Úplné ukončení dodávek plynu a ropy do Evropy by nyní pro ruskou ekonomiku bylo tou nejtvrdší sankcí. Značně by však zabolelo i Evropskou unii. Její lídři tak k okamžitému odstřižení dodávek nakonec nesáhnou. Hlavně proto, že to Německo zkrátka nedovolí, míní europoslanec Alexandr Vondra (ODS). EU zaujala ten nejhorší možný postoj a dala Vladimiru Putinovi prostor k manévrování.
Souběžně se skutečnou válkou na Ukrajině, která je hnusnější, než si asi dokážeme představit, se v naší části světa spouští jakýsi ideologický jarní úklid. Evropský parlament měl tento týden v úterý a ve středu na programu schůze Zprávu o zahraničním vměšování do všech demokratických procesů v EU, včetně dezinformací. V kostce je tato zpráva (čtenář návrh poslaný plénu zvláštním výborem stejného jména nalezne na stránce Evropského parlamentu pod šifrou A9-0022/2022) apelem Evropské komisi, v další fázi pak národním vládám scházejícím se na Evropské radě.
Evropská komise plánuje v letošním roce snížit závislost Evropské unie na ruském plynu o dvě třetiny a ukončit závislost na ruských dodávkách plynu "mnohem dříve než v roce 2030". Dosáhnout toho chce rychlejším přechodem na alternativní dodávky a čistou energii. Za realizaci těchto plánů budou z velké části zodpovědné vlády jednotlivých států. Vyplývá to z dnešního prohlášení EK.
Energetická krize ještě vystupňována ruskými sankcemi dál pohání ceny energií prudce nahoru. Silné zdražování se navíc v posledních dnech týká i pohonných hmot. Ačkoliv to vláda původně odmítala, někteří její členové nyní mluví o plošných opatřeních, která by lidem situaci pomohla lépe zvládnout. Zastropování cen nebo prominutí daně však příliš nepodporuje ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN).
Ruská vláda aktualizovala seznam zemí, které považuje za nikoliv přátelské vůči Rusku. Uvedla také, že ruské finanční závazky vůči těmto státům budou vypláceny pouze v rublech. Kurz ruské měny strmě padá v důsledku sankcí. Dosud na soupisce figurovaly jen dva státy - ČR a USA. Nově přibyly všechny země Evropské unie, Ukrajina a dvě desítky dalších států, které po začátku ruské invaze na Ukrajinu zavedly proti Rusku sankce nebo se k nim připojily.
Green Deal není mrtvý, tato kritika zaznívá ze zemí, které ho odmítaly už dříve. Uvedla to v Otázkách Václava Moravce v ČT česká eurokomisařka Věra Jourová, která dodala, že Evropská komise chystá další balík sankcí proti Rusku. Přiznala, že Evropská unie určitou krátkozrakostí dopustila vysokou míru závislosti Evropské unie na ruském plynu. V řadě zemí Evropy včetně České republiky během týdne zaznívají slova o tom, že takzvaný Zelený úděl neboli Green Deal je mrtev.
Uplynulý týden zažila Evropa asi největší dávku dějin od roku 1989. Putinova armáda vůbec není tak světoborná, jak se soudilo, a ukrajinský národ zjevně existuje a nevítá ruskou armádu jako osvoboditele. Jednoho rána se v prohlášeních činitelů EU poprvé objevil do té doby nemyslitelný výraz „útočná zbraň“ a v noci EU schválila dodání stíhaček. Německo bude investovat do obrany dvě procenta HDP ročně, o což se marně snažili tři američtí prezidenti, až to během tří dnů dokázal Vladimir Putin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal žádost o přijetí své země do Evropské unie, informují o tom ukrajinská média. Dokumenty jsou podle nich už na cestě do Bruselu. Zelenskyj už dříve během pondělí v projevu řekl, že Ukrajina žádá o okamžité přijetí do Evropské unie podle nové speciální procedury.
Ukrajina žádá o okamžité přijetí do Evropské unie podle nové speciální procedury, uvedl v dnešním projevu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. "Prezident je přesvědčen, že Ukrajina by si to zasloužila a že je to možné," napsala agentura Unian. Ukrajina již roky usiluje o přijetí do Severoatlantické aliance a do EU, ale dosud nemá ani schválený plán kroků vedoucích k členství NATO, ani postavení kandidátské země vůči EU.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v nedělním rozhovoru s Euronews uvedla, že Ukrajina patří do Evropské unie a blok by si přál, aby se časem stala její součástí. O vstupu nových zemí však rozhodují členské státy, které nemusí s názory EK souhlasit. Pozdě v noci se von der Leyenová telefonicky spojila s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Mluvili spolu o členství Ukrajiny v EU.
Čtvrtá, zásadní linie zatím chybí. Chybí proto, že kromě Ruska bude velmi bolet i Evropu. Pokud se má ale Vladimir Putin dostat do úplné ekonomické izolace, která je pro Západ nejlepším základem vyjednávání o příměří na Ukrajině, musí se zastavit tok plynu a ropy na Západ a platby za ně směrem do Ruska. Po týdnu bezradného přešlapování kolem sankcí, kdy se demonstrovala jednota, ale pod její fasádou se v zásadě nezasahovalo ničím, co by Rusko skutečně ohrožovalo, přišel přes víkend obrat. Alespoň částečný.
Ruský vpád na Ukrajinu zcela přehodnotil evropské priority a bezprecedentně se podepíše i na dalším unijním fungování. Téměř jistě se dotkne i klimatického ideologického cíle v podobě zelené dohody. Evropa si začala reálně uvědomovat svou silnou závislost na ruském plynu, kterou ještě posílila zelenou taxonomií, a musí se připravit na to, že bez znovuzapojení uhlí či jiných fosilních paliv jen s bezemisními zdroji svou energetiku neutáhne. Převládne snaha o zajištění vlastního přežití, ne plnění dominantní ideologie, ozývá se.
Třetí balík sankcí proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu odsouhlasili v neděli večer ministři zahraničí členských zemí. Součástí balíku je vyloučení významných ruských bank z mezinárodního platebního systému SWIFT či zákaz transakcí ruské centrální banky. Na sankční seznam rovněž přibudou více než dvě desítky ruských činitelů či oligarchů. Jaké z 360 ruských bank budou od SWIFT odříznuty, zatím unijní diplomacie nespecifikovala.
Evropská unie uzavře v reakci na ruský útok na Ukrajnu vzdušný prostor pro všechna ruská letadla včetně soukromých letounů ruských oligarchů. Evropský blok bude také vůbec poprvé společně financovat dodávky zbraní mimounijní zemi, kterou je Ukrajina. Oznámila to dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Nový balík sankcí by se podle šéfky komise měl zaměřit také na běloruský režim, který ruské armádě umožňuje útočit na Ukrajinu ze svého území.
Během jednání o sankcích proti Rusku od evropských politiků i v médiích zaznívala povzbudivá slova o nově nalezené jednotě, o tom, jak Putin přiměl státy Unie, aby se konečně semkly. Kromě těch povinných optimistických, povzbudivých, navenek akčních prohlášení totiž zaznívají i jiné hlasy. V něčem až apokalyptické. Bývalá německá ministryně obrany Annegret Kramp-Karrenbauerová mluví tom, že Západ, Evropa „historicky selhaly“. Významný novinář a znalec Ruska Edward Lucas v rozhovoru pro Deník N připouští možnost „konce Západu“.
Nejednotnost států EU v tvrdosti sankcí nahává ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Státy se totiž nedokáží shodnout, zda se má využít jeden z nejtvrdších protiúderů vůči Rusku, tedy odstřihnutí od mezinárodního platebního systému SWIFT. Pro jeho vypnutí se přimlouvají zejména státy východní Evropy včetně ČR. Zdrženlivě se k tomuto kroku stavěl Kypr nebo Spojené státy. Německo bylo původně proti, v pátek však ministr financí (FDP) Christian Lindner naznačil, že země by se mohla přidat k ostatním.
EU se nedokáže dohodnout na vyřazení Ruska z mezinárodního platebního systému SWIFT, takže bude nadále financovat ruský útok na Ukrajinu. Napsal to v pátek deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ), podle kterého ruský prezident Vladimir Putin v Bruselu vyhrál. Týdeník Der Spiegel poznamenal, že obraz aktuálního dění na Ukrajině je živým dokladem zhroucení německé politiky, která po desetiletí věřila, že bezpečnosti a míru v Evropě je možné dosáhnout jen ve spolupráci s Moskvou, a nikoliv konfrontací.
Evropa mluví o bezprecedentních sankcích, které na svém nočním summitu přijala. Realita je však jiná, na což upozorňuje jak mnoho evropských lídrů, tak samotný ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle něj se Západ, a hlavně Německo, chová, jako kdyby už Ukrajinu odepsal. Právě Německo je aktuálně hlavním odmítačem nejtvrdší sankce v podobě odpojení Ruska z platebního systému SWIFT, což by Putinův režim ekonomicky izolovalo. Němci jsou největším příjemcem dodávek ruského plynu.
Prezidenti a premiéři zemí EU na nočním summitu sice schválili soubor sankcí proti Rusku, podle Ukrajiny ale opatření nejsou tak rázná, jak by mohla být. Rusko totiž nadále zůstává v mezinárodním platebním systému SWIFT, a to i díky zdráhavému postoji Německa. Důvody mohou být obavy Berlína o dodávky ruského plynu, které by podle německého ministra financí Christiana Lindnera byly ohroženy. Kancléř Olaf Scholz řekl, že tuto ekonomickou jadernou zbraň chce nechat na jinou situaci.
V Evropě panují neshody ohledně sankcí, kterými by unie měla zasáhnout Rusko. Nově odsouhlasený balíček je sice podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského velmi tvrdý, tuzemsko by ale současně na rozdíl od jiných států uvítalo ještě ostřejší opatření. Jednomyslnou podporu nezískalo především vyřazení Ruska z mezinárodního platebního systému SWIFT. To prosazovala Česká republika, přes ostatní ale neprošlo. Nerozhodnost světa kritizoval kupříkladu bývalý ministr financí Miroslav Kalousek.
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se v noci na dnešek shodli na zavedení dosud nejtvrdších sankcí proti Rusku za jeho agresi na Ukrajině. Postihy mají omezit ruský přístup ke kapitálu, míří na energetiku, dopravu či obchod. Zasáhnou také 70 procent ruského bankovního trhu, řekla po skončení více než šestihodinové schůzky předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Všichni západní politici se shodují, že Rusko brutálně, agresivně napadlo suverénní zemi. Co je horší, z jejich slov zní pochybnost, že to tažení tím nekončí. Veřejný prostor je plný pochybností, co přijde dál. Co rozjeté Rusko předvede zítra, za týden, za měsíc za půl roku? Kdo se může cítit v bezpečí a kdo je Putinem ohrožený? Jasné jsou dvě věci. Do chvíle, než by Rusko napadlo některou z členských zemí NATO, žádná ze západních armád nepůjde do války.
Evropská komise chce podle její předsedkyně Ursuly von der Leyenové zastavit přístup ruských bank na evropské trhy. „Sankce jsou navrženy tak, aby těžce omezily schopnost Ruska vést válku,“ uvedla von der Leyenová. O jejich podobě budou večer debatovat prezidenti a premiéři členských zemí na mimořádném summitu v Bruselu. Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella půjde o nejtvrdší sankce, jaké kdy EU přijala.
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie proberou ve čtvrtek napětí na Ukrajině na mimořádném summitu v Bruselu. Oznámil to dnes předseda Evropské rady Charles Michel. Unijní země se již shodly na zavedení prvního balíku sankcí proti Moskvě kvůli ruskému uznání nezávislosti separatistických republik na východě Ukrajiny a podle Michela je zásadní, aby i k dalšímu vývoji přistupovaly jednotně. "Užití síly a nátlaku ke změně hranic nemá v 21. století místo," napsal Michel lídrům v pozvánce na summit.
V posledních hodinách přibývá západních státníků tvrdících, že ruský prezident Vladimir Putin už se rozhodl pro invazi na Ukrajinu. Ujišťují, že stále věří v diplomatické řešení. Pro případ, že by se Moskva rozhodla k jakémukoli agresivnímu kroku, ale už Západ hrozí velmi tvrdými sankcemi. Vypadá to navíc, že po prvotním lavírování začínají být západní země soudržné. Už i Německo je soudě podle prohlášení premiéra Scholze a jeho ministryně zahraničí na tvrdé sankce připraveno.
Pokud Rusko napadne ukrajinské vnitrozemí, mohou na něj být ze strany Západu uvaleny další sada sankcí. Spojené státy by podle informací agentury Reuters mohlo například výrazně omezit export technologické zboží, od komerční elektroniky, přes počítače či polovodiče a letecké součástky. U Evropy je situace složitější, Itálie už mimo jiné uvedla,, že by se sankce určitě neměly týkat energetiky. Americký prezident Joe Biden v úterý podobně jako evropští lídři oznámil první sadu protiruských sankcí v reakci na kroky Moskvy.
Evropská unie pracuje na návrhu sankcí proti Rusku po uznání nezávislosti separatistických regionů na východě Ukrajiny Moskvou. Prohlásil to v úterý šéf unijní diplomacie Josep Borrell, podle něhož by zástupci zemí EU mohli o sankcích rozhodnout již odpoledne. O možných postizích budou už dopoledne hovořit velvyslanci členských zemí, kteří však zatím podle diplomatického zdroje nemají na stole konkrétní návrh.
Jedno z klišé, které se v posledních týdnech neustále objevovalo v souvislosti s ukrajinskou krizí, zní „Západ hraje dámu, Putin šachy“. Má vyjadřovat způsob, jakým se ruskému prezidentovi daří lámat ze Západu koncese a zařídit, že kolem něho skáčou světoví lídři. Jakou hru tedy nakonec Putin vlastně hraje? K čemu to celé je? Kdo vyhrává? I když se o Putinovi občas mluví jako o geniálním stratégovi, ve skutečnosti pouze pracuje s faktem, že on je ochoten použít k dosažení svých cílů hrubou sílu, avšak jeho protivníci ne. Na snímku Putina manévrech ruské armády Západ 2021.
Rakouský kancléř Karl Nehammer v pondělí prohlásil, že balíček sankcí, který Evropská unie připravila pro případ, že Rusko napadne Ukrajinu, zahrnuje opatření zaměřená na plynovod Nord Stream 2, spojující Rusko s Německem. „Certifikace (plynovodu) by pak byla (v případě napadení Ruska) zastavena. O tom není pochyb. To tedy znamená, že Nord Stream 2 je součástí sankcí,“ řekl Nehammer na tiskové konferenci. Plynovod byl již vybudován, ale ještě není v provozu.
Ruské akciové trhy v pondělí odpoledne urychlily propad, hlavní index moskevské burzy RTS odepisuje více než patnáct procent a výrazně oslaboval i rubl. Impulzem k výprodeji se stalo tvrzení Moskvy, že ruská armáda a pohraniční stráž zabily na svém území sabotéry z Ukrajiny, ačkoliv Kyjev to podle médií popřel. Výrazně oslabovaly například akcie finančního ústavu Sberbank a plynárenské společnosti Gazprom. Propadají se i jiné trhy.
