dodávek plynu a ropy do Evropy by nyní pro ruskou ekonomiku bylo tou nejtvrdší sankcí. Značně by však zabolelo i Evropskou unii. Její lídři tak k okamžitému odstřižení dodávek nakonec nesáhnou. Hlavně proto, že to Německo zkrátka nedovolí, míní europoslanec Alexandr Vondra (ODS). EU zaujala ten nejhorší možný postoj a dala Vladimiru Putinovi prostor k manévrování.